Výstavbu kontroverzního plynovodu Nord Stream 2, který se nezamlouvá některým evropským zemím a Spojeným státům, již několikrát zbrzdilo Dánsko, které zatím projektu neudělilo povolení. Podle generální ředitelky společnosti Gazprom Export by projekt měl povolení získat do několika týdnů. V případě dalších průtahů je Gazprom připraven se bránit soudní cestou.

Výstavba plynovodu Nord Stream 2, který má rozšířit stávající kapacitu přímé přepravní trasy zemního plynu z Ruska do Německa na dvojnásobek, intenzivně probíhá, stále se však čeká na povolení ze strany Dánska. Elena Burmistrova, generální ředitelka společnosti Gazprom Export, podle serveru ICIS v minulém týdnu uvedla, že povolení by projekt měl získat nejpozději do 5 týdnů, tedy do konce července.

K minulému týdnu přitom bylo položeno již 1441 km z celkových 2460 km potrubí (plynovod o celkové délce 1230 km budou tvořit dvě paralelní potrubí). Dánský úsek bude podle zvolené trasy měřit mezi 139 až 175 km. Dánsko je přitom poslední zemí, která projektu ještě nedala zelenou. Kvůli průtahům tak plynovod bude zřejmě dokončen až v příštím roce, což vytváří tlak na Rusko při vyjednávání nové smlouvy pro přepravu plynu přes Ukrajinu.

Neudělení povolení by znamenalo porušení úmluvy OSN

Nejkratší z možných tras plynovodu by procházela dánskými výsostnými vodami, další dvě alternativní trasy poté výlučnou ekonomickou zónou.

Developeři projektu zažádali o povolení pro kratší trasu procházející výsostnými vodami již před více než dvěma lety. Nicméně poté, co dánské ministerstvo zahraničních věcí získalo právo veta na projekty plynovodů v dánských výsostných vodách, byla loni v srpnu prodána druhá žádost pro alternativní trasu procházející pouze výlučnou ekonomickou zónou Dánska. Letos v březnu však dánské úřady požádaly společnost Nord Stream 2 AG, aby posoudila možnost třetí trasy.

„Dánsko nemůže udělat nic jiného, než povolení udělit, jinak by porušilo úmluvu OSN,“ uvedla podle ICIS Burmistrova.

Podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu by státy měly mít právo pokládat a provozovat kabelová vedení a plynovody ve výlučných ekonomických zónách. Dánsko tak má sice možnost projekt pozdržet, k jeho úplnému zrušení by nicméně dojít nemělo.

Podle vedoucího právní sekce společnosti Gazprom Sergeye Kuznetse by se společnost mohla v případě dalších průtahů ze strany Dánska bránit i u soudu.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *