Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. ČEZ a Sev.en EC: Naše elektrárny nepřekračují emisní limity

Energetické společnosti ČEZ ani Sev.en EC u žádných znečišťujících látek nepřekračují imisní limity. Obě společnosti to uvedly v reakci pro ČTK na žebříčky za rok 2018, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování a které dnes prezentovala organizace Arnika. Podle ekologů Elektrárna Chvaletice, která patří pod Sev.en EC, loni výrazně zvýšila emise rakovinotvorných látek, skleníkových plynů a rtuti. Elektrárny ČEZ – Počerady, Prunéřov a Tušimice – pak vypustily do ovzduší nejvíce skleníkových plynů. Počerady a Prunéřov jsou také v čele ohledně vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy.

Sev.en EC uvedla, že loni vypustila chvaletická elektrárna 154 kilogramů rtuti, což je o polovinu méně než v roce 2010. Od té doby podle společnosti klesly také emise oxidů dusíku téměř o čtvrtinu, oxidu siřičitého o dvě třetiny. „Výroba v roce 2010 přitom dosáhla 3,2 terawatthodin (TWh), tedy pouhých dvou třetin loňské úrovně,“ uvedla společnost s tím, že loni elektrárna vyrobila 4,7 TWh.

2. Oliver Wyman: Německý odklon od uhlí bude zátěžovým testem. Očekáváme silný nárůst ceny elektřiny

Německý odklon od uhlí by mohl do roku 2022 vést k „silnému nárůstu“ velkoobchodních cen elektřiny v následujících. V delším horizontu se cena ustálí na cca 50 eurech/MWh vlivem rozvoje vysoce účinných plynových elektráren. Uvedla to poradenská společnost Oliver Wyman.

Odklon od uhlí bude zátěžovým testem pro vládu a dodavatele elektřiny. Podle analýzy Oliver Wyman by mohly velkoobchodní ceny elektřiny stoupnout z přibližně 40 eur za MWh v roce 2018 na 65 eur/MWh do roku 2022.

3. Doba bez podpory: Jak se německé obnovitelné zdroje z počátku tisíciletí uplatní na trhu?

S blížícím se rokem 2021 přichází doba, kdy německým obnovitelným zdrojům instalovaným počátkem tohoto tisíciletí začne postupně končit nárok na provozní podporu, kterou mají ze zákona na dobu 20 let. Provozovatelé několika gigawattů větrných, solárních a biomasových zdrojů tak budou muset najít jiný obchodní model pro pokračování v provozu, v opačném případě začne docházet k postupnému uzavírání těchto zdrojů.

Zahraniční server Clean Energy Wire v polovině září informoval, že k 1. lednu 2021 skončí nárok na provozní podporu přibližně 4 GW onshore větrných elektráren. Do roku 2025 pak skončí nárok na provozní podporu onshore větrným elektrárnám o celkovém instalovaném výkonu 16 GW.

4. Babiš: ČR musí stavět jaderné bloky, i kdyby měla porušit evropské právo

Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně.

„U jádra jsme zaspali dobu. Temelín už jsme mohli stavět,“ řekl Babiš.

5. Němečtí provozovatelé přenosové soustavy navrhli 3 varianty rozdělení německé obchodní zóny

Evropští provozovatelé přenosových soustav (PPS) zahájili analýzu alternativní konfigurace obchodních zón, když 4. října předložili národním regulačním orgánům své návrhy na metody výzkumu a alternativní konfigurace obchodních zón, které mají být v analýze zohledněny. Německo navrhuje 3 možné konfigurace, Česká republika žádnou alternativu nepředložila.

Evropští PPS tímto zahájili první krok k analýze přerozdělení evropských obchodních zón, která by mohla vést k oficiálnímu návrhu nových konfigurací v roce 2021.

6. Temelín obnovil povolení, může na žádost ČEPS snížit výkon

Jaderná elektrárna Temelín získala pro druhý blok na další čtyři roky certifikát, díky kterému může na žádost firmy ČEPS snížit výkon, kdyby hrozilo, že energetická soustava bude přetížená. Temelín tak může do 15 minut snížit výkon až o 70 megawattů elektrických (MWe) a pomoci tomu, aby přenosová soustava zůstala stabilní. Pro první blok má certifikát platný do roku 2023. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták.

Státní společnost ČEPS, která se stará o přenosové sítě, může dokonce řídit blok na dálku. Temelínští operátoři musejí ale připravit podmínky a umožnit tak dispečinku ČEPS dálkové řízení. „V praxi to znamená, že v dálkovém řízení dispečink ČEPS může do 15 minut snížit výkon bloku maximálně o 70 megawattů,“ řekl ředitel elektrárny Jan Kruml.

7. Poplatek na obnovitelné zdroje v Německu příští rok vzroste o více než 5 %

Němečtí odběratelé elektrické energie si v příštím roce opět mírně připlatí za podporu rozvoje obnovitelných zdrojů. Poté, co poplatek pro letošní rok meziročně poklesl, v příštím roce opět vzroste a přiblíží se tak zpátky k hodnotě z roku 2018.

Výstavba solárních a větrných elektráren, stejně jako elektráren spalujících biomasu, si v sousedním Německu žádá nemalé investice, které spotřebitelé elektřiny podobně jako v jiných zemích pomáhají financovat skrz příspěvek na obnovitelné zdroje.

8. Ve Španělsku přibylo za září 450 MW nového výkonu v OZE

Během září se ve Španělsku povedlo uvést do provozu celkem 450 MW nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie. Zhruba 200 MW výkonu přibylo ve větrných elektrárnách, zbytek pak v elektrárnách fotovoltaických. Celkový instalovaný výkon ve větru a fotovoltaice již ve Španělsku překonal 30 GW. Do konce roku by v provozu mělo být celkem 8 GW nových OZE z aukcí, které Španělsko pořádalo minulý rok.

Španělsko během září připojilo, dle dat zveřejněných agenturou Platts, k síti 450 MW instalované kapacity v obnovitelných zdrojích energie. Země nyní disponuje celkem 24 GW instalovaného výkonu v onshore větrných elektrárnách, což je o 541 MW více než na konci loňského roku, přičemž 212 MW bylo zprovozněno právě v posledním měsíci.

9. Deutshe Bahn chce pomocí PPA dohod zajistit 500 GWh elektřiny z OZE

Německá společnost DB Energie, která mimo jiné zajišťuje dodávku elektřiny pro největšího německého železničního dopravce Deutsche Bahn, vypsala tendr na dodávku 500 GWh elektřiny z obnovitelných zdrojů. Uvedený tendr je součástí snahy společnosti dosáhnout do roku 2038 100% podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů.

DB Energie uzavře s úspěšnými protistranami dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (Power Purchase Agreements – PPA). Na základě těchto dohod by společnost měla přímo od provozovatelů obnovitelných zdrojů nakoupit během 8 let 500 GWh elektřiny.

10. Polští obchodníci našli zálibu v levné elektřině ze zahraničí, import země roste

Polsko bude za letošní rok velice pravděpodobně importovat rekordní množství elektřiny ze zahraničí. Hlavním důvodem nárůstu dovozu je motivace obchodníků s elektřinou nakupovat levnější elektřinu v sousedních zemích.

Polská energetika postavená převážně na výrobě elektřiny z černého a hnědého uhlí aktuálně prochází další zajímavou proměnou, která je výrazně ovlivněna vysokou cenou emisní povolenky. V důsledku letošního nárůstu její ceny až k hranici 30 € za tunu emisí CO2 (aktuálně se emisní povolenka obchoduje mimo jiné v důsledku obav z Brexitu bez dohody na úrovni mezi 23 a 26 EUR/t CO2) řada obchodníků nakupuje elektřinu přeshraničně, kde lze nakoupit na velkoobchodních trzích levněji.

Inovativní technologie

Vědci vyvinuli elektrolyt, který otevírá cestu k nové generaci lithium-iontových baterií

Lithium-iontové baterie jsou dnes všudypřítomné – jsou klíčovou součástí přenosné elektroniky, stejně tak se v posledních letech uplatňují na poli elektromobility či v oblasti akumulace elektrické energie. Věda hledá stále nové způsoby, jak zvýšit jejich energetickou hustotu a prodloužit jejich životnost. Američtí vědci nyní přestavili nový elektrolyt, který by se mohl stát základem pro baterie nové generace.

Vědci z americké Národní laboratoře Argonne, která spadá pod tamní ministerstvo energetiky, vyvinuli novou směs elektrolytů s jednoduchým aditivem, která by mohla mít místo v příští generaci lithium-iontových baterií.

Téma

Uhelný obr nad propastí. 29 let tahanic o OKD

Minulý týden zveřejnila Vyšetřovací komise k OKD svou dlouho očekávanou závěrečnou zprávu, na které pracovala téměř dva roky. V médiích se okamžitě vyrojily titulky o plánovaných trestních oznámeních. Podařilo se komisi prošetřit celý příběh  těžební společnosti, nebo jen zopakovala známé skutečnosti, aby se vlk nažral a koza zůstala celá?

Za minulého režimu bylo Ostravsko známé jako ocelové srdce republiky – energetický potenciál místních černouhelných ložisek využili tehdejší plánovači ke zbudování základny těžkého průmyslu. Těžba uhlí byla dominantní ekonomickou činností v regionu a zastřešujícím národním podnikem se staly Ostravsko-karvinské doly (OKD). Ke konci komunismu mamutí podnik stále dával práci více než 100 tisícům lidí. Jak přiznali sami poslanci, „OKD byla a je výjimečným podnikem a pro mnoho občanů ČR, zejména těch z Moravskoslezského kraje, je citovou záležitostí.“ Ve světě byznysu se ale na city nehraje a pragmatismus vítězí nad nostalgií.

Projekty společného zájmu v oblasti elektrické energie – 2. část

První část článku vysvětluje pojem „Projekty společného zájmu“ (PCI) a definuje podmínky, jež musí projekty splnit, aby byly do této kategorie zařazeny. Zároveň blíže představuje projekt vnitrostátního vedení Vernéřov-Vítkov PCI 3.11.1. Ve této části jsou postupně představeny zbývající projekty PCI v ČR.

Nové dvojité vedení 400 kV Vítkov – Přeštice s provozním označením V490/491 s celkovou délkou přibližně 87 km bude přestavěno ze stávajícího dvojitého vedení 220 kV označeného jako V221/222 spojující rozvodny Přeštice a Vítkov.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu