Ve Španělsku přibylo za září 450 MW nového výkonu v OZE
Během září se ve Španělsku povedlo uvést do provozu celkem 450 MW nového instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie. Zhruba 200 MW výkonu přibylo ve větrných elektrárnách, zbytek pak v elektrárnách fotovoltaických. Celkový instalovaný výkon ve větru a fotovoltaice již ve Španělsku překonal 30 GW. Do konce roku by v provozu mělo být celkem 8 GW nových OZE z aukcí, které Španělsko pořádalo minulý rok.
Španělsko během září připojilo, dle dat zveřejněných agenturou Platts, k síti 450 MW instalované kapacity v obnovitelných zdrojích energie. Země nyní disponuje celkem 24 GW instalovaného výkonu v onshore větrných elektrárnách, což je o 541 MW více než na konci loňského roku, přičemž 212 MW bylo zprovozněno právě v posledním měsíci.
Fotovoltaické elektrárny v roce 2019 zatím zaznamenaly výrazný příbytek ve výši 1,54 GW, jen během září to pak bylo zhruba 250 MW. Celkem je fotovoltaických elektráren ve Španělsku instalováno 6,26 GW.
Nové instalace z aukcí OZE
Úspěšní účastníci ze dvou španělských aukcí na instalace OZE z roku 2017 by měli do konce letošního roku zprovoznit celkem 4 GW výkonu ve větru a 4 GW výkonu ve fotovoltaice. Podle informací španělských médií však značná část projektů, odhady hovoří o zhruba 2,4-3 GW, tento termín nestihne.
Výroba z OZE spíše stagnuje
Navzdory novým přírůstkům v instalovaném výkonu v OZE se podíl na výrobě elektrické energie ve Španělsku příliš nemění. Výroba z větru dosáhla za první tři čtvrtletí letošního roku 36,6 TWh, což je jen o 0,2 % více, než činí průměr za posledních pět let. Výroba z fotovoltaických elektráren pak ve stejném porovnání zaznamenala se 7 TWh o 12 % vyšší hodnotu.
Dohromady však vyrobily větrné a solární (fotovoltaické i termální) elektrárny ve Španělsku 25,8 % elektřiny, což je sice o 3 %, respektive o 0,8 %, více ve srovnání s pětiletým průměrem, ale o 0,4 % méně než v rekordně větrném roce 2016.
Zdroj úvodní fotografie: National Grid
Mohlo by vás zajímat:
Španělsko je predobrazem evropské energetické budoucnosti. Zatímco Německo a Rakousko provádí energiewende z ideologických důvodů, za silné podpory obyvatelstva,
ve Španělsku a Portugalsku již vítězí energetický přechod k slunci, větru a vodě z důvodů ekonomických. Je to pro ně ekonomicky nejvýhodnější zdroj elektrické energie. Navíc energie čisté, obnovitelné a bezodpadové.
A s dalším zlevňováním to přijde i do zemí Evropy kde o pár desítek procent méně svítí slunce nebo fouká vítr.
Na tom nic nezmění ani uhelná či jaderná loby na jedné straně, ani Gretenismus či manipulace s klimatickým modelováním na straně opačné.
Tak jestli považujete za vítězství dlouhodobě klesající podíl vody a stagnující, zhruba čtvrtinový podíl větru a slunce...
Ona to se stejná "stagnace" jako v Německu u větrných elektráren mezi 2015 a 2016, kdy přibyl výkon, ale nestoupla výroba. V reálu to jen ukazuje to, že po extrémně větrném roce přišel rok podprůměrný. Rok 2017 byl mírně nadprůměrný a výroba mezi 2016 a 2017 "překvapivě", skočila o 30% nahoru.
To tedy není, protože "Výroba z větru dosáhla za první tři čtvrtletí letošního roku 36,6 TWh, což je jen o 0,2 % více, než činí průměr za posledních pět let".
Tak hlavně Španělé si to mohou zatím ještě stále dovolit, protože mají dvě přírodní okolnosti velmi výhodné - relativně hodně slunce a délku pobřeží, kde uplatnit offshore větrné zdroje a současně v zemním plynu téměř 30GW a v uhlí 9GW, tedy dobře regulovatelné zdroje v pásmu 40-100% výkonu.
Martine souhlas. Energetický přechod nastane buď z ideologických důvodů, ve velmi bohatých zemích,
nebo z důvodů ekonomické výhodnosti u ostatních. A ta se nejdříve uplatní v zemích, které mají optimální podmínky.
A s dalším zlevňováním využití slunce a větru bude těch zemí přibývat, budou to i země které mají tyto podmínky trochu horší. Ve Španělsku například 10 kW FV systém vyrobí za rok 16-17 MWh elektřiny, u nás pak "jen" 10-11 MWh.
Je pravda, že mesety se lépe asi zužitkovat nedají, bez vody žádná zahrádka. Ale nemohu si odpustit rýpnutí poukazem na nutnost vybilancování soustavy v každém okamžiku: Španělsko má sice nevýhodu, že s ostatním kontinentem je elektricky propojeno relativně slabě, na druhou stranu však má mezery v nasazení třídičů elektronů čistý/špinavý na profilu s Marokem.
Ono se to obecně moc neví, ale oblasti podél západního a severního pobřeží Španělska (Galicie, Asturie, Kantábrie, Navarra) jsou celkem hodně větrné, takže i onshore VtE se uplatní..
Pane Vaněček z 1 kW výkonu v FV elektrárny dostanete v lednu 40kWh el. energie. Při spotřebě 7TWh to máme potřebu 175GW výkonu v FV panelech pro pokrytí lednové spotřeby. To platí při 100% účinnosti akumulace a protože taková není , tak bude třeba i ta energie ,kterou dávají naše vodní a větrné zdroje. Pro jižní státy prosím, ale pro nás to prostě není.
Pane Josef, já o voze Vy o koze. Nikdy jsem já ani nikdo jiný nedoporučoval řešit lednovou (zimní) spotřebu elektřiny u nás fotovoltaikou. (To jen v lednu v Austrálii ji tak řeší).
Fotovoltaika může být v ČR nejvýznamnější zdroj elektřiny mezi jarní a podzimní rovnodenností, to píši neustále. Čtěte, přemýšlejte.
Ale v zimě u nás topíme. A protopíme více TWh elektrické energie (když se vše přepočte na stejné jednotky) než je naše spotřeba elektřiny v tomto období.
Takže proč více nerozšířit kogeneraci elektřiny a tepla?
Víte jak obrovské množství tepla jde v zimě nevyužito do ovzduší, z uhelných a jaderných elektráren??
Víte že v zimě fouká víc než v létě?
Víte, že v budoucnu budete pálit v plynu i přidaný vodík, vyrobený v létě z přebytků fotovoltaiky?
Prosím, nevymýšlejte si neexistující problémy
Pokud vezmu celkovou účinnost výroby vodíku z FV el. v létě a jeho upotřebení v zimě, pak množství takto vyrobené el. energie z FV panelů je ještě nižší než v lednu. Tomu odpovídá i cena. Jinak samozřejmě kogenerace je nesmysl, protože přes tepelné čerpadlo získáte vyšší účinnost. A představa ,že jaderné zdroje, které potřebujeme 1/2 roku budou přes léto stát , jen proto aby se mohly uplatnit FV panely povede jen k tomu že se cena el. energie zdvojnásobí....
Pane Vaněčku, jsem rád, že uznáváte nutnost jistého podílu jaderné energetiky v mixu. Zrovna Španělsko ho má v 20%ním zastoupení.
Já, stejně jako Španělé se nechci jádra zbavit okamžitě, ve Španělsku má taky myslím skončit až v 2035, nic nového jaderného stavět nebudou.
A nám vydrží až do 2052 či 2062.
Člověk mu vysvětlí ,že potřebuje 175GW v FV panelech a on na to napíše , že se nechce zbavit jádra okamžitě.... Přitom na budovy se vejde tak 8GW 167 bude stát na polích to by byla paráda....
Všechny názory i ta čísla jsou zajímavá, ale z pohledu energetiky třeba jen ČR je spotřeba výkonu mezi květnem až září někde mezi 4,300 - 8000 MW. To minimum je někdy k ránu, tedy lze bezpečně usoudit, že výkon JE mezi 4000 - 65000 MW je optimálním výkonem ( po započtení PVE). Ostatní musíme pak dohnat třeba OZE a v zimě uhlí-plyn.
Tedy závěrem 2 * 1400 MW třeba od Korejců a jedem....
ostatní představy jsou dost naivní...
dobrou noc všem
Souhlasím. Vedle nutné obnovy elektrárenský sektor na sebe vezme v budoucnu velkou část (ne-li celou) výroby :
- energie pro dopravu (VRT, osobní a nákladní doprava, letecká paliva, některé země i paliva do raket :-) )
- pro chemický průmysl (CH4, vodík, čpavek apod.),
- teplárenství
Z toho vyplývá několik scénářů, jeden bych hrubě načrtnul:
- odstavené výkony v uhlí by se mohly zaplnit do úrovně cca 6GW jadernou výrobou, plus obnovou flotily staré. Nikoliv ale v Temelíně velkými bloky, tam už by měly stavět SMR, na léto by byly plánovány odstávky velkých bloků, malé modulární v budoucnu postavené by se odstavovaly v topné sezóně,
- nárůst spotřeby prostřednictvím výroby všech druhů (nyní fosilních) paliv vykrýt částečně nočními odběry z JE , částečně určitě solární výrobou přes den.
- větrnou energii v nějaké gigawattové míře rozvinou u nás v Krušných horách, Vysočině a Nízkém Jeseníku (nebude to snadné), spíše se dohodnout s Poláky a Němci na pomoci odebírat přebytky z Baltu. Toto řešení doplnit špičkovými paroplynovými nebo kogeneračními plynovými zdroji poblíž měst, aby byla zajištěna poptávka po jejich "odpadním" teple (typicky např. Dětmarovice, Mělník).
- v Krušných horách postavit dvě PVE, protože tam jsou předpoklady jak v síti, tak v krajině (zatopené lomy) a sloužily by jak jaderné, tak solární části energetiky,
- solární energetiku podporovat (neházet klacky pod nohy v zákonných předpisech) u soukromých majitelů, aby byla výkonově rovnoměrně rozložena po celém státě a došlo k částečné decentralizaci výroby,
- bateriové systémy mít rozložené po celém státě v každém z 76 okresů jako doplněk z fluktuujícím zdrojům a jako doplněk z soustavě PVE.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se