Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Další milník pro německou energetickou "páteř": První podzemní kabelové vedení je na místě

Výstavba přenosového vedení SuedLink v Německu, které má pomoci propojit větrný sever země se slunným jihem dosáhla dalšího milníku. Jeden z tamních provozovatelů přenosové soustavy položil první úseky podzemního kabelového vedení. Stejnosměrné přenosové vedení s celkovou délkou zhruba 700 km se potáhne napříč šesti spolkovými zeměmi a má pomoci efektivněji využívat obnovitelné zdroje.

Transformace německého energetického sektoru, známá také jako Energiewende, se kromě intenzivního budování obnovitelných zdrojů neobejde ani bez rozvoje přenosové infrastruktury. Jedním z klíčových prvků je vedení SuedLink, které má pomoci vyřešit problémy s nedostatečnou přenosovou kapacitou uvnitř Německa.

Celý článek najdete ZDE.

2. Report: Mimořádné září v české energetice. Výrobu elektřiny zásadně ovlivnilo počasí

Elektroenergetika v září letošního roku v České republice byla zásadně ovlivněna počasím. Oproti dosavadnímu průběhu roku sice zaostávala výroba solárních elektráren, ale naopak mimořádně vzrostla výroba vodních a větrných elektráren. Statistiky naopak ukazují, že i nadále klesá výroba z fosilních zdrojů. Nový měsíční report ukazuje, jak se průběžně mění energetika v Česku.  

Na energetiku v České republice i nadále dopadají důsledky vysokých cen elektřiny. Také v září se mírně snížila spotřeba elektřiny a za celý rok je i nadále o cca 1 % nižší než za stejné období loňského roku. Alespoň to ukazují statistiky provozovatele přenosové soustavy zveřejňované prostřednictvím platformy ENTSO-E.

Celý článek najdete ZDE.

3. Podíl českých firem na dostavbě Dukovan zůstává nejistý, EDF mezitím podepisuje reálné kontrakty

Kolem největší české zakázky v dějinách, výstavbě dvou nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany, panuje stále řada otazníků. Ať už jde o financování, možnou transformaci ČEZ nebo stížnosti proti výběru korejského dodavatele KHNP ze strany francouzské EDF a amerického Westinghouse. Velkým tématem je také míra zapojení českého průmyslu, kdy stát usiluje o to, aby byl garantován alespoň 60% podíl tuzemských firem. V tomto ohledu však zatím žádné závazné dohody uzavřeny nebyly a vše zůstává v rovině deklarací, což vyvolává obavy ohledně plánovaného podpisu smlouvy s dodavatelem v březnu 2025.

Ve stínu těchto debat mezitím francouzský energetický gigant EDF uzavírá v Česku reálné kontrakty na jaderné zakázky. Nejprve došlo v září k podpisu smlouvy mezi společností Framatome ze skupiny EDF a plzeňskou Škoda JS na dodávku dalších dvou sad vnitřních dílů pro reaktory EPR, které budou Francouzi stavět v britském projektu Sizewell C.

Celý článek najdete ZDE.

4. Analytici: Globální trhy čeká brzy největší příliv zkapalněného zemního plynu

Globální trhy čeká už brzy největší příliv dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), což bude mít rozsáhlé a trvalé dopady. Nové dodávky pravděpodobně způsobí do konce roku 2026 na trhu delší období převisu nabídky, který přetrvá až do roku 2030 a který může výrazně snížit ceny. S odvoláním na zprávu investiční banky RBC Capital Markets to dnes uvedl server zpravodajské televize CNBC.

„Vlna nových dodávek LNG, dosud největší, v příštích letech změní globální trh. Důsledky budou širší než v případě předchozího růstu vzhledem k rostoucímu propojení regionálních trhů po rusko-ukrajinském konfliktu,“ uvedli analytici RBC.

Celý článek najdete ZDE.

5. Evropa brzdí dekarbonizaci cementu: Zastaralé normy ohrožují budoucnost průmyslu

Podle vyjádření Aliance pro nízkoemisní cement a beton (Alliance for Low-Carbon Cement and Concrete) Evropa zaostává za ostatními regiony v dekarbonizaci výroby cementu. Důvodem mají být neaktuální průmyslové  standardy. Výsledkem je nerovnost subjektů a výrazné omezení přístupu inovativních nízkouhlíkových technologií na trh. Napsal o tom zpravodajský portál Euractiv.

Evropská unie má ambice být uhlíkově neutrální v odvětvích, jako je doprava nebo vytápění, ale podle Aliance pro nízkoemisní cement a beton doposud nebyly vytvořeny příznivé podmínky pro tak zásadní a neoddělitelnou součást našich životů, jako je výroba betonu. Právě tato aliance deklaruje, že má ambici zrychlit dekarbonizaci cementu v Evropě. Naráží však na různé překážky, které jí stojí v cestě, zejména v podobě zastaralých evropských norem.

Celý článek najdete ZDE.

6. Praha využije geotermální energii z metra D na Nových Dvorech

Praha využije geotermální energii získanou z budovaného metra D na Nových Dvorech na pomezí Prahy 4 a 12. Pomocí tepelných čerpadel ji použije k vytápění či chlazení v domech, které mají v této lokalitě vzniknout. Čerpadla budou umístěna v konstrukci metra. Vyplývá to z dokumentu, který dnes schválili pražští radní. Záměr patří mezi 69 projektů z takzvaného klimatického plánu, podle kterého chce Praha snižovat množství oxidu uhličitého v ovzduší. Obdobná zařízení fungují například v Rakousku, Německu, Velké Británii nebo Jižní Koreji.

„Podstatou projektu je využití geotermální energie získané z ostění tunelu metra D v okolí stanice Nové Dvory a její využití prostřednictvím technologie průmyslových tepelných čerpadel pro vytápění a chlazení budov v bezprostředním okolí,“ píše se v materiálu.

Celý článek najdete ZDE.

7. Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování

Sněmovna dnes propustila do závěrečného čtení vládní novelu energetického zákona, která má vládě umožnit snížit objem peněz ze státního rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů energie. Novela, nazývaná Lex OZE III, měla v předložené podobě především upravit pravidla pro ukládání elektřiny a také sdružování její výroby i spotřeby, tedy pro agregaci a akumulaci. Vláda do ní chce svůj záměr ohledně omezení podpory vložit prostřednictvím pozměňovacích návrhů. Poslanci se dnes přihlásili zhruba ke čtyřem desítkám návrhů.

Projednáním novely skončilo dnešní jednání Sněmovny. Poslanci se opět sejdou příští úterý.

Celý článek najdete ZDE.

8. Cena elektřiny v PPA smlouvách dál klesá. Je ideální doba k jejímu uzavření, uvádí platforma

Cena elektřiny prodávaná prostřednictvím dlouhodobých smluv o přímém prodeji elektřiny (tzv. PPA smlouvy) ve třetím čtvrtletí tohoto roku klesla meziročně o cca 12 %. Ve svém pravidelném reportu to oznámila platforma LevelTen. Podle této platformy může být, s ohledem na současné podmínky na trhu, právě nyní vhodná chvíle k uzavření PPA smlouvy. 

Relativně příznivé podmínky na velkoobchodních trzích a u developerů obnovitelných zdrojů se ve třetím čtvrtletí propsaly do průměrné ceny elektřiny, za kterou se prodává elektřina prostřednictvím tzv. PPA smluv. Ty jsou momentálně relativně populární jak mezi developery obnovitelných zdrojů energie, tak obchodními společnostmi, které chtějí pokrýt svoji spotřebu elektřinou z obnovitelných zdrojů.

Celý článek najdete ZDE.

9. Rostoucí nároky na německé sítě: Jak zajistit suroviny a kvalifikované odborníky?

Německé distribuční soustavy si do roku 2045 vyžádají významné investice. Německo by mělo podpořit zřízení dalších výrobních míst, aby se předešlo úzkým místům v dodávkách potřebných komponentů, zejména kabelů a transformátorů. V opačném případě by zpoždění v rozšiřování sítí mohla zpomalit transformaci německé energetiky. Uvádí to studie německého sdružení energetického průmyslu BDEW a asociace elektrotechnického a digitálního průmyslu ZVEI.

Německé distribuční sítě čelí výzvám souvisejícím s připojováním nových obnovitelných zdrojů energie, akumulačních systémů, tepelných čerpadel nebo nabíjecích stanic. Za tímto účelem je třeba elektrické sítě v Německu rozšířit, posílit a v některých případech i modernizovat. K tomu je kromě kapitálu a kvalifikovaných odborníků zapotřebí také dostupnost nezbytných materiálů a zařízení, jako jsou kabely a transformátory.

Celý článek najdete ZDE.

10. Znojmo nesouhlasí s výstavbou větrné elektrárny v rakouském Mailbergu

Znojmo nesouhlasí s výstavbou větrné elektrárny v rakouském Mailbergu, který je od jihomoravského města vzdálený 17 kilometrů. Odeslalo dopis dolnorakouské hejtmance Johanně Mikl-Leitnerové, která jej podle znojemského místostarosty Jiřího Kacetla (Pro Znojmo) předala svému příslušnému náměstkovi, aby na něj zareagoval. Podle Znojma jde o nepřijatelný zásah do krajinného rázu a Kacetl ČTK řekl, že Znojmo využije všech možností právního řádu, jak této i dalším větrným elektrárnám v okolí města zabránit.

U rakouské obce by mělo vyrůst 15 větrníků o výšce 250 metrů, nejvyšší kostelní věže tak převyšují pětinásobně. „Místo, kde mají stát, je dobře viditelné od Znojemského hradu, rotundy i Hradiště,“ uvedl starosta František Koudela (ODS). Znojmo argumentuje tím, že významnou složkou ekonomiky Znojemska je turistický ruch, který zaměstnává velkou část obyvatel. A rakouský investor by proměnil krajinu nedaleko Znojma v průmyslový a zdaleka viditelný park, jenž může turisty odradit.

Celý článek najdete ZDE.

Téma

Karel Polanecký (Hnutí DUHA): Čas na přípravu byl, konec uhlí zvládneme

V poslední době se v médiích objevují zprávy o předčasném odchodu od uhlí v ČR. Původně se předpokládal konec okolo roku 2033, nicméně v současnosti se mluví dokonce o roce 2028. Hlavním důvodem je, že uhlí se provozovatelům zkrátka nevyplatí. To může vyvolávat obavy o zajištění bezpečnosti dodávek tepla a elektřiny.  

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu