Rostoucí nároky na německé sítě: Jak zajistit suroviny a kvalifikované odborníky?
Německé distribuční soustavy si do roku 2045 vyžádají významné investice. Německo by mělo podpořit zřízení dalších výrobních míst, aby se předešlo úzkým místům v dodávkách potřebných komponentů, zejména kabelů a transformátorů. V opačném případě by zpoždění v rozšiřování sítí mohla zpomalit transformaci německé energetiky. Uvádí to studie německého sdružení energetického průmyslu BDEW a asociace elektrotechnického a digitálního průmyslu ZVEI.
Německé distribuční sítě čelí výzvám souvisejícím s připojováním nových obnovitelných zdrojů energie, akumulačních systémů, tepelných čerpadel nebo nabíjecích stanic. Za tímto účelem je třeba elektrické sítě v Německu rozšířit, posílit a v některých případech i modernizovat. K tomu je kromě kapitálu a kvalifikovaných odborníků zapotřebí také dostupnost nezbytných materiálů a zařízení, jako jsou kabely a transformátory.
Nová analýza, kterou provedla Univerzita ve Wuppertalu dle požadavku BDEW a ZVEI, dospěla k závěru, že do roku 2045 bude v distribučních soustavách potřeba instalovat nebo vyměnit kabely a transformátory v objemu cca 50-80 % současného množství zařízení v soustavě, a to v závislosti na napěťové hladině.
To například znamená potřebu více než půl milionu kilometrů kabelů nízkého napětí, včetně výměn komponentů na konci životnosti, navýšení přenosové kapacity stávajících vedení a navýšení délky vedení. K tomu je potřeba přibližně půl milionu transformátorů pro transformaci napětí ze středního (10 nebo 35 kV) na nízké napětí (méně než 1 kV).
Vysoké požadavky na rozvoj distribuční soustavy jsou způsobeny různými faktory, jak vyplývá z analýzy. Na jedné straně mnoho prvků sítě dosáhlo konce své životnosti, a je třeba je vyměnit, na druhé straně transformace energetiky a s tím spojená elektrifikace a rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie kladou na elektrickou síť stále větší nároky.
To vyžaduje vysoké investice a konstruktivní spolupráci všech zúčastněných stran, uvádí studie. Studie také vyzývá německé politiky, aby podpořili zřízení dalších výrobních míst v Německu plánováním a zajištěním investic do výrobních kapacit.
„Plánovací a schvalovací řízení pro rozvoj distribučních sítí se musí dále urychlit. Je také nutné zajistit kvalifikované odborníky, ale také dostupnost surovin, například prostřednictvím evropské surovinové banky nebo strategických surovinových partnerství. Úspěch rozšiřování soustav nakonec vždy závisí na tom, zda je pro provozovatele sítě ekonomicky výhodné síť rozšířit díky vhodnému regulačnímu rámci,“ uvedla Kerstin Andreaeová, předsedkyně výkonné rady BDEW.
Rozvoj distribučních sítí v Německu si má do roku 2045 vyžádat investice ve výši 220 miliard eur. Uvádí to plány 82 největších provozovatelů distribuční soustavy v Německu. Část nákladů na instalaci nových vedení zaplatí spotřebitelé elektřiny prostřednictvím tzv. síťových poplatků.
Mohlo by vás zajímat:
Všimněte si, že jen chtějí dělat sítě. Nikdo z nich nechce dělat dlouhodobou akumulaci.
Důvod je velmi prostý - nové sítě nic s dostupností energie nevyřeší (je jedno, jestli nemám energii 60 dní nebo 40) - ale stavbu kompletně zaplatí daňový poplatník.
Akumulaci (která by to vyřešila) jim nikdo nezaplatí - tak se o to ani nepokusí.
Tak v článku je i akumulace na počátku zmíněna a pak se článek věnuje už jen posilování sítě.
Ale jinak máte pravdu, že se hlavně do té dlouhodobé akumulace nikdo nehrne. Ono bylo také v poslední době ukončeno (nezahájeno) hodně projektů na výrobu modrého a zeleného vodíku.
Souhrn třeba zde: medium.seznam.cz/clanek/petr-dusek-green-deal-nabira-zpozdeni-vodik-se-odstehoval-do-humpolce-za-hlinikem
Tradičně od tohoto autora odlehčeno trochou humoru, ale na druhou stranu jako vždy i s odkazy na zdroje.
Bude zajímavé, jak dopadnou aukce na podporu vodíkových elektráren, které budou brzo vyhlášeny v Německu.
A co by asi tak mohli plánovat, když na dlouhodobou akumulaci neexistují technologie?
A co by taky plánovali, když Čína i USA ukazují, že není (u nich) potřeba dlouhodobé (měsíce či půl rok) akumulace. Stačí krátkodobá, v USA má NREL spočítáno, kolik jí potřebují. Jenom v Kocourkově plánují to, co není potřeba a nedává rozumným lidem smysl (třeba chytání světla do pytlů..)
Co se dostává ve světě do oblasti GWhodin je zisková krátkodobá bateriová akumulace, viz třeba dnešní informace
pv-magazine-australia.com/2024/10/19/australias-big-battery-bonanza/
nebo z USA, pro datová centra
Takže, můžete se pobavit s Bobem nebo panem Duškem, viz výše
nebo se můžete seznámit s realitou GWh akumulace ve světě (samozřejmě krátkodobé), viz odkazy co jsem uvedl.
Jinak co se týče výroby vodíku z elektřiny z OZE, tak jsme na tom asi tak, jako byla fotovoltaika před 20 lety, všichni místní experti se jí vysmívali, i později ...
No a kde je fotovoltaika dnes?
A kde bude za 10 let! GAME OVER
Tohle není o vysmívání, ale o ekonomice.
1 MWh energie v plynu vychází na 40 EUR včetně dopravy
Aby byl vodík ekonomicky použitelný musí mít srovnatelnou cenu - jenže výroba, transport atd.... dělají 50% ztrát. Takže cena energie pro jeho výrobu musí být 20 EUR/MWh. A za tuhle cenu žádné OZE na světě nevyrábí (a ani vyrábět nebude LCOE na nejlevnější vítr se zasekl na 50 EUR/MWh a zřejmě už dolů nepůjde)
Vy tady pořád říkáte jak je OZE dobré - ale pořád vynecháváte tu ekonomiku. Jenže lidstvo jako takové nefunguje na nejlepších technologiích, ale na těch nejekonomičtějších.
@Omega 21. říjen 2024, 21:18
Jenže podstata toho všeho je snaha o odklon od fosilních paliv ne kvůli ceně, ale kvůli emisím.
Je snad jasné, že pokud by byla výroba z fosilu dražší, tak se nepoužívá již dávno.
A v našich podmínkách je i vypočteno, že je potřeba kromě krátkodobé i nemálo dlouhodobé akumulace, pokud má být v mixu zastoupeno hodně FVE a VtE.
Zvláště pro FVE platí přímá úměra: čím více jich je, tím více je potřeba dlouhodobé akumulace.
Čína ukazuje jen to, že když se staví mix uhelných a jaderných elektráren spolu s občasnými zdroji, tak ty občasné méně škodí. USA totéž - a pro jistotu si zprovozní odstavené JE, protože datová centra halt na OZE, tedy občas, sem-tam, někdy, jak se Sv. Petrovi uzdá, fungovat nemohou.
Ale mohou, přečtěte si můj odkaz z USA ze včerejška. Jen Vy a mnozí další nejste informováni. A když Vás informuji, stejně to nečtete.
Jinak v když se na to podíváte kvantitativně (přes vyrobenou elektřinu) tak vidíte, že v Číně se nejvíce rozvíjejí OZE, mnohem víc než JE, a že část rozvoje moderních uhelných elektráren souvisí se zavíráním a náhradou starých, špinavějších uhelných elektráren.
Čína je v OZE č.1 ve světě, ale i USA, Indie, Australie si vedou velmi dobře.
EU už dávno není lídr....
V Číně si mohou dovolit tak vysoké zastoupení OZE především proto že největší podíl z OZE mají ve vodních elektrárnách, které umí velmi dobře doplňovat kolísající výkon FVE a VtE.
Vaněčku: V tom Vašem odkazu z Ameriky je ale akumulace na 4 hodiny. Co si počnou za více hodin až do dalšího svítání, neřku-li doby další dostatečné výroby ve FVE?
Ostatně Orsted: není to ta firma, která nedávno "odpískala" velký projekt na dlouhodobou akumulaci a před tím i velký projekt na off shore VtE?
Zato se začínají množit projekty na napájení datových center JE, které nemají problémy dodávat vždy i bez akumulace a jejich nákladů a koneckonců i velkých investic do sítí potřebných pro OZE..
jedna taková technologie dlouhodobé akumulace existuje a to obohacování uranu, energeticky náročný proces který když se bude provádět v létě, a zároveň se reaktory budou odstavovat v létě pro výměnu paliva, pak odpovídá sezonní akumulaci energie, jadrofobům se to moc líbít nebude
No jo, jenže když máte reaktorů dostatek na zimní měsíce, tak jich máte dostatek i na léto a celé OZE je úplně zbytečné. A co by pak výrobci fv panelů, baterií a větrníků jedli? Víte, kolik lidí je živo z OZE? Pro jaderný sektor by stačila desetina - a co ten zbytek?
Jojo - postavte jaderku a ozeáši chcípnou hlady...
Zajímavá věc - po celou dobu vývoje technologií , zejména pak od průmyslové revoluce, se snažili technici o zvyšování efektivity. Dnes se zdůrazňuje kolik pracovních míst občasné zdroje přinesou oproti těm neobčasným. Tedy čím nižší efektivita, tím lepší...
Svět se v cosi obrací a k lepšímu to není.
@Vítězslav Novák 22. říjen 2024, 09:19
Můžete prosím poslat odkaz na zdroj, kde se porovnává počet pracovníků v "občasných a neobčasných zdrojích" a kde je vztah k efektivitě?
Díky
Dovedete si představit, že by na zeměkouli byly všude samé jaderné reaktory? A ne jen v cca 20-30 zemích jako teď? To by jsme měli Fukušimu a Černobyl ne každých cca 25 let ale třeba každý druhý rok.
A kdo by je vůbec postavil? nejsou lidi, nejsou kapacity?
Ne, neměli. Vaněčku. Po obou těch haváriích došlo k opatřením, aby k takové u dalších reaktorů už dojít nemohlo. Už zase "diskutujete to, co nedokážete posoudit a čemu nerozumíte".
Emile, to jsou jenom fyzikální zákony nukleárního rozpadu s uvolňováním energie a odvodu tepla. Bohužel fyziku jste nestudoval, to není o rétorice, tomu Vy nerozumíte.
1) Ne, to nejsou "jenom fyzikální zákony nukleárního rozpadu s uvolňováním energie a odvodu tepla", Vaněčku. Např. havárie v Černobylu s "nukleárním rozpadem" neměla nic společného.
2) I odvod tepla se samozřejmě dá zajistit mnohem bezpečněji než jak byl vyřešený např. u reaktorů ve Fukušimě a překvapení: přesně to se taky po té havárii u ostatních reaktorů stalo. Takže ta vaše hloupá extrapolace prostě neplatí a platit nemůže.
3) Víte houby co jsem studoval, tak se o mě neotírejte. Opět si vymýšlíte, jak máte ve zvyku.
4) Jaderné energetice nerozumíte vy sám, prokazujete to pokaždé když o ní cokoliv napíšete, včetně tohoto případu, který je jednou z mnoha typických ukázek.
A dovedete si Vaněčku představit, že by na celé zeměkouli byly jen FVE? A vněkterých zemích by tak neměli elektřinu vůbec polovinu roku? A "co čert nechtěl" zrovna v době, kdy ji nejvíce potřebují?
Havárie JE není o tom, že se uvolňuje zbytkové teplo pokračujícím jaderným rozpadem po utlumení reakce i po havarijním odstavení reaktoru. To je o tom, že jsou provedena dostatečná opatření k odvodu toho tepla, aby se reaktor nepoškodil a případně radiace neunikla.
Ostatně některé nové reaktory jsou už koncipovány tak, aby to "zařídila" jen fyzika, bez zásahu člověka. Například takovým jednoduchým a bezporuchovým opatřením, že na dně reaktoru je "zátka" z materiálu, který se taví při teplotě přesahující havarijní. Při případné havárii a roztavení vnitřní části reaktoru se roztaví i ta "zátka" a celý obsah vyteče do spodní vany sestávající z menších oddělených nádrží, kde se díky rozlivu do plochy zastaví štěpná reakce, pokud by ještě probíhala a zbytkové teplo se bez problémů odvede do podloží.
A pokud vím, Vy jste jadernou fyziku, ani fyziku tepla nestudoval. Troufám si tvrdit, že o tom vím více i já, středoškolák, který ale měl fyzikální chemii a výpočty tepla v maturitních zkouškách.
Není jedno, jestli nemáte energii z OZE 60 nebo 40 dní v roce. Na tyto dny musí být nějaká záloha typu plyn nebo vodík, palivo do této zálohy bude drahé.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se