Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Signatáři Pařížské dohody zvyšují své dekarbonizační závazky

Skoro by se zdálo, že klima není v módě. Donald Trump odstoupil od Pařížské dohody, Andrej Babiš na svém facebooku zveřejnil videopojmenované jako „Green Deal je podvod a Evropa ho musí zrušit“. Nedávno zveřejněné závazky Nového Zélandu a Švýcarska a přístup Evropské komise ale jednají v přímém rozporu s chováním amerického prezidenta i přáním Andreje Babiše.

Minulý týden byl plný proklamací spojených s klimatem. Začala s nimi předsedkyně Evropské komise Ursula van der Leyenová, která představila v Davosu Kompas konkurenceschopnosti Evropské unie, který v návaznosti na doporučení Maria Draghiho, ekonoma a bývalého italského premiéra, představuje opatření nutná ke zvýšení konkurenceschopnosti EU na světové scéně.

Celý článek najdete ZDE.

2. Pře o budoucnost vytápění v Německu: CDU a FDP chtějí zrušit nedávno přijatý zákon

Německé strany CDU a FDP se před předčasnými volbami vyjádřily, že plánují zrušit zákon z dílny strany Zelených, který má za cíl dekarbonizovat vytápění v Německu. Ministr hospodářství Robert Habeck ze Strany zelených varoval, že zrušení zákona, jehož cílem je snížit neúnosně vysoké emise z vytápění, by bylo „fatální“.

Německý energetický zákon o budovách, někdy nazývaný zákon o vytápění, vyžaduje, aby topné systémy instalované v nových budovách v nových obytných oblastech využívaly alespoň 65 % energie z obnovitelných zdrojů energie. Nové budovy mimo nové obytné oblasti mohou po přechodnou dobu stále instalovat konvenční topné systémy. Od roku 2045 již nebude možné provozovat kotle na fosilní paliva.

Celý článek najdete ZDE.

3. Ruská plovoucí jaderná elektrárna vyrobila první TWh elektřiny

První komerčně provozovaná plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se blíží pětiletému výročí svého spuštění. Za tu dobu vyrobily její dva bloky, každý o výkonu 35 MW,  již 1 TWh elektrické energie. V obou reaktorech plovoucí elektrárny s výtlakem 21 tisíc tun již provozovatel provedl výměnu jaderného paliva, které udrží blok v provozu po dobu více než tří let.

Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že její první plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dosáhla důležitého milníku. V rámci svého provozu v ruské Čukotce vyrobila již 1 TWh elektrické energie. Elektrárna disponuje dvěma reaktory KLT-40S s celkovým elektrickým výkonem 70 MWe a tepelným výkonem 150 MWt.

Celý článek najdete ZDE.

4. Evropská komise: Konec dotací na fosilní paliva do roku 2030

Evropská komise vydala na konci ledna pravidelnou zprávu o dotacích v energetice, ve které zdůrazňuje potřebu postupného ukončení dotací na fosilní paliva do roku 2030 a jejich přesměrování na podporu transformace energetiky. Energetická krize v roce 2022 vedla k dočasnému nárůstu dotací na fosilní paliva, avšak jejich dlouhodobé zachování by mohlo ohrozit investice do čisté energie a prohloubit závislost na fosilních zdrojích, píše server S&P Platts.

Zpráva z roku 2024 o dotacích v energetice v EU je již šestou výroční zprávou Komise, která monitoruje dotace v energetice a pokrok směrem k postupnému zrušení dotací na fosilní paliva v členských státech EU. Komise v ní poukazuje na stále relativně vysoký podíl dotací na fosilní paliva v EU a zdůrazňuje potřebu větší transparentnosti.

Navrhuje upravit současný systém dotací tak, aby vyrovnal podmínky mezi technologiemi a podpořil rozvoj čisté energie namísto udržování závislosti na fosilních palivech.

Celý článek najdete ZDE.

5. EU dlouhodobě zaznamenává pokles spotřeby energií

Evropská unie publikovala oficiální data ohledně spotřeby energie za rok 2023. Rok se nesl ve znamení významného poklesu primární i konečné spotřeby energie, zaznamenáno bylo také zlepšení energetické účinnosti.

Jak unie uvedla na stránkách Evropské environmentální agentury, k udržení pokroku a dosažení cílů pro rok 2030 budou zapotřebí další opatření. Dle oficiálních dat spotřeba primární energie (PEC) v EU klesla v roce 2023 o 3,9 %, zatímco konečná spotřeba energie (FEC) klesla o 3,0 % ve srovnání s předchozím rokem 2022.

Celý článek najdete ZDE.

6. Dánsko ruší aukci pro offshore vítr, po loňském debaklu upraví podmínky

Segment offshore větrné energetiky není v posledních letech v jednoduché situaci, kdy se projekty potýkají s prudkým růstem nákladů. Tato skutečnost se projevuje v neochotě investorů platit za vysoutěžené lokality pro své projekty, kdy naopak požadují podporu. Dánská vláda tak oznámila, že hodlá zrušit probíhající aukci na 3 GW výkonu a nahradit ji procesem s atraktivnějšími podmínkami.

Zatímco před několika lety se developeři offshore parků v aukcích předháněli s nabídkami na nulovou podporu, dnes je situace odlišná. Hlavním důvodem jsou zvyšující se náklady na realizaci offshore větrných parků napříč celým dodavatelským řetězcem. Developeři tak začínají přehodnocovat své projekty, přičemž v několika případech došlo i k jejich zastavení.

Celý článek najdete ZDE.

7. Investoři žádají Evropskou komisi, aby neoslabovala pravidla udržitelnosti

Evropská komise tento měsíc zveřejní návrh na zjednodušení požadavků na podávání zpráv v rámci politik udržitelnosti, na jejichž přílišnou složitost si některé podniky stěžují. Investoři, kteří spravují aktiva v hodnotě 6,6 bilionu eur, vyzvali Evropskou unii, aby neoslabovala svá pravidla udržitelnosti.

Očekává se, že Komise představí 26. února balíček Omnibus, který má upravovat klíčové předpisy o udržitelném financování. Více než 200 aktérů finančního sektoru, včetně 162 vlastníků a správců aktiv, kteří dohromady spravují aktiva v hodnotě 6,6 bilionu eur, podepsalo společné prohlášení, v němž vyzývají Evropskou komisi, aby „zachovala integritu a ambicióznost“ rámce EU pro udržitelné financování.

Celý článek najdete ZDE.

8. Výroba elektřiny z jádra se ve Francii nadále zotavuje, EDF navýšila cíle

Výroba elektřiny z jaderných elektráren se ve Francii během posledních dvou let výrazně zotavila poté, co se v roce 2022 propadla dokonce pod 300 TWh ročně. Ke konci minulého týdne tak francouzská EDF upravila výrobní cíle pro letošní a následující rok. Ty jsou nicméně stále relativně konzervativní oproti plánům vedení navýšit výrobu z jádra na 400 TWh ročně. Nejen díky zotavení výroby z jádra Francie exportuje velmi silné objemy elektřiny, kdy v loňském roce vývoz dosáhl nového rekordu.

Jaderná energetika ve Francii loni zažila silný rok, kdy se výroba zotavila na hodnoty srovnatelné s rokem 2021. Během let 2021 a obzvlášť 2022 se výroba z jádra v zemi propadla, na čemž se podepsaly především rozsáhlé odstávky spojené mimo jiné s napěťovou korozí a kontrolou řady svarů. V roce 2024 se však výroba z jádra ve Francii silně zotavila, kdy překonala 361 TWh. Oproti roku 2022 byla o více než 80 TWh vyšší, což je hodnota přesahující celkovou výrobu elektřiny v Česku.

Celý článek najdete ZDE.

9. Německé firmy mají problémy s plněním požadavků CBAM

Německé společnosti čelí potížím s plněním požadavků na vykazování emisí uhlíku v rámci Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM), který je v platnosti od třetího čtvrtletí roku 2024. Podle nedávného průzkumu společnosti Deloitte přibližně tři čtvrtiny firem nedokáží přesně reportovat emise svých dodavatelů mimo EU.

Průzkum, který proběhl vloni na podzim mezi 200 řídícími pracovníky v soukromém sektoru, ukázal, že více než polovina (53 %) dotázaných firem není schopna doložit reálná data o emisích svých zahraničních dodavatelů. Pouze 6 % společností tuto schopnost potvrdilo a 21 % dokáže data dodat jen částečně.

Celý článek najdete ZDE.

10. Komora: Rozvoj OZE v Česku dál táhne jen fotovoltaika, ostatní zdroje zaostávají

Rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku táhne pouze fotovoltaika, ostatní zdroje stále zaostávají. Přispívají k tomu i kroky státu. Na dnešní tiskové konferenci to uvedli zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie (Komory OZE). Stát podle nich do budoucna až příliš spoléhá mimo jiné na plyn, a to právě na úkor obnovitelných zdrojů. Malým pozitivem je postupný rozvoj větrné energetiky, stále však jen velmi pomalý, podotkli.

„Energetická krize v roce 2022 nasměrovala naši pozornost k obnovitelným zdrojům a podpoře jejich rychlejšího rozvoje. S odstupem dvou, tří let se však ukazuje, že se rozjely pouze fotovoltaiky. Větrníky jsou snad na začátku nového startu, ale zbytek obnovitelné energetiky na svou příležitost teprve čeká,“ řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu