Evropské uhlíkové clo: Evropské podniky se potýkají s byrokratickým šílenstvím

Klimatické dovozní clo stále vyvolává v podnikatelské komunitě mnoho otázek. Podniky přitom musí o emisní stopě dováženého zboží reportovat již v tomto roce.

Historicky první klimatické dovozní clo (tzv. CBAM) vstoupilo v platnost 1. října minulého roku a první povinnosti vyvolávají, dle serveru Euractiv, mnoho otázek. Systém zavádí poplatky na dovoz řady výrobků, například cementu, oceli, hliníku či hnojiv. Poplatky jsou určované na základě emisní stopy. Účelem je chránit evropskou výrobu, která musí platit za vypuštěné emise, což jejich mimounijní konkurenti často nemusí.

Rok 2024 je pro CBAM zkušební. Dovozci prozatím nemusí clo platit - o dovážených výrobcích pouze reportují. Naostro systém naběhne v roce 2026. Podnikatelské skupiny však již nyní označily CBAM za "byrokratické šílenství".

CBAM stanoví 31. červenec jako konečný termín pro podávání zpráv o dovozu v roce 2023. Není ale přitom ani jasné, podle kterého standardu se emise mají reportovat. Standard ISO 14067 je dnes celosvětovým standardem pro kvantifikaci emisí produktů, tento standard ale nebude začleněn do vykazování v rámci CBAM.

Například Mezinárodní obchodní komora (ICC) adresovala své obavy Komisi v otevřeném dopise, ve kterém upozorňuje na "vážné problémy s dodržováním předpisů"  a byrokracii, jelikož firmy musí reportovat 27 různým vnitrostátním orgánům. Dle ICC navíc upozorňuje na technické problémy registrační platformy.

Na podmínkách uhlíkového cla CBAM se členské země EU definitivně shodly v březnu 2022. Poplatek se bude vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, vodíku, hnojiv a produktů z cementu. Poplatek bude odvozen od ceny povolenky v systému EU ETS.

CBAM bude zprvu pouze pokrývat primární výrobky. Do konce roku má Komise vydat zprávu, která bude zkoumat, zda rozšířit CBAM i na "navazující" produkty, jako jsou například automobily. Ty zahrnují vysoký podíl některých primárních produktů, jež již spadají do působnosti CBAM.

Část příjmů z uhlíkového cla by podle EK měla být jedním ze zdrojů, s jejichž pomocí bude EU splácet svou první společnou půjčku na mimořádný fond obnovy. Komise by z cla chtěla pro tento účel získat zhruba miliardu eur (24,7 miliardy Kč) ročně.