Draghiho zpráva: Jak snížit ceny energií a posílit konkurenceschopnost EU

Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky, představil v pondělí 9. září zprávu, ve které na žádost Evropské komise vypracoval vizi budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Z pohledu klimatické a energetické politiky jde o klíčovou analýzu dopadu cen energií na konkurenceschopnost, schopnost dosáhnout klimatické cíle a udržení globálního postavení Evropy. 

Zpráva o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti  se zaměřuje na dopady klimatické a energetické politiky na EU a analyzuje jednotlivé sektory. Definuje plán pro dekarbonizaci, posílení bezpečnosti, snížení závislosti a odstranění inovačního deficitu.

V kontextu globálních výzev, jako jsou ekonomické změny, technologický rozvoj, klimatická krize a geopolitické posuny, Mario Draghi představuje strategii, jak zajistit, aby EU zůstala konkurenceschopná ve světě. Zpráva upozorňuje na tři hlavní transformační výzvy: urychlení inovací, snížení cen energií a zvládnutí geopolitické nestability.

Energetika je zásadním faktorem pro evropskou konkurenceschopnost. Náklady na energii a dekarbonizace hrají klíčovou roli v konkurenceschopnosti evropských průmyslových odvětví, přičemž ceny energií v EU jsou výrazně vyšší než v Číně či USA, což snižuje její schopnost konkurovat.

Draghi ve zprávě upozorňuje, že náklady na uhlík zvyšují výdaje v energeticky náročných odvětvích, která potřebují významné investice do dekarbonizace. EU pro tyto investice ovšem stále nemá jasný obchodní model.

Tzv. "zelené" technologie mají vysoké počáteční a provozní náklady, zvláště kvůli drahým energiím a palivům, jako je čistý vodík, a jejich technologický rozvoj není vždy dostatečný. Energeticky náročné průmysly, s dlouhou životností technologií (30–40 let), potřebují stabilní politiku a regulace pro zmírnění investičních rizik.

Zpráva také poukazuje na výrazně slabší finanční podporu v EU v porovnání s americkým zákonem o snižování inflace (IRA) a Čínou, které poskytují významné granty, daňové úlevy a dotace klíčovým odvětvím. EU navíc čelí složitější regulaci než jiné regiony.

Doporučení ke snížení cen energií a dekarbonizaci

Draghi přichází s několika konkrétními návrhy, které by měly snížit konečnou cenu energií pro spotřebitele a zároveň umožnit dekarbonizaci, kterou vysoké ceny brzdí.

Co se týče vysokých cen energií u plynu, navrhuje postupný odklon od spotových trhů, zvyšování vyjednávací síly EU a posilování dlouhodobých smluv a posílení společných nákupů.

Doporučuje rovněž rozvíjet strategické dovozní infrastruktury a zlepšit koordinaci skladování napříč Evropou. Zároveň je potřeba omezit spekulativní chování prostřednictvím finančních limitů a pravidel obchodování v EU.

Dlouhodobým cílem je dekarbonizace průmyslu pomocí vodíku a obnovitelných plynů a zajistit, aby ceny plynu lépe odrážely podmínky nákupu, a usnadnit průmyslu přístup ke konkurenceschopným zdrojům energie.

U elektřiny navrhuje využití dlouhodobých dohod o nákupu elektřiny (PPA) a podpory ve formě rozdílových smluv (Contracts for Difference - CFDs). Cílem je zjednodušit administrativní a povolovací procesy a zrychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, modernizovat sítě a investovat do jejich rozšíření, aby se předešlo úzkým místům při elektrifikaci ekonomiky.

Je třeba oddělit ceny obnovitelných zdrojů a jaderné energie od fosilních paliv pomocí dlouhodobých smluv, podpořit vlastní výrobu energie u energeticky náročných uživatelů a průmyslové uživatele pomocí PPAs. Důraz je kladen na systémovou integraci, skladování a flexibilitu poptávky, udržení jaderné energie a rozvoj nových jaderných zdrojů. Rovněž je důležité podporovat technologie pro zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) a zajistit přístup průmyslu ke konkurenceschopným zdrojům energie v EU.

Financování dekarbonizace by mělo být posíleno využitím příjmů z ETS. Je potřeba harmonizovat přidělování dotací a zavést společné nástroje napříč EU. Navrhuje rovněž zlepšení mechanismu a fungování tzv. uhlíkového dovozního cla (CBAM), případně odložení snížení volných povolenek ETS, což bude pro průmysl rovněž klíčové.

Zdroj:
Thomas Millot / Unsplash

Podpora poptávky po ekologických produktech může být podpořena zavedením standardizovaných nízkouhlíkových kritérií pro veřejné zakázky. EU by měla také zlepšit recyklaci surovin, podpořit oběhovou ekonomiku a zajistit efektivní obchodní dohody.

Pro rozvoj čistých technologií je klíčová rychlá implementace Net-Zero Industry Act (NZIA). Ve veřejných zakázkách a financování by měly být stanoveny kvóty pro udržitelné produkty vyráběné v EU. Je nutné usnadnit přístup k evropským fondům, zvýšit financování a podporovat provozní náklady. Důraz je na přilákání soukromého kapitálu a růstového financování. Čisté technologie mají být prioritou v rámci výzkumu a inovací EU, s novými programy pro konkurenceschopnost. Je třeba diverzifikovat surovinové zdroje, chránit duševní vlastnictví, sjednotit kvalifikaci pracovní síly a posílit spolupráci mezi EU, průmyslem a výzkumnými centry.

Podle zprávy by EU měla zvýšit koordinaci mezi politikami v oblastech energetiky, klimatu a obchodu, zajistit konkurenceschopné dodávky zemního plynu, nízkouhlíkvé elektřiny a čistého vodíku během přechodného období.

Větrná elektrárna Zdroj: Unsplash

Draghi také upozorňuje na nutnost zjednodušit povolovací procesy, snížit byrokracii a regulační zátěž, a zároveň rozvíjet finanční řešení pro energeticky náročná odvětví, včetně zlepšení podmínek financování. Právě přehnaná byrokracie a administrativní zátěž je evropské sedmadvacítce často vyčítána.

Jednodušší regulace a koordinace úsilí

Obecně tedy zpráva požaduje více integrace a koordinace, vyšší investice a snížení administrativní a regulační zátěže. EU musí snížit vysoké ceny energií, posílit svou nezávislost a investovat do nových technologií, které umožní přechod k zelené ekonomice. Klíčovými prvky jsou zjednodušení regulací, lepší využití finančních nástrojů, silnější spolupráce mezi průmyslem a výzkumem a vytvoření stabilního prostředí pro investice. Evropa musí jednat koordinovaně a rychle, aby si zajistila vedoucí pozici na globálním trhu a posílila svou odolnost vůči budoucím výzvám.

Zpráva není nijak závazná, nicméně poskytuje poměrně obšírnou analýzu problémů, které EU řeší a pojmenovává mnohé na sebe navazující problémy a přichází i s návrhem konkrétních opatření. Staronová předsedkyně Evropské komise Von der Leyenová ve svých plánech pro současnou Evropskou komisi v letech 2024 až 2029 uvedla, že bude čerpat z Draghiho zprávy při navrhování nového plánu pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy, a je možné, že z ní bude čerpat i v avizované dohodě o čistém průmyslu.