Provozovatel francouzské jaderné flotily, společnost EDF, se znovu potýká s problémy způsobenými napěťovou korozí (stress corrosion cracking – SCC) v potrubních systémech, které slouží k chlazení jaderných reaktorů.
Investiční banka Lazard již několik let po sobě vydává analýzu, ve které srovnává cenu výroby elektřiny hlavních výrobních zdrojů na americkém trhu. Přehled nákladů je ovšem hodnotný i pro Evropu. Banka zdroje srovnává především prostřednictvím jejich současné tzv. sdružené ceny energie (LCOE), ale naznačuje také další hodnotné informace o investiční náročnosti jednotlivých zdrojů, mimo jiné jaké ceny lze očekávat v následujících letech.
Původní výjimku z roku 2021 loni zrušil soud. Nově vydané prodloužení výjimky má platit do srpna 2029. Krajský úřad na návrh expertní skupiny Frank Bold, ekologických organizací Hnutí DUHA a Greenpeace a místních spolků z Mostu a Litvínova stanovil emisní strop a závaznou podmínku odstavení v okamžiku jeho vyčerpání, uvedly organizace. Podle nich tak bude elektrárna fungovat do roku 2028 nebo 2029 v závislosti na objemu výroby.
Výnosy z prodeje emisních povolenek jsou jedním z hlavních zdrojů peněz pro programy jako Nová zelená úsporám, dotace na fotovoltaiku pro obce nebo rekonstrukce tepláren. "Zastropování ceny na 40 eur za tunu oxidu uhličitého od roku 2027 by znamenalo ztrátu 80 miliard korun pro Modernizační fond a 69 miliard z národních aukcí," řekl Jiří Koželouh z Hnutí Duha. Při současné ceně kolem 80 eur přitom Česko může získat až 386 miliard korun na investice do zelené energie a úsporná opatření.
Švýcarský start-up vymyslel, jak instalovat fotovoltaickou elektrárnu mezi kolejnice. Vlaky přes ní mohou jezdit rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Prvních sto metrů se má v provozu ve Švýcarsku zkoušet tři roky, nicméně o technologii se již zajímají další země.
Joseph Scuderi jednoho dne před pěti lety čekal na vlak ve švýcarském Renensu západně od Lausanne a napadlo ho: Proč něco neudělat s nevyužitým prostorem mezi železničními kolejemi? Koncem dubna Scuderi se svým start-upem Sun-Ways slavnostně zprovoznil prvních sto metrů solárních panelů na koleje v Buttes, malé vesnici v kantonu Neuchâtel na západě země, napsal web swissinfo.ch.
Celý článek najdete ZDE.
Evropská komise v pátek 13. června zveřejnila zprávu, která mapuje současný stav a budoucnost jaderné energetiky v EU. Podle dokumentu si plánované rozšíření jaderných výrobních kapacit v členských státech vyžádá investice ve výši 241 miliard eur. Aby se snížila rizikovost těchto projektů pro soukromý sektor, bude podle Komise nutné zavést nové finanční nástroje, uvedla agentura Reuters.
Ilustrativní program pro jadernou energii (PINC), který Evropská komise vydává jednou za několik let na základě Smlouvy o Euratomu, shrnuje aktuální stav a výhled jaderné energetiky v EU. Dokument slouží jako strategický rámec, který mapuje investiční potřeby, plánované projekty i výzvy v oblasti bezpečnosti, nakládání s odpady a výzkumu až do roku 2050.Podle aktuálního návrhu PINC má jaderná energie i nadále sehrávat důležitou roli v energetickém mixu EU – především tam, kde se ji členské státy rozhodnou využívat. Komise zároveň upozorňuje na stárnutí jaderné flotily a potřebu masivních investic až do výše 770 miliard eur, které by pokryly modernizaci reaktorů, jejich vyřazování z provozu, dlouhodobé ukládání odpadu i výstavbu nových zařízení. Zvláštní pozornost věnuje podpoře výzkumu a vývoje nových technologií, jako jsou malé modulární reaktory (SMR), a nutnosti udržet evropské know-how v konkurenci s rychle rostoucími trhy mimo EU.
Celý článek najdete ZDE.
Bratislava 17. června (zpravodaj ČTK) - Slovensko připravuje mezivládní dohodu se Spojenými státy, na jejímž základě by americká firma Westinghouse postavila na Slovensku atomovou elektrárnu o výkonu 1250 megawattů. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico.
Ještě loni vláda v Bratislavě plánovala, že na dodavatele technologie pro připravovanou elektrárnu ve vlastnictví státu vypíše tendr.
Celý článek najdete ZDE.
Energetická společnost Red Eléctrica de Espaňa (REE), jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, dnes odmítla kritiku od vlády kvůli celostátnímu výpadku elektřiny z konce dubna. Podle zprávy, kterou španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci zveřejnilo v úterý, neměla REE plán na dostatečné vyrovnání přepětí. Energetická společnost to dnes odmítla s tím, že vinu nesou provozovatelé elektráren - firmy Iberdrola, Endesa a Naturgy, napsal deník El Mundo.
Společnost REE, která spravuje ve Španělsku síť vysokého napětí, dnes představila vlastní zprávu, v níž zpochybňuje některé závěry vládní zprávy. Obě se ale shodují v tom, že výpadek způsobilo přepětí. REE ovšem zodpovědnost odmítá a tvrdí, že pokud by správně fungovaly konvenční elektrárny (na zemní plyn, uhlí a jaderné), k výpadku by nedošlo. Uvedla též, že systém nevaroval před kolapsem až do půl hodiny před výpadkem.
Celý článek najdete ZDE.
Záporných cen je v letošním roce nejvíce ve Španělsku, které v posledních letech zažívá doslova "boom" tohoto jevu. První zápornou cenu totiž Španělsko poznalo teprve v loňském roce. V letech předchozích mělo vždy jen nulové ceny elektřiny. Dlouhodobě má ovšem nejvíce záporných hodin Německo, kde se objevují již řadu let.
Záporné ceny jsou v energetice Evropské unie stále častějším fenoménem, ačkoliv byly v některých zemích ještě donedávna zcela neznámým pojmem. Především v posledních letech jejich počet rapidně vzrostl, a to především v letním období kolem poledne, tedy v hodinách s vysokou výrobou solárních elektráren. Tyto zdroje ovšem na záporné ceny elektřiny také nejvíce doplácí. Jejich výroba ztrácí na hodnotě, protože vyrábí především v době, kdy po elektřině není dostatečná poptávka.
Celý článek najdete ZDE.
Provozovatelé přepravních soustav Polska a Ukrajiny oznámili plán na téměř dvojnásobné navýšení kapacity pro přepravu plynu mezi těmito zeměmi. Ukrajina aktuálně potřebuje dovážet vyšší objemy zemního plynu ze zahraničí, jelikož domácí těžba byla omezena ruskými útoky na tamní infrastrukturu. Zajištění navýšení přepravní kapacity v dlouhodobém horizontu je nicméně podmíněno dokončením modernizace infrastruktury v Polsku.
Ukrajina již během letošního jara značně navýšila dovoz zemního plynu ze zahraničí, především z Polska a Maďarska. Důvodem je omezení domácí těžby vlivem útoků Ruska na tamní energetickou infrastrukturu, včetně zařízení na těžbu plynu. Ukrajina rovněž čelí relativně nízkému stavu zásob plynu v podzemních zásobnících, které bude muset před začátkem letošní topné sezóny obnovit.
Celý článek najdete ZDE.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.