Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Kladno bez tepla z uhlí: Co znamená konec teplárny pro obyvatele?

Teplárna Kladno, součást skupiny Sev.en Česká energie, oznámila, že s výrobou elektrické energie končí také výroba tepla, které teplárna dodávala prostřednictvím společnosti TEPO odběratelům v Kladně. Provoz - založený na spalování uhlí - bude ukončen nejpozději v březnu 2027, což má zásadní dopad na zásobování teplem ve městě.

Podle vedení teplárny je důvod jednoznačný: provoz teplárny není ekonomicky udržitelný, a to kvůli růstu cen emisních povolenek, dlouhodobě nízkým cenám elektřiny a nevýhodným smluvním podmínkám dodávek.

Celý článek najdete ZDE.

2. Vláda schválila přesun veškerých plateb za POZE na stát, elektřina zlevní

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet pro rok 2026 to nově zatíží dalšími zhruba 17 miliardami Kč, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard Kč. Schválila to dnes vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než 15 procent, firmám ještě výrazněji. Na dnešní tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.

Většina odběratelů by tak měla v příštím roce za elektřinu oproti letošnímu roku ušetřit. Kromě regulované části ceny elektřiny postupně klesá i část ceny, kterou určují obchodníci.

Celý článek najdete ZDE.

3. Distributoři obdrželi už tisíce žádostí o připojení samostatných baterií do sítě

Energetici evidují velký zájem o připojování samostatných bateriových úložišť do sítě, od září obdrželi tisíce žádostí o připojení akumulačních zařízení s celkovou kapacitou stovek gigawatthodin (GWh). Podle zástupců oboru většina žádostí pochází od několika málo subjektů. Hledají proto způsob, jak odlišit spekulativní žádosti bez reálného projektu od těch skutečných. Vyplývá to z komentáře Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ a dat tuzemských distributorů.

"Částečně je to důsledek investičního šílenství, které vychází z historických dat, kdy se výnosy z poskytování služeb výkonové rovnováhy pohybovaly na velmi vysoké úrovni. To umožňovalo návratnost investice často již v horizontu dvou let. Díky rostoucí nabídce a možnosti nakupovat tyto služby ze zahraničí však výnosy výrazně klesají a řada investic se již nemusí vyplácet," řekl předseda představenstva AKU-BAT CZ Martin Panáč.

Celý článek najdete ZDE.

4. Boj o aktiva Lukoilu vrcholí. Obří majetek zřejmě získají Saúdové

Sága prodeje zahraničních aktiv ruské ropné skupiny Lukoil míří do finále. Majetek v hodnotě zhruba 22 miliard dolarů, který přilákal široké spektrum zájemců, zřejmě získá saúdskoarabská Midad Energy. Prodej se týká ropných polí, rafinerií i čerpacích stanic napříč Evropou, Blízkým východem i Střední Asií.

Rozhodnutí Lukoilu zbavit se zahraničního majetku je přímým důsledkem sankcí, které Spojené státy uvalily na ruský energetický sektor v říjnu. Opatření mířila na největší ruské producenty ropy, včetně Lukoilu a Rosněftu, s cílem zvýšit tlak na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Krátce poté Lukoil oznámil, že zahájil proces posuzování nabídek na prodej svých zahraničních operací.

Celý článek najdete ZDE.

5. Flamanville 3 dosáhl poprvé nominálního výkonu

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost a radiační ochranu (Autorité de Sûreté Nucléaire et de Radioprotection, ASNR) udělil souhlas se zvýšením výkonu bloku Flamanville 3 nad 80 % jmenovité hodnoty. V neděli 14.12.2025 v 11:37 pak blok poprvé dosáhl 100 % výkonu.

Flamanville 3 je tlakovodní reaktor typu EPR o elektrickém výkonu 1650 MWe. ASNR v květnu 2024 schválil zahájení náběhu bloku. Následovalo zavezení paliva a vlastní spouštění reaktoru, které začalo v září 2024.

Celý článek najdete ZDE.

6. ČEZ dokončil modernizaci vodní elektrárny Dlouhé stráně za 840 mil. Kč

Skupina ČEZ dokončila dvouletou modernizaci přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně na Šumpersku, do které investovala 840 milionů korun. Po bezproblémovém 72hodinovém zkušebním provozu přešlo soustrojí elektrárny do běžného provozního režimu. Modernizace zvýší bezpečnost a prodlouží životnost přečerpávací elektrárny, která je důležitá pro stabilizaci energetické soustavy v Česku. ČTK to dnes sdělil mluvčí Skupiny ČEZ Vladislav Sobol.

Technici se při modernizaci elektrárny zaměřili hlavně na obnovu důležitých částí turbosoustrojí, které slouží téměř 30 let. "Loni a letos jsme postupně vyměnili statorové vinutí a vystředili obě soustrojí. Kromě toho proběhla úprava kulového uzávěru, upgrade hardwaru řídícího systému, modernizace buzení, oprava hydromotorů a pokračovali jsme ve vnitřních nátěrech přivaděčů vody z horní nádrže do turbíny," uvedl ředitel vodních elektráren ČEZ Róbert Heczko.

Celý článek najdete ZDE.

7. Evropská komise navrhuje zrušení zákazu prodeje nových vozů se spalovacími motory

Evropská komise chce upustit od dosavadního záměru zakázat od roku 2035 prodej nových vozů se spalovacími motory. Reaguje tím na silný tlak zejména z Německa. Zatímco část členských států a výrobců mluví o nutné flexibilitě, jiní varují před krokem zpět v ochraně klimatu a nejistotou pro výrobce elektromobilů. Evropští spotřebitelé se od spalovacích motorů odklánějí, nejčastěji však volí kompromis v podobě hybridů.

V rozhovoru vydaném na serveru Euroactiv na začátku prosince tisková mluvčí Evropské komise pro dopravu Anna-Kaisa Itkonenová potvrdila, že zákaz prodeje nových vozů se spalovacími motory od roku 2035 nadále platí. Přechod k bezemisní mobilitě má být klíčovým pro konkurenceschopnost Evropy.

Celý článek najdete ZDE.

8. Německo potřebuje plán odklonu od plynu a ropy, uvádí vládní poradci

Německu chybí strategie pro ukončení využívání zemního plynu a ropy, varuje vládní expertní komise pověřená monitorováním energetické transformace. Zatímco útlum uhlí je podle poradců na správné cestě, pro plyn a ropu neexistují závazné milníky ani mechanismy řízeného snižování spotřeby. Pokud vláda urychleně nepředloží konkrétní plán, může podle expertů dojít k ekonomickým ztrátám, problémům s infrastrukturou i ohrožení plynulosti dodávek energie v rámci dekarbonizace.

Nezávislá expertní komise německé vlády pro monitoring energetické transformace ve své nové zprávě upozorňuje, že zatímco odchod od uhlí je legislativně ukotven a postupuje podle plánu, strategie pro postupné ukončování využívání zemního plynu a ropy zcela chybí. Podle komise musí vláda neprodleně vypracovat scénáře odklonu pro oba energetické zdroje, jinak bude energetická transformace nekoordinovaná a zatížená vysokými riziky.

Celý článek najdete ZDE.

9. EU chce upravit pravidla pro uhlíková cla. Třetí země by tak mohly do EU jednodušeji exportovat elektřinu

Evropská komise zřejmě chystá úpravu svého systému uhlíkových cel (CBAM), která by měla vyřešit nejasnosti a nejistoty ohledně dovozu elektrické energie ze třetích zemí. Systém uhlíkových cel běží v přechodové fázi již několik let, již od příštího roku by se měl rozjet naplno. Obavy potenciálních exportérů elektřiny do EU ohledně stanovení uhlíkové náročnosti dovážené elektřiny by tak mohly být novou úpravou vyřešeny.

Systém uhlíkových cel EU budí již několik let obavy ohledně svého dopadu, a to zejména v případě dovozu elektrické energie. Podle současných pravidel systému by totiž uhlíková stopa elektřiny dovážené ze třetích zemí měla být stanovena na základě průměrných hodnot elektroenergetického mixu daných zemí. Tato pravidla však vedou k obavám, že by dovoz elektřiny vyráběné z uhlí mohl být paradoxně levnější než u obnovitelných zdrojů (OZE).

Celý článek najdete ZDE.

10. Evropský trh s plynem je zranitelný: Útok v Severním moři by vyvolal cenový šok

Evropské dodávky zemního plynu zůstávají i po dvou letech od energetické krize citlivé na bezpečnostní rizika. Analytici varují, že případný útok na norskou plynárenskou infrastrukturu by mohl vyvolat prudký růst cen a destabilizovat trh, který je aktuálně silně nastaven na pokles. Kombinace vysokých spekulativních short pozic, nižších zásobníků a geopolitické nejistoty podle nich zvyšuje systémové riziko pro zimní období.

Evropská plynárenská infrastruktura v Severním moři je podle analytiků výrazně zranitelná vůči cíleným útokům. Norsko přitom zajišťuje přibližně 30 % dodávek zemního plynu do Evropské unie. Jakýkoli zásah by měl okamžitý dopad na ceny i stabilitu trhu, uvedla Nadia Martin Wiggenová, ředitelka britské investiční společnosti Svelland Capital, během webináře pořádaného agenturou Montel.

Celý článek najdete ZDE.

Názor

Opravdu nás spasí e-paliva?

Příjemná překvapení občas přináší už doba předvánoční. Evropská komise začíná pomalu přehodnocovat svůj postoj k zákazu spalovacích motorů. Píše europoslanec Zdechovský.

V článku se to hemží slovy jako diktát, zákaz spalovacích aut, člena Komise autor nazývá „ultrazeleným fanatikem“, nicméně jak v tomto článku, tak jeho dalších vyjádření o elektromobilitě chybí jakékoliv zasazení problematiky do kontextu. Pojďme si tedy stručně přiblížit, proč se toto téma vůbec řeší a jestli případná úprava směrnic pro automobilový sektor tak zásadní.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu