Uhlíková cla EU mohou paradoxně učinit dovoz elektřiny z OZE dražší než z uhlí

Evropská unie by měla již od příštího roku naplno spustit systém uhlíkových cel, které prozatím běží v přechodovém režimu. Stále však vyvstává řada otázek, včetně přesné implementace tohoto mechanismu. Podle některých odborníků panuje i nejistota ohledně dopadu na dovoz elektřiny ze zemí mimo EU, především z balkánských států. Paradoxně by tak mohlo dojít k situaci, kdy bude dovoz elektřiny z uhlí či jiných fosilních zdrojů levnější než dovoz elektřiny z OZE.

Evropská unie spustila první fázi systému uhlíkových cel, přesněji mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), již v roce 2023. V rámci přechodové fáze prozatím unie sbírá data o emisích, které vznikly během procesu výroby určitých dovážených komodit. Prozatím se jedná o cement, železo a ocel, hliník, hnojiva a elektřinu. V současné době dovozci nemusí uhlíková cla platit, od příštího roku se však má tato situace změnit.

Od zavedení uhlíkových cel si EU kromě ochrany vlastních klimatických ambic slibuje jejich rozšíření na globální úroveň. První z dotčených komodit byly vybrány rovněž z důvodu, že u nich hrozí větší riziko přenosu emisí do zahraničí. Zpoplatnění emisí má postavit dovážené zboží na srovnatelnou úroveň s místní produkcí, která je zatížena systémem emisních povolenek (EU ETS).

Emisní náročnost a započtení plateb za emise

Konkrétně v případě dovozu elektrické energie do EU však zatím není vše zcela vyjasněno. Podle Petera Pozsgaiho, který je předním odborníkem na CBAM v rámci zemí Energetického společenství, by při současné implementaci uhlíkových cel hrozila situace, kdy bude dovoz elektřiny z uhlí levnější než z obnovitelných zdrojů. Energetické společenství sdružuje země EU spolu s dalšími devíti zeměmi, především na jihovýchodě Evropy, včetně Balkánského poloostrova.

V rámci systému CBAM bude dovoz elektřiny zatížen uhlíkovými cly. Výrobci si nicméně budou moct z cel odečíst poplatky zaplacené v rámci lokálních systémů na zpoplatnění emisí. Otázkou zůstává mechanizmus stanovení uhlíkové náročnosti dovážené elektřiny, která bude zřejmě stanovena na základě národního průměru.

V tomto případě si nicméně výrobci elektřiny z OZE nebudou moct odečíst platby, jelikož žádné poplatky za emise neodvádí. V takovém případě by elektřina z uhlí mohla být po zpoplatnění v rámci domácích systémů levnější pro export do EU.

Dočasné řešení může nabídnout výjimka, splnění požadavků je ale rovněž nejisté

Téma uhlíkových cel bylo podle serveru Argus hojně probíráno během nedávné konference Energy Trading Central and South Eastern Europe (ETCSEE). Účastníci trhu podle serveru zmiňovali pokles likvidity na forwardových trzích, právě vzhledem k nejistotám ohledně implementace mechanismu uhlíkových cel.

Země Energetického společenství by sice mohly obdržet dočasnou výjimku na 4 roky, avšak musí splnit jednu zásadní podmínku. Tou je splnění požadavků na propojení trhu s elektřinou s jednotným trhem EU, takzvaný market coupling, do 1. ledna 2026. Avšak splnění této podmínky je značně nejisté, jelikož žádný z balkánských států tak zatím neučinil. Podle serveru Argus je nejblíže k propojení trhů Srbsko, nicméně to je plánováno až na 4. kvartál příštího roku. Je tedy nejasné, zda bude výjimka pro CBAM udělena a případně zda bude aplikována i retrospektivně.

"Regionální integrace je nesmírně důležitá pro bezpečnost dodávek a efektivitu a měla by pokračovat bez ohledu na CBAM, a pokud splní požadavky, mělo by se jednat o pozastavení CBAM," uvedl Andras Hujber, zástupce vedoucího oddělení Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise.