Uhlíková cla EU mohou paradoxně učinit dovoz elektřiny z OZE dražší než z uhlí
Evropská unie by měla již od příštího roku naplno spustit systém uhlíkových cel, které prozatím běží v přechodovém režimu. Stále však vyvstává řada otázek, včetně přesné implementace tohoto mechanismu. Podle některých odborníků panuje i nejistota ohledně dopadu na dovoz elektřiny ze zemí mimo EU, především z balkánských států. Paradoxně by tak mohlo dojít k situaci, kdy bude dovoz elektřiny z uhlí či jiných fosilních zdrojů levnější než dovoz elektřiny z OZE.
Evropská unie spustila první fázi systému uhlíkových cel, přesněji mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), již v roce 2023. V rámci přechodové fáze prozatím unie sbírá data o emisích, které vznikly během procesu výroby určitých dovážených komodit. Prozatím se jedná o cement, železo a ocel, hliník, hnojiva a elektřinu. V současné době dovozci nemusí uhlíková cla platit, od příštího roku se však má tato situace změnit.
Od zavedení uhlíkových cel si EU kromě ochrany vlastních klimatických ambic slibuje jejich rozšíření na globální úroveň. První z dotčených komodit byly vybrány rovněž z důvodu, že u nich hrozí větší riziko přenosu emisí do zahraničí. Zpoplatnění emisí má postavit dovážené zboží na srovnatelnou úroveň s místní produkcí, která je zatížena systémem emisních povolenek (EU ETS).
Emisní náročnost a započtení plateb za emise
Konkrétně v případě dovozu elektrické energie do EU však zatím není vše zcela vyjasněno. Podle Petera Pozsgaiho, který je předním odborníkem na CBAM v rámci zemí Energetického společenství, by při současné implementaci uhlíkových cel hrozila situace, kdy bude dovoz elektřiny z uhlí levnější než z obnovitelných zdrojů. Energetické společenství sdružuje země EU spolu s dalšími devíti zeměmi, především na jihovýchodě Evropy, včetně Balkánského poloostrova.
V rámci systému CBAM bude dovoz elektřiny zatížen uhlíkovými cly. Výrobci si nicméně budou moct z cel odečíst poplatky zaplacené v rámci lokálních systémů na zpoplatnění emisí. Otázkou zůstává mechanizmus stanovení uhlíkové náročnosti dovážené elektřiny, která bude zřejmě stanovena na základě národního průměru.
V tomto případě si nicméně výrobci elektřiny z OZE nebudou moct odečíst platby, jelikož žádné poplatky za emise neodvádí. V takovém případě by elektřina z uhlí mohla být po zpoplatnění v rámci domácích systémů levnější pro export do EU.
Dočasné řešení může nabídnout výjimka, splnění požadavků je ale rovněž nejisté
Téma uhlíkových cel bylo podle serveru Argus hojně probíráno během nedávné konference Energy Trading Central and South Eastern Europe (ETCSEE). Účastníci trhu podle serveru zmiňovali pokles likvidity na forwardových trzích, právě vzhledem k nejistotám ohledně implementace mechanismu uhlíkových cel.
Země Energetického společenství by sice mohly obdržet dočasnou výjimku na 4 roky, avšak musí splnit jednu zásadní podmínku. Tou je splnění požadavků na propojení trhu s elektřinou s jednotným trhem EU, takzvaný market coupling, do 1. ledna 2026. Avšak splnění této podmínky je značně nejisté, jelikož žádný z balkánských států tak zatím neučinil. Podle serveru Argus je nejblíže k propojení trhů Srbsko, nicméně to je plánováno až na 4. kvartál příštího roku. Je tedy nejasné, zda bude výjimka pro CBAM udělena a případně zda bude aplikována i retrospektivně.
"Regionální integrace je nesmírně důležitá pro bezpečnost dodávek a efektivitu a měla by pokračovat bez ohledu na CBAM, a pokud splní požadavky, mělo by se jednat o pozastavení CBAM," uvedl Andras Hujber, zástupce vedoucího oddělení Generálního ředitelství pro energetiku Evropské komise.
Mohlo by vás zajímat:
Uhlíková cla a povolenky, to je současná morová rána pro Evropu, pro její průmysl a prosperitu.
Zvlášť silně dopadá na chudší polovinu Evropské Unie, ale ničí i její bohatší část.
Je zapotřebí, aby aspoń některé státy EU začaly s touto nákazou bojovat.
Možná první vlašťovka je zde:
neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/polsko-ne-zelene-dohode.A250615_171626_p_zahranici_nef
Milane, bez emisních povolenek už by se energetika dnes zhroutila. Určitě jde udělat řadu dílčích změn. Průmysl i celé ekonomiky přežijí leccos. Úplně nejhorší je ale neustále měnit pravidla hry. Narušené investiční protředí je jistou cestou do pekel ekonomického zaostávání.
Právě povolenky a spekulace s nimi způsobily v EU (a jen v EU, ne ve světě) narušení pravidel hry a předvídatelného podnikatelského prostředí.
Co je na tom stabilního, když mnoho let byla cena povolenek okolo 5 EUR/t uhlíku a nyní vzrostla na PATNÁCTINÁSOBEK? Co je na tom stabilního? To je exponenciální destrukce.
A jaká je realita, třeba u nás? Pamatuji diskuse z doby cca 3-5 let před kovidem: Energetici říkali: elektřina je velmi laciná, potřebujeme aby byla dražší a mohli jsme investovat. SAMI INVESTOVAT.
Teď jí mají více než 3x dražší a říkají opět: potřebujeme PROVOZNÍ podpory na nové FVE, na nové VtE, na nové JE, abychom mohli investovat...
A v tom tady žijeme...
Destruktivních bylo těch 5 EUR, nevyplácelo se stavět žádné zdroje. Tam začal zásadní problém, který znalí viděli a upozorňovali na něj. Podpory a záruky investoři požadují právě proto, že vidí, jak moc je energetika závislá na politických rozhodnutích. Většina zdrojů má investiční horizont v desítkách let. Povolenky teď plní svou úlohu, vytlačují fosilní zdroje a přitom nemají zásadní vliv na cenu elektřiny. Mnohem důležitější pro cenu elektřiny je cena plynu.
1)Rostoucí cena plynu je určována válkou, nejprve na Ukrajině, teď i na Blízkém východě.
2)Ale vysoká cena povolenek, která příliš rychle vytlačuje uhlí a kterou neúměrně více platí ta chudá polovina EU (pro tu bohatou část je to pakatel, pro chudé velká část jejich nezbytných výdajů) to je ta morová rána která potkala (až na malé výjimky) jen EU
Zastavit válku je mnohem obtížnější než omezit výši povolenek (resp pružně zvyšovat a tedy nesnižovat jejich množství)
3) EU urychleně vytlačuje uhlí ale neumí si vybudovat vlastní průmysl fotovoltaiky a baterií a i VtE na moři přibývají pomalu a draho, jádro velmi pomalu a velmi draho
4)Rezumé: elektřina v EU už nebude levná, bude několikanásobně dražší než ve zbytku světa.
A povolenky jsou na výsost politické rozhodnutí. Takže bez nich by bylo líp.
Vítězslav Novák: To je věta bez jakékoliv informační hodnoty. Bylo líp v jakém smyslu?
1. Rostoucí cena plynu není dána jen válkami. Rusko nízkými cenami plynu lapalo Evropu do sítí závislosti.
2. Cena povolenek není vysoká. Vytlačuje uhlí rozumným tempem. Díváte se na to moc regionálním pohledem. Uhlí je významné jen v ČR, Německu, Polsku a Bulharsku. Země opouštějící uhlí odstávají za přechod vysoké kompenzace.
3. EU nastavuje pravidla, nic nebuduje a doufám, že budovat nebude.
4. Ale to víme dlouho a měli jsem spoustu času se na to připravit. Nemá cenu si nalhávat, že může Evropa stavět svou budoucnost na levných energiích.
Líp ve smyslu NEZMRŠENĚ. Ostatně kousek níž jsem to napsal.
Bez emisních povolenek by energetika v Evropě jela tak, jak fungoval před nimi - tedy poměrně spolehlivě, i když už tehdy Německo parazitovalo na české přenosové síti.
Nemci jsou největší prizivnici evropy.
Léta letoucí.
To je zásadní omyl. Přestalo se investovat proto, že cena emisních povolenek byla vysloveně legrační. Zůstaly tak jen slabé investice do OZE. U uhlí už bylo jasné, že bude ze hry a že se nevyplatí stavět nové zdroje a ty ostatní, jako jádro a plyn byly při tak nízkých cenách povolenek zcela nekonkurenceschopné. Hlavně jádro potřebuje vysoké ceny povolenek, jinak je zcela ze hry.
S tím, že hlavně jádro potřebuje vysoké ceny povolenek, s tím souhlasím. Jenomže, než se to nové drahé jádro postaví, tak už bude soutěžit v energetice bez uhelných elektráren, v energetice vytlačování zemního plynu ještě vyššími cenami povolenek, v likvidaci plynofikace naší republiky pro vaření a topení,
a tedy v energetické chudobě nebude u nás jen asi 1 milon obyvatel, ale milionů několik, nejspíše tak polovina všech obyvatel. To opravdu chcete?
Vždyť to lze dělat jinak, viz zbytek světa (drtivá většina světa).
Vidím, že pro mé děti a vnoučata není úniku před vysokou cenou elektřiny i vysokou cenou plynu pro topení.
A vysoká cena elektřiny tržně odrazuje od provozování tepelných čerpadel (spolu s jejich vysokou cenou a dražším servisem a menší spolehlivostí oproti plynovým kotlům).
A jsem přesvědčený že do 20 let budou současná klimatická pseudověda a politický alarmismus nahraženy skutečnou vědou o klimatu Země a o možnostech ovlivńování klimatu člověkem...
Blbost! Povolenky mrší tržní prostředí tím, že zcela dle libovůle EUkratů mění ceny a tím ruší zpětnou vazbu, jež je podstatou tržního prostředí. Za socíku se tomu říkalo "voluntaristicky" a když odstavili Chruščova, byl to jeden z hříchů, který mu připsali.
Bez povolenek a jimi zmršeného prostředí by nebylo boomu občasných zdrojů elektřiny a jím vyvolané nutné přestavby infrastruktury.
Jádro žádnou netržní podporu nepotřebuje, protože dodává spolehlivě levnou elektřinu. Zato občasné a náhodné zdroje by si bez netržních vnucování ani nevrzly - jejich nespolehlivá elektřina je totiž zadarmo drahá.
Vy jste Vítězslave velký srandista, když tvrdíte, že jádro žádnou podporu nepotřebuje. Proč je tedy vydávána za velké vítězství očekávaná cena 90 EUR/MWh z nových Dukovan? To, že je to ideální varianta, která spolehá na to, že se nic neočekávaného nestane, pominu. Bez povolenek a státních podpor a garancí by bylo jádro mrtvé.
Pane Vaněčku , povolenky platí jen ti co vypouští CO2 , to není o tom jestli je člověk chudý nebo bohatý , ale o tom jakou energii využívá.
Povolenky je třeba rozšířit na plyn a uhlí pro domácnosti čím dříve tím lépe dojde tím ke změnám které jsou nutné. Třeba vy jste příklad , jak se dá levně ušetřit hromady emisí CO2 , koupit si 3 fázový el. bojler dostanete sazbu + si zajistíte hodinové ceny a můžete ohřívat vodu podle cen el. energie a plynu regulátor co to automaticky řídí stojí 600kč. Kupte si topící klimatizaci a můžete si i přitápět podle poměru cen třeba ve 2 místnostech. Nebo i chladit. Spotřeba plynu vám klesne tak o 60%. Takže splníte cíl EU o poklesu emisi nejméně do roku 2035 :) A to se bavíme o investici za 80 tisíc a reálnou návratností , takže Vás to nebude ve výsledku nebude nic stát a šetřit budete do konce života.
Díky za hraběcí rady, mě to mé sídlo se zahradou a bazénem vyhovuje, až si ho zabydlí mé vnučky, tak si ho upraví podle svého.
jiz ted pobira 300tisic domacnosti doplatek na bydleni, ktery zahrnuje i energie. To je v souctu desetina obyvatelstva, a jsou ucite jeste taci, kteri maji na to narok, ale neuplatnuji to. Zda se vam to malo? Kapitalismus se zmenil v dotacni socialismus pro podnikatele, dalsich mozna dvacet procent lidi zije z davek? Myslite, ze nastane dalsi progres eurozony, kdyz odpovednost a pausaly za tyto skupiny hodite na stredni tridu? Ne, nastane anarchie jako uz mnohokrat v historii
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se