Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Obavy Němců rostou. Data ukazují slábnoucí podporu Energiewende

Dle studie zveřejněné BMW Foundation Herbert Quandt se nálady německé veřejnosti vůči energetické transformaci nadále proměňují. Podpora Energiewende během posledních let oslabila a obavy z ekonomických dopadů, cen energie a konkurenceschopnosti začínají převažovat nad klimatickými prioritami. Přesto většina společnosti nadále podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů a investice do energetické infrastruktury.

Průzkum Energy Transition Future Monitor 2026 ukazuje znatelný ústup klimatického tématu z popředí německé veřejné debaty. Podíl respondentů, kteří jsou „velmi znepokojeni“ změnou klimatu, klesl na 33 %, zatímco v letech 2019 až 2022 se pohyboval stabilně okolo 50 %. Klimatická otázka tak ustupuje do pozadí za témata ekonomické stability, cen energií a bezpečnostních rizik.

Celý článek najdete ZDE.

2. Kalifornie a Británie uzavírají miliardový zelený pakt, Trump zuří.

Kalifornie a Spojené království uzavřely dohodu o rozvoji čisté energie, technologické spolupráci a vzájemných investicích. Partnerství má urychlit projekty klíčových dekarbonizačních technologií a otevřít firmám přístup na oba trhy. Praktický rozměr dává paktu téměř miliardová investice britské společnosti Octopus Energy. Nová aliance vzniká ve chvíli zcela protichůdné federální politiky. Donald Trump, který s guvernérem Kalifornie dlouhodobě ostře bojuje, ostatně spolupráci okamžitě zkritizoval.

Stát se státem bez Washingtonu

Memorandum o porozumění otevírá cestu britskému kapitálu do Kalifornie a současně posiluje přístup kalifornských subjektů na britský trh. Cílem je urychlit investice, propojit firmy a výzkumné instituce a snížit závislost na volatilních trzích s fosilními palivy.

Celý článek najdete ZDE.

3. Zásoby plynu v EU rychle mizí. Topnou sezónu by mohly zakončit na 8letých minimech

Chladné počasí a vyšší výroba elektřiny ze zemního plynu vedly v letošním roce k meziročnímu růstu spotřeby zemního plynu v EU o téměř 7 %. Uvedený nárůst poptávky v kombinaci s rostoucím exportem zemního plynu na Ukrajinu vyústil v tempo čerpání zásob zemního plynu o téměř 25 % vyšší, než je průměr za posledních pět let. Evropě tak podle analytiků hrozí, že letošní zimu zakončí s nejnižšími zásobami zemního plynu za posledních 8 let.

Evropské státy kvůli chladnému počasí v letošní zimě čerpají ze zásobníků více zemního plynu než v předchozích zimách. Podle dat zveřejněných portálem Bloomberg bylo například v lednu ze zásobníků čerpáno v průměru 7,8 TWh zemního plynu denně.

Celý článek najdete ZDE.

4. Plzeňský kraj dnes zveřejnil územní studii rozvoje větrných elektráren v regionu

Plzeňský kraj dnes zveřejnil celou územní studii rozvoje větrných a fotovoltaických elektráren v regionu. Uvádí se v ní, ve kterých 37 lokalitách by mohly vzniknout akcelerační oblasti pro možné stavby obnovitelných zdrojů. Na vedení Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje (SMOPK) to řekl vedoucí krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal. Starostové měst a obcí studii kvitovali, protože tak získali první poklad pro jednání s investory a majiteli pozemků.

Akcelerační oblasti, dříve zóny, budou administrativně vymezená území v ČR, kde má být rychlejší a jednodušší povolování větrných a solárních elektráren. Stát se zavázal, že ČR do roku 2030 zpětinásobí výkon větrných zdrojů na 1,5 GW. V Národním plánu obnovy, z něhož ČR čerpá evropské peníze, je dokonce závazek ČR k dvojnásobnému výkonu.

Celý článek najdete ZDE.

5. Geopolitický tah: Lukoil přenechává zahraniční ropná pole americkému kapitálu

Podle informací S&P Global se ruská ropná společnost Lukoil dohodla s americkou investiční skupinou Carlyle Group na prodeji většiny svých zahraničních aktiv. Předmětem transakce je stoprocentní podíl ve společnosti LUKOIL International GmbH, která drží rozsáhlé portfolio těžebních projektů, rafinérských kapacit a distribuční infrastruktury mimo území Ruské federace. Dohoda se nevztahuje na aktiva v Kazachstánu, která si Lukoil ponechává. Přestože oficiální hodnota nebyla zveřejněna, analytické odhady pracují s částkou kolem 22 miliard USD.

Oficiální tisková zpráva Lukoilu potvrzuje, že prodej je reakcí na komplikované mezinárodní prostředí a omezení vyplývající ze sankční politiky. Západní sankce výrazně omezily schopnost ruských energetických firem spravovat zahraniční aktiva, financovat jejich rozvoj a realizovat strategické transakce.

Celý článek najdete ZDE.

6. Energetika pod blokádou: Kuba na pokraji kolapsu

Karibský ostrov se potýká s masivní energetickou krizí, kterou nedávná americká blokáda výrazně zintenzivnila. Kubánci se tak obracejí ke všemu, k čemu mohou – od solárních panelů po dřevěné uhlí. Energetickou krizi dále prohlubuje nedávný požár na jedné ze čtyř rafinerií na ostrově.

Kuba je pod americkým obchodním embargem už přes šedesát let (od roku 1962). Země se už před nařízením Donalda Trumpa, které zavedlo kompletní blokádu paliv směřujících na ostrov, potýkala s energetickou krizí v souvislosti se ztrátou dodávek z Venezuely a zastaralou infrastrukturou.

Celý článek najdete ZDE.

7. Nový indický jaderný blok Rajasthan 7 dosáhl plného výkonu

Nová výstavba jaderných reaktorů v Indii slaví další milník. Sedmý blok elektrárny Rajasthan dosáhl poprvé po deseti měsících provozu plného výkonu. Nový blok s indickým těžkovodním reaktorem disponuje instalovaným výkonem 700 MW. Indie v současné době plánuje a staví dalších 13 obdobných jaderných bloků. Do roku 2047 chce indická vláda  dosáhnout mety 100 GW instalovaného jaderného výkonu.

Indická společnost NPCIL (Nuclear Power Corporation of India Limited ) oznámila, že její nový jaderný blok Rajasthan 7 dne 10. února poprvé dosáhl plného výkonu. Nový jaderný blok disponuje těžkovodním reaktorem IPHWR-700 (Indian Pressurized Heavy Water Reactor) s instalovaným výkonem 700 MW(brutto) a 630 MW (netto). Společnost nový blok připojila k síti loni v březnu a o měsíc později jej uvedla do provozu. Od té doby pak docházelo k postupnému zvyšování dodávaného výkonu.

Celý článek najdete ZDE.

8. Itálie bojuje s vysokými cenami energií: Miliardový balíček a otřesy na trhu s emisemi CO₂

Italská vláda oznámila mimořádný balíček na snížení cen energií, který spolu s ostrou politickou kritikou systému EU ETS vyvolal výraznou reakci trhů. Cena elektřiny na rok 2027 se během krátké doby propadla o téměř 10 EUR/MWh a emisní povolenky ETS klesly na několikaměsíční minima kolem 70 EUR/t CO₂.

Italský kabinet představil balíček v objemu přibližně 3 miliard eur zaměřený na zmírnění dopadu vysokých cen elektřiny a plynu na domácnosti i průmysl. Opatření má být částečně financováno zvýšením zdanění energetických společností a cílem je krátkodobě stabilizovat účty za energie a podpořit konkurenceschopnost průmyslu. Součástí politické debaty je také návrh, aby se do konečné ceny elektřiny nepromítaly náklady na emisní povolenky, což by představovalo zásah do samotného mechanismu cenotvorby v evropské elektroenergetice.

Celý článek najdete ZDE.

9. Přetížené sítě v Nizozemsku nutí developery k instalaci baterií u větrných a solárních parků

Dlouhé čekací lhůty na připojení k síti a časté záporné ceny elektřiny urychlují v Nizozemsku rozvoj bateriových úložišť instalovaných přímo u větrných a solárních elektráren. Baterie sdílející připojení s obnovitelnými zdroji umožňují výrobcům využít stávající kapacitu připojení a omezit nucené omezování výroby.

Nizozemsko, stejně jako například Německo, v posledních letech čelí výraznému přetížení přenosových i distribučních sítí. Řada nových výrobců elektřiny i velkých odběratelů čeká na připojení k síti roky. Tento stav vytváří silnou motivaci pro projekty, které dokážou využít již existující nebo schválenou připojovací kapacitu. Jedním z řešení je instalace bateriových úložišť přímo u obnovitelných zdrojů, typicky u solárních a větrných parků.

Celý článek najdete ZDE.

10. Evropský úřad pro boj s podvody zahájil vyšetřování projektů ČEPS

Evropský úřad pro boj s podvody OLAF zahájil vyšetřování projektů na modernizaci tuzemské elektrizační sítě, které v minulosti zajišťovala společnost ČEPS. Státní podnik na ně využil stovky milionů korun z evropských dotací. Upozornil na to server Neovlivní.cz, podle nějž má bruselský úřad podezření na podvod. Mluvčí ČEPS Hana Klímová potvrdila ČTK, že v březnu v sídle společnosti zkontroluje OLAF projekty s evropskými penězi. Vyšetřování ČEPS komentovat nebude, řekla.

ČEPS o plánované kontrole v minulých dnech informovalo ministerstvo financí, které OLAF o vyšetřování informoval. Klímová potvrdila, že se šetření bude týkat projektů financovaných z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK). Z tohoto programu byly z evropských peněz financovány projekty v programovém období 2014 až 2020.

Celý článek najdete ZDE.