Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. V německé jaderné elektrárně Grafenrheinfeld zahájili demontáž parogenerátorů

Demontáž německých jaderných elektráren má za sebou další milník v elektrárně Grafenrheinfeld. Technici po jedenácti letech od odstavení tlakovodního reaktoru demontovali první z jeho parogenerátorů. Likvidace 365 tun vážících parogenerátorů proběhne ve Švédsku během příštího roku. Elektrárna Grafenrheinfeld s instalovaným výkonem 1275 MW vyrobila mezi lety 1982 a 2015 přes 330 TWh elektrické energie.

Německá společnost PreussenElektra oznámila, že technici zahájili demontáž čtveřice parogenerátorů v jaderné elektrárně Grafenrheinfeld. Každý z parogenerátorů měří na výšku 20 metrů a váží 365 tun, manipulace s nimi je tak složitá. Vyjmutí prvního parogenerátoru pak bylo obzvlášť náročné z důvodu omezeného prostoru v reaktorové budově, technici však proces bezpečně zvládli.

Celý článek najdete ZDE.

2. Maďarsko oficiálně zahájilo výstavbu nového ruského jaderného bloku VVER-1200

Druhá fáze maďarské jaderné elektrárny Paks zaznamenala důležitý milník. Technici prvním litím betonu oficiálně zahájili výstavbu pátého jaderného bloku v zemi. Nový jaderný blok s instalovaným výkonem 1200 MW využívá ruský reaktor VVER-1200. V rámci Evropy se jedná o první zahájení výstavby jaderného bloku po více než šesti letech. První ze dvou nových reaktorů v Paks dle plánů zahájí výrobu na začátku 30. let.

Dostavba maďarské jaderné elektrárny Paks dosáhla významného milníku, když stavbaři prvním litím betonu oficiálně zahájili výstavbu 5. bloku. Dvojice nových jaderných bloků v Paks II bude disponovat ruskými reaktory VVER-1200, každý o výkonu 1114 MW (netto).

Celý článek najdete ZDE.

3. V EU přibývá stále více baterií, loni růst poprvé táhla velká bateriová úložiště

S prudkým nárůstem instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách z posledních let v Evropě stoupá i potřeba flexibility. Tu mohou provozovatelům soustav a trhu nabídnout jak výrobci, tak odběratelé elektřiny. Ke slovu se však stále častěji dostává segment, který obě tyto strany spojuje – akumulace. Podle dat asociace SolarPower Europe byl loňský rok z pohledu růstu skladovací kapacity opět rekordní. Na rozdíl od předchozích let nicméně růst netáhly domácnosti s průmyslem, ale velká bateriová úložiště.

V průběhu posledních několika let v Evropě výrazně vzrostl instalovaný výkon ve fotovoltaických zdrojích. Výrazný podíl na tom měla i energetická krize, kdy ceny elektřiny atakovaly násobky hodnot z předešlých let. To se projevilo v podobě očekávání rychlé návratnosti investic do solárních elektráren. Nicméně s prudkým růstem jejich instalovaného výkonu dochází k silné kanibalizaci, což se projevuje i v podobě stále častějšího výskytu nulových či záporných cen elektřiny na denních trzích.

Celý článek najdete ZDE.

4. Lednové mrazy vyhnaly spotřebu elektřiny na 9leté maximum, výroba rostla hlavně z plynu

Lednová spotřeba elektřiny v České republice byla kvůli chladnému počasí nejvyšší od roku 2017. Meziročně vzrostla o téměř 8 % a přesáhla 6,5 TWh. Její pokrytí zajistily zejména elektrárny spalující hnědé uhlí a jaderné zdroje. Nejvyšší meziroční nárůst výroby ale zaznamenaly elektrárny spalující zemní plyn, jejichž výroba vzrostla o téměř 80 % na 832 GWh. Vyplývá to z údajů dostupných na Energostatu.

Chladné počasí v měsíci lednu, který byl podle dat zveřejňovaných na webu českého operátora trhu OTE, a.s. o více než 3 stupně Celsia chladnější než loňský leden a o zhruba 1,5 stupně Celsia pod normálovou teplotou pro měsíc leden, vedlo k růstu spotřeby elektřiny v ČR. Podle údajů zveřejněných na Energostatu vzrostla spotřeba elektřiny v ČR meziročně o téměř 8 % a jednalo se o nejvyšší měsíční spotřebu od ledna 2017.

Celý článek najdete ZDE.

5. Loni bylo v ČR zprovozněno pět nových větrných elektráren, letos nejspíš žádná

V Česku bylo vloni zprovozněno pět nových větrných elektráren s celkovým výkonem přes 13 megawattů (MW). Je to podobné číslo jako o rok dříve. Letos žádná větrná elektrárna nejspíš nepřibude. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa. Česko ve využívání větrné energie v Evropě dlouhodobě zaostává, její podíl na výrobě je kolem jednoho procenta.

Celkově je nyní v Česku v provozu více než 200 větrných elektráren. Jejich instalovaný výkon dohromady činí přes 371,5 MW.

Celý článek najdete ZDE.

6. Trump spouští Project Vault: Americký „trezor“ vzácných zemin za 12 miliard dolarů

Projekt Trezor, volně přeloženo z anglického názvu iniciativy Project Vault, představuje nejnovější dílek do skládačky domácího dodavatelského řetězce, který americký prezident Donald Trump postupně buduje v oblasti vzácných zemin. Ani ne týden po oznámení masivní investice do společnosti USA Rare Earths administrativa představila další záměr, jenž má zajistit domácí nákup a skladování strategicky cenných prvků.

„Po celá léta americké podniky riskovaly, že jim v době narušení trhu dojdou klíčové minerály. Dnes zahajujeme projekt s názvem Project Vault, jehož cílem je zajistit, aby americké firmy a pracovníci nikdy nebyli poškozeni nedostatkem těchto surovin,“uvedl prezident Trump ve veřejném prohlášení.

Iniciativu Project Vault si lze představit jako obdobu strategických ropných rezerv, v tomto případě však určenou pro americký průmysl v podobě zásob kritických materiálů uložených ve vládním „trezoru“. Strategická rezerva v hodnotě 12 miliard dolarů (zhruba 247 miliard korun) má být financována kombinací soukromého kapitálu a půjčky od americké Export-Import Bank (Ex-Im Bank). Na projektu se podle New York Times podílejí společnosti General Motors, Stellantis, Boeing a Google, tedy klíčoví hráči amerického průmyslu.

Celý článek najdete ZDE.

7. Vattenfall: Rozvoj nových jaderných zdrojů se neobejde bez přímé účasti státu

S růstem cen elektrické energie a ambiciózními plány na dekarbonizaci se v posledních letech začínají některé země EU opět obracet k jaderné energetice. Výjimkou není ani Švédsko, které v tomto oboru není žádným nováčkem. Tamní vláda v poslední době hledá možnosti, jak nové dlouhodobé investice ochránit. Podle zástupců společnosti Vattenfall však bude nezbytné, aby švédský stát přímo vstoupil do nových jaderných projektů.

Investice do nových jaderných zdrojů jsou v řadě zemí Evropy, včetně České republiky, dlouhodobě skloňovaným tématem. Jednou ze zemí, která se aktivně zajímá o výstavbu nových bloků je i Švédsko. Tamní vláda začala loni zkoumat možnosti jak investorům zajistit vyšší jistotu a ochranu před případnou změnou politik v budoucnosti. Projekty nových jaderných zdrojů jsou totiž běžně spojeny s investičními horizonty v řádu desítek let a během takto dlouhé doby může dojít ke značným změnám na politické scéně.

Celý článek najdete ZDE.

8. Komise chystá změkčení EU ETS. Bezplatné povolenky pro průmysl mají být prodlouženy

Evropská komise plánuje prodloužit bezplatné příděly emisních povolenek průmyslu za rok 2034 a prodloužit období, po které mají být další emisní povolenky prostřednictvím aukcí uvolňovány na trh. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wires odvoláním na německý deník Handelsblatt.

Systém EU ETS je vlajkovou lodí EU v oblasti ochrany klimatu a ukládá velkým průmyslovým podnikům či energetickým zdrojům povinnost odvádět emisní povolenky za vypuštěné emise skleníkových plynů.

Celý článek najdete ZDE.

9. CBAM dopadá na Balkán. Uhlíková cla EU brzdí obchod s elektřinou i dekarbonizaci

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích Evropské unie (CBAM) vstoupil od 1. ledna letošního roku do ostré fáze, a začal tak ovlivňovat i obchod s elektřinou mezi Evropskou unií a zeměmi západního Balkánu. Přestože Evropská komise na konci roku navrhla úpravy pravidel, které mají dopady zmírnit, nejistota na trhu přetrvává. Změny přijdou s výrazným zpožděním a v mezidobí CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který zároveň usiluje o vstup do EU, píše server Montel News.

CBAM patří mezi klíčové nástroje klimatické politiky Evropské unie a je jedním ze stěžejních pilířů Zelené dohody pro Evropu a balíčku Fit for 55. Jeho smyslem je zabránit přesunu emisně náročné výroby mimo EU tím, že na dovoz vybraných komodit zavádí uhlíkové clo odpovídající systému EU ETS. Povinnost se vztahuje na produkty s vysokou uhlíkovou stopou, jako jsou cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina či vodík. Mechanismus má vyrovnat konkurenční podmínky mezi evropskými výrobci, kteří za emise platí prostřednictvím povolenek, a jejich zahraničními konkurenty.

Celý článek najdete ZDE.

10. Nezdar druhé vodíkové aukce EU pokračuje. Grantovou smlouvu podepsalo jen 6 projektů

Grantovou smlouvu v rámci druhé vodíkové aukce, která probíhala na přelomu let 2024 a 2025, podepsalo nakonec pouze 6 projektů. Pokud budou projekty realizovány, vzniknou v EU nové elektrolyzéry o celkovém příkonu 380 MW. To je pouze zlomek z původních 2,3 GW, které si v této aukci vysoutěžily provozní podporu na vyráběný vodík.

Když Evropská komise v květnu loňského roku zveřejnila výsledky druhé evropské vodíkové aukce, zdálo se, že se bude jednat o velký úspěch. Podporu si v ní vysoutěžilo celkem 15 projektů s celkovým příkonem elektrolyzérů ve výši 2,3 GW. Na spoustu projektů se přitom nedostalo. Pokud by byly realizovány všechny přihlášené projekty, došlo by k výstavbě 6,3 GW elektrolyzérů, které by za 10 let vyrobily více než 7,3 milionu tun zeleného vodíku.

Celý článek najdete ZDE.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu