Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

27. září 2026, 21:17

Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!

1. Ukrajina chce obnovit těžbu uranu. Reaguje tak na celosvětový trend posilování jaderné soběstačnosti

Ukrajina plánuje navýšit domácí těžbu uranu na 750 až 800 tun ročně, čímž by pokryla přibližně 30 % své roční spotřeby jaderného paliva. Na průmyslové konferenci Roadmaps to New Nuclear 2026 v Paříži to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal. Tento krok je součástí širší strategie ukrajinské vlády, jejímž cílem je vybudovat kompletní a na Rusku nezávislý dodavatelský řetězec pro domácí jadernou energetiku - od těžby rudy přes výrobu komponent až po samotnou výrobu elektřiny.

Pro Ukrajinu by návrat k takovým objemům znamenal obnovení stavu z doby před ruskou invazí v únoru 2022. Zatímco v roce 2019 země podle údajů Světové jaderné asociace (WNA) vytěžila 800 tun uranu, v důsledku válečného konfliktu klesla těžba v roce 2022 na pouhých 100 tun. V následujících letech se těžba začala pomalu zotavovat, v roce 2024 však stále dosahovala pouze 288 tun.

Celý článek najdete ZDE.

2. Německé větrné aukce stlačily cenu pod hranici 50 EUR/MWh. Poprvé od roku 2018

Průměrná cena vítězných nabídek v nejnovějším německém tendru na onshore větrné elektrárny klesla na 47,90 EUR/MWh, což je nejnižší úroveň za posledních osm let. Aukce přilákala nabídky na projekty s celkovým instalovanýmm výkonem 5,3 GW, zatímco podporu získaly projekty o výkonu 2,5 GW. Developery může k účasti motivovat snaha získat podporu ještě před plánovanou reformou pravidel připojování k síti. Ta by podle kritiků mohla negativně ovlivnit ekonomiku nových onshore projektů v Německu.

Nejnovější německá aukce provozní podpory pro nové pevninské větrné elektrárny přinesla výrazný převis nabídek. Výsledkem je nejnižší průměrná vysoutěžená cena za posledních osm let. Výsledná průměrná cena byla stlačena pod hranici 50 EUR, když klesla až na 47,90 EUR/MWh.

Celý článek najdete ZDE.

3. Slovenské elektrárne zahájily energetické spouštění jaderného bloku Mochovce 4

Nový slovenský jaderný blok Mochovce 4 s instalovaným výkonem 440 MW se přiblížil k uvedení do komerčního provozu. Technici zahájili energetické spouštění bloku, v rámci kterého jej připojí k síti a blok začne vyrábět elektřinu. Před oficiálním zprovozněním ještě blok čekají testy na různých výkonových úrovních. Výstavba bloku typu VVER-440 započala v roce 1987, ovšem po šesti letech byla oficiálně zastavena až do roku 2009.

Společnost Slovenské elektrárne oznámila, že v pondělí odpoledne přešel její nový jaderný blok Mochovce 4 z fáze fyzikálního spouštění do fáze energetického spouštění. Pro jaderný blok typu VVER-440 s instalovaným výkonem 440 MW (netto) se jedná o klíčový milník na cestě ke komerčnímu provozu.

Celý článek najdete ZDE.

4. Zombie projekty: Investoři váhají s výstavbou offshore větrných elektráren ve vysoutěžených oblastech v Německu

Rozvoj offshore větrných elektráren v Německu naráží na problém. Investoři v aukcích nabídli za práva na výstavbu větrných parků v Severním a Baltském moři miliardy eur, nyní u části projektů váhají s jejich realizací. Podle oboru může být v ohrožení až 16 GW plánovaného instalovaného výkonu větrných parků a investice v hodnotě desítek miliard eur. Problémem jsou vysoké náklady a nejistota kolem budoucích výnosů.

Německo v letech 2023 až 2025 přidělilo investorům práva na výstavbu offshore větrných parků s celkovým instalovaným výkonem 17,8 GW. Podle německé Asociace pro offshore větrnou energii (BWO) se přitom projekty s instalovaným výkonem až 16 GW mohou dostat do problémů s realizací. Pokud by investoři projekty skutečně nerealizovali, znamenalo by to podle oboru také výpadek zakázek pro výrobce turbín, kabelů, základových konstrukcí a další dodavatele.

Celý článek najdete ZDE.

5. Nový kompromis v EU: Trh s emisními povolenkami čeká zásadní změna

Brusel 23. září (zpravodajka ČTK) - Členské státy EU se dnes shodly na změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by podle EK povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Státy ale dnes navrhly úpravu s tím, že povolenky se nebudou rušit do roku 2030. Od roku 2031 by pak ale měly být v MSR zneplatňovány povolenky nad hranicí 800 milionů, napsala agentura Reuters.

"Česká republika dnes návrh předsednictví podpořila, i když původní návrh EK považujeme za lepší," řekl ČTK ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Celý článek najdete ZDE.

6. Americké státy žalují federální vládu kvůli větrné energetice

Několik amerických států stupňuje právní kroky proti federální vládě a jejímu rozhodnutí o zrušení koncesí na pobřežní větrné elektrárny. Výměnou za zrušení těchto povolení byly platby developerům.

Dle serveru RenewablesNow se žaloby zaměřují na dohody, které by vedly k ukončení čtyř projektů pobřežních větrných elektráren. Konkrétně sedm amerických států, včetně New Yorku, započalo soudní spory v nichž napadají dohody mezi americkým Ministerstvem vnitra a developery pobřežních větrných elektráren, společnostmi Invenergy a Bluepoint Wind. Pokud by dohody vstoupily v platnost, zrušily by čtyři projekty větrných elektráren na moři výměnou za souhrnné platby ve výši přibližně 1,4 miliardy USD.

Celý článek najdete ZDE.

7. EU trápí vysoké ceny plynu a dovozní závislost. Nadále však odmítá plány Norska na těžbu v arktických oblastech

Evropská unie plánuje i přes přetrvávající napětí na globálních trzích a vysoké ceny zemního plynu zachovat svůj odmítavý postoj k rozvoji těžby ropy a plynu v Arktidě. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že EU nadále trvá na moratoriu definovaném v arktické strategii z roku 2021. EU v rámci svého postoje nejen odmítá rozvoj nové těžby z důvodu ochrany citlivých polárních ekosystémů, ale i budoucí nákup takto těžených fosilních paliv.

Postoj EU představuje přímý střet s plány Norska, které je po omezení dodávek z Ruska klíčovým dodavatelem pro zajištění evropské energetické bezpečnosti. Norsko aktuálně pokrývá přibližně 30 % celkového dovozu plynu do EU a pozici největšího dodavatele hodlá udržet i v budoucnu.

Celý článek najdete ZDE.

8. Potřebuje Maďarsko Paks II? Vláda rozhodne ještě letos, slibuje i konec ruského plynu

Sedm měsíců po oficiálním zahájení výstavby jaderné elektrárny Paks II nová maďarská vláda přezkoumává, zda ruské nové bloky potřebuje. Ministr hospodářství a energetiky poukazuje na nástup fotovoltaiky i sucho, které omezilo provoz stávajících bloků. Zároveň říká, že se země může obejít bez ruského plynu již za rok, bude-li vývoj příznivý. Nezávislá data přitom ukazují, že podíl dovozu ruského plynu v posledních letech naopak rostl.

Letos v únoru proběhlo první lití betonu, kterým Maďarsko oficiálně zahájilo výstavbu pátého bloku s reaktorem VVER-1200. Jednalo se o první zahájení výstavby v Evropě po více než šesti letech a zároveň o první ruský jaderný projekt zahájený v členské zemi Evropské unie. Oba nové bloky mají podle plánu dodávat elektřinu od začátku 30. let. Nyní z Budapešti přicházejí zprávy o tom, že nová vláda zvažuje, zda na betonových základech vůbec stavět dál.

Celý článek najdete ZDE.

9. Boj o transformátory a větrníky: EU chrání strategickou elektroocel

Evropská unie zavede soubor dovozních kvót a minimálních cen pro elektroocel a výrobky z ní. Cílem je chránit evropský trh před levným dovozem, především z Asie. K těmto prozatímním krokům dochází na základě vyšetřování Evropské komise, které stále pokračuje.

Opatření pomohou společnosti Thyssenkrupp a její ocelářské divizi TKSE i polské společnosti Stalprodukt SA. Ty jsou posledními firmami, které se v tomto sektoru pohybují. Elektroocel je specifickou slitinou železa a křemíku. Využívá se hlavně tam, kde jsou potřeba její magnetické vlastnosti, tedy především v elektroenergetice, například v transformátorech. Elektroocel ovšem na rozdíl od dalších průmyslových produktů není zahrnuta do opatření, která EU zavedla na začátku roku.

Celý článek najdete ZDE.

10. Český jaderný průmysl slaví úspěch, Škoda JS míří do projektu Rolls-Royce SMR

Společnost Škoda JS ze skupiny ČEZ dnes uzavřela smlouvu s britskou firmou Rolls-Royce SMR na dodávku pohonů pro malé modulární reaktory. Smlouva zajišťuje, že plzeňská společnost Škoda JS bude výhradním projektantem a dodavatelem pohonů pro reaktory. V jednotlivých případech půjde o dodávku v hodnotě kolem jedné miliardy korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První modulární reaktor v ČR má vzniknout v polovině 30. let v Temelíně.

Škoda JS tak bude mít na starosti vývoj prototypu pohonu pro malé modulární reaktory, následně je bude britské firmě i dodávat. "Smlouva také zahrnuje přípravy na hromadnou výrobu ve Škoda JS a principy budoucího kontraktu pro globální dodávky systému řízení do všech reaktorů Rolls-Royce SMR. To pro nás v budoucnu představuje opakované zakázky v hodnotě více než jedné miliardy korun pro jeden každý SMR," uvedl generální ředitel Škoda JS Karel Bednář.

Celý článek najdete ZDE.