Domů
Energetika v ČR
DECCI spouští hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách
Energy nest Zdroj: Decci
Zdroj: Decci

DECCI spouští hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách

Skupina Decci uvádí v obci Vraňany na Mělnicku do provozu hybridní zdroj energie s největším bateriovým úložištěm v Čechách - Energy nest s celkovým výkonem 30 MW.  Zařízení kombinuje inovativní technologie s na míru vyvinutým řídicím systémem, prostřednictvím kterého dokáže stabilizovat přenosovou soustavu. Moderní zdroj energie dokáže flexibilně reagovat na přebytky či nedostatky v síti, a mimo aktivaci služby je v pohotovostním režimu s nulovou emisní stopou a bez neefektivního využívání paliva. Energy nest je tak nejen flexibilním a inovativním, ale i k životnímu prostředí ohleduplným zdrojem energie.

Změny v energetickém mixu, plánovaný odklon od konvenčních zdrojů energie či rostoucí podíl energie z obnovitelných zdrojů, budou zdrojem nestability a fluktuace v elektrizační síti. Proto se v současnosti hledají nové zdroje služeb výkonové rovnováhy (SVR) zajišťující stabilitu a bezpečnost elektrizační sítě. Hybridní zdroj, Energy nest, o celkovém instalovaném výkonu 52,4 MW takový zdroj představuje a otevírá celou řadu možných řešení poskytování služeb výkonové rovnováhy.

Energy nest reaguje na měnící se energetické prostředí

Obnovitelné zdroje energie mají již v roce 2030 stát za čtvrtinou produkce elektrické energie. Nicméně se jedná o zdroje, které nejsou schopny poskytovat služby výkonové rovnováhy.  Na druhou stranu plánujeme odklon od uhelných elektráren, které stojí za produkcí téměř 60% elektrické energie a zajištují stabilitu v síti. Chceme-li i v budoucnosti bezpečnou a stabilní elektrizační síť, musíme hledat zdroje nové. Energy nest odděluje výrobu elektrické energie od poskytování služeb výkonové rovnováhy a představuje řešení, které již dnes reaguje na budoucí potřeby energetiky,říká o projektu Darina Merdassi, ředitelka skupiny Decci, a.s. a členka představenstva E.nest Energy a.s.  a dodává: “Energy nest poskytne služby výkonové rovnováhy, a to v rozsahu provozu, který dosud poskytoval elektrárenský blok o výkonu 300 MW spalující hnědé uhlí a přispěje tím i k dosažení národních cílů v oblasti klimatu.

Inovativní energetické řešení

Inovativnost řešení spočívá v kombinaci technologií, konkrétně spalovacích turbín s celkovým výkonem 32,4 megawatt technicky odvozených od leteckých motorů a bateriovým úložištěm, které je s výkonem 20 megawattů a kapacitou 22 megawatt hodin největší v České republice. Použité technologie se v kombinaci s unikátním řídicím systémem vhodně doplňují a umožňují plně využít všech jejich vlastností pro poskytování podpůrných služeb ke stabilizaci sítě.

Energy nest Zdroj: Decci

Analýzy ČEPS ukazují, že stávající vývoj energetiky může vést k dramatickému poklesu regulačního výkonu pro poskytování služeb výkonové rovnováhy. Hybridní zdroj je v současnosti schopen poskytnout jakoukoliv kombinaci služeb výkonové rovnováhy – zajišťujících stabilitu v síti, jmenovitě zálohy pro automatickou regulaci frekvence (FCR), zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s automatickou aktivací (aFRR+) nebo zálohy pro regulaci výkonové rovnováhy s manuální aktivací (mFRR+) až do celkového výkonu 30 MW. V budoucnu se plánuje rozšíření služeb výkonové rovnováhy až na 52,4 MW, a to za využití stávajících technologií.

Zdroj Energy nest byl navržen tak, aby bylo možné v případě potřeby navýšit jeho kapacitu či ho jednoduše rozšířit o další podobné hybridní systémy. Jedná se o modulární a škálovatelné řešení, které díky kontejnerovému provedení zabírá plochu o rozloze 1 ha. Zároveň vykazuje špičkové parametry dostupnosti a spolehlivosti. V budoucnosti se počítá i s možností výroby zeleného vodíku, vysvětluje Darina Merdassi další z výhod Energy nest.

Za realizací stavby hybridního zdroje stojí společnost Siemens, s.r.o., hlavními dodavateli technologií jsou britská společnost Centrax Ltd, UK a německá SMA Altenso, GmbH. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, ČVUT pro projekt na míru vyvinul řídicí systém.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(39)
Petr Hariprasad Hajič
10. červenec 2024, 16:52

Ano, tak tohle je konečně správné řešení regulace flexibility v ČR. Doufám, že nezůstane jen při téhle jedné hybridní elektrárně, ale že se to postupně budou dál instalovat.

Jirka Líska
10. červenec 2024, 20:33

@Petr Hariprasad Hajič 10. červenec 2024, 16:52

Super komplexní řešení, vhodné pro decentralizované umístění, třeba v areálech odstavovaných uhelek.

Vladimír Šťastný
11. červenec 2024, 07:49

Super by to bylo, kdyby se obnovené uhelné zdroje nechaly hospodárně dojet v plánované době jejich životnosti, zase tolik jich není.

Mě přijde na hlavu nahrazovat jeden fosilní zdroj druhým bez toho, aniž by byl potenciál a investice do toho prvního beze zbytku využity.

Sám ČEZ má v plánu postavit deset plynových zdrojů a 6GW ve FVE, než to dokončí, začnou ekologisté řvát, že to není to pravé ořechové a že se máme orientovat na něco jiného, co v té době bude jen v teoretické fázi poznání. To nikdy nemůže znamenat pro spotřebitele a pro průmysl levnou, dostupnou a cenově konkurence schopnou energii.

Jaroslav Srba
11. červenec 2024, 08:17

Koho dnes zajímá ekonomika procesů. Odběratelé ty srandičky zaplatí. Ani nenapsali, jaké náklady si tahle prkotina vyžádala. Takže si ani nemůžeme spočítat měrné náklady, abychom mohli porovnávat.

Jan Veselý
11. červenec 2024, 08:26

Uhelné elektrárny jsou koncentrované hlavně v SZ Čechách, to mi moc decentralizované nepřipadá.

Martin
11. červenec 2024, 08:35

Určitě to vypadá hodně zajímavé, ale bylo by super vědět, kolik je výrobní náklad na jednu skladovanou MWh.

Miloslav Černý
11. červenec 2024, 09:10

A to zde ještě není zmíněno možné vylepčení o OZ a uzavřený cyklus s CO2 se zpětnou efektivní přeměnou na CH4 při použití nově objeveného katalyzátoru na bázi CU, jež se nově dostalo na veřejnost jako novinka.

Emil
11. červenec 2024, 09:23

Sabatierův proces, známý více než 100 let.

Miloslav Černý
11. červenec 2024, 09:54

Pro Emila, aby nestřílel od pasu.

Průlom: Nanoshluky mědi zařídí elektrokatalýzu oxidu uhličitého na metan. Odkaz na včerejším seznamu

Emil
11. červenec 2024, 10:00

Pro pana Černého, aby nestřílel od pasu.

Elektrokatalýzu oxidu uhličitého na metan zařídí v tom samém Sabatierově procesu i jakýkoliv jiný katalyzátor, např. nikl nebo ruthenium. V tomto smyslu tedy o žádný průlom nejde, je to pouze snaha (zatím v laboratorním měřítku), najít lepší katalyzátor toho samého procesu známého přes 100 let.

Miloslav Černý
11. červenec 2024, 10:46

Všechno nové inovativní řešení vznikájí na základě dosavadních znalostí. To je známá věc, přirozený proces doprovázený pokusem, omylem a není třeba to hodnoti. Důležitý jsou výsledky a ty zde dosaženy podle těchto info nově jsou a dříve známé nebyly, jinak by jste nemusel jít tak daleko do minulosti.

Emil
11. červenec 2024, 10:59

Ano, důležité jsou výsledky, které však neznáme. Víme jen, že vědci v laboratoři připravili nový katalyzátor pro již existující a běžně používaný Sabatierův proces. Možnosti uplatnění této technologie v průmyslovém měřítku a její eventuální přínos oproti současným katalyzátorům budou teprve zkoumat.

jan toman
11. červenec 2024, 07:39

Já to furt nechápu, jste mono-tematicky zaměřený web a tomu tématu zjevně nerozumíte a nezajímá Vás.

Pokud by Vás to totiž zajímalo, tak nebudete uvádět výkon baterií jen v W, ale doplníte i Wh. Možná to nevíte, ale je to poměrně podstatná informace a taky to, podle čeho se ty baterie posuzují.

PetrV
11. červenec 2024, 08:06

Vítám takováto řešení pro výkonovou regulaci soustavy. Za mě smysluplnější než agregace stovek domácností a zařízení na nízkém napětí pro poskytnutí alespoň požadovaného minima 1 MW do SVR. Taková řešení bych si uměl představit pro poskytování obchodní flexibility, kde nejsou takové nároky jako na SVR.

PR projektu mi ale přijde až přehnané a místy dost zavádějící. Uvedenou výši výkonu do SVR (FRR) umí poskytovat uhelný blok o třetinovém instalovaném výkonu... Toto řešení určitě přispěje k zajištění potřebného výkonu v SVR, ale českou energetiku jako celek to nespasí (teď se odvolávám zejména na přehršel oslavných příspěvků, které se objevily). Stabilní zdroj cenově dostupné silovky to není, protože vyrábět elektřinu pouze z plynového cyklu je méně účinné. Teplo na vytápění to nedodá a navíc to může vytlačit zdroje, které jsou provozovány (s vyšší celkovou účinností) v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla, pro než nemusí dávat doprovodná výroba elektřiny bez platby za SVR ekonomický smysl.

Zachytil jsem informaci, že součásti Energy nest budou také odporníky s nuceným vzduchovým chlazením. Pokud jsou i nadále součástí projektu a měly by být využívány pro záporné SVR, tak to mi přijde jako zvěrstvo, srovnatelné s poskytováním SVR najetím dieselgenerátorů.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 08:50

@Jan Veselý 11. červenec 2024, 08:26

třeba

Mohou být samozřejmě i jinde, kde pro to budou vhodné podmínky.

Jan Veselý
11. červenec 2024, 10:20

Baterie mohou poskytovat okolo 10-15 různých služeb. Záleží jen na obchodní obratnosti provozovatele, které z nich bude schopen prodat. Pro některé služby je vhodné mít baterii u elektrárny, pro některé u spotřebitele, pro některé někde u uzlového bodu sítě, pro některé je to celkem jedno.

Vítězslav Novák
11. červenec 2024, 10:32

Takže ani tak dekarbonizace jako (re)monetarizace...

Jan Veselý
11. červenec 2024, 14:47

Máte nějaký problém s tím, že se někomu za jeho službu platí?

Vítězslav Novák
11. červenec 2024, 16:34

Nemám. Takových služeb bude s rostoucím podílem občasných zdrojů elektřiny potřeba čím dál tím víc.

Jen nevím, co to má společného s dekarbonizací - tedy kromě toho, že dekarbonizace vyvolává tuto (nejspíš velmi drahou) potřebu.

Bob
11. červenec 2024, 08:58

Uvědomil si někdo z Vás, který toto řešení tak chválí, že hlavním zdrojem tam jsou plynové turbíny na ZP s účinností cca 30%?

Jirka Líska
11. červenec 2024, 10:05

@Bob 11. červenec 2024, 08:58

Je evidentní, že to není zamýšleno na trvalý provoz.

Tedy jako "záložní zdroj" to je akceptovatelné.

Bob
11. červenec 2024, 10:18

Tím spíše bude tam vyrobená elektřina velmi drahá.

Jan Veselý
11. červenec 2024, 10:25

Protože si dovoluji předpokládat, že tu baterii nebudou provozovat idioti, dovoluji si tvrdit, že ty turbíny se budou používat úplně minimálně. Jednak i nabíjení baterie je součástí těch regulačních služeb, druhak mohou kupovat elektřinu ze sítě, kdykoliv to uznají za vhodné.

Ta plynová turbína je tam jen jako pojistka, kdyby bylo fakt zle.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 10:40

@Bob 11. červenec 2024, 10:18

V tomto případě není cena vyrobené EE nejdůležitější kriterium.

Bob
11. červenec 2024, 10:23

Rozhodně by byly lepší třeba kogenerační jednotky o stejném elektrickém výkonu s lepší elektrickou účinností a ještě využitím odpadní ho tepla v průmyslu, nebo v centrálním zásobování teplem. Rychlost najetí by byla stejná, škálovatelnost a účinnost lepší.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 10:37

@Bob 11. červenec 2024, 10:23

Najděte si kontakt na firmu DECCI, domluvte si schůzku a vysvětlete jim, že to dělají špatně a že máte daleko lepší a účinnější řešení.

S výstavbou velkých OZE mají zkušenosti pouze cca 15 let, tak jistě vaše fundované názory ocení a okamžitě přehodností své podnikatelské záměry.

Bob
11. červenec 2024, 11:53

Přečtěte si nejdříve článek na tomto webu:

ekonomickydenik.cz/jihoceska-elektrarna-c-energy-loni-vydelala-skoro-800-milionu-korun-po-zdaneni/

A vysvětlete té jedné z nejmodernějších a nejziskovějších firem, že to dělají špatně.

Citát z článku:

"V první fázi nahradili staré práškové uhelné kotle za moderní fluidní kotle a za plynové motory, později následovalo pořízení fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště energie."

Mimochodem, na ERÚ si můžete najít seznam výrobců vysokoúčinné výroby elektřiny a tepla. Je hodně dlouhý a jsou tam ti velcí s turbínami (a využitím tepla) na uhlí, biomasu, nebo plyn až po ty menší s motorovými plynovými KGJ v CZT, podnicích, jednotlivých kotelnách, nebo třeba objektech typu velké budovy, nebo krytého bazénu. Vše rozprostřeno decentrálně po celé ČR.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 13:17

@Bob 11. červenec 2024, 11:53

Já nic elektrárně C-energy vysvětlovat nepotřebuji, dělají to asi dobře.

To neznamená, že je tato skutečnost jednoduše přenositelná na další projekty a že všichni se stejnou technologií na tom budou stejně ziskově.

O projektu Energy nestu nevíme skoro žádné investiční a provozní podrobnosti a přesto jste přesvědčen, že jiné řešení je lepší.

Ale pokud tvrdá data pro své tvrzení máte, tak se ně rád podívám, také by mě to zajímalo.

Bob
11. červenec 2024, 16:07

Ten projekt DECCI Energy nestu je u nás první a neověřený a jak to vyjde ekonomicky do budoucna nemohou na 100% vědět ani oni.

Tvrdá data po technické stránce jsou účinnost 30% v plynové turbíně bez využití tepla kontra 90% v kogeneraci a také ty stovky reálně dávno pracujících kogenerací. I po stránce ekonomické má kogenerace své místo.

Druhá věc jsou akumulátory.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 16:51

@Bob 11. červenec 2024, 16:07

Ano to nevědí, nikdo neví co bude v budoucnu.

Investují tam cca miliardu, je to BEZ dotací, budou fungovat v tržním prostředí, takže se o tom přemýšlelo určitě intenzivně:-)

Pro použitý typ technologie mají zřejmě své důvody a velice poravděpodobně zvážili všechny relevantní reálné možnosti:-)

V blízkosti mají 35MWp FVE, takže se nabízí i synergie.

---

A co se týká obecně kogenerace, její výhody nijak nezpochyňuji.

Mex
11. červenec 2024, 19:07

Kogenerační jednotky můžete použít tam, kde máte zaručen odběr tepla.

Takže je obtížně využijete u nějakého špičkového zdroje, který bude v provozu nárazově v nepredikovatelné době.

Bob
11. červenec 2024, 19:24

KGJ se samozřejmě stavějí vždy jen tam, kde je zaručen odběr tepla. Ale provozovat je ve špičkovém režimu není problém. Vždy tam je i kotel a můžete je nechat dálkově spouštět jen ve špičkách a když nejedou, tak potřebné teplo vyrobíte v kotli.

V případě, že je vysoká krátkodobá okamžitá (špičková) poptávka po elektřině, ale nižší po teple, můžete si to teplo na později uložit v akumulační nádrži.

Taky je samozřejmě nemusíte provozovat ve špičkovém režimu a můžou jet celý den a elektřinu i teplo prodávat, nebo spotřebovávat přímo pro vlastní spotřebu.

V každém případě je ale celková účinnost 85-90% oproti samotným plynovým turbínám 30-35%.

Jirka Líska
11. červenec 2024, 21:03

@Bob 11. červenec 2024, 19:24

A má tedy smysl stavět KGJ tam, kde není žádný požadavek na dodávku tepla?

Bob
11. červenec 2024, 23:49

Míst, kde je požadavek na teplo je dost.

Jirka Líska
12. červenec 2024, 07:20

@Bob 11. červenec 2024, 23:49

No to jistě, ale to není odpověď na mou otázku:-)

Bob
12. červenec 2024, 10:18

Dobře, tak jinak:

Neměl by se stavět jakýkoliv zdroj, který produkuje odpadní teplo jinde, než tam, kde ho lze využít a je to technicky možné. Speciálně se to týká takových drahých zdrojů energie, jako je zemní plyn a v budoucnosti vodák. Navíc ze zemního plynu vzniká o to více emisí. Místo toho, aby se u výroby elektřiny využilo teplo, o kus dál se pálí další plyn na výrobu tepla.

Petr Hariprasad Hajič
11. červenec 2024, 15:57

A víte, jakou to má skutečnou účinnost? Paroplynové hybridní elektrárny mají účinnost kolem 70% a pokud jsou instalované poblíž aglomerace, může celková účinnost stoupnout až na 85%, protože zbytkovým teplem se dá v zimě vytápět.

Emil
11. červenec 2024, 16:07

1) Tohle není paroplynová elektrárna, má jen plynové turbíny, takže účinnost je mnohem menší.

2) Paroplynové elektrárny nemívají účinnost kolem 70 %, paroplynová elektrárna s rekordní účinností má lehce přes 63 %.

Vítězslav Novák
11. červenec 2024, 10:30

Čtu správně o výkonu 30 MW?

A že ho budou vytvářet letecké turbíny?

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se