Domů
Energetika v ČR
Česko plánuje investovat do dalších fosilních projektů. Hrozí, že se na dlouhé roky ocitne v „uhlíkové pasti“
Ilustrační foto uhelné elektrárny Turow. Foto: Martina Patočková
Zdroj: Martina Patočková

Česko plánuje investovat do dalších fosilních projektů. Hrozí, že se na dlouhé roky ocitne v „uhlíkové pasti“

Česká republika bude mít nejspíše možnost sáhnout si na další miliardy navíc v rámci navýšené alokace Národního plánu obnovy a iniciativy REPowerEU, která má státům pomoci zvýšit nezávislost na ruských fosilních palivech. Stávající návrh ale počítá s významnými investicemi do fosilních projektů.

Vyplývá to z dokumentu ministerstva průmyslu, který má Ekonews k dispozici a jenž posvětila vláda. V průběhu letoška resort sbíral od jednotlivých ministerstvech zapojených v realizaci Národního plánu obnovy (NPO) podněty k jeho aktualizaci, stejně jako projekty pro REPowerEU. Celkově dorazilo 86 podnětů za 125 miliard korun.

Výsledkem je „shortlist“, ze kterého vyplývá, že část financí by měla směřovat na ropovod TAL+ (1,5 miliardy korun) či plynovod STORK 2 (8 miliard korun). V plánu je také grant v hodnotě 531 milionů korun na projektovou přípravu horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Navržené investice se ale nelíbí organizacím, které vedle surovinové nezávislosti na Rusku dbají i na klima a zelenou transformaci.

Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto
Ilustrační foto

Podle Centra pro dopravu a energetiku (CDE) je problémem i to, že nedávno Evropský parlament (EP) ve své pozici k finančnímu aspektu plánu REPowerEU přijal volnější postoj k zásadě „významně nepoškozovat“. To je pojistka proti tomu, aby zahrnuté projekty nezpůsobovaly žádnou významnou škodu na klimatu nebo životním prostředí. Fakticky tím EP umožnil financovat i fosilní projekty.

„Pod záminkou snížení závislosti Česka na ruských fosilních palivech se chystáme z veřejných prostředků financovat projekty, jejichž přínos pro dlouhodobé řešení současné energetické krize je přinejlepším sporný. Oslabení ochranných mechanismů v národních REPower plánech nepřispěje k tolik potřebné transformaci celého odvětví, a naopak může pouze zhoršit závislost Evropy na dovozu fosilních paliv z jiných částí světa, myslí si Veronika Murzynová, odbornice na transformaci energetiky z CDE.

Hrozí „carbon lock-in“

Její kolegyně, Eva Mariničová, která je expertkou na evropské fondy, je toho názoru, že vláda se chystá problém pouze geograficky přemístit, nikoli modernizovat českou energetiku. „Je to spíše nějaká politická vize. Místo, abychom řešili komplexní opatření a daly více peněz na rozvoj komunit nebo obnovitelných zdrijů, lze pozorovat snahu uzavřít se ve vysoko emisním prostředí,“ říká Mariničová s tím, že podle jejích informací se seznam projektů pro REPowerEU nelíbí ani Evropské komisi.

V dokumentu vidí i řadu dobrých nápadů, ale hlavním problémem je, že plánované investice do nich jsou neúměrně nižší než do fosilních plánů. Připouští, že problémem je i krátící se čas, který Česko na celou věc má. Konkrétně pro čerpání financí z Národního plánu obnovy se Česku nedaří stíhat plnit stanovené milníky.

Ilustrační foto

Podle Oldřicha Sklenáře analytika Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) bije do očí například projekt horkovodu z jaderné elektrárny Dukovany, který by měl zásobovat zbytkovým teplem brněnské domácnosti. Těm od propuknutí energetické krize vzrostly účty za energie dvojnásobně, protože většina výroby tepla v moravské metropoli závisí na importovaném zemním plynu. Jenže horkovod problém nemá šanci vyřešit v dohledné době.

„Jen úvodní přípravná fáze by stála půl miliardy korun. Celkově mají být náklady po zohlednění inflace 19 miliard korun. Jenže když se podíváme na podobné projekty, například horkovod z Temelína do Českých Budějovic, tak tam došlo ke tříletému zpoždění a navýšení nákladů o sto procent, připomíná analytik s tím, že v případě Dukovan by se jednalo o 60 kilometrů dlouhé potrubí, které vede přes zhruba 2500 pozemků, takže v českých podmínkách nic snadného.
„Ve Vídni mají podobný problém a plánují využívat teplo z tamní čistírny odpadních vod. Celý projekt je v přepočtu vyjde na 1,7 miliardy korun, a přitom rozsahem domácností je přibližně stejný, nabízí řešení Sklenář s tím, že v Rakousku budou mít hotovo do roku 2027, zatímco horkovod z Dukovan je otázkou přinejmenším jedné dekády.

Česko a Polsko za trubky už lobbují

MPO už v září informovalo, že Česko a Polsko obnovily spolupráci na přípravě projektu Stork II. Plynovod má propojit plynárenské soustavy obou zemí a napojit Česko na polské terminály na zkapalněný zemní plyn. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela a polská ministryně pro ochranu klimatu a životní prostředí Anna Moskwa ve společném dopise žádali Evropskou komisi, aby umožnila financování tohoto projektu z  REPowerEU.

„Projekt plynovodu Stork II je velmi důležitý pro posílení energetické bezpečnosti České republiky do budoucna. Přímé napojení na polské terminály na zkapalněný zemní plyn nám umožní zajistit dodávky plynu na naše území od jiných než ruských dodavatelů. Toto propojení navíc povede ke snížení nákladů na dopravu plynu, a tudíž i konečné ceny pro spotřebitele, psal Síkela v tiskovém vyjádření s tím, že MPO přijímá takové kroky, díky kterém se Česko postupně zbavuje závislosti na nepřátelských či nestabilních zemích jako je Rusko.

Oldřich Sklenář z AMO ale v kontextu plánovaného plynovodu varuje, že se nejedná o infrastrukturu, která by pomohla vyřešit přechodné období, ale o projekt s efektem „carbon lock-in“, tedy, fosilní projekt, kterým si Česko sváže ruce na dlouhé roky. „Když už do něčeho vložím takové peníze, tak je logicky budu chtít zpět. Takže budeme nakonec nuceni plyn odebírat déle, než si teď myslíme. A to nemluvím o stejném efektu pro země, které nám plyn budou nově dodávat a musí proto dobudovat další kapacity,“ varuje Sklenář.

Zanedbaná je podle něj i problematika „zeleného vodíku“. Podle výpočtů AMO ho totiž Česko nikdy nebude schopné vyrobit dostatek pro potřeby našeho náročného průmyslu a bude jej muset dovážet. Jenže v kontextu plynovodu Stork II se o tomto aspektu nehovoří. „Vodíku bude potřeba hodně. Pokud to myslíme se zelenou transformací do roku 2050 vážně, mely by všechny projekty už teď být s vodíkem kompatibilní,“ shrnuje expert.

Stagnace jaderné energetiky v Evropě a odchod některých států od tohoto způsobu výroby elektřiny vedou ke stále větší závislosti na plynu, jeho dovozu z Ruska a jeho důsledkem je i budování plynovodu Nordstream (zdroj Nordstream).
Ilustrační foto

Petr Holub ředitel poradenské společnosti Budovy21 k tomu dodává, že větší důraz by se měl klást na energetické úspory. „Není to o tom, že uděláme jednu věc a za rok máte hotovo. Pokud by se primárně investovalo do úsporné energetiky, do roku 2030 bychom mohli ročně uspořit 1,8 miliardy kubíků plynu ročně,“ je přesvědčen.

MPO na doplňující otázky Ekonews nereagovalo. Na dotazy do uzávěrky článku neodpovědělo ani ministerstvo životního prostředí, jakožto dotčený resort. Posléze MŽP reagovalo obecně, kdy uvedlo, že možnosti financování horkovodu z Dukovan do Brna byla letos předmětem několika jednání investora s MŽP. „Diskutovala se i možnost financování z Modernizačního fondu.  V návaznosti na to jsme počátkem listopadu 2022 upozornili, že v takovém případě je nezbytné splnění nastavení a podmínek Modernizačního fondu i požadavků evropské legislativy, včetně pravidel veřejné podpory,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Jednotlivá ministerstva mají nyní čas na to, aby navrhované projekty více rozpracovala, určila přesný harmonogram, cíle a náklady na financování. Následně bude vláda opět rozhodovat o tom, jaké projekty budou v konečné fázi schváleny a stanou se součástí aktualizovaného Národního plánu obnovy.

Plán REPowerEU – vznikl v reakci na ruskou válku na Ukrajině a energetickou krizi. Evropskou unii má zbavit závislosti na ruských fosilních palivech, urychlit přechod na obnovitelné zdroje energie, podpořit energetické úspory a zvýšit energetickou bezpečnost EU.Národní plán obnovy – sada dokumentů určujících rozdělení více než 190 miliard korun mezi české podniky a instituce. Peníze jsou určeny na podporu oživení po pandemii. Plán byl navržen vládou Andreje Babiše a finálně schválen Radou EU 31. srpna 2021. Pro čerpání evropských peněz musí Česko splňovat milníky a cíle Rady nejpozději 31. srpna 2026.

Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(18)
Omega
16. prosinec 2022, 15:07

Konečně to vypadá, že z EU přišel nějaký rozumný nápad.

Tyhle "zelené" organizace, které jen kritizují co se dělá, ale nenabídnou žádnou funkční alternativu bych zakázal. Kecy stylu "zateplujte" bez minimálního výpočtu kolik se ušetří a za kolik se zateplí a jak dlouho. Potom "komunitní energetika", kde se nepočítá s tím, že je i zima kdy ta energie je potřeba a komunita ji musí dovážet.

To už mám radši uhelnou komisi, která se na ten problém dívá z pohledu celoročního a ne jen z pohledu 3 měsíců

Milan Vaněček
16. prosinec 2022, 16:09

ad Omega: neexistuje lepší způsob úspory plynu než zateplení budov. Typicky lze ušetřit 2/3 spotřeby plynu. Teprve až budou VŠECHNY budovy zatepleny (samozřejmě ne třeba Pražský hrad či Národní divadlo, ...) tak bych dával peníze jinam.

Omega
16. prosinec 2022, 16:48

Zatepleni jedné budovy ušetří cca 10MWh plynu ročně. Stojí cca milión korun, realizuje se 14 dní.

Spotřeba plynu v ČR je 100 TWh ročně.

Pro úsporu 1% pomocí zateplení musím zateplit 100 000 budov, to je v nákladech 100 mld a v čase 1,4 miliónu dní.

Takže rozdělíme řešení na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Krátkodobé je plynovod a teplovod - dá se realizovat za 3 roky. Střednědobé jsou nové jaderné elektrárny + syntetická výroba paliva - dá se realizovat za 10-15 let. A potom máme dlouhodobé - a tam patří zateplování - tam se realizace natáhne na 50 let.

Milan Vaněček
16. prosinec 2022, 18:15

Nebyl bych tak pesimistický. Když máte nepřesné vstupní parametry nedojdete k správným výsledkům. Na vytápění budov jde tak jedna třetina (tak z celkových 30-35 TWh můžete šetřit zateplováním). Za méně než milion Kč ušetříte cca 20 MWh ročně.

V ČR máme cca 2 miliony budov k bydlení, cca 1/2 vytápěna plynem?

Když 90% z nich zateplíte, ušetříte 18 TWh plynu ročně.

Zateplení by stálo tak 600 miliard Kč. 18 TWh plynu vás ročně stojí 90 miliard Kč (1MWh=5000 Kč). Čili návratnost 7 let.

Vyplatí se to (ale až nyní, po obřím zdražení plynu) když máte volné peníze na investici, u novostaveb a paneláků, tam bude návratnost ještě rychlejší. Spousta lidí ty volné peníze nemá,

když bude fungovat příští rok ta "nová zelená úsporám" kdy stát přispěje polovinou na materiál a je možná svépomoc při zateplování, pak se to pohne.

(Zkontrolujte, zda jsem se někde neseknul, píši to rovnou do komentáře)

Ale souhlasím, že lze šetřit i jinak a rychleji, především v průmyslu.

A nejrychlejší a nejlevnější opatření by bylo, že by ČEZ v zimě nevyráběl elektřinu ve své (paro)plynové elektrárně. Nepotřebuje ji, má dost uhelných a jaderných a dalších elektráren.

Emil
19. prosinec 2022, 07:14

90 % budov těžko zateplíte, když podle údajů Českého statistického úřadu je v Česku zateplena již téměř polovina obytných budov a pouhých 19 % domácností není zatepleno vůbec. Resp. zateplit lze i zateplenou budovu, ale očekávanou úsporu to nepřinese. Rovněž podle údajů statistického úřadu není polovina budov vytápěna plynem, je to 26 %.

A teorie o tom, že podnikatel nepotřebuje tolik podnikat a stačilo by mu podnikat méně, je také zajímavá.

Lubos
20. prosinec 2022, 04:00

Pravda je tiež to že budovy v čr/sr nemajú vždy to zateplenie dostatočné. Do r. 2005 sa zateplovalo 50-60mm izolácie, teraz bežne 100-120mm. Takže v štatistikách o zateplení chýbajú údaje o tom na akú úroveň sú staré budovy zateplené. V každom prípade je to efektívna cesta ako znížiť závislosť od fosilu a .. nedrkotat zubami..

Omega
16. prosinec 2022, 16:51

Ještě bych dodal - máte pravdu, že zateplení je velmi dobrá metoda úspory plynu.

Galipoli
16. prosinec 2022, 20:21
Pravoslav Motyčka
19. prosinec 2022, 00:34

A když vezmu budovu kde se topí plynem a dám tam tepelné čerpadlo s COP 4 a pak i kdyby se všechna ta elektřina vyrobila v plynové elektrárně s 50% účinností , pak mám poloviční spotřebu než na začátku. Přitom zateplovat třeba stěny u bytového domu kde je málo plochy na fasádě přinese úsporu pod 20%. Takže kde je ta logika dávat peníze jen do zateplení ?

Petr prochaska
16. prosinec 2022, 15:30

Pravdou je, že Evropa se vydala cestou vysokých cen plynu a vysoké cen znamenají nižší spotřebu. Stork II je trochu hloupost stavět, když je volná kapacita v Jamalu, který je úplně nevyužitý

Zbyněk Poisl
16. prosinec 2022, 16:36

V uhlíkové pasti se momentálně ocitlo brčálově zelené Německo....

Jakub
16. prosinec 2022, 16:56

Po dlouhé době se zezelená v neděli, neb přijde tlaková níže se slabší vichřicí v kombinaci s malou spotřebou. Vichřice bude i v pondělí.

Emil
19. prosinec 2022, 07:15

Zpětně lze konstatovat že k zezelenání nedošlo ani v neděli.

Richard Vacek
16. prosinec 2022, 17:28

To je těžké. Velmi dlouho se bojovalo za to, aby jasný vítěz tendru na další jaderné bloky byl vyřazen. A ty roky se už dohnat nepodaří. V jádru určitě, protože nám zůstali dodavatelé sice ideologicky správní, ale po jaderné kompetenci už dávno za zenitem.

Přitom jsme se už pár let mohli těšit z jaderné energie z dalších reaktorů od Rosatomu a dnes na Putina a jeho plyn a ropu dělat dlouhý nos.

Milan Bačík
17. prosinec 2022, 16:00

Ten dodavatel se vyřadil sám. To že je schopný dodat kvalitní JE možná za lepších podmínek určitě nedokáže vyvážit strategické zájmy ČR.

Petr
16. prosinec 2022, 20:19

Stork II je úplná blbost. Leda že by už byl připravený na dopravu vodíku z míst, kde se může vyrábět kvůli energetickým přebytkům - třeba od Dukovan.

Milan Hora
16. prosinec 2022, 22:03

Kde lze zakoupit podokení topidlo (Vafky) na vodík? Nikde to nemůžu najít.

richie
16. prosinec 2022, 22:41

dalsi "zeleny" populisticky a zavadzajuci clanok - takto sa oblbuju ludia, ked prezentuju taketo clanky ako fakticke a jedine spravne informacie od "expertov"

..Veronika Murzynová, odbornice na transformaci energetiky z CDE..

vzdelanie:

- gymnazium

- bakalar astronomie z The Open University

- par semestrov na Prazskej metropolitnej univerzite - medzinarodne vztahy (neukoncene)

"..Oldřich Sklenář z AMO.. ..expert

zial nenapisali expert v akej oblasti

trochu ho to "lizlo v odbore" - bakalar z procesneho inzinierstva

potom to zuzitkoval ako projektak

a takychto ludi tu potom prezentuju ako expertov a specialistov na energetiku

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516