Nové memorandum má podpořit odklon českých tepláren od uhlí
Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství, které dnes podepsali zástupci Českého plynárenského svazu (ČPS) a Teplárenského sdružení ČR (TS ČR), má podpořit odklon tepláren od uhlí. Pro splnění zpřísněných emisních limitů mají přejít na čistší formy primární energie včetně zemního plynu. Signatáři memoranda uvedli, že plynárenské i teplárenské společnosti jsou do modernizace připraveny investovat miliardy korun. V Česku je zásobována teplem z tepláren více než třetina obyvatel.
„Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni. Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let,“ řekl dnes předseda výkonné rady TS ČR Tomáš Drápela.
Asociace uvedly, že zatímco nyní využívají teplárny v České republice k výrobě zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 procenta tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. Modernizace teplárenských soustav by také měla v kombinaci se zemním plynem a technologií kogenerace (společná výroba elektřiny a tepla) v budoucnosti přispět mimo jiné k vyrovnávání výkyvů dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů.
„Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků České republiky neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,“ řekl dnes předseda Rady ČPS Martin Slabý.
Asociace podotkly, že zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace patří mezi jednoznačné priority tuzemské energetiky také podle ministerstva průmyslu a obchodu. „S moderními teplárnami počítají všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Hovoří se o stabilizační roli v elektrizační soustavě, akumulaci elektřiny do tepla nebo kogeneraci,“ dodaly.
Teplárenské sdružení ČR bylo založeno v roce 1991, jeho členové zásobují teplem dálkově 1,3 milionu domácností, v nichž žije přes tři miliony obyvatel. Teplo dodávají nejen průmyslovým podnikům, ale také školám, nemocnicím, úřadům a dalším odběratelům. Vedle výrobců a distributorů dálkového tepla jsou jeho členy rovněž vysoké školy a organizace.
Český plynárenský svaz je nezávislé sdružení firem a odborníků působících v plynárenství a souvisejících oborech. V současné době sdružuje více než 200 odborných sdružení a firem působících v plynárenství, přes 260 individuálních členů, ve velké většině plynárenských odborníků, a přes 60 čestných členů.
Mohlo by vás zajímat:
V tom případě ale velké CZT ztrácí smysl, ztráty CZT jsou klidně 30-40%, ztráty distribuce plynu tak 2%.
CZT mělo smysl když uhlí bylo mnohem levnější než plyn to už pár let neplatí.
Nemá žádný technický ani ekonomický smysl topit na Mělníku plynem a táhnout to 70km potrubím DN1200 - DN700 a asi 10MWe do Modřan.
V tomto okamžiku CZT v Praze slouží jako peněženka pro Křetínského a obživu jeho nepovedené Sparty.
Jediná možnost je řízený rozpad CZT a obnova blokových a domovních kotelen a snad i nějaké OZE a tepelná čerpadla.
Jste na omylu, má to smysl a poměrně velký. V těch domácích kotlících totiž nevyrobíte žádnou elektřinu a neposkytnete služby pro stabilizaci elektrizační soustavy. S tím, jak odpadne většina uhelných elektráren budou mít tyto služby výrazně větší hodnotu, protože zkrátka konkurence v jejich poskytování se výrazně sníží a současně naroste jejich potřeba kvůli většímu podílu elektráren s občasnou výrobou, které tyto služby spolehlivě poskytovat neumí a bateriemi půjde dohnat je něco, ale zdaleka ne všechno. Výroba této elektřiny na motorech v Praze by byla zásadní problém pro místní ovzduší. Takže logická volba je výstavba paroplynového zdroje na Mělníku. Navíc také nikdo neříká, že to má být hned. Časový horizont je 10 až 15 let.
P.S. Ztráty v Pražské teplárenské soustavě propojené na Mělník rozhodně nejsou 30 nebo 40 %, to je úplný nesmysl. Pohybují se někde kolem 16 %, samozřejmě záleží na tom, jaká byla zrovna zima.
To i s těmi MW čerpadly
Ne, to jsou jen ztráty tepla, nicméně vlastní spotřeba elektřiny na pohon čerpadel je v vzhledem k přepravovanému
množství tepla naprosto minimální cca 2 %.
Pane Hájku, nemáte pravdu, ztráty v horkovodu Mělník Praha jsou pod 8 % a to včetně redistribuce v Třeboradicích...
Takže v létě při 300MWt to je 6MWe čerpací práce a to jen na napaječi z Mělníka.
Já jsem měl ovšem na mysli celou soustavu, tedy distribuci tepla až ke konečnému spotřebiteli.
Nicméně jste přiznal že CZT PTS má ztráty 8x větší než distribuce plynu - to má význam podle Vás?
Se započtením čerpací práce je to pak 30-40% ono ta doprava vody na 80km něco spotřebuje - to je fyzika.
Pokud elektřinu vyrobíte v paroplynovém cyklu bez využití tepla, bude jeho účinnost cca 55 %. Pokud to teplo využijete, bude se účinnost blížit k 90 %. To je fyzika. Ani se započtením čerpací práce to ani náhodou není ani 30 %. Víte, trochu mě už unavuje uvádět na pravou míru čísla, která si prostě vymýšlíte.
Ty ztráty 16% co uvádíte je tabulková hodnota TSČR.
Skutečnost je diametrálně odlišná, např. ztráty doplňovací vodou = platby stočného PVK (PTS) víte o tom něco? PTas Vám ráda poskytne konkrétní údaje.
Milý energetiku 007 - ano něco o tom vím, v teplárenství pracuji už skoro 20 let. Děkuji za dotaz. Ale vy tu jen blábolíte. Vycucal jste si nesmyslné číslo a teď se ho zbytečně pokoušíte obhajovat.
Jednal jsem s Veolií o platbě stočného za doplňovací vodu
A proč ten paroplyn neudělat v Praze. Treboradice Malešice Chodov...
To by i strategicky dávalo větší smysl než na Mělníce kdy je jediná výhoda ve vyvedení výkonu. Jestli Malešice nevím, tam je dost narváno a myslím že se to má pomalu měnit v obytnou oblast. Na druhou stranu tam už asi je zase rozvod tepla od současných zdrojů.
Carlosi, nic o tom nevíte, ale rozumování Vám jde. Na Mělníku by byla velmi krátká přípojka k velmi vysokotlakému plynovodu a je tam dostatek chladící vody. Je tam tedy vše a je to brownfield, kde se dá nová elektrárna postavit. Na rozdíl od Malešic, kde už kvůli hlukovým limitům nepostavíte vůbec nic.
TMA nebo-li teplárna Malešice má vcelku dobrou infrastrukturu pro nový zdroj. Je to jen otázka, jak se bude měnit cena plynu, dnes je sice extrémně dole ale třeba v roce 2010 byl oproti dnešní ceně v určitém okamžiku až 10 krát dražší.
Paroplyn měl být v Holešovicích a měl se jmenovat Jarmila (bylo to jméno manželky tehdejšího GŘ PT a.s. )
V Praze by povolili výstavbu nového paroplynového bloku? Jsem skeptický.
Po příštím blacoutu to půjde rychle. Třeboradice, Čimice, Malešice, Chodov, Holešovice (záplavové území) Michle... průmyslových lokalit blízko rozvoden s možným odběrem tepla je mnoho.
Představujete si to trochu jako Hurvínek válku. Třeboradice jsou už dnes obklopené rodinnými domky, o Malešicích nemluvě, Holešovice = sci-fi.
Ano, měl, ale není a nikdy nebude. V Holešovicích postavíte tak možná fotovoltaickou elektrárnu na střeše luxusní novostavby, jinak nic.
Třeba proto, že Mělník je hned vedle přepravní soustavy, kde je na to dost plynu nebo proto, že v Praze vám dneska už žádnou elektrárnu nikdo nepovolí. Stačí to jako důvod?
Třeboradice jsou přímo na tranzitním plynovodu a Chodov taky plus 400kV.
Na ředitele TSČR jsou Vaše znalosti chabé.
Chodov opravdu při nejlepší vůli není na tranzitním plynovodu a v Třeboradicích máte kromě blízkosti zástavby rodinných domů problém také s vodou. Na Chodově samozřejmě také. Tu elektrárnu je totiž, světě div se, potřeba chladit, pane odborníku 007.
Možná není na tranzitním, ale do prahy minimálně vede několik VVTL trubek: ote-cr. cz/cs/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/files_dlouhodoba_rovnovaha/plynarenska-soustava-cr-2020. png
Voda zase nemusí být tak kritická, pokud je to paroplyn, tak bude spotřeba poloviční proti JE, dále tam bude odběr energie to topné soustavy a dále se dá použít suché chlazení. To by problém být nemusel. Stejně jako posílení trubky z Limuz.
www. ote-cr. cz/cs/statistika/dlouhodoba-rovnovaha/files_dlouhodoba_rovnovaha/plynarenska-soustava-cr-2020. png
Já vím že to tu bude jako klackem šťouchat do vosího hnízda. Ale jsem pro pojďme velké teplárenské zdroje jako jsou Malešice, Liberecká teplárna atp. nahradit SMR ? :-D
A kde se to dá koupit? Jaká je dodací lhůta?
U SMR je problém, nicko je nemá a nejsem si jistý jestli na SMR v nadkritické podobě není už přece jenom pozdě. Jo kdyby se do toho vrhli před 20 lety, budiž, ale myslím že zaspali dobu a ze závodu o moderní energetiku se sami vyšachovali. V tento moment by dávalo větší smysl se zaměřit na zařízení řízené urychlovačem nebo fúzí o jakých tu před časem psal pan Wagner a nebo zainvestovat do té britské společnosti Tokamak Energy. To by už možná smysl mělo.
Další věc, musíte to udělat tak aby to zařízení byla schopná ovládat cvičená opice a ne aby kolem budíků muselo pobíhat pár stovek vysokoškoláků.
A k tomu pár stovek pistolníků.
No tak si holt operátoři vybaví ZP sk. D a je to. :D
Obávám se, že Tokamak Energy ani "zařízení řízené urychlovačem nebo fúzí" Malešickou a Libereckou teplárnu nahradit nedokážou.
V 70. letech minulého století Energoprojekt plánoval jaderný zdroj v Bílé skále u Trojského mostu, dnes je kousek vedle experimentální reaktor MFF UK.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se