Plynaři vítají možné vyřazení kombinovaných kotlů z dotací

Český plynárenský svaz vítá možnost, že by ve třetí vlně takzvaných kotlíkových dotací nebyly podporovány kombinované kotle na uhlí a biomasu. Na dnešní tiskové konferenci to řekla výkonná ředitelka svazu Lenka Kovačovská. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) pro novou dotační výzvu pro rok 2019 vyčlenilo tři miliardy korun. Ministr Richard Brabec (ANO) zhruba před dvěma týdny možné vyřazení kotlů umožňujících spalování uhlí připustil.

„Stát i energetické společnosti by měly domácnosti a privátní sektor motivovat, aby přecházely na ekologičtější paliva. Bezprostředním nástrojem jsou pobídky ze strany MŽP v rámci třetí vlny kotlíkové dotace. Máme signály, že se chce resort připojit na ekologickou stranu vytápění a výzva by neměla umožňovat dotace pro kombinované kotle. Je potřeba, aby stát dával signál, že dlouhodobě je uhlí na úrovni domácností nežádoucím palivem,“ řekla Kovačovská, bývalá náměstkyně ministerstva průmyslu a obchodu.

Podle průzkumu Hospodářské komory ČR využívali lidé kombinované kotle minimálně ze 60 procent k vytápění uhlím, dodala.

Z příspěvků MŽP bylo dosud vyměněno zhruba 60.000 domácích kotlů. První výzva umožňovala dotace i na čistě uhelné kotle, druhá už pouze na kombinované. Brabec by byl rád, kdyby bylo do konce roku 2020 vyměněno dalších 30.000 až 35.000 kotlů.

Resort se chce nově zaměřit i na nízkopříjmové skupiny obyvatel v Moravskoslezském kraji, kterým by nabídl bezúročné půjčky na část kotle, již platí sami. Pokud by se projekt osvědčil, mohl by se rozšířit do dalších krajů.

Ředitel Asociace ekologických organizací Zelený kruh Daniel Vondrouš dnes připomněl další opatření prosazovaná ekology. Jsou jimi zvýšení energetické daně na uhlí či poplatků z těžby uhlí.

„U energetické daně je třeba hlídat sociální dopady. Přenos výnosů do kotlíkových dotací není zdaleka jediný způsob, jak dopady kompenzovat,“ řekl.

Ani zemní plyn by podle něj výjimku z daně mít neměl.

„Budeme se muset znovu věnovat kontrole lokálních topenišť. V některých obcích stačí jeden dva lidé s uhelným kotlem a otráví život celé obci,“ uvedl.

Problémem jsou podle něj také uhelné elektrárny, v Praze a Brně pak má na znečištění ovzduší výrazný podíl doprava.

Podle zprávy MŽP v ČR loni předčasně zemřelo vlivem prachu v ovzduší 5700 lidí. Předloni to bylo 4300. Celkově znečištění ovzduší zabije v ČR až 11.000 lidí ročně, odhaduje evropská agentura EEA.

Znečištěním ovzduší bylo loni zasaženo 68 procent českých obyvatel, zatímco v roce 2016 to bylo 59 procent. Vyhlášeno bylo loni 39 smogových situací, v roce 2016 pouze pět.

Plynaři dnes také upozornili na mobilní aplikace, které lidem pomohou ověřit si kvalitu ovzduší ve svém okolí. Aplikace SmogAlarm slouží k zobrazení hodnot pevných částic, oxidu dusíku nebo třeba ozónu v ovzduší, aplikace Čistý komín pak má upozornit na častý jev nesprávného zatápění v domácích topeništích.

Na začátku příštího roku by měl být uveden do praxe senzor kvality ovzduší Dustee, připravuje se také aplikace Čistý výfuk pro mapování znečišťovatelů mezi řidiči.