Průzkum: Oproti loňsku se zvýšil podíl lidí očekávajících další růst cen energií

Oproti loňsku se letos zvýšil podíl lidí, kteří očekávají další zdražování energií. Ještě letos by energie mohly zdražit podle 42 procent domácností, v delším časovém horizontu to očekává 55 procent. Tři čtvrtiny domácností se ale domnívají, že ceny energií nebudou mít letos žádný nebo jen malý dopad na jejich rozpočty. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos pro energetickou skupinu ČEZ, který dnes jejich zástupci představili novinářům. Zúčastnilo se ho 1001 osob starších 18 let a uskutečnil se letos v březnu.

Konkrétně 41 procent lidí neočekává žádný nebo jen minimální dopad, dalších 33 procent předpokládá jen mírné omezení některých výdajů. V únoru energie podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zlevnily meziročně o 3,6 procenta a v březnu o 4,9 procenta. Podle průzkumu 70 procent domácností platí za elektřinu do 3000 korun měsíčně a 19 procent nad 3000 Kč.

Domácnosti předpokládají, že ceny energií vzrostou kvůli celkovému zdražování, válečným konfliktům ve světě či rostoucí inflaci. Ta podle ČSÚ v březnu meziročně stagnovala na 2,7 procenta. Česká národní banka předpokládá za celý letošní rok průměrnou inflaci 2,4 procenta, což by znamenalo zopakování loňské hodnoty. Predikce ministerstva financí počítá s letošní průměrnou inflací 2,3 procenta.

„I když se lidé v průzkumu domnívají, že by ceny energií mohly do budoucna růst, data tomu zatím nenasvědčují. Naopak, velkoobchodní ceny elektřiny a plynu na další roky ukazují pokles,“ řekl generální ředitel ČEZ Prodej Tomáš Kadlec.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny nyní tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

V příštích pěti letech by měly podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzrůst také regulované složky energií, a to zhruba o úroveň inflace, nebo maximálně jedno až dvě procenta nad ní. Regulovaná složka ceny energií letos pro domácnosti vzrostla u elektřiny o 1,4 procenta a u plynu o 8,6 procenta. To znamenalo od začátku roku nárůst o desítky korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). U velkých odběratelů regulovaná elektřina naopak mírně zlevnila. Loni regulované ceny energií v reakci na energetickou krizi a prudké zdražování energií na trhu stouply o desítky procent.

Obavy společnosti z vysokých cen energií loni na konci prosince podle výzkumu Consumer Sentiment Tracker znepokojovalo 37 procent dotázaných. To bylo nejméně od roku 2022, kdy obavy z vysokých cen energií začaly po výrazném zdražování růst. Obdobné procento lidí v ČR se obávalo ozbrojeného konfliktu a 28 procent mělo obavy z chudoby a sociální nerovnosti.