Někteří dodavatelé zvýší v příštích měsících cenu elektřiny pro část domácností, za plyn si lidé naopak nepřiplatí. Vyplývá to z vyjádření většiny prodejců, které oslovila ČTK. Firmy upozorňují, že velkoobchodní ceny elektřiny se drží na relativně vysokých úrovních a v posledních letech rostly. U plynu je podle nich situace stabilizovanější a změna ceníků není nutná.
Energetický regulační úřad (ERÚ) ve čtvrtek zveřejní regulovanou část ceny energií, která tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny a asi čtvrtinu konečné ceny plynu. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.
<blockquote>&#8222;Do konce prvního čtvrtletí roku 2020 plánujeme u vybraných produktů nárůst ceny silové elektřiny v průměru kolem deset procent, což v celkovém účtu za elektřinu, včetně regulované složky, znamená zhruba čtyřprocentní navýšení,&#8220; řekla ČTK mluvčí Bohemia Energy Hana Novotná.</blockquote>
Zákazníkům, kteří používají elektřinu běžným způsobem, tj. na svícení a běžné spotřebiče, vzroste podle ní celkový účet za elektřinu zhruba o 480 Kč za rok. &#8222;Ti, kdo elektřinou navíc i topí, si pak v celkovém účtu ročně připlatí v průměru 2250 Kč,&#8220; uvedla. Podotkla, že firma však i nadále garantuje výhodnější cenu proti dominantním dodavatelům, mezi které patří ČEZ, E.ON a Pražská energetika (PRE).
Situace na trhu snižování cen elektřiny nepřeje také podle mluvčího ČEZ Romana Gazdíka. &#8222;Ceny elektřiny jsou nyní nahoře zejména kvůli emisním povolenkám, které jsou pětkrát dražší než před dvěma roky. Pokud bychom některé ceníky upravovali, půjde o jednotky procent na faktuře,&#8220; sdělil.
E.ON podle mluvčí Martiny Slavíkové upravoval ceny elektřiny naposledy nyní v listopadu, od Nového roku další změny neplánuje. &#8222;Zmiňovaná úprava ceny se týká pouze některých tarifů a klientů, kteří nemají fixované ceny energie. Obecně se dá říct, že kdo používá elektřinu pro běžnou spotřebu &#8211; svícení, standardní domácí spotřebiče, zaplatí několik desítek korun měsíčně navíc. Zvýšení ceny se kvůli vysoké spotřebě nejvíc dotkne těch, kteří elektřinou topí,&#8220; uvedla.
Mluvčí PRE Petr Holubec uvedl, že během prvního pololetí příštího roku firma žádné navýšení cen elektřiny a plynu nechystá. &#8222;U jediné položky může dojít k mírnému navýšení, a to u produktu PREekoproud, tedy u elektřiny z obnovitelných zdrojů. Týkat se bude pouze nových zákazníků,&#8220; řekl.
Lucie Ďuriník, mluvčí dodavatele epet z Energetického a průmyslového holdingu míní, že jednotliví prodejci budou muset promítnou růst velkoobchodních cen elektřiny i do cen pro konečné zákazníky. &#8222;Rozptyl může být od deseti do 30 procent. U cen za plyn zdražení nepovažujeme za nezbytné,&#8220; dodala. Podobný postoj k ceníkům plynu pro domácnosti mají i další prodejci, ceny tak zůstanou na letošních úrovních.
Řada dodavatelů &#8211; mimo jiné innogy, epet nebo E.ON, doporučují lidem, aby si ceny elektřiny zafixovali a možnému růstu cen se vyhnuli. Podle Novotné z Bohemia Energy je však i tento postup dvojsečný. &#8222;V případě, že cena již pouze poroste, tak po uplynutí doby fixace se ani tito zákazníci vyšší ceně nevyhnou a navíc mohou čelit třeba i skokovému zvýšení ceny,&#8220; podotkla.
Podle mluvčího Centropolu Aleše Pospíšila mohou lidé ušetřit například výměnou starého plynového kotle za nový nebo instalací tepelného čerpadla. &#8222;Potenciál úspor v sobě nese také kombinace odběru elektřiny a plynu. Dále samozřejmě doporučujeme provádět standardní opatření typu zateplení rodinných domů,&#8220; doplnil mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek. Firmy pro podobná řešení nabízí nejrůznější akční nabídky.
<blockquote>&#8222;Lidem naopak nedoporučujeme, aby se účastnili aukcí. Ať už formou on-line aukce nebo přihlášení se k aukci v podobě formuláře. V případě, že se zákazníci rozhodnou k novému dodavateli nepřejít, jim totiž často hrozí od zprostředkovatelů vysoké sankce za odstoupení od aukce,&#8220; dodal mluvčí innogy Pavel Grochál.</blockquote>

Energetika v ČR

Někteří dodavatelé zvýší cenu elektřiny, za plyn si lidé nepřiplatí

Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál <a style="font-weight: bold" href="https://www.euractiv.com/section/electricity/news/energy-poverty-hinders-eu-push-to-end-regulated-electricity-prices/">Euractiv</a>.
Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/polsko-chce-snizit-dopad-zdrazovani-elektriny-na-domacnosti/">Cenová</a> regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.
<h2>Regulace cen je politicky citlivé téma</h2>
Téma regulace cen je ovšem politicky velmi citlivé téma. Třináct zemí EU má stále plně regulované ceny elektřiny. Jejich argumentem často je, že se vlády obávají vysokých účtů za energie, či se snaží předcházet energetické chudobě.
<blockquote>
„Regulované ceny energie byly zavedeny, když začal být elektroenergetický systém organizován jako monopol. A když existuje monopol, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, tak existuje možnost, že monopol zneužije své moci a stanoví vyšší ceny pro spotřebitele.“ 
Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra v Institutu Jacquesa Delorse
</blockquote>
Dnes podle Pellerin-Carlina regulované ceny především pomáhají stávajícím hráčům na trhu. Tyto ceny podle něj drží potenciální konkurenci mimo trh, neboť tlačí dolů investice. Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená.
<h2>Zranitelní spotřebitelé</h2>
Původní návrh <a href="http://oenergetice.cz/energeticka-legislativa-eu/evropska-komise-zaluje-nemecko-madarsko-za-nevyhoveni-tretimu-energetickeho-balicku/">Komise</a> byl postupně opustit od regulovaných cen do 5 let pro všechny spotřebitele s možností prodloužení této periody za specifických podmínek. Členské země ovšem toto odmítly. Evropský parlament pak hlasoval pro období 5 let obecně a 10 let pro zranitelné spotřebitele.
V současnosti se vyjednává reforma trhu s elektřinou a jednou z řešených otázek jsou i regulované <a href="http://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ocekavane-vysoke-teploty-zpusobuji-rust-cen-elektriny-nasledujici-mesic/">ceny</a>. Komise nyní předložila dvě možnosti. Zaprvé buď 7leté přechodné období pro postupné opuštění regulovaných cen pouze pro zranitelné spotřebitele, nebo, zadruhé, vůbec žádnou přechodnou fázi.
Problémem je, že první možnost by vyžadovala unijní definici zranitelných spotřebitelů, která nyní neexistuje. Chápání zranitelných spotřebitelů neboli energetické chudoby se v jednotlivých členských státech přitom velice odlišuje. Nejchudší domácnosti ve Švédsku platí za energii 3 % celkových výdajů, zatímco na Slovensku je to více než 23 %. Vytvořit společnou definici nebude snadné. Sociální politika je v kompetencích členských zemí, jež si vytvořily své definice energetické chudoby, která identifikuje, které domácnosti mají nárok na sociální příspěvky.
Podle některých je zároveň důležité zamezit tomu, aby byla energetická chudoba zneužita k ponechání regulovaných cen. Podle Pellerin-Carlina nejsou regulované ceny, které platí pro celou populaci, vhodným způsobem, jak řešit energetickou chudobu. Renovace budov a zvyšování jejich energetické účinnosti v kombinaci s výrobou energie z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů jsou podle něj mnohem efektivnější způsob, jak snížit účty za energii.

Evropská Unie

Evropská komise chce zrušit plně regulované ceny elektřiny, státy se obávají energetické chudoby

Ve Spojeném království by do konce tohoto roku měl začít platit nový systém regulující ceny energií pro konečné zákazníky. Nastavení cenového stropu, který zřejmě ovlivní ceny energií pro miliony domácností, zatím nemá stanoveny přesné parametry. Dle politiků jde o způsob jak zamezit okrádání zákazníků energetickými společnostmi. Cenová regulace by přitom mohla naopak vést k nárůstu cen.
Do konce roku by měl být ve Spojeném království zaveden cenový strop (price cap) pro dodávku energií. Jde o jeden z předvolebních slibů, na kterém našly shodu obě hlavní politické strany (Konzervativní strana i Strana práce &#8211; Labour). Dle několikaletého <a href="https://www.gov.uk/cma-cases/energy-market-investigation">šetření</a> Competition and Markets Authority (<a href="https://www.gov.uk/government/organisations/competition-and-markets-authority">CMA</a>, obdoba českého <a href="http://www.uohs.cz/">UOHS</a>), přepláceli britští zákazníci vlivem nevhodně zvoleného tarifu 1,4 mld. GBP každý rok. V současnosti opoziční levicová Strana práce (Labour) přitom <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/znarodneni-britske-prenosove-soustavy-by-zbrzdilo-rozvoj-oze-tvrdi-sef-national-grid/">dále </a>navrhovala i převedení soukromých energetických firem pod státní kontrolu.
<figure id="attachment_25754" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-25754" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Theresa-May-512x342.jpg" alt="Theresa Mayová, která se 13. července stala premiérkou Spojeného království. Zdroj: Policy Exchange" width="512" height="342" /><figcaption class="wp-caption-text">Premiérka Spojeného království, Theresa May. Zdroj: Policy Exchange</figcaption></figure>
<h2>Rozsah a detaily stále v mlze</h2>
Parametry případné <a href="http://oenergetice.cz/urady-instituce/cenova-regulace-cast-1-definice-duvody-historicky-vyvoj/">cenové regulace</a> zatím stále nejsou vyjasněny. Podle prohlášení britského regulačního úřadu <a href="https://www.ofgem.gov.uk/">Ofgem</a> budou parametry i výše stropu zveřejněny v průběhu letošního září. Do konce roku by pak měl být limit zaveden. 
Jednou z <a href="https://www.citizensadvice.org.uk/about-us/how-citizens-advice-works/media/press-releases/citizens-advice-hails-the-energy-price-cap-legislation-as-an-important-step-towards-an-energy-market-that-works-better-for-consumers/">možností</a>, jak by mohla regulace vypadat, byl návrh na rozšíření již platného cenového stropu. Ten je v současnosti aplikován u zákazníků s kreditovým systémem plateb za energie (<a href="https://www.energy-uk.org.uk/policy/prepayment-meters.html">PPM</a>). PPM funguje podobně jako v Česku známé předplacené karty u mobilních operátorů. Dodávka energií je zde limitována předem zaplaceným kreditem. Podle návrhu CMA by mohl být tento cenový limit rozšířen i na zranitelné zákazníky, kteří jsou součástí programu Warm Home Discount (<a href="https://www.gov.uk/the-warm-home-discount-scheme/energy-suppliers">WHD</a>). Ze strany CMA šlo o preferovanou variantu před celoplošnou regulací.
<h2>EU proti regulaci cen</h2>
Politiky je ovšem preferována varianta, kdy by Ofgem stanovil cenový strop u tzv. standardních tarifů (<a href="https://www.simplyswitch.com/energy/guides/standard-variable-tariffs/">SVT</a>), které jsou ve Spojeném království využívány nejčastěji. Tuto variantu <a href="https://www.bbc.co.uk/news/business-41499483">zmiňovala</a> na předvolebních tiskových konferencích i současná premiérka Theresa Mayová. Ta mluvila o úspoře ve výši až 100 GBP z účtů za energie pro 17 milionů domácností. Při současném směnném kurzu by tak šlo pro domácnost o úsporu 2865 Kč.
<figure id="attachment_20701" style="width: 512px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-medium wp-image-20701" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Regulation-512x358.jpg" alt="" width="512" height="358" /><figcaption class="wp-caption-text">Po téměř 30 letech od deregulace energetiky Spojeného království se regulované ceny opět vrací.</figcaption></figure>
Ofgem má za úkol připravit cenový strop a provádět jeho pravidelnou aktualizaci každých 6 měsíců. Podle zákonů EU je ovšem možné zavést cenovou regulaci pouze dočasně. Vláda proto nejspíše uplatní stejný argument jako již dříve u zákazníků s PPM. Zde vláda stanovila konec regulace na rok 2020, kdy má být dokončena náhrada současných měřidel novými <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/pomahaji-chytre-elektromery-setrit-penize-britanii-slibovane-uspory-neprinasi/">smart metery</a>.
<h2>Vliv na cenu energií</h2>
Podle představitelů dotčených společností není cenová regulace dobrým nápadem. Argumentují především <a href="https://home.kpmg.com/content/dam/kpmg/uk/pdf/2017/07/what-would-a-price-cap-mean-for-the-energy-market.pdf">příklady z jiných zemí</a>, kde zavedení cenové regulace odstranilo motivaci jednotlivých dodavatelů soutěžit o co nejnižší cenu pro zákazníky. Většina dodavatelů pak nastavila své ceny na hodnotu odpovídající regulaci. Zavedení cenového stropu tak může teoreticky vést k dalšímu růstu cen.
V současnosti je <a href="https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Electricity_price_statistics">dle dat Eurostatu</a> cena energií pro zákazníky ve Spojeném království nižší než v jiných zemích západní Evropy. Ceny energií ovšem tento rok rostou, podobně jako <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/cena-nejblizsiho-rocniho-kontraktu-elektrinu-prekonala-5-letech-40-emwh/">v dalších zemích</a>. Důvodem je nárůst cen paliv (ropa, uhlí, plyn) a rostoucí <a href="http://oenergetice.cz/emise-co2/cena-povolenek-pokorila-10lete-maximum-tahne-poptavka-sektoru-vyroby-elektriny/">cena emisních povolenek</a>. Všech šest hlavních dodavatelů energií ve Spojeném království (&#8222;Big six&#8220;) již během roku oznámilo nárůst cen pro konečné zákazníky.