Domů
Energetika v ČR
Stát představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku
Jaderná elektrárna Dukovany

Stát představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku

Energetika v ČR
8 komentářů
28. květen 2020, 09:03
ČTK

Stát dnes představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně. Ranní tiskové konference se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.

Míl před středečním jednání vládního výboru pro výstavbu jaderných zdrojů uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.

Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Carlos
28. květen 2020, 11:36

Jen pro zajímavost, vláda předpokládá prudký růst cen EE, stejně jako když chtěla dělat původní tendr na Temelín, realita tehdy ale byla jiná.

Problém této její úvahy je že nepočítá s obrovskou motivací pro PPE při takové ceně, Aby se PPE nevyplatila, musela by být cena emisenky obrovská. Stejně tak nebere do úvahy že při překročení burzovní ceny nějakých 60€ se začnou stavět FVE (a VtE) bez aukcí na komerční riziko, stejně tak že se začne vyplácet provoz PVE, který se teď v Německu nevyplácí a také že by se vyplatilo postavit při této ceně Lipno-Aschach třeba i na dvojnásobnou kapacitu než kolik uvádí současné návrhy. Dříve než se burzovní cena proudu vyškrábe na hodnoty vhodné pro JE ji začnou limitovat jiné zdroje.

Poslední část toho článku níže, která je mi podezřelá je prohlášení "se nám vyplatit". Komu nám? My, jako odběratelé, budeme pořád platit cenu proudu která vznikne podle toho co nakoupí obchodník na burze, ne podle toho za kolik si udělají smlouvu na je. Má to snad být stát? Jenže ten vykazuje v poslední době takovou aroganci a odtrženost od občanů že tam to my nemá co dělat. Myslí tedy snad nějakou nedefinovanou skupinu?

Každopádně hraní si s JE je dost drahý špás ať se bude cena proudu posouvat kamkoliv. Pokud by měla cena pro koncového odběratele vystoupat na nějakých 7Kč/kWh, tak už bude mnohem lepší, pokud jde státu o zajištění levné elektřiny pro lidi a ne jenom o zajištění kšeftu pro elektrárny, umožnit jednoduchou instalaci odběratelských FVE a akumulace. Tím ušetří lidem daleko více než nějakou JE, která bude případně spíš jenom zdrojem peněz pro rozpočet, v horším případě pak černou dírou na veřejné finance.

seznamzpravy. cz/clanek/vlada-sazi-na-prudky-rust-ceny-elektriny-podrazit-ma-az-trojnasobne-107799#source=hp&seq_no=8&dop_ab_variant=0&dop_req_id=xdlki8i1nh6-202005280853&dop_source_zone_name=zpravy.sznhp.box&utm_source=www. seznam. cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=

Martin Prokš
28. květen 2020, 12:40

Dobrý den,

K ceně silové energie. Jsem dlouhodobě přesvědčen, že cena silové energie na burze nereflektuje realitu ze dvou hlavních důvodů (on to je ve finále jen jeden).

* Není oceněna dlouhodobá stabilita sítě. Momentálně je ještě zdrojů dost a tento stav trvá již dlouho, trh (obchodníci) si odvykli oceňovat stabilitu sítě a dlouhodobé nutné investice do ní. Prostě státy tak regulovaly a regulují energetiku, že zdánlivě stabilita a dlouhodobá dostupnost nic nestojí.

* Přímé zásahy států do trhu s elektrickou energií formou dotací a regulací vybraným segmentům v masivní míře.

Výsledkem je parodie na volný trh. Formálně máme burzy a trh, ale máme na něm komodity od dramaticky jinak financovaných subjektů, pro které je burza zcela nepodstatná.

Při pohledu na agorameter na Německou bilanci výroby a spotřeby tak jen za květen 2020 kdy je průmysl utlumen karanténama je vidět celkový deficit. Němci jsou již teď úhrnnými dovozci elektrické energie. A to je silně nadprůměrně větrné jaro a významně podprůměrná poptávka po elektřině. Letos vyřadí ze záloh několik významných zdrojů, které za poslední 2 roky nepotřebovali nahodit. Do toho vypnou během příštích asi dvou let zbytek jaderek. Měli jsme teď několik teplých zim, čistě statisticky budou vyváženy studenými zimami v příštích 10 letech...

Celá Evropa je energeticky propojená. Jsem přesvědčen, že v příštích 3 letech uvidíme co budou říkat ceny na burze. A predikuji (kéž bych se mýlil), že ceny ty státní odhady možná za tři-čtyři roky i překonají.

Celkově náhradu Dukovanských bloků novými podporuji, chci mít elektřinu 24/7. Bohužel to ale zase znamená státní zásahy a deformace. Je to typický rovnák na vohejbák, co zase bude mít významné dlouhodobé vedlejší důsledky...

St
28. květen 2020, 16:05

Tak nějak pane Martine. Máte naprostou pravdu. Pokud chceme stabilní zdroj EE, tak nemáme na výběr. Sice tu nejspíše bude malá (pořádně velká) domů, ale pořád lepší mít JE jak větrníky a soláry, které jednat v našich podmínkách nejsou schopny vyrobit dostatek EE a hlavně pracují jen za určitých přírodních podmínek.

Bob
28. květen 2020, 17:43

Je jisté, že po odeznění koronavirové krize bude cena EE rychle stoupat. Skoro všechny státy (snad až na Slovensko) v okolí budou po odstavení uhlí (v Německu i jádra) čistými dovozci. A čeho je málo, to bude drahé.

Vaše úvaha o protitahu FVE a VtE na stabilizaci ceny má několik vad:

1) Jak bude růst podíl FV a VtE, bude nutně stoupat potřeba akumulace a ta bude celkovou cenu EE podstatně zvyšovat.

2) Celkovou cenu určitě nesníží FVE. Ty totiž budou vyrábět všechny v jednu dobu, kdy cena EE klesne tak nízko, že si nevydělají ani na prostou návratnost investice. Navíc v situaci, kdy budou prakticky jen OZE, případně nízkoemisní zdroje EE, budete je při nadprodukci muset vypínat.

To zvedne cenu EE z mixu. Když někdy nebudou moci vyrábět a vydělávat, musí zdražit v době ostatní, chtějí-li vydělat stejnou částku potřebnou na prostou návratnost.

3) VtE mají v našem regionu omezenou kapacitu. Zvláště vzhledem ke vzdálenostem k obydlím a nemožnosti v CHKO. Dobře se to ukazuje v Německu. Doprava na dlouhé vzdálenosti je zase problematická. Vysoké náklady na vedení o odpor obyvatelstva. A i kdyby se tohle vyřešilo, ještě pořád bude proti pan Ohm a ztráty.

Taktéž proti PVE, jako i VE je odpor hlavně environmentalistů. Nějaké převádění vody mezi Dunajem a Vltavou je velmi kontroverzní. Navíc mezinárodní projekt. Vzpomeňte jak dopadl mnohem méně kontroverzní projekt Dunaj Nagymarosz.

Carlos
28. květen 2020, 19:24

Co se týče Nagymaroszu tam je ještě jeden problém, spojení stupně a komunismu, z přehrady se tam stal tak trochu symbol komunistické zvůle.

Víte, nebyl bych takový pesimista co se projektu Lipno-Aschach týče, pokud se to celé správně pojme, tak i případné protestující ekology v tom můžete nechat se slušně vymáchat (nebo rovnou utopit. (Proboha myslím to obrazně! :) )), to bohužel nikdo neumí ze společností, elektrárny se vůči ekologům, překvapivě, pořád staví tak že to s nimi prohrávají. Stačilo by jim pomoci se znemožnit.

Akumulaci můžeme v menších PVE mít třeba do 5 let, pokud se začne dnes. A tam se dá jít už jenom změnou přístupu regulace a vybudování malých PVE na Orlíku a Slapech (Orlík-Kamýk, Slapy-Štěchovice) Orlík má už i rozpracované nějaké podklady, akorát to visí ně něčem. Slapy-Štechovice by byly na delší dobu, ale šlo by to také. Moc velké protesty bych nečekal.

Menší se dají udělat jinde v republice, něco na způsob Štěchovic se dá dělat třeba na Hněvkovicích, nebo třeba Pastvinách, (spíš bych to směřoval na Pastviny I)

U toho je zajímavé že i poměrně malé množství akumulace může umožnit násobné množství FVE, ono totiž stačí že zvládají problémy s kačení křivkou, které se objevují a zbude jim dost energie na to aby si poradily i s ranním rozdílem v náběhu. Pak mohou být parní elektrárny utlumené poměrně dost a teoreticky i úplně odstavené, pokud by k dispozici bylo dost akumulované energie a výkonu. Taková situace by mohla být právě po stavbě Lipno-Aschach.

Bob
28. květen 2020, 21:00

Ten převod vody z Dunaje do Vltavy je opravdu velmi kontroverzní. Podobné projekty neprošly dokonce ani v bývalém SSSR. Čekal bych třeba žaloby od států na dolním toku Dunaje, že jim chybí voda pro průmysl, splavnost, zavlažování, atd.

Za 5 let nevyřídíte ani povolení pro stavbu.

Asi tak před 2 lety vypustil ČEZ "pokusný balónek", že by se mohla blízko Dlouhých strání (skoro naproti na kopci)postavit další podobná PVE. Vedení tam je, stačilo by ho povýšit na vyšší napětí, samotná elektrárna by byla podobná té na Dlouhých stráních, která dobře zapadá do přírody. Vyhlášený cíl turistů, dokonce vyhrála hlasování o technickou stavbu roku. Po reakcích rádoby ochránců přírody se raději stáhli. A to ta lokalita není v CHKO, jen v její blízkosti.

Zvláště FV by měla vysoké nároky a tedy i náklady na akumulaci a to i tu krátkodobou v průběhu dne. A stejně to neřeší problém zimního období. Navíc umí vytvořit vysoké přebytky neupotřebitelné EE, které také v důsledku průměrnou cenu EE pro spotřebitele zdražují.

VtE už spíše, ale i tam musíte oproti jádru, které ve spojení v nočním nabíjením nebude akumulaci potřebovat prakticky žádnou porovnávat VtE + potřebnou akumulaci.

Carlos
28. květen 2020, 21:26

Na Dunaji se má jednat o přečerpávačku. Efektivně se dá Dunaj umenšit asi o 20 vteřinových kubíků. To nebude moc chybět. Reálně navíc ten převod bude spíš rozdíl mezi přítokem do Lipna a těmi 20 kubíky.

PVE Orlík-Kamýk má snad i rozpracovanou či hotovou EIA, tam se jedná jenom o výměnu dvou soustrojí a stanovení provozního řádu. To se do těch 5let už zvládnout dá.

O další elektrárně v Jeseníkách jsem slyšel, nevím jestli je i s ohledem na síť žádoucí mít dvě takovéto elektrárny na jednom fleku.

Povyšovat napěťovou hladinu znamená přejít na 750kV se všemi důsledky, spíš bych čekal že by předělali vedení na dvojité. Každopádně to znamená delší období odstávky elektrárny. Navíc si vezměte turistickou mapu a podívejte se na okolí, je tam dost a dost turistických tras, navíc to přece jenom pořád je v CHKO.

Carlos
28. květen 2020, 22:20

Ještě co se týče převodu mezi Povodími, v době kdy se k tomu SSSR dostával, pomalu, tak se již začínal rozkládat. Plán byl převést vodu z Pečory a Dviny do Volhy, Z Pečory to znamená postavení přehrady nad Přírodní rezervací a asi zatopení obce Kurja, udržení hladiny na nějakých 145m.n.m. a vybudování dlouhého kanálu do povodí Volhy a je otázka zda by si s tím řeky poradily, Otázka jak by dopadlo povodí Berjezobky.

Co se udělalo je převod vody z Irtyše, ale také je to velmi nedokonalé k tomu co by bylo třeba reálně aby to mělo nějaký smysl muselo by se to ještě dále upravit, prodloužit a zkapacitnit. Eventuálně napojit na energii z OZE.

Pokud jde o převody mezi lokálními povodími, tak ty možné jsou a nepoužívají se. O nízké hladině kyslíku a vody v Nesytu (před)loni museli vědět, přesto nedošlo k přečerpání vody z povodí Dyje byť technologicky to pravděpodobně dodnes možné je.

Pokud by se mělo řešit něco do budoucna, tak by to spíš měly být takové převody, které napojí toky na nichž měly vzniknout přehrady na přehrady existující.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se