Maďarský úřad pro jadernou energii obdržel na začátku měsíce žádost o udělení licence k výstavbě dvou nových bloků v tamní jaderné elektrárně Paks. Úřad má nyní rok na to, aby žádost o licenci posoudil, nicméně tato doba může být v případě potřeby prodloužena o další 3 měsíce.
Projekt rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks zaznamenal významný milník, kdy maďarský jaderný dozor obdržel žádost o licenci na výstavbu dvou nových 1200MW bloků VVER-1200. V současné době jsou v elektrárně provozovány 4 ruské jaderné bloky VVER-440, které byly postupně spuštěny mezi lety 1982 a 1987 a dohromady disponují instalovaným výkonem 2000 MW.
Na rozšíření jaderné elektrárny, známém pod názvem Paks II, se dohodlo Maďarsko s Ruskem již v roce 2014, kdy spolu země uzavřely dohodu zahrnující mimo jiné i ruskou státní půjčku ve výši 10 miliard dolarů, která má pokrýt 80 % nákladů projektu Pakš II.
Po letech přípav nyní maďarský jaderný regulátor (HAEA) <a href="http://www.oah.hu/web/v3/HAEAportal.nsf/web?OpenAgent&amp;article=news&amp;uid=5B9108F378B8DFBCC1258597003BF3DE" target="_blank" rel="noopener">potvrdil, že přijal žádost na vyadání licence</a>.  Podání žádostí oznámil rovněž maďarský ministr bez portfeje János Süli, který zodpovídá za výstavbu a zprovoznění nových jaderných bloků v elektrárně Paks.
<blockquote>„Dokumentace, která byla dnes předložena, detailně popisuje, jak bloky plánované pro Paks splňují veškeré maďarské a unijní regulatorní a bezpečnostní požadavky,“ uvedl <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Paks-II-construction-licence-application-submitted" target="_blank" rel="noopener">podle serveru World nuclear news</a> János Süli.</blockquote>
Projektová dokumentace o 283 tisících stranách, která byla podána elektronicky, je vskutku rozsáhlá a podle slov ministra by její tištěná verze v podobě mnoha dokumentů v kroužkové vazbě naskládaných na sobě přesahovala výšku 10patrového domu.
Vzhledem k rozsahu dokumentace tak bude na projektu podle maďarského regulátora pracovat na 180 zaměstanců, dále budou přizváni i experti z Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejichž mise by měla začít ke konci letošního roku.
<blockquote>„Cílem je mít posouzení nezávislých mezinárodních expertů v koordinaci s MAAE na předběžnou zprávu a bezpečnostní analýze, která slouží jako podklad pro žádost o licenci na výstavbu. Během přezkumného procesu tým posoudí, jestli jsou plánované bloky v Paksi v souladu v bezpečnostními standardy MAAE. Zpráva s jejich závěry bude zohledněna HAEA při jeho rozhodování,“ uvedl maďarský jaderný regulátor.</blockquote>
Přípravné stavební práce by podle ministra mohly začít v první polovině roku 2021 poté, co developer obdrží licenci na představební práce. Licenci na výstavbu hlavní budovy by společnost mohla obdržet v září 2021, kdy budou moci následně začít hlavní stavební práce.
Podle Süliho bude v souvislosti s touto investicí implementován komplexní, koordinovaný program regionálního rozvoje, který pomůže rozvinout okolí elektrárny.
<blockquote>„Výstavba dvou nových bloků je významnou příležitostí pro region, bude realizováno mnoho souvisejících investicí: budou muset být vybudovány cesty, ubytování, tovární haly, implementována zlepšení v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a dalších služeb,“ uvedl ministr.</blockquote>

Jaderné elektrárny

Maďarský jaderný regulátor obdržel žádost o licenci na výstavbu JE Paks II

Společnost Rosatom podepsala s francouzskou společností Framatome a americkou General Electric (GE) memorandum o porozumění ve věci spolupráce při výběrovém řízení na výstavbu jaderné elektrárny Belene v Bulharsku. První práce na projektu elektrárny Belene započaly již v osmdesátých letech minulého století, v průběhu let byl však projekt několikrát pozastaven.
Ruská státní jaderná <a href="https://www.rosatom.ru/en/press-centre/news/rosatom-signed-memoranda-of-understanding-with-framatome-sas-and-ge-steam-power-on-the-belene-npp-bu/">společnost Rosatom minulý týden oznámila</a>, že podepsala Memorandum o porozumění se společnostmi Framatome a GE. Cílem memoranda je spolupráce při výběrovém řízení na dostavbu nové bulharské jaderné elektrárny Belene. Elektrárna Belene nacházející se na severu země má být vybavena dvěma 1 000MWe bloky typu VVER-1000.
<blockquote> „Jsem si jist, že mezinárodní spolupráce mezi lídry jaderného průmyslu pomůže vytvořit nejlepší finanční a technické podmínky pro realizaci jaderné elektrárny Belene,“ uvedl Kirill Komarov, první náměstek generálního ředitele Rosatom pro firemní rozvoj a mezinárodní obchod.</blockquote>
Dohoda mezi společnostmi uvádí, že pokud bude <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rosatom-ma-zajem-o-vystavbu-jaderne-elektrarny-v-bulharsku">Rosatom úspěšný ve výběrovém řízení</a> na strategického investora, dodá GE turbíny, generátory a vybavení turbínových hal, zatímco Framatome bude klíčovým partnerem v oblasti I&amp;C systémů.
<blockquote>„Podepsané memorandum o porozumění podtrhuje trvalou a vysokou úroveň důvěry mezi našimi společnostmi,“ dodal Komarov.</blockquote>
Rosatom již s Framatome a GE spolupracoval na mezinárodních projektech, jako je jaderná elektrárna Paks-II v Maďarsku a elektrárna Hanhikivi-1 ve Finsku. Spolupráce Rosatomu s GE probíhá na projektu Akkuyu v Turecku a projektu El-Dabaa v Egyptě.
<h2>Stavba v Belene začala již v 80. letech</h2>
Myšlenka jaderné elektrárny Belene se čtyřmi bloky v Bulharsku pochází ze sedmdesátých let minulého století. Oficiální stavba začala v roce 1981, kdy započaly práce na přípravě stavebního místa, o šest let později pak byly dokončeny základy elektrárny. Projekt byl ovšem v devadesátých letech, vzhledem ke změně režimu, zastaven.
O obnovení prací rozhodla bulharská vláda v roce 2002. Z následného výběrového řízení, které vyvrcholilo v roce 2008 podepsáním smluv, vyšel vítězně ruský Atomstrojexport. Elektrárna již pouze se dvěma bloky měla být dokončena v letech 2013 a 2014. Projekt byl ovšem opět zastaven v roce 2012, kdy se bulharské vládě nepodařilo najít investora a musela Rusku vyplatit odškodnění přesahující v přepočtu 15 miliard Kč.
V roce 2018 vláda přišla s myšlenkou znovuspuštění projektu. <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-evropa/bulharsko-oficialne-zahajilo-proces-hledani-investora-projekt-belene">V loňském květnu pak Bulharsko oznámilo</a>, že hledá strategického investora, a v prosinci bulharské Ministerstvo energetiky oznámilo, že vybralo 5 z celkem 13 uchazečů. Jako potenciální strategičtí investoři byli vybráni China National Nuclear Corporation, Rosatom a Korea Hydro &amp; Nuclear Power Co. Byly vybrány také společnosti Framatome a General Electric, které projevily zájem o vybavení a financování projektu.
Bulharská vláda uvedla, že převezme většinový podíl na projektu Belene, který by měl být dokončen do roku 2030. Dodala však, že neposkytne žádné záruky, ani nenabídne výkup elektřiny z elektrárny v dlouhodobém horizontu.
Zdroj úvodní fotografie: Rosatom

Elektrárny v Evropě

Rosatom, Framatome a GE spojí síly v tendru na výstavbu bulharské jaderné elektrárny Belene

Stavba nové jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království má za sebou dva významné milníky. V první řadě byly v řádném termínu dokončeny betonové, 49 tisíc tun vážící, základy druhého bloku. Dále pak společnost EDF Energy oznámila, že pět let před plánovaným termínem naplnila svůj cíl utratit 1,5 miliardy liber u lokálních dodavatelských firem.
Betonové základy druhého bloku jaderné elektrárny Hinkley Point C ve Spojeném království byly na konci května <a href="https://www.edfenergy.com/energy/nuclear-new-build-projects/hinkley-point-c/j0/news-views/hinkley-point-c-project-achieves-latest-major-milestone-on-schedule">dokončeny v souladu s projektovým plánem</a>. Základy o hmotnosti 49 tisíc tun obsahující téměř 21 tisíc metrů krychlových betonu završila rekordně velká poslední dávka betonu o objemu 8 991 metrů krychlových.
<blockquote> „Chci poděkovat pracovníkům a našim odborovým partnerům za jejich mimořádné úsilí zajistit bezpečnou práci během pandemie. Přizpůsobili se zásadním změnám v každodenním chování a pracovních postupech, které by byly před několika měsíci nepředstavitelné. Oddanost našich dodavatelů po celém Spojeném království a v Evropě nám také pomohla bezpečně dosáhnout tohoto významného milníku,“ uvedl Stuart Crooks generální ředitel Hinkley Point C.</blockquote>
Základy prvního bloku elektrárny <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/betonove-zaklady-reaktor-hinkley-point-c-jsou-hotovy-spotrebovaly-nejvice-betonu-historii-spojeneho-kralovstvi">byly dokončeny před necelým rokem</a>. Při dokončování základů druhého bloku tak stavaři těžili ze zkušeností získaných na první identické jednotce. Práce na ocelových částech se tak podle EDF zkrátily z 25 na 16 hodin, což představuje více než třetinovou úsporu času. Zkušenosti z Hinkley Point C by měly být přínosem i pro navrhovaný navazující projekt <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/edf-zada-o-souhlas-s-rozvojem-nove-jaderne-elektrarny-sizewell-c-v-britanii">jaderné elektrárny Sizewell C v Suffolku</a>.
<h2>Přínos pro lokální podniky</h2>
Nové vyhodnocení socio-ekonomických dopadů projektu odhalilo, že <a href="https://www.edfenergy.com/media-centre/news-releases/hinkley-point-c-smashes-target-spending-south-west">původní cíl lokálních investic projektu byl již naplněn</a>. Společnost EDF Energy plánovala v oblastech blízkých Hinkley Point C utratit 1,5 miliardy liber (téměř 45 miliard Kč). Pět let před termínem tohoto cíle ovšem hodnoty ukazují, že projekt utratil u více než 1100 společností částku 1,7 miliardy liber.
<blockquote>„Tato zpráva podtrhuje další úspěšný rok pro Hinkley Point C při dosahování ambiciózních cílů v sociální, ekonomické a environmentální oblasti. Jakmile se země a náš region vzpamatuje ze současné krize, budeme sloužit jako zprostředkovatel národní obnovy. A to prostřednictvím tohoto projektu i budoucího projektu Sizewell C,“ dodal Crooks.</blockquote>
Zpráva ukazuje, že dosud bylo vytvořeno více než 10 000 pracovních míst na podporu projektu. Toto číslo do konce výstavby pravděpodobně dosáhne cíle 25 000 míst.
<blockquote> „Je to velmi potřebná finanční podpora pro náš region v časech, které se ukázaly jako obtížné a bezprecedentní. Jsem neuvěřitelně hrdý a ohromen tím, jak firmy v Somersetu využily příležitostí, které projekt výstavby Hinkley Point C přinesl.  Ekonomický a dovednostní růst v regionu je obrovský a nepochybně vytvoří průmyslový odkaz,“ řekl David Hall, člen Kabinetu pro hospodářský rozvoj, plánování a komunitní infrastrukturu v Somerset County Council.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: EDF Energy

JE Hinkley Point C: Betonové základy druhého bloku jsou dokončeny a výše lokálních výdajů předběhla plán o 5 let

Způsob financování výstavby dalších bloků jaderné elektrárny Dukovany může do budoucna ovlivnit udržitelnost veřejných financí. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o udržitelnosti veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň rada dodala, že z hlediska své působnosti nehodlá vstupovat do debaty o energetickém mixu České republiky. Považuje ale za nutné se vyjádřit k aspektům ovlivňujícím veřejné rozpočty.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na konci května oznámil, že stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard eur (zhruba 162 miliard korun).
<blockquote>&#8222;Je zřejmé, že takovouto částku by si stát musel zajistit na kapitálových trzích, a došlo by tak k nárůstu podílu veřejného zadlužení na HDP, což je ukazatel dluhového pravidla zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Zkušenosti z výstavby jaderných elektráren v zahraničí v posledních letech navíc ukazují, že rozpočtované částky jsou zpravidla významně překračovány. Fiskální náklady dostavby jaderné elektrárny tak mohou být nakonec podstatně vyšší, než uvádějí aktuální odhady,&#8220; uvedla rada.</blockquote>
Podobná rozhodnutí by proto podle ní měla být přijímána na základě pečlivých analýz a po podrobnější diskusi.
Celkový deficit veřejných financí bude podle rady letos závislý na rozsahu a délce trvání stabilizačních opatření a také na konečné míře propadu ekonomiky, který lze nyní odhadovat jen velmi rámcově. &#8222;Pokud by ekonomika letos klesla o 5,6 procenta, jak ve své dubnové predikci předpokládá MF, a pokud by stávající rozsah stabilizačních opatření nebyl dále navyšován, pak by deficit sektoru veřejných institucí dosáhl podle výpočtů rady 304 miliard korun, což by odpovídalo 5,5 procenta HDP,&#8220; uvedla rada. V případě, že by se naplnily odhady Mezinárodního měnového fondu, které počítají s poklesem ekonomiky o 6,5 procenta, pak by se deficit veřejných financí prohloubil na 5,9 procenta HDP.
Ministerstvo financí v nejnovější verzi Konvergenčního programu očekává, že veřejné finance se letos propadnou do schodku 5,1 procenta HDP. V roce 2021 by pak měl schodek veřejných financí klesnout na 4,1 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP. Loni skončily veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP.
Důvodem výrazného zhoršení odhadů vývoje veřejných financí je očekávaný propad ekonomiky a zhoršení hospodaření státu v důsledku šíření nového konoraviru. Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun.
Nutné rozvolnění veřejných financí by ovšem podle rady mělo být pouze dočasné a po stabilizaci ekonomiky by měl následovat návrat na udržitelnou trajektorii. &#8222;Z těchto důvodů se rada domnívá, že uvolnění hranic strukturálního salda až do roku 2027 schválené v rámci novely zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti není nejen žádoucí, ale ani potřebné,&#8220; uvedla rada.
Konstatovala, že by v současné době neměly být přijímány kroky, které s krizí nesouvisí a potenciálně mají významný dopad na transparentnost a udržitelnost veřejných financí. Jde například o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. V novele vláda navrhuje několik úprav snižujících transparentnost jednacích řízení bez uveřejnění a ke zrušení povinnosti zřizovat u významných zakázek hodnotící komisi. &#8222;NRR se domnívá, že zejména v případě jednacích řízení bez uveřejnění je nutné zachovat alespoň stávající minimalistické procesní požadavky, neboť se jedná o nesoutěžní metodu s vysokým rizikem nehospodárnosti,&#8220; uvedla rada. Výdaje na zakázky zadané v rámci této zadávací metody ze strany veřejných zadavatelů se přitom ročně podle NRR pohybují mezi 12 a 20 miliardami korun.
sos rot

Energetika v ČR

Rada: Způsob dostavby Dukovan může ovlivnit stav veřejných financí

Stát dnes představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku v dukovanské elektrárně. Ranní tiskové konference se zúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Možnou stavbu nového jaderného zdroje v Česku roky brzdily nejasnosti o financování, obrysy začíná dostávat projekt až v posledních měsících.
Míl před středečním jednání vládního výboru pro výstavbu jaderných zdrojů uvedl, že výbor bude projednávat základní otázky, které ČR v záležitosti položila Evropská komise. Brusel podle něj zajímá, kdo bude blok stavět, jaký bude dodavatelský model, jak se bude realizovat výběrové řízení, jak bude stavba financována a jak bude elektřina z elektrárny umísťována na trh.
Ministerstvo průmyslu a obchodu před nedávnem vložilo do připomínkového řízení takzvaný bezemisní zákon, který má zajistit rámec financování stavby. Návrh počítá s tím, že bude-li výkupní cena elektřiny z plánovaného nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany vyšší než cena silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí spotřebitelé prostřednictvím síťových tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Záměr kritizovaly ekologické organizace.

Stát představí další kroky přípravy stavby nového jaderného bloku

Energetická firma ČEZ dnes předala Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) žádost o povolení umístit stavbu nového jaderného zdroje u Dukovan. Žádost se týká dvou bloků s reaktory o elektrickém výkonu do 1200 megawattů. Firma dnes v tiskové zprávě uvedla, že tak ukončila pětileté přípravné práce a je připravena na licenční proces podle atomového zákona. Žádost podala EDU II, dceřiná firma ČEZ.
Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) při únorové návštěvě Jaderné elektrárny Dukovany novinářům řekl, že by do konce roku 2022 měl být vybrán dodavatel nového dukovanského bloku. Stavební povolení by na tento blok mělo být vydáno do roku 2029 a pak zahájena stavba. Fungovat by blok mohl začít v roce 2036.
Žádost o umístění dvou jaderných bloků podle firmy ČEZ umožňuje zohlednit aktuálně upřesňované energetické a klimatické cíle České republiky a až následně rozhodnout o výstavbě jednoho či dvou budoucích bloků. Povolovací proces je správním řízením a SÚJB má právo jej kdykoli přerušit a požádat o doplnění údajů.
<figure id="attachement_1399" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/03/Nuclear.power_.plant_.Dukovany-800x600.jpg" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Firma ČEZ uvedla, že zveřejnila i <a target="_blank" href="https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/jaderna-energetika/jaderna-energetika-v-ceske-republice/nove-jaderne-zdroje">dokumentaci</a> přibližně s 1600 stranami, která je přílohou žádosti pro SÚJB. &#8222;Stejně jako u posuzování vlivů na životní prostředí je i v procesu licencování naším cílem maximální otevřenost a transparentnost,&#8220; uvedl ve zprávě předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš. Podle generálního ředitele firmy EDU II Petra Závodského je klíčová mezinárodní obhajitelnost projektu. 
Mezi institucemi, které se s ČEZ podílely na přípravě studií, analýz a rozborů, jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Masarykova univerzita nebo ÚJV Řež. Materiály se zabývají přírodními podmínkami, možným vlivem provozu na okolí i budoucím způsobem vyřazení elektrárny z provozu. Pozemek pro nové bloky má ČEZ u dukovanské elektrárny. Kvůli ověření podloží tam experti mimo jiné udělali přes 170 vrtů, stav podzemní vody zjišťovali 30 vrty sahajícími až do hloubky 150 metrů.
Dukovany s celkovým výkonem 2040 megawattů pokrývají pětinu spotřeby elektřiny v ČR. Mají čtyři bloky, první vyrábí elektřinu od roku 1985. Původní projekty počítaly s třicetiletou životností bloků, ČEZ již uvedl, že má záměr udržet je v chodu celkově 60 let. Chystaný pátý blok by podle dřívějších vyjádření firmy měl stát mezi 140 až 160 miliardami korun.

Elektrárny v ČR

ČEZ požádal o povolení umístit nový jaderný zdroj v Dukovanech

Česká republika bude v následujících týdnech a měsících vybírat dodavatelský model pro výstavbu jaderného bloku v Dukovanech, což <a href="https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/tiskove-konference/tiskova-konference-po-jednani-staleho-vyboru-pro-vystavbu-jadernych-zdroju--13--listopadu-2019-177688/">oznámil</a> na tiskové konferenci po jednání Stálého výboru pro výstavbu jaderných zdrojů předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš. Jedná se o jedno z klíčových rozhodnutí, přitom zdaleka není jasno, jakým směrem se ČR vydá.
Z předchozích článků o dostavbě <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/konceptolkiluoto-3-ztrata-zkusenosti-ambiciozni-plany-stoji-za-vice-nez-desetiletym-zpozdenim">finské jaderné elektrárny Olkiluoto 3</a> a <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/jaderna-elektrarna-mochovce-dostavba-bloku-3-4">slovenských Mochovců</a> vyplývá, že <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/volba-dodavatelskeho-modelu-muze-podstatne-ovlivnit-vystavbu-elektrarny-jake-jsou-moznosti">rozhodnutí o dodavatelském modelu je jedním ze základních rozhodnutí</a>, které může podstatně určit úspěch projektu. Česká republika aktuálně uvažuje podle slov generálního ředitel společnosti ČEZ o třech různých modelech.
<blockquote>„Jedna varianta je dodávka na klíč, druhá varianta je dodávka od jednoho hlavního dodavatele, který by nám dodával jaderný ostrov a koordinoval vše ostatní uvnitř plotu elektrárny, a třetí teoretická varianta je, že by těch smluv bylo několik a koordinoval to investor. Finální rozhodnutí o tom, který dodavatelský model zvolíme, bude do konce března příštího roku, a to ještě na základě konzultací se všemi uchazeči,“ řekl Daniel Beneš, předseda představenstva společnosti ČEZ. </blockquote>
Podle IAEA se dodavatelské modely dají rozdělit do třech základních skupin – jedná se o EPC model (resp. dodavatelský model na klíč), split package (model typický nižším počtem balíčku rozdělených investorem) a multiple package (model typický rozdělením výstavby až do 150 subdodávek). Obrysy těchto tří základních modelů lze vysledovat i v odpovědi Daniela Beneše.
Kromě toho, že ČEZ a stát z pozice majoritního vlastníka bude usilovat o výstavbu v plánovaném rozpočtu a harmonogramu, má stát zájem i na tom, aby byli do stavby zapojeni čeští dodavatelé, byla zajištěna energetická soběstačnost státu, bylo zajištěno zapojení českých dodavatelů do jiných staveb a v neposlední řadě byla podpořena zaměstnanost v ČR.
<figure id="attachment_7661" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-7661" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-725x481.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/08/JE-Dukovany-800x530.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Dukovany" width="1024" height="679" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Dukovany. Zdroj: www.cez.cz</figcaption></figure>
Naproti tomu ČEZ je v jiné pozici – od dostavby Temelína uběhlo již 20 let, a tak se dá odhadnout, že expertíza mezi zaměstnanci již není na takové úrovni, jako v době stavby Temelína. ČEZ by se proto měl zaměřovat pouze na klíčové záležitosti tak, aby jeho zapojení odpovídalo jeho kapacitním schopnostem a zkušenostem. S ohledem na jiné výstavby v Evropě (viz Olkiluoto) si ale bude chtít zajistit dostatečnou kontrolu nad jednotlivými fázemi výstavby a výběrem subdodavatelů, a to i s přihlédnutím k budoucí údržbě nového bloku.
<blockquote>„Pracujeme na konsolidaci inženýrských kapacit v rámci Skupiny ČEZ, jejíž součástí je Škoda Praha i ÚJV Řež. Ty budou soustředěny do ÚJV Řež, s ohledem na přípravu nového jaderného zdroje a tak Škoda Praha bude prodána naší dceřiné společnosti ÚJV Řež, kde ČEZ drží majoritu. ÚJV Řež, která by měla hrát stěžejní inženýrskou podporu mateřské firmě ČEZ, potažmo společnosti Elektrárny Dukovany II, při výstavbě nového jaderného bloku,“ uvedl k přípravě výstavby jaderného bloku Ladislav Kříž z ČEZu.</blockquote>
Motivace pro ČEZ je pochopitelná – po zkušenostech s dostavbami jaderných elektráren v Evropě se čím dál více ukazuje, že jaderný průmysl především ztratil tolik potřebné znalosti a zkušenosti s dostavbami jaderných elektráren. Praxe se sice buduje, jedná se ale o dlouhý proces. Nicméně již nyní by dostavba jaderné elektrárny v ČR mohla čerpat z posledních staveb v Evropě.
<blockquote>„Obdobné problémy jsme si zažili při nedávné komplexní obnově 8 elektrárenských bloků v Tušimicích a Prunéřově. První bloky provázely značné komplikace, jak my, tak dodavatelé jsme se modernizace nejprve učili. Poslední blok pak již běžel téměř hladce – získali jsme zkušenosti, nastavili lépe procesy, odstranili úzká místa, poučili jsme se z chyb…. A platilo to vždy i pro jaderné bloky. Například EDF uvádí, že díky zkušenostem z výstavby Hinkley Point C dokáže náklady na výstavbu případného dalšího bloku v Británii snížit až o 20 %,“ dodává Ladislav Kříž z ČEZu.</blockquote>
<h2>Probíhající projekty v Olkiluoto a Mochovce</h2>
Současně projekt v Olkiluotu ukázal, že zcela čistý EPC kontrakt nemusí být vyhovující. Konsorcium Arevy a Siemensu v některých případech vybíralo nezkušené dodavatele a často vybíralo pouze podle ceny jejich dodávky. Možnost zapojení TVO do výběru dodavatelů nebyla dostačující, a i proto se stavba dostala do problémů a je aktuálně prodloužena o více než 10 let.
V případě Mochovců se naopak projevila přílišná složitost zakázky a malé zkušenosti investora s řízením takto velkého projektu. Ostatně kritiku si investor do nových bloků JE Mochovce vysloužil i od slovenského úřadu jaderného dozoru. Jeho šéfka opakovaně kritizovala projektový management a řízení dodávek na stavbě. Společnost Slovenské elektrárne si ale nevzala lehký úkol, celá dostavba byla rozdělena do více než 100 samostatných balíčků, což klade vysoké požadavky na projektové řízení.
Dodavatelské modely pro Olkiluoto a Mochovce jsou ovšem dva extrémy s ohledem na kontrolu stavby ze strany investora a rozdělení úkolů a rizik (EPC dodavatelský model se vyznačuje výrazně nižší účasti investora na stavbě, zatímco u multiple package modelu je účast nejvyšší). Z toho ovšem vyplývaly i problémy, kterými si obě stavby prošly. Nabízí se tak možnost „jít zlatou střední cestou“. Takovou střední cestou je podle IAEA dodavatelský model split package.
<h2>Split package model ve světě</h2>
Model split package se vyznačuje rozdělením celé investice pouze na omezený počet balíčků – cca do 15, které zadává přímo investor. Obvykle se jedná o větší celky – může jím být například jaderný ostrov, konvenční ostrov, systém řízení a kontroly nebo i dílčí části těchto zakázek. Účelem je rozdělit zakázku mezi takový počet kontraktů, aby byla pro investora (s ohledem na jeho možnosti) zvládnutelná. Koordinaci mezi jednotlivými balíčky může zajišťovat sám investor nebo může být i na tuto činnost vypsána zakázka.
<figure id="attachment_81560" class="wp-caption alignleft" style="width: 939px;"><img class="size-full wp-image-81560" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů.png 939w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů-512x366.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů-768x550.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů-725x519.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Porovnání-modelů-800x573.png 800w" alt="Srovnání dodavatelských modelů dle IAEA" width="939" height="672" /><figcaption class="wp-caption-text">Srovnání dodavatelských modelů dle IAEA</figcaption></figure>
Z veřejně dostupných zdrojů lze dohledat informace o dostavbě šestého bloku jaderné elektrárny Kashiwazaki-Kariwa a prvního bloku Shin-Wolsung, které byly realizovány za pomocí modelu split-package.
JE-Kariwa je jaderná elektrárna o výkonu 1356 MW, byla první elektrárnou s reaktorem typu ABWR. Její výstavba byla zahájena 3. listopadu 1992 a komerční provoz byl zahájen 7. listopadu 1996. Při výstavbě využila společnost TEPCO model split package. Přestože se jednalo o nový reaktor a v průběhu výstavby došlo k více než 20 změnám návrhu, IAEA vyzdvihla, že elektrárna byla dostavěna na čas a v rozpočtu.
Shin-Wolsung 1 disponuje tlakovodním reaktorem o výkonu 997 MW. Stavba, pro kterou byl využit split package model, byla zahájena v listopadu 2007 a komerční provoz byl zahájen 31. července 2012.
<figure id="attachment_43332" class="wp-caption alignleft" style="width: 684px;"><img class="size-full wp-image-43332" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/155.jpg" sizes="(max-width: 684px) 100vw, 684px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/155.jpg 684w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/10/155-512x402.jpg 512w" alt="" width="684" height="537" /><figcaption class="wp-caption-text">Japonská elektrárna Kashiwazaki-Kariwa; Zdroj: MAAE</figcaption></figure>
Obě výše jmenované elektrárny ovšem byly stavěny v neevropském prostředí, kde jsou odlišné regulatorní podmínky. Současně se ani v jednom případě nejedná o reaktor III+ generace.
Priority, které stát i ČEZ ve věci dostavby mají, nejsou zcela ideální pro typický EPC kontrakt bez účasti investora. Jestliže chce ČEZ a stát zajistit větší kontrolu nad stavbou a mít slovo nad výběrem a kontrolou dodavatelů, měl by nastavit dodavatelský model a smlouvu tak, aby o výběru subdodavatelů mohl spolurozhodovat.
<figure id="attachment_81532" class="wp-caption alignleft" style="width: 858px;"><img class="size-full wp-image-81532" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng.png 858w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng-512x404.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng-768x606.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng-725x572.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/Graf-dodavatelské-modelypng-800x631.png 800w" alt="Dodavatelské modely - zkušenost investora" width="858" height="677" /><figcaption class="wp-caption-text">Volba dodavatelského modelu podle zkušenosti investora</figcaption></figure>
Vzhledem k tomu, že společnost ČEZ není úplným nováčkem ve výstavbě větších investičních celků, dá se odhadovat, že by mohla preferovat model split package. ČEZ postavil formou split package 8 uhelných bloků a 2 paroplynové elektrárny, z toho jednu v Turecku. Vzhledem k podobnostem nejaderné části elektrárny a jiných konvenčních (již zmiňovaných uhelných a paroplynových) elektráren se dá předpokládat, že by ČEZ měl mít výstavbu těchto částí pod kontrolou a měl by se do ní zapojovat.
Výstavba jaderného bloku by při rozdělení zakázky do několika celků byla pod větší kontrolou společnosti ČEZ, s čímž jsou spojeny větší možnosti s ohledem na zahrnutí lokálních subdodavatelů a dodavatelů, které chce využívat i v průběhu komerčního provozu při údržbě.
Stejně tak se s ohledem na personální kapacity a zkušenosti ČEZ nedá předpokládat, že bude vhodným modelem multiple package. Jak ukazuje případ ve slovenských Mochovcích, tento model je vysoce náročný na kontrolu a řízení dodávek.

ČR vybírá dodavatelský model pro dostavbu Dukovan, na výběr má tři modely

Francouzský ministr financí při příležitosti návštěvy Polska podpořil záměr spolupráce obou zemí v oblasti jaderné energie. Francouzský stát prostřednictvím EDF, kde je majoritním vlastníkem, nabízí reaktory typu EPR o výkonu 1650 MWe.
Francie v rámci oficiální návštěvy Polska, které se zúčastnil ministr financí Bruno Le Maire a  prezident Emmanuel Macron, podepsala deklaraci o spolupráci v oblasti evropských politických cílů. Podstatná část se týkala také energetiky, kde jsou pro Polsko stanoveny mimořádně obtížné cíle.
Evropa má za cíl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality – zřejmě není pochyb o tom, že Polsko patří mezi země, pro které bude dosažení cíle nejsložitější.
{„country“:“PL“,“type“:“AREA“,“from“:“2020-01-01″,“to“:“2020-01-31″,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v lednu letošního roku. „,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2020-01-01″,“end_date“:“2020-01-31″,“lang“:“CZ“}
Jednou z možností, kterou Polsko k dosažení tohoto cíle má, je právě jaderná energetika. V této oblasti lze mezi oběma zeměmi vysledovat společné zájmy, jak ostatně prohlásil v průběhu návštěvy Emanuel Macron &#8222;Francie podpoří odchod od Polska od uhlí prostřednictvím výroby elektřiny v jaderných elektrárnách,&#8220; uvedl Macron.
Obdobně jako ČR, i v Polsku nadále probíhají diskuze o tom, jak výstavbu <a href="https://tvn24.pl/tvn24-news-in-english/macron-france-to-support-polands-transition-away-from-coal-3755956">jaderné elektrárny financovat</a>.
<blockquote>„Pro Polsko i Francii bude vhodné společně prozkoumat možnou spolupráci v oblasti jaderné energetiky,“ prohlásil Bruno Le Maire, francouzský ministr Financí.</blockquote>
Pro Francii je zájem na spolupráci logický hned ze dvou důvodů. Nejenže se v případě úspěchu jedná o velkou zakázku pro francouzský průmysl, ale francouzský stát je s podílem téměř 84 % majoritním vlastníkem společnosti EDF. Pod tu spadá, mimo jiné, společnost Areva, která na evropský trh poskytuje reaktory typu EPR.
Reaktory EPR jsou v současné době v Evropě budovány ve třech lokalitách – ve finském Olkiluotu, francouzské elektrárně Flamanville a britské elektrárně Hinkley Point C.
Přestože je společnost EDF i nadále zařazena mezi zájemce o stavbu nového reaktoru v ČR, její reaktor jen obtížně dokáže splnit požadavek vyplývající pro z posouzení vlivů na životní prostředí pro nový jaderný zdroj v Dukovanech.
Podle tohoto posouzení totiž platí, že „Maximální souběžný výkon, který EIA připouští, je provoz nového bloku 1200 MWe + 4 stávajících bloků 500 MWe nebo 1 nového bloku max. o výkonu 1 750 MWe a 3 stávajících bloků 500 MWe, tudíž v součtu 3 200 – 3 250 MWe, přičemž v tomto rozpětí je uvažováno se stejným odváděným teplem do chladících věží, což je z hlediska vodohospodářských bilancí podstatnější.“