Návrh takzvaného nízkouhlíkového zákona, který se týká výkupu elektřiny z plánovaného bloku Jaderné elektrárny Dukovany, bude Sněmovna schvalovat v únoru. Odklad při dnešním hlasování o změnách programu schůze prosadil předseda poslanců opoziční ODS Zbyněk Stanjura.
Poukazoval na to, že za týden by se mělo kvůli dostavbě Dukovan uskutečnit jednání premiéra Andreje Babiše (ANO) s předsedy ostatních sněmovních stran. Schvalování zákona by se proto mělo uskutečnit podle Stanjury až po tomto jednání, na kterém by se podle něho měla hledat shoda ohledně výběrového řízení.
<figure id="attachement_9092" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/08-dukovany-800x535.jpg" alt="jaderná elektrárna dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Výběrové řízení mělo být podle původních plánů společnosti ČEZ vyhlášeno před koncem loňského roku, bylo ale odloženo. Babiše oznámil, že o Dukovanech rozhodne až příští vláda. Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická firma Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP. Část opozice volá po vyloučení ruských a čínských společností.
Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že do konce ledna by se mělo rozhodnout o čtyřech variantách tendru. Podle první bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, podle druhé jen zájemci bez Ruska a Číny. Podle třetí varianty, kterou Havlíček preferuje, by se Rusko a Čína mohly zúčastnit v dodavatelských konsorciích. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.

Energetika v ČR

Sněmovna odložila schvalování zákona ohledně Dukovan na únor

Společnost GE Steam Power dodala část turbíny pro první tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu. Turbínu vyrobenou ve francouzském Belfortu předala GE i přes světovou pandemii COVID-19 o čtyři měsíce před plánovaným datem. Společnost GE Steam Power o tom <a href="https://www.ge.com/news/press-releases/ge-steam-power-delivers-first-arabelle-steam-turbine-module-ahead-of-schedule-for">informovala ve své tiskové zprávě</a>. První blok elektrárny Akkuyu, jejíž stavba začala v roce 2018, by měl být uveden do provozu v roce 2023, ostatní bloky pak budou postupně následovat. 
Do první turecké jaderné elektrárny Akkuyu byla doručena první část turbíny od společnosti GE Steam Power. Konkrétně se jedná o vysokotlaký a středotlaký stupeň parní turbíny Arabelle. Její součástí budou ještě dva nízkotlaké stupně a spolu s čtyřpólovým elektrickým generátorem o výkonu 1200 MW pak vytvoří 60 metrů dlouhé soustrojí.
<blockquote>„Minulý rok byl opravdovou výzvou – a tato první dodávka zařízení ukazuje odhodlání týmu GE Steam Power zajišťovat včasné a kvalitní dodávky našim jaderným zákazníkům po celém světě,“ uvedl Frederic Wiscart ze společnosti GE Steam Power.</blockquote>
S výrobou turbíny začala GE v červnu roku 2019. I přes obtížnou situaci spojenou s šířením koronaviru zvládla GE dodávku o čtyři měsíce dříve, než bylo původně plánováno.
První blok jaderné elektrárny Akkuyu se <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-stavi-prvni-jadernou-elektrarnu-v-turecku">začal stavět v roce 2018</a> a dokončen by měl být v roce 2023. Výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/budovane-prvni-turecke-jaderne-elektrarne-byly-dokonceny-zaklady-druheho-bloku">druhého bloku</a> začala loni a dokončena by měla být v roce 2024. Další dva bloky jsou zatím ve fázi plánování. Po dokončení by pak elektrárna se čtyřmi bloky typu VVER V-509 a V-513 měla disponovat instalovaným výkonem 4,8 GW.
<h2>Spolupráce mezi Rosatomem a GE</h2>
Společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ge-power-doda-turbinovy-ostrov-jadernou-elektarnu-el-dabaa">GE Steam Power</a> se podílí na dodávkách pro první tureckou jadernou elektrárnu na základě smlouvy, kterou uzavřela společnost AAEM Turbine technology LLC v roce 2007. AAEM Turbine technology je společným podnikem společností Atomenergomaš (divize ruské energetické společnosti Rosatom) a právě General Electric.
<blockquote> „Poprvé v historii začaly podniky divize strojního inženýrství společnosti Rosatom zapojené do projektu Akkuyu vyrábět turbínový ostrov v souladu s evropskými normami. To je výsledek úspěšného strategického partnerství mezi dvěma giganty – Atomenergomaš z korporace Rosatom a GE,“ uvedl Andrey Nikipelov, generální ředitel společnosti Atomenergomash.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie:: JSC Akkuyu Nuklear

Elektrárny ve světě

GE dodalo první turbínu pro tureckou jadernou elektrárnu Akkuyu

Šestý blok čínské jaderné elektrárny Tianwan úspěšně absolvoval horké funkční testy před zavážkou jaderného paliva. Reaktor typu ACPR-1000 by měl být uveden do provozu do konce příštího roku. Po dokončení všech 8 bloků by se elektrárna měla stát s téměř 8,4 GW instalovaného výkonu největší jadernou elektrárnou na světě.
Čínský jaderný blok Tianwan 6 typu ACPR-1000 <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Hot-testing-completed-at-sixth-Tianwan-unit">úspěšně absolvoval horké funkční testy</a>, které v elektrárně <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-svet/cine-zacaly-horke-testy-reaktoru-tianwan-6">začaly koncem listopadu</a>. Dokončení horkých funkčních testů je důležitým milníkem, jelikož je při nich testován chladicí systém a bezpečnostní systémy elektrárny. Následovat tak nyní může zavážka jaderného paliva.
<blockquote>„Celý proces horkých testů byl řízen velice jemně. Zahrnoval sérii testů, přičemž ověření všech testů bylo úspěšně dokončeno,“ uvedla společnost CNNC.</blockquote>
<h2>Výstavba hotova za 5 let</h2>
Výstavbu třetí fáze elektrárny Tianwan zahrnující bloky 5 a 6 zvládla Čína velice rychle. Stavba pátého bloku započala v prosinci 2015 a <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/paty-blok-jaderne-elektrarny-tianwan-vstoupil-komercniho-provozu">zprovoznila jej již v září loňského roku</a>. Výstavba šestého bloku pak začala v září 2016 a blok by měl být v provozu do konce roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan disponuje již čtyřmi ruskými reaktory typu VVER-1000. <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rusko-postavi-cine-ctyri-nove-jaderne-bloky-typu-vver-1200">Ruskými reaktory typu VVER-1200</a> by pak měly disponovat i blok 7 a blok 8. Po dokončení by elektrárna Tianwan s celkem osmi bloky měla disponovat čistým instalovaným výkonem 8 380 MW a stát se tak největší jadernou elektrárnou na světě.
Zdroj úvodní fotografie: CNNC

Jaderné elektrárny

Na čínské jaderné elektrárně Tianwan 6 byly dokončeny horké funkční testy

Výběrové řízení na nový jaderný blok v Dukovanech do konce roku vypsáno nebude. Stálý výbor pro jadernou energetiku dnes za účasti opozice diskutoval čtyři možné varianty, které do konce ledna proberou šéfové parlamentních stran a následně se rozhodne. ČTK to po jednání řekl vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).
Mezi zmíněné varianty podle něj patří scénář, kdy bude pozváno do tendru všech pět aktuálních zájemců, druhou variantou je pozvat tři zájemce bez Ruska a Číny. Další variantou je pak takzvaný model 3+2, kde by se Rusko a Čína mohly účastnit v konsorciích, ale nebyly by vůdčí. Čtvrtou variantou je odložení výběrového řízení až po sněmovních volbách v příštím roce.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Sám Havlíček označil za nejpřijatelnější model 3+2. &#8222;Je to varianta, kdy bychom s dítětem nevylili i vaničku, zabezpečili bychom nějaký kompetitivní tendr, podařilo by se nám snížit cenu a současně bychom ochránili bezpečnostní zájmy státu,&#8220; řekl ČTK Havlíček. Možnou účast Ruska a Číny v tendru kritizovala část opozice. Argumentovala mimo jiné právě bezpečnostními aspekty.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou podle dostupných informací ruský Rosatom, čínská společnost CGN, severoamerická společnost Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.

Havlíček: Tendr na Dukovany do konce roku nebude, máme 4 varianty

Slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který hovořil o možném posunutí tendru na nový jaderný blok v Jaderné elektrárně Dukovany, rozsypala plánované scénáře útlumu uhlí v Česku. Takzvaná uhelná komise v pátek možná nestanoví konkrétní datum, jak bylo dříve plánováno, hlasování v programu jednání není. ČTK to dnes řekl akademik a energetik František Hrdlička z Českého vysokého učení technického v Praze, který je členem komise. O odkladu rozhodnutí se hovoří také podle Jiřího Koželouha z Hnutí Duha, který je v komisi za asociaci ekologických organizací Zelený kruh. Důvody jsou podle něj ale jiné, než uvádí Hrdlička.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který je jedním z předsedů komise, dříve uvedl, že uhelná komise pracuje se scénáři konce využívání uhlí v ČR v letech 2033, 2038 a 2043. Podle informací ČTK je pro konec uhlí v ČR stále nejpravděpodobnější rok 2038. Termín má být možné po několika letech případně revidovat, a to především v případě, že situace na trhu způsobí rychlejší přirozený ústup od tohoto zdroje, shodují se zdroje obeznámené s jednáními komise.
<blockquote>&#8222;Prohlášení pana premiéra mě překvapilo, protože stanovené scénáře tím ztrácí smysl. Rok 2038 nebyl ve scénářích zvolen z legrace. Ten tam je kvůli tomu, že je to dva roky poté, co se předpokládá najetí pátého bloku v Dukovanech. Teď pan premiér řekne, že to odložíme po volbách, paní předsedkyně SÚJB (Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová) řekne, že se nic nestane, když nic nebude. V tu chvíli si kladu otázku, čím uhlí nahradit,&#8220; řekl dnes ČTK Hrdlička.</blockquote>
Výběrové řízení na nový dukovanský jaderný blok má vypsat polostátní společnost ČEZ, která je investorem stavby. Firma letos několikrát zopakovala, že tak plánuje učinit do konce letošního roku. Babiš však minulý týden uvedl, že tendr není zatím připravený a stále se konzultuje s Evropskou komisí. &#8222;Jsem názoru, že o takto důležitém tendru by neměla vláda rozhodovat deset měsíců před sněmovními volbami,&#8220; citoval premiéra web iRozhlas.cz.
Pravděpodobnou možností v případě včasného nepostavení nového jaderného bloku je podle Hrdličky plyn a paroplynové elektrárny. Uvedl, že v takzvané komunitní energetice pro domácnosti lze využít obnovitelných zdrojů, možnosti skladování energie jsou ale podle něj v Česku omezené. &#8222;Pro mě za mě, uhlí můžeme odstavit klidně zítra. Ale musíme za něj mít náhradu. Což v tuto chvíli nemáme,&#8220; řekl Hrdlička.
Důležitá podle něj zůstává také otázka bezpečnosti. &#8222;Ptám se &#8211; řada lidí kritizuje, že by se ruský Rosatom mohl ucházet o stavbu nového jaderného bloku v ČR a nevadí nám, že když půjdeme do plynových tepláren, že budeme potřebovat z Ruska dvakrát tolik plynu?&#8220; dodal Hrdlička.
Koželouh proti tomu odložení tendru na nový blok v Dukovanech za relevantní důvod pro odklad rozhodnutí o konci uhlí na neurčito nepovažuje. &#8222;Když pominu, že samotný posun tendru o půl roku nebo rok, nemá zásadní vliv na i tak nejistý termín dokončení reaktoru, tak hlavním důvodem je, že konec uhlí prostě nemůžeme odložit na dobu, až se nám to bude hodit,&#8220; řekl dnes ČTK.
<blockquote>&#8222;Ve skutečnosti se o odkladu rozhodnutí komise hovoří, ale úplně z jiných důvodů, než uvádí pan profesor Hrdlička. Jde zejména o chybějící analýzu sociálních dopadů a návrh kompenzací krajům a zaměstnancům z uhelného průmyslu. Chybí také útlumová křivka, jízdní řád odstavování uhelných elektráren,&#8220; dodal.</blockquote>
Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský. Vedou ji Havlíček s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO).

Člen komise: Možný posun jaderného tendru rozsypal uhelné scénáře

Nový blok americké jaderné elektrárny Vogtle má za sebou další důležitý milník na své cestě ke komerčnímu provozu. Blok, jehož stavba je nyní z 94 % hotova, úspěšně absolvoval studené zkoušky chladícího systému. Provozovatel elektrárny předpokládá, že blok bude zprovozněn v listopadu příštího roku. Americký jaderný regulátor zároveň vydal první licence pro operátory, kteří budou blok obsluhovat.
Společnost Georgia Power <a href="https://www.georgiapower.com/company/plant-vogtle/vogtle-news/2020-articles/completes-cold-hydro-testing-on-vogtle-unit-3.html">v minulém týdnu oznámila</a>, že třetí blok jaderné elektrárny Vogtle úspěšně dokončil studené zkoušky chladícího systému. V rámci testování byl chladicí systém reaktoru naplněn vodou a natlakován na hodnoty přesahující běžné provozní podmínky. Po snížení na konstrukční tlak byly provedeny komplexní kontroly, aby se ověřilo, že systém splňuje příslušné normy.
<blockquote>„Každý milník dosažený v rámci projektu Vogtle 3 a 4 představuje další významný krok směrem ke zprovoznění nových jaderných bloků v USA po více než 30 letech,“ uvedl Paul Bowers, předseda představenstva, prezident a generální ředitel společnosti Georgia Power.</blockquote>
Jaderný blok typu AP1000, který je nyní podle provozovatele z 94 % dokončen, musí ještě před zavážkou paliva projít horkými funkčními testy. Společně se sesterským čtvrtým blokem je dostavba jaderné elektrárny hotova z 88 %. Třetí blok by měl být podle současného plánu a souhlasu amerického regulátora (Nuclear Regulatory Commission – NRC) <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlastnici-americke-vogtle-veri-vcasnemu-zprovozneni-elektrarny-i-pres-zpozdeni-praci">zprovozněn v listopadu příštího roku</a>. Čtvrtý blok pak bude následovat o rok později v listopadu 2022.
<blockquote>„Dokončení studených zkoušek nás, mimo jiné, připravilo na počáteční zavážku paliva. Dále nás také posouvá k uvedení do provozu tohoto bezuhlíkového zdroje, který našim zákazníkům, našemu státu a zemi poskytne čistou energii pro příštích 60 až 80 let,“ dodal Bowers.</blockquote>
<h2>První operátoři mají licence</h2>
S blížícím se termínem spuštění elektrárny vydal NRC i první provozní licence operátorům obou nových bloků. Získání licence je podle Georgia Power víceletý proces, při kterém se budoucí operátoři učí potřebné dovednosti, a je zakončený dvoutýdenní zkouškou. Ve zkouškách již 62 zaměstnanců prokázalo, že mají požadované znalosti, dovednosti a schopnosti bezpečně a efektivně obsluhovat třetí a čtvrtý blok elektrárny Vogtle.
Dostavba obou bloků elektrárny Vogtle začala v roce 2013 (březen a prosinec), během výstavby se musela potýkat zejména s úpadkem společnosti Westighouse. Současní <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ukonceni-vystavby-vogtle-se-nekona-vlastnici-chteji-pokracovat/">vlastníci se v roce 2018 dokonce rozhodovali</a>, zda má smysl projekt dokončit. I přes navýšení rozpočtu však bylo rozhodnuto o pokračování výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: Georgia Power

Nový americký jaderný blok Vogtle 3 má za sebou studené zkoušky, hotov je z 94 %

Polská vláda požádá Evropskou komisi (EK) o povolení státní pomoci pro výstavbu jaderné elektrárny v Polsku. Uvedl to dnes zmocněnec polské vlády pro energetickou infrastrukturu Piotr Naimski. Polsko hodlá vybudovat svou první jadernou elektrárnu do roku 2033, zatím však nevypracovalo plán financování výstavby, informovala agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;V dnešní době je nemožné postavit jadernou elektrárnu bez státní podpory,&#8220; uvedl Niamski.</blockquote>
Dodal, že Polsko chce do výstavby elektrárny zapojit domácí průmysl, aby tak snížilo náklady.
Polsko nyní vyrábí většinu elektřiny z uhlí a jadernou energetiku považuje za cestu ke snížení emisí podle požadavků Evropské unie. Polská vláda minulý měsíc oznámila, že hodlá urychlit postupný odklon od využívání uhlí k výrobě elektrické energie a investovat 150 miliard zlotých (téměř 900 miliard Kč) do výstavby prvních jaderných elektráren v zemi.
Polsko v příštích letech plánuje postavit dvě jaderné elektrárny s šesti reaktory o celkové kapacitě šest až devět gigawattů. Výstavba první elektrárny má začít v roce 2026 a hotová by měla být v roce 2033. Druhá elektrárna má zahájit provoz v roce 2043.
Tento týden Polsko uzavřelo se Spojenými státy dohodu o jaderné energii, v rámci které zřejmě koupí od amerických společností jadernou technologii za 18 miliard dolarů (415 miliard Kč).

Energetika v zahraničí

Polsko požádá EK o schválení pomoci pro jadernou elektrárnu

Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/101920-us-poland-reach-nuclear-technology-deal-to-loosen-russian-pipeline-gas-grip">Podle informací serveru S&amp;P</a> by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 
Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile <a href="https://biznesalert.com/poland-and-united-states-made-agreement-on-first-polish-nuclear-power-plant/">bude doručena k podpisu do Varšavy.</a>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603186643.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v říjnu tohoto roku.“}
Smlouva je koncipovaná na 30 let, přičemž v prvních 18 měsících mají proběhnout základní práce spojené s návrhem designu a způsobem financování. První blok by měl být spuštěn v roce 2033, další by měly následovat do roku 2043.
<blockquote>„Tato dohoda je důležitá hned z několika pohledů. Nejenže posiluje americko-polské vztahy, ale zároveň oznamuje světu, že USA se vrací do jaderného businessu díky převratným americkým technologiím,“ uvedla velvyslankyně Spojených států amerických v Polsku Georgette Mosbacher.</blockquote>
Prohlášení americké velvyslankyně v Polsku potvrzuje i nedávná aktivita USA v Bulharsku, kde mají být zvažovány americké technologie k <a href="https://www.reuters.com/article/instant-article/idUSL8N2H43CR">dostavbě jaderné elektrárny Kozloduy</a>.  Po určitém utlumení aktivity, které bylo spojeno s bankrotem společnosti Westinghouse, se tak USA začínají znovu ozývat o možnosti dostavby jaderných bloků v Evropě.
Dá se tedy očekávat, že i v tendru na nový jaderný blok v ČR bude o USA stále více slyšet. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé projekty se jedná, je ovšem otázkou, kolik bloků současně jeden dodavatel skutečně zvládne realizovat.
<h2>Polsko se pro jádro zřejmě definitivně rozhodlo</h2>
Přestože Polsko dlouhou dobu jadernou energetiku pouze zvažovalo, v posledních měsících dělá řadu podstatných kroků, které jej k první jaderné elektrárně přibližují. Dohoda podepsaná toto pondělí je sice první závaznou, již ji ovšem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pompeo-podepsal-polsku-dohodu-rozvoji-jadra-usa-zde-favoritem-stavbu-9-gw/">předcházelo několik memorand o porozumění</a>.
Mimo to na počátku října polská vláda oznámila, že jadernou elektrárnu nebude stavět polostátní energetická společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-prevezme-spolecnost-odpovednou-za-projekt-prvni-jaderne-elektrarny-polsku/">PGE, ale výstavbu vezme vláda na sebe</a>.  Záměrem je převzít celou společnost PGE EJ1, která má na starost výstavbu prvního polského bloku, do konce roku.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vlády převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Již v polovině tohoto roku místopředseda polské vlády prohlásil, že PGE nebude <a href="https://biznesalert.pl/polska-elektrownia-jadrowa-atom-pge-energetyka/">schopná sama jaderný blok postavit</a>. K podpisu dohody o převzetí PGE EJ1 došlo 1. října tohoto roku. Převzetím společnosti ze strany státu si Polsko přípravy projektu zjednoduší, mimo jiné i tím, že se investice nebudou účastnit minoritní akcionáři společnosti PGE.
Polsko si následně plánuje ve společnosti PGE EJ1 ponechat většinový podíl s tím, že zbytek přenechá investorovi výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kamil Porembiński's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/paszczak000/" data-track="attributionNameClick">Kamil Porembiński</a>

Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

Výstavba šestého bloku čísnké jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do další fáze výstavby. Blok, který je součástí velkého elektrárenského komplexu v provincii Jiangsu, úspěšně dokončil studené funkční zkoušky. Informoval o tom provozovatel a vlastník elektrárny, Čínská národní jaderná korporace CNNC.
Studené funkční zkoušky slouží pro kontrolu komponent a systémů důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti. Jejich hlavním cílem je potvrdit správné nainstalování komponent a potvrdit jejich připravenost k provozu ve studeném stavu.
<figure id="attachment_88633" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="aligncenter wp-image-88633 size-full" style="display: block; margin-left: auto; margin-right: auto; color: #666666; font-size: 13px; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-6-control-room-CNNC-725x408.jpg 725w" alt="Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Pracovníci ve velínu šestého bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jedná se o první komplexnější testy kontrolující připravenost celého zařízení. Hlavním pozornost je věnována identifikaci <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">netěsností a úniků chladiva</a> z primárního okruhu a jeho komponent.
Společnost CNNC poznamenala, že testy dokončené 4. října posunují šestý blok jaderné elektrárny Tianwan z fáze výstavby do fáze spouštění. Zahájení komerčního provozu bloku, jehož srdcem je reaktor <a href="https://aris.iaea.org/Publications/IAEA_WRC_Booklet.pdf">ACPR-1000</a>, je naplánováno na konec roku 2021.
Jaderná elektrárna Tianwan je stavěna v několika různých <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">fázích</a>. Výstavba první fáze, prvních dvou bloků, začala v roce 1999. V této fázi byly postaveny dva bloky reaktorů VVER-1000, typu v-492. Oba bloky byly spuštěny v roce <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">2007</a>.
Výstavba druhé fáze byla zajištěna rovněž společností Rosatom se shodnými jadernými reaktory. Bloky 3 a 4 byly stavěny od roku 2012 do roku 2018.
<figure id="attachment_88634" class="wp-caption aligncenter" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-88634" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/Tianwan-units-1-4-October-2018-Rosatom-725x408.jpg 725w" alt="První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">První čtyři bloky jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: Rosatom</figcaption></figure>
K významné změně došlo až ve <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">třetí fázi</a> výstavby. Zde převzala iniciativu čínská společnost CNNC prostřednictvím reaktoru vlastního návrhu ACPR-1000. Dle původního plánu měla výstavba začít v roce 2011. Byla však zdržena z důvodu havárie jaderné elektrárny Fukušima, a tak výstavba začala až v roce 2015.
K prvnímu lití betonu 5. bloku došlo 27. prosince<a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#"> 2015</a>, zatímco první lití betonu na 6. bloku bylo provedeno 7. září 2016. Pátý blok elektrárny přešel do komerčního provozu v minulém měsíci. Komerční provoz 6. bloku se předpokládá do konce příštího roku.
<figure id="attachment_88635" class="wp-caption aligncenter" style="width: 770px;"><img class="size-full wp-image-88635" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-512x281.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-768x422.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/10/KDVU91FsbLAscnvFQS9ehR76-725x398.jpg 725w" alt="Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan" width="770" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Zavážení paliva na 5. bloku jaderné elektrárny Tianwan Zdroj: CNNC</figcaption></figure>
Jaderná elektrárna Tianwan je vlastněná <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">třemi organizacemi</a>. 50% podílem disponuje CNNC, 30 % připadá čínské energeticko-investiční skupině a zbylých 20 % skupině Jiangsu Guoxin.
Rozšiřování elektrárny bude ještě <a href="https://www.nsenergybusiness.com/projects/tianwan-nuclear-power-plant/#">pokračovat</a>. V plánu jsou ještě dva bloky reaktorů VVER-1200, stavěné během 4. fáze výstavby. Začátek této fáze se nyní předpokládá na květen 2021 a oba bloky by měly být v provozu do roku 2027.
Po dokončení celého elektrárenského komplexu bude instalovaný výkon elektrárny dosahovat přibližně 8100 MW. Po dokončení tak bude komplex <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Key-precommissioning-tests-completed-at-sixth-Tian?fbclid=IwAR0eSk1W_0EHBtGU4naZsIC_A6MevfL4oPDuDSWmE5YEVbQ8TV23YOEExC8">největší jadernou elektrárnou</a> na světě.
Zdroj úvodního obrázku: CNECC

Šestý blok jaderné elektrárny Tianwan vstupuje do fáze spouštění

Rumunské ministerstvo financí společně s ministrem pro energetiku Spojených států amerických v pátek podepsalo finální draft dohody o mezivládní spolupráci na rozšíření a modernizování rumunského jaderného programu. V pátek o tom informoval server <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Romania-and-USA-agree-to-cooperate-in-nuclear-proj" target="_blank" rel="noopener">World Nuclear News</a>.
Dohoda zabývající se spoluprací a financováním by mohla mít přímý vliv na stavbu dvou jaderných reaktorů na řece Dunaji, jak uvedl americký velvyslanec Adrian Zuckerman den před <a href="https://www.energy.gov/articles/us-and-romania-announce-initial-agreement-cooperation-cernavoda-nuclear-power-projects-and" target="_blank" rel="noopener">podepsáním dohody</a>. Rumunská státní společnosti Nuclearelectrica, která provozuje dva reaktory, každý s instalovaným výkonem 706 MW, (pokrývající asi pětinu rumunské spotřeby) v jaderné elektrárně Cernavoda plánuje postavit dva další bloky. Potřebná je i modernizace již fungujících bloků. To vše by teď s velkou pravděpodobností mohli dodat právě Američané.
Podpisem finální podoby dohody budou, dle amerického ministerstva energetiky, položeny základy pro využití odborných znalostí a technologií pro vybudování reaktorů bloku 3 a 4  elektrárny Cernavoda a renovaci bloku 1. Nuclearelectrica původně jednala o možnosti spolupráce s čínskou China General Nuclear (CGN). Šestileté dohadování však společnost v červnu tohoto roku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-obnovilo-prace-rozsireni-jaderne-elektrarny-cernavoda/" target="_blank" rel="noopener">ukončila</a>. V předcházejících letech se o projekt zajímaly i další firmy, všechny ale nakonec ustoupily.
Krom výstavby a rekonstrukce v areálu Cernavoda draft dohody mezi Rumunskem a Spojenými státy obsahuje i ustanovení o spolupráci v oblasti regulace či výzkumu a vývoje. Soustředí se rovněž na rozvoj malých modulárních reaktorů v Rumunsku.
Cernavoda je jedinou jadernou elektrárnou v Rumunsku a skládá se ze dvou tlakovodních reaktorů o čistém výkonu 650 MWe chlazených těžkou vodou. První blok byl uveden do komerčního provozu v roce 1996, druhý poté v roce 2007. Provozovatel JE, společnost Nuclearelectrica,  plánuje prodloužit životnost prvního bloku <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/rumunsko-prodlouzi-zivotnost-sve-jaderne-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">na 60 let</a>. Většina prací na blocích 3 a 4, stejně jako na blocích 1 a 2 využívajících reaktory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/svet-jadernych-reaktoru-predchudci-dnesnich-elektraren" target="_blank" rel="noopener">CANDU-6</a>, byla dokončena v 80. letech minulého století. V červenci zahájilo Rumunsko výběrové řízení na novou studii proveditelnosti k dokončení 3. a 4. bloku.
Znění dohody bude nyní postoupeno Evropské komisi, jak požaduje evropská jaderná dohoda Euratom.
Zdroj úvodního obrázku: <a class="owner-name truncate" title="Go to IAEA Imagebank's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/">IAEA Imagebank</a>