Domů
Energetika v ČR
Vláda chce obnovit rozvoj fotovoltaiky, chce kombinovat jádro a obnovitelné zdroje
Jaderná elektrárna Temelín

Vláda chce obnovit rozvoj fotovoltaiky, chce kombinovat jádro a obnovitelné zdroje

Nová vláda chce přispět k obnově fotovoltaiky, protože ji považuje v geografických podmínkách ČR za klíčový obnovitelný zdroj. Kabinet přispěje ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně 100.000 střechách do roku 2025. Budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Vyplývá to z programového prohlášení, které dnes vláda zveřejnila. Programové prohlášení v energetice je téměř srovnatelné s koaliční smlouvou, v některých bodech je konkrétnější. Kapitola k průmyslu a obchodu je ve srovnání mírně obsáhlejší. Odklon od uhlí chce vláda stihnout do roku 2033. V koaliční smlouvě chtěla vytvořit podmínky pro to, aby byl možný odklon od uhlí dříve než v roce 2038.

„Před Českou republikou stojí zásadní výzvy v podobě důsledků pandemie covid-19 a bezprecedentní energetická krize. Zároveň čelí velkým globálním změnám v technologické a environmentální oblasti a potřebné transformaci ekonomiky,“ uvedla vláda v programovém prohlášení.

Zelená dohoda pro Evropu (tzv. Green Deal) je pro ČR podle programového prohlášení příležitostí, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistých a obnovitelných zdrojů a cirkulární ekonomiky výrazně modernizovat českou ekonomiku, zvýšit kvalitu života a zlepšit životní prostředí.

Vláda chce do konce roku 2023 připravit aktualizaci Státní energetické koncepce ČR s ohledem na klimaticko-energetické cíle EU. Do konce roku 2022 připraví nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku. Vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Kabinet chce i posílit ochranu zákazníků a nástroje státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem.

Uhelné elektrárny chce vláda odstavovat pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. „Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery,“ uvedla vláda.

Vláda chce pokračovat v programu Zelená úsporám, tedy v dotacích na zateplování, výměny kotlů nebo na instalace fotovoltaických elektráren. Chce jednat o navýšení peněz v Modernizačním fondu, prostředky z něj chce využít k modernizaci energetiky a teplárenství.

Vláda chce podporovat i rozvoj jaderné energetiky, podpoří dlouhodobý provoz současných jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Připraví podklady pro rozhodnutí o dalších blocích ve stávajících jaderných lokalitách Temelín a Dukovany. Bude také pokračovat v přípravě hlubinného úložiště radioaktivního odpadu.

Limity těžby uhlí jsou pro vládu podle programového prohlášení konečné a neprolomitelné. Chce využít zdroje z EU k transformaci energetiky a průmyslu a ke zvýšení kvality života v postižených regionech, jde především o Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký kraj. Chce pokračovat v naplňování programu řešení ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji a programu revitalizace Moravskoslezského kraje.

V podnikání se chce vláda zaměřit na podporu malých a středních firem a zjednodušit pro ně dotační programy. Usilovat hodlá o zvýšení podílů projektů s vysokou přidanou hodnotou, větší prostor má získat výzkum a vývoj. Snahou bude vytvářet prostředí pro finální produkci na území ČR. Do konce letošního roku kabinet plánuje vytvořit novou strategii podpory exportu a internacionalizace firem. Otevřít chce trh práce zájemcům ze třetích zemí. Vláda slibuje také pomoc start-upům včetně zajištění financování.

Vybrané body programového prohlášení v průmyslu a obchodu:

– Budoucnost české energetiky vidíme v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů s důrazem na technologickou neutralitu a vědecké poznání. Tyto zásady musí být také respektovány v regulatorním rámci EU pro udržitelné financování (taxonomie) a v pravidlech veřejné podpory. Neustoupíme od úsilí uznat jadernou energetiku jako udržitelnou aktivitu a zemní plyn jako klíčové transformační palivo v procesu dekarbonizace.

– Přispějeme k rehabilitaci fotovoltaiky, protože ji považujeme v našich geografických podmínkách za klíčový obnovitelný zdroj. Přispějeme ke zřízení nových fotovoltaických zařízení na minimálně sto tisících střech do roku 2025.

– Uhelné elektrárny budou odstavovány pod podmínkou zajištění dostatečných záložních kapacit. Nepřipustíme rozpad centrálního zásobování teplem, využijeme kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a narovnáme podmínky na trhu. Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny. Pro dekarbonizaci teplárenství připravíme urychleně strategii, kterou projednáme s relevantními partnery. Budeme vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033.

– Do konce roku 2022 připravíme nový energetický zákon, který bude obsahovat principy a požadavky na komunitní energetiku, vlastníkům se zjednoduší instalace zařízení na domech, získanou energii budou moci sdílet nebo prodávat. Obce a společenství podpoříme v jejich snahách zjednodušit administrativu ve stavebnictví. Bude posílena ochrana zákazníků a posíleny nástroje státu pro výkon dohledu nad energetickým trhem.

– Podpoříme dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků a výstavbu nového zdroje v Dukovanech pod podmínkou, že ho nebudou stavět ruské ani čínské firmy. Připravíme podklady pro rozhodnutí o dalších blocích ve stávajících jaderných lokalitách Temelín a Dukovany.

– Limity těžby uhlí jsou pro nás konečné a neprolomitelné.

– Umožníme vést účetnictví a daňovou evidenci v eurech.

– Otevřeme trh práce zájemcům o práci ze třetích zemí, zajistíme digitalizaci a výrazné zrychlení procesu vyřizování žádostí o pracovní povolení. Budeme pracovat na zvyšování konkurence na telekomunikačním trhu. Zaměříme se na podporu malých a středních podniků. Zjednodušíme dotační programy určené pro tyto podniky. Chceme usilovat o zvýšení podílu projektů s vysokou přidanou hodnotou („mozkovny“) a s vysokým podílem výzkumu a vývoje v rámci české ekonomiky, zejména daňově podpoříme reinvestice navázané na výzkum a vývoj. Zachováme účelné investiční programy, zvláště pro nejmenší podniky. Investice veřejného sektoru budeme směřovat do efektivního využívání brownfieldových lokalit pro rozvoj podnikání bez nutnosti záboru nových půd.

– Exportérům budeme otevírat dveře do třetích zemí. Do konce roku 2022 vytvoříme novou strategii podpory exportu a internacionalizace firem. Zacílíme na průřezové sektory, inovativní firmy a výrobce finálních produktů s vysokou přidanou hodnotou a přizpůsobíme jejich potřebám jednotlivé nástroje.

bns jif jw

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(51)
Miloslav Černý
7. leden 2022, 15:05

Jak vidno i s tou dosavadní cenou uranu to do budoucna nemusí být tak jednoznačná výhoda, jak se na těchto stránkách několikrát objevilo jako zanedbatelné. Těžko dnes předurčit dle světového neklidného politického vývoje situaci za desítky let. Začíná to být první signál, že to nemusí být zanedbatelná záležitost k přehlížení tohoto možného dalšího problému s dalším rozvojem velkého jádra. Opětovně lze připomenout, že sluneční energii ať je v jakékoli formě nám dlouhodobé nikdo nezdraží a je třeba se jí prioritně s největším zaujetím nejefektněji do budoucna věnovat i v našich zeměpisných podmínkách, neboť i mi jí máme na rozdávání.

De Carbon
7. leden 2022, 15:09

Vsude jinde by vas komentar padnul na urodnou pudu. Zdejsi jaderna brigada to nijak neoceni.

Emil
7. leden 2022, 15:28

Proč tedy cena FV panelů za poslední rok zdražila o 12-22 % podle typu panelu, když vám jí nikdo nezdraží? A to má cena panelu nepochybně daleko vyšší vliv na výrobní cenu elektřiny než cena uranu.

Jan Veselý
7. leden 2022, 15:46

Panely v již postavené FVE už opravdu nikdo nikomu nezdraží. A samozřejmě, Fv panely nejsou sluneční záření.

Emil
7. leden 2022, 15:49

Protože jejich životnost je nekonečná a nikdy je nebude potřeba vyměnit, že...

Jan Veselý
7. leden 2022, 16:00

A kolik ty panely budou stát za 20 let? Současné cenové oscilace jsou irelevantní. Důležité jsou dlouhodobé trendy a ty mají u FV panelů velmi dobře predikovatelný cenový vývoj. Ten totiž ekonomové už dávno vypozorovali, platí pro všechny masově produkované výrobky. Cena půjde dolů, dolů, dolů. Krátkodobé výkyvy na tom nic nemění.

Turby
7. leden 2022, 16:32

Jan Veselý: budou se jiste rozdavat zadarmo, stejne jako elektromobily. A elektrina bude pro vsechny uplne zadarmo. A socialisticke slunce bude svitit od svitani do svitani a nikdy nebude zima a inverze.

Socialisticky raj na zemi nastane.

Teda kdyz to zase nekdo nezkoni, jako vzdycky.

Jan Veselý
7. leden 2022, 21:49

ad Turby) Akorát trapný jste. Nemontujte se do věcí, kterým nerozumíte.

Bob
8. leden 2022, 15:14

Pane Veselý: Hliník, sklo a křemík, měď, stejně jako střechy a půda, montáže budou podle Vás do budoucna masivně zlevňovat?

Potřebná hmotnost (tloušťka) tabulí skla, Al profilů, průměru vodičů se bude násobně snižovat?

Nebo snad účinnost FV panelů násobně (třeba na 40, nebo 90) % stoupne?

Protože jinak si nedokážu představit, že cena FVE půjde ještě někdy podstatněji dolů. Spíše to vypadá, že budou zdražovat.

De Carbon
8. leden 2022, 17:25

Az se zacnou recyklovat drive postavene FVE, bude hliniku, medi a dalsich surovin z recyklace slusne mnozstvi.

Jan Veselý
8. leden 2022, 17:56

ad Bob) Není mým úkolem vymýšlet jak udělat FV panel levněji. To je úkol lidí zaměstnaných v v byznysu, který má roční obrat okolo 50 miliard dolarů. Tam každý den chodí do práce desítky tisíc techniků, inženýrů, obchoďáků, atp. a vymýšlejí jak by ty panely šly udělat líp, levněji, efektivněji. Já znám obecné ekonomické zákonitosti, které je do toho tlačí a jak to udělají, to není můj problém.

Josef
8. leden 2022, 02:00

Honzo až ty panely nezraží , ale není problém třeba připojení FV el. zdanit byl tady návrh na 8000 korun ročně. Do budoucna to může být třeba 20. A největší gól je věta : Otevřeme trh práce zájemcům o práci ze třetích zemí to je pozvánka migrantům a záruka nízkého růstu platů v ČR.

Martin P
8. leden 2022, 08:06

Kdybyste sledoval vývoj již před volbami, věděl byste , že tady jde hlavně o Ukrajince, které potřebujeme na nízkopříjmových pozicích, které Češi odmítají dělat.

Carlos
9. leden 2022, 11:37

Ano, toto co předvádíte Vy je přesně problém ČR, když se někomu daří, tak se mu to musí zakázat, zničit, zabránit v činnosti. A pak budete křičet o zlé EU.

Jedinou, nebo spíš tedy hlavní, příčinou nízkého růstu mezd v ČR je neochota vlád v posledních osmi letech podniknout kroky ke konvergenci se zbytkem EU (což by tedy do jisté míry mohlo řešit problémy v jiných částech EU). Uvědomte si že v systému s minimální a zaručenými mzdami to musíte táhnout nahoru pomocí zvyšování té minimální. A problém je že zatímco poměr HDP na hlavu a průměru EU je nějaký, poměr minimální mzdy a jejího Evropského průměru je jiný, menší. Je velmi zajímavé že v situaci kdy před asi dvěma lety EU navrhla že by se mohl zavést vzoreček na výpočet minimální minimální mzdy, tak se proti tomu právě postavily státy z východu EU. Včetně ČR.

Buď by se musela minimální mzda zrušit, čímž se odstraní přístup: "No ve zkušenosti buďte rád že máte tolik, mohl bych vás platit míň" Nebo ji budete muset zvedat. Jinak s tím systémem nic neuděláte.

Další problém je česká obsese levnou prací, když se na to co se tu dělá podíváte, tak celé myšlení společnosti je nastavené směrem jak něco udělat levněji, levněji než Čína, a ne jak to udělat abyste byl s to ten výrobek prodat za co nejvyšší cenu. Problém je že s tímto přístupem levněji než levně narazíte dřív nebo později na zem a každý pokus o další snížení ceny znamená že vygenerujete škody jinde. Například nemožností vytvořit úspory protože mzda a náklady na živobytí budou tak blízko sebe že nebude ani teoretická šance vytvořit nějaký základ pro budoucí bohatství. Nebo odstraněním regulací na znečištění, čímž snížíte cenu produkce, způsobíte například zdravotní škody, nebo škody na majetku. Ale to myslím víte.

Josef
9. leden 2022, 13:40

Jenže ty nízkopříjmové pozice existují proto, že se na ně dovážejí cizinci , kdyby se nedovážely pak by ta práce měla cenu jakou má mít to znamená ,že by lidé zaměstnaný v těch oborech dostali slušně zaplaceno , dovážení cizinců není následek, ale příčina toho , že lidé nechtějí pracovat v určitých profesích. Pak to nevede k ničemu jinému než k nezaměstnanosti lidí s nízkým vzděláním a kriminalitě. Dále pak k nízké produktivitě práce v nízkopřijmových profesích , protože je levnější zaplatit si cizince než techniku. To že potřebujeme cizince je nesmyls, který tady šíří internacionální levicové strany usilující o zničení národů a vytvoření globální vlády. Skutečnost je taková, že statisíce lidí u nás nepracují stát dováží cizince a nezaměstnaným vyplácí různé druhy sociálních dávek. Kdyby cizince nedovážel a snížil by sociální dávky vzrostly by mzdy a zaměstnanost. Ušetřené miliardy by se daly investovat do popory porodnosti , protože současný stav vede k tomu ,že se každý rok nenarodí 25 000 dětí, které potřebujeme k udržitelné reprodukci, která je 2 děti na 1 ženu.

pr
7. leden 2022, 15:48

Má pravdu, ti kteří postavili či staví si elektřinu zafixovali. Takže jim ji v budoucnu nikdo nezdraží. Vychcánkovská netáhla dle hesla "však my je na tom Tureckém trhu překřičíme" holt bez FVE ostrouhají. Jasně, i my s FVE těch pár kWh zaplatíme i se zdražením, ale již s úsměvem na líci.

Milan Vaněček
7. leden 2022, 16:01

Emile, je to jednoduché, protože poptávka po FV panelech je obrovská, převyšuje nabídku panelů. Jakmile začne opět převyšovat nabídka (v Číně už uvedly do provozu obrovské nové kapacity na výrobu polysilikonu a fotovoltaického skla, to byly dvě ůúzká hrdla v nedávné minulosti) tak zase nastane pokles ceny podle "learning curve". Takové vlnky na cenovém vývoji zde byly i v minulosti (pamatujeme dobře výraznou vlnu před 2010....).

Naproti tomu, cenové přirážky v právě stavěných jaderných reaktorech v USA, EU a GB ukazují, že co se cen JE týče, neustálý růst ceny jejich výstavby, mnohem větší než nějakých 10 či 20% je realitou již dlouhou dobu.

Ale k meritu článku:

kombinace JE (s uvažovanou 50% či vyšší celoroční výrobou elektřiny) s doplńující fotovoltaikou fungovat NEMůŽE. V období mezi jarním a podzimním slunovratem (= polovina roku) jaderné elektrárny nemohou cenově (vezměme si dobu po 2040, dříve nové jádro nepostavíme) konkurovat FVE ani v našem (a německém) regionu.

Ekonomicky lze tolerovat tak maximálně 20% elektřiny z jádra v té době (=půlrok), což samozřejmě prodraží všechny kalkulace ohledně ceny elektřiny z jádra (kde se uvažuje s celoročním koeficientem využití nad 0,8).

A to ještě v zimním období bude jádro vystaveno silně konkurenci nadprodukce větrných elektráren v Německu (ale i Polsku, Rakousku, Dánsku)= levné elekřiny z VtE, po větší část tohoto období.

Myslím, že 2GW v Temelínu a 1 GW v Dukovanech nám rozhodně vystačí do 2050 a co bude potom stačí zase plánovat tak v roce 2035, podle tempa energetického přechodu v EU, které se nejvíce osvědčí v praxi.

Emil
7. leden 2022, 16:38

1) Tato "vlnka" vrací cenu panelů na úroveň roku 2018.

2) Cenový růst jednotek prototypových projektů nic takového neukazuje. Ve světě se staví desítky reaktorů.

3) Kombinace JE (s uvažovanou 50% či vyšší celoroční výrobou elektřiny) s doplńující fotovoltaikou fungovat MůŽE, a to velmi snadno. Jaderné elektrárny konkurovat FVE vůbec nepotřebují, protože FVE nedokážou prodávat elektřinu na trzích, na kterých prodávají ty JE. A vaše mantra o tom, jak se to bude v zimě dohánět levným plynem definitivně padla, není to ani levné ani to nebude považováno za udržitelné.

4) Ještě včera jste tvrdil, že "Je obrovský rozdíl, když elektřinu spotřebujete na místě, kde ji vyrobíte, než když ji musíte přenášet přes stovky či tisíce kilometrů.

Čili: co vyrobíte lokálně a spotřebujete lokálně, to je nejlepší řešení."

Takže z toho jasně plyne, že tahat sem elektřinu ze severu Polska, Německa nebo Dánska by byla úplná hloupost, zvlášť když je dnes celkem jasné, že jí bude k dispozici minimum, protože se z ní bude muset vyrábět drahý zelený vodík.

5) Takže co vy si myslíte že lze tolerovat a co nám vystačí je celkem nepodstatné.

Milan Vaněček
7. leden 2022, 17:01

Emil nasadil demagogii a překrucování: ad 4) samozřejmě z hlediska (pro spotřebitele drahého) a z fyzikálních důvodů ztrátového přenosu elektřiny na stovky a tisíce km je nejvýhodnější elektřinu vyrábět lokálně,

ale následující vhodný způsob je přenášet ji s rozumnými náklady a ztrátami z míst optimálních přírodních podmínek pro daný způsob výroby elektřiny. Je to snadnější než změnit přírodní podmínky...

ad 3) ano, teoreticky může, ale s vysokou cenovou přirážkou (nutnost dotovat výrobu z nových JE v konkurenci jiné levné elektřiny). Která se ještě zvýší z důvodů poklesu koeficientu využití nových JE.

Jinak jádro v současné podobě (či podobě jakou chceme postavit v Dukovanech) není ani obnovitelné ani udržitelné, podobně jako plyn. Ale vypadá to, že do roku 2050 je tolerováno obojí, což je rozumné.

ad 5) nápodobně, co si myslíte Vy je nepodstatné, chybí Vám argumenty

mart
7. leden 2022, 17:44

Stále mi ve všech těch úvahách chybí kolik asi bude elektřina stát v ty dny, kdy nebude ani dost svítit, ani foukat, a bude třeba -10°C. Dokáži si představit, že když bude svítit a foukat, tak bude energie celkem levná alespoň výrobně (když pomineme dotace), ale v ty ostatní dny, i kdyby jich bylo třeba jen 35 dnů v roce, to při zákazu i plynu bude asi tolik, že se buď totálně složí spotřeba, nebo se budou muset zaplatit i zdroje, které budou hodně drahé a budou vyrábět jen těch 30 dnů v roce, ale budou schopné vyrábět. Takže když dnes počítá někdo výstavbu elektrárny na využití 90%, tak ji napočítá na využítí 10%, ale s desetkrát dražší elektřinou mu to vlastně zase vyjde. Sice si nemyslím, že se jaderky budou nějak ve velkém stavět, ale nakonec pokud bude elektřina 35 dnů v roce stát extremně mnoho, tak může dávat smysl je provozovat třeba 60 dnů, z toho 35 inkasovat nesmyslné ceny, 25 dodávat zadarmo a odstávku dělat 300 dnů dlouhou.

Emil
7. leden 2022, 17:57

Ad 3) Žádná nutnost dotovat výrobu z nových JE z výše uvedeného nevyplývá, aby jiný zdroj (nebo kombinace zdrojů) mohl jadernou elektrárnu z baseloadu vytlačit nižší cenou, musel by vyrábět levněji v celoročním průměru, což se fotovoltaiky netýká ani omylem, a nebude se to týkat ani kombinace FVE+plyn v jakékoliv podobě, to už je teď snad každému jasné (asi kromě vás).

Dále z toho vyplývá i další fakt, že jaderný zdroj může do období s nízkými cenami (typicky duben, květen) krásně naplánovat odstávku a v tomto období místo své baseloadové produkce přeprodávat tu levnou elektřinu, takže na tom ještě vydělá.

Že je jádro obnovitelné nikdo netvrdí a není to vůbec podstatné, podstatné je že jako udržitelné ho zřejmě uzná Evropská unie a nepodstatné naopak je, jestli ho jako udržitelné uzná nějaký Vaněček.

Ad 4) Ještě včera, když šlo o budování fotovoltaických elektráren, na otázku, zda by nebylo "lepší počkat si na ty přebytky levné energie z Německa" Vaněček tvrdil, že "co vyrobíte lokálně a spotřebujete lokálně, to je nejlepší řešení." Dnes, protože jde o jádro, je rázem velkým zastáncem "přenášet přes stovky či tisíce kilometrů" "přebytky levné energie z Německa", a vymýšlí různé pseudoargumenty, proč včera tisíce kilometrů vzdálené přebytky levné energie z Německa vadily a dnes nevadí.

Ad 5) Já jsem na rozdíl od vás žádné své dojmy nepsal.

Martin P
8. leden 2022, 08:13

Ještě doplním Emila: Jaderný zdroj může do budoucna podobně jako větrná nebo fotovoltaická elektrárna mít v blízkém sousedství výrobnu vodíku nebo jiného syntetického plynu či paliva a případné přebytky energie (ne vždy odstávky vycházejí tak jak píše Emil) uplatňovat v době nízkých cen tam. Možná by takové elektrolyzéry pracovaly podstatně delší dobu a konstantním výkonem než oscilující výkon OZE.

Jen připomínám, že dekarbonizovat se má elektroenergetika, ale i doprava, zemědělství a teplárenství, takže rostoucí výkon by měl uplatnitelný jak u 6GWe jaderných zdrojů, tak i proklamovaných cca 15GW FVT a min. 2GW v plynu.

Tomáš
8. leden 2022, 16:47

Pane Vaněčku, vy stále píšete o "levné elektřině" z OZE, která zpalví evropský trh, ovšem nikde, ani v zahraničí jsme nečetl, že by EE měla výrazně díky OZE zlevňovat, že by jí mělo být dokonce nadbytek. Všude čtu, že když budou "příznivé podmínky pro OZE" tak v jednotlivých hodinách či dnech bude EE levná, ale v celkovém výsledku se o zlevnění nepíše nikde, a to jak správně uvádíte je slunce a vítr zadarmo. Takže, není všechno zlato, co se třpytí.

Josef
9. leden 2022, 13:58

Jen bych chtěl k tomu doplnit , že Německo nebude mít nikdy žádný trvalý přebytek elektřiny z VTE , natož v zimě, protože má příliš málo území v severním moři ,kde by mohlo stavět větrné elektrárny. Většina výroby energie bude závislá na fotovoltaice s typickou letní výrobní špičkou a 1/4 výkonem v chladné části roku. Jedinné k čemu tento vývoj povede budou nízké ceny el. energie na burze v letním období mezi 10-17 hodinou a k vysokým cenám v zimě. Cena FV elektráren nebude už příliš klesat ty důvody jsou vcelku pragmatické hodnota Eura jde totiž dolů a FV panely a střídače jsou dovoz , přičemž domácí výrobní náklady jsou proti dovozu stále vyšší.

Bob
8. leden 2022, 15:33

Pane Vaněčku:

Pro zajímavost, na kolik přijde taková letní FV elektřina a kolik se jí vyrobí v době odběrové špičky v hodinách, kdy ještě vůbec nesvítí (nebo svítí málo, v závislosti na datumu)?

Třeba od 6:00 do 8:00 a od 19:00 do 21:00.

A to ještě nepočítám letní dny s vysokou oblačností, kdy nebude ani dostatek poledních přebytků na nabití akumulátorů pro spotřebu večer a následující ráno.

To máte z cca 16 hodin 4 hodiny=25% denní špičky, kdy FVE nebudou pokrývat spotřebu ani za nejdelších dní (z pohledu slunečního svitu).

Zde by se velmi hodily JE jako projekt natrium, který se začíná stavět a má stálý výkon cca 300 MW, ale krátkodobě až 500MW. Podobně mohou mít zásobníky tepla i vysokoteplotní reaktory chlazené solemi, nebo olovem už postavené.

Vojtech malis
8. leden 2022, 17:16

A kdyz zrovna nezafouka tak co, vypneme fabriky a doma rozneme svicky

Martin P
7. leden 2022, 18:39

Připadá mi to jako "to néééjde" . Já v drahém přírodním uranu vidím urychlení využití přepracovaného a použitého paliva v rychlých množivých reaktorech. Rok 2030 zase není tak daleko.

maly jarda
7. leden 2022, 21:31

nikdo vám ani nikomu jinému nebrání postavit si fotovoltaickou elektrárnu .. za své peníze, ne za peníze ostatních lidí

pr
8. leden 2022, 11:12

Což se dnes zhusta děje. A (ne)věřte, další ohromná tlupa čeká na dotace (pravděpodobně jak sám uvádíte peníze druhých lidí) aby mohla zvyšovat astronomické zisky distributorům. Takže si dále hrajte na Mirky Dušíny a těm, kteří zde ty peníze rozhazují aby se jim obloukem vrátily budete nadále se svými výkřiky k smíchu.

Bob
8. leden 2022, 15:04

Avizované zdražení uranu o 8% (i když nakonec může být i vyšší) je pro Vás zásadní problém, ale 500%zdražení ZP asi ne.

A to má cena plynu na cenu elektřiny větší vliv, než cena uranu.

Josef
9. leden 2022, 14:01

Cena uranu se do cen el. energie z jádra promítá velmi málo cena paliva , která se odvíjí od ceny uranu jen zlomkem tvoří jen 6% ceny el. energie z jádra. V praxi i zdvojnásobení ceny uranu nezpůsobí růst cen el. energie u jádra o více než o pár procent.

Jan Veselý
7. leden 2022, 15:56

Mě osobně moc nesedí dohromady proklamovaná technologická neutralita s tím, že vláda zároveň hlásá svou podporu konkrétním vybraným technologiím (JE, střešní FVE).

Dále mi v tom chybí tlak na lepší propojení ČR s okolními zeměmi, otevření trhu s regulačními službami konkurenci a aby se pořádně řešila flexibilita na straně výroby i spotřeby a akumulace.

Každopádně to hodnotím jako posun správným směrem. Otázkou jen je, jestli se opravdu v ČR ten jeden jaderný blok někdy začne stavět a skončí to ostudou nebo se to bude permanentně odsouvat a reálně stavět se "začne" až na svatého Dyndy.

De Carbon
7. leden 2022, 16:03

Do poloviny mandatu teto vlady se nic nerozhodne. Po uplynuti poloviny se opozicni ruda fronta bude citit jako vitez pristich voleb a budou zase snit o zadani Rusakum. V takovem prostredi se nikdy nic nerozhodne. A vlastne je to tak dobre, usetrime za zbytecnou ruinu.

pr
8. leden 2022, 11:17

Jenže v průběhu času ke svatému Dyndy se na přípravu výstavby rozfrcá sumička řádu desítek miliard. Ale asi lepší než kdyby ty prachy šly na nezaměstnané. Je jen otázka zda v dnešní době......

Vojtěch Mališ
7. leden 2022, 16:20

Pro mě je divné že se nikde nemluví o potřebě a způsobu "zálohy" pro výkyvy fotovoltaiky, zejména v zimě. Uhlí nebude, čím se bude výkon zálohovat až skončí podpora plynu? Bateriová úložiště? Vodík? Jako že se plánuje konkrétní rok pro ukončení nějaké technologie a spoléhá se na to že do té doby pokrok přinese nová řešení? Neměli by ty nové technologie (funkční) být k dispozici a až pak plánovat konec těch starých? Myslím že čas ukáže že současné konkrétní termíny "dekarbonizace" jsou utopie, přijdou odklady termínů, jen nevím kolik škod do té doby stačí napáchat např. dotování neefektivních řešení. Zároveň budou podle mne narůstat rozpory v rámci EU, mezi bohatšími a chudšími státy, nedivil bych se ani rozpadu EU do konce dekády.

Ivan Novák
7. leden 2022, 17:21

Ono to vládní prohlášení opatrně obsahuje cosi jako "uhlí už ne, ale neskončíme s ním dřív, než za něj bude náhrada". Termíny udělených výjimek na zřejmě ekonomicky nesplnitelné EU-limity emisí rtuti končí orientačně po r. 2024, to se téhle vlády týkat nebude, ovšem hned té následující ano.

Nadšence FVE diskrétně upozorním, že v noci je tma i v létě. Kapacita PVE, včetně všech potenciálních nových, je vůči odpovídající spotřebě malá, a rozvoj elektrochemické akumulace vypadá, že ještě dlouho vystačí právě jen pro používání elektrovozidel a některé přechodové jevy v síti, ale ne pro skladování energie v průmyslovém měřítku. Koeficient využití vypočítaný z poměru výroby a instalovaného výkonu německých VTE za r. 2021 podle dat Fraunhofer: onshore 18,5%, offshore 35,8%. O celoroční výdělek JE, kdyby bylo možné tu její stavbu bez zádrhelů zorganizovat, bych se proto nebál. Ale, pravda, Mochovce 3,4 stále nic.

PETR
7. leden 2022, 16:47

Kazda uhelka vyrabi nejen ee,ale v zime zasobuje odpadnim teplem okolni mesta .Jat ma toto osetreno vlada ,drahym plynem ,nebo lide vyfasuji kozichy? Tolik vodiku je v nedohlednu a atomka take...Panely jsou v zime skoro k nicemu...

Roman Cejka
7. leden 2022, 18:32

Cílem Němců je vydělat na střední Evropě peníze.

Způsobem: vyrábět elektřinu na moři a regulaci mít ve vodních elektrárnách např. v Rakousku.

Střední Evropa nic vyrábět nebude.

To je cíl Němců.

Chcete ?

PS: nějaké FVE na střechách je plivnutí do moře. To je odpověď pro média.

PS2: jeden jaderný blok nic nevyřeší a je to jen mediální uklidnění obyvatelstva.

Martin P
8. leden 2022, 08:25

Každý blok zavedený do výroby elektřiny bude mít efekt. Ale je pravda, že např. v Dukovanech by to chtělo nalít si čistého vína a říct, že bude potřeba stavět s malým časovým odstupem tři bloky po cca 1000GWe, ne jen jeden. Financovat je bude muset stát, protože si na ně nemusí půjčovat - má jako jediný zajištěné příjmy z daní v potřebném objemu. Staré Dukovany po roce 2045 (bude úspěch je provozovat v letech 2035-2045) asi neudrží nikdo a chladící vody je v oblasti pro 3,25GWe.

pr
8. leden 2022, 12:04

Každý blok zavedený do výroby elektřiny bude mít efekt pro burzovní hráče. ČR na tom bude úplně stejně s JE i bez nich. Tyto dvě věty zatím nikdo nevyvrátil. Bohužel pokud budeme stavět JE, tak na to doplatíme penězi my v ČR. Zisky budou inkasovat obchodníci formátu Písaříka. A to se ovčanům opravdu vyplatí. (ironie pro ty, kteří nechápou smysl psaného textu)

pr
8. leden 2022, 11:55

PS2: Naprostý souhlas a dnešní stav, kdy ČR vyrábí a vyváží za hranice a přes to zde nejsou odpovídající ceny, nýbrž nám vládnou ceny cizí burzy to jen dokládá. Jakékoli investice do zdrojů, které budou obchodovat jsou pro daňového poplatníka pouze zbytečně vyhozené peníze (Dukovany).

PS: Je zapotřebí naplivat na střechy domů a bytů fotovoltaiky po celé ČR. Jedině energie z nich bude sloužit v místě výroby a nebude se obchodovat na burze. Občané si holt proinvestují projekty které budou sloužit jim a né burze v Lipsku jak by tomu bylo v případě JEDU II.

2> Roman Cejka: ať si Němci a Rakušané pro své fabriky v ČR vyrábějí elektřinu kde chcou a dostanou si ji sem klidně na žebřiňáku. Nám je to jedno a nejsem ochoten se jim skládat na jejich tantiémy, stačí, že jim musíme odevzdávat nadhodnou/nadprodukt své práce. (dle svého slovníku nechť si každý soudruh vybere formulaci které rozumí) Nic nám tu nepatří, tak co strkáme rypák do cizích businessů? A se stavem nezaměstnanosti klidně ať podnikavci/majitelé táhnou s fabrikama k Neumětelům kde je pracovní síly habaděj.

Pavel Karásek
7. leden 2022, 20:22

S jadernou energetikou bychom to nevyhráli. Sice tento obor zaznamenal nedávno výrazný úspěch, když pouhých dvacet let od rozhodnutí a sedmnáct let od zahájení výstavby byla zprovozněna jaaderná elektrárna Olkiluoto. Všechna čest. Jinak se to ale nedaří. ČR velmi zaostává v rozvoji OZE. Např. ve větru má srovnatelné vnitrozemské Rakousko podíl ne výrobě EE přes deset procent a u nás necelé jedno procento. Proč?

Roman Cejka
7. leden 2022, 20:51

Když dosáhneme 10% v větrnými zdroji, jak si představujete zbytek ?

Pavel Karásek
8. leden 2022, 17:04

Budeme pokračovat v dalším rozvoji větru a také fotovoltaiky.

maly jarda
7. leden 2022, 21:35

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

škodíte z blbosti nebo jste za to placený?
.

Pavel Karásek
8. leden 2022, 17:32

Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze

Primitivku, učili tě slušnému chování?
.

mart
7. leden 2022, 22:38

Pokud máte nějaký vysoce nestabilní zdroj, jako vnitrozemský vítr, tak k němu potřebujete nějaký jiný zdroj, který dokáže rychle najet a komepnozovat nevýrobu z toho větru. Rakousko do určitého objemu tyto možnosti má díky svým vodním elektrárnám, což ovšem není srovnatelný případ Česka. Bohužel ať chceme nebo nechceme, tak Česko má z celé Evropy možná úplně nejhorší podmínky pro OZE, protože nemá velké řeky a hory, nemá moře, není na jihu...

Ale není nutné zoufat, dle některých bude za chvíli všude spousta levné elektřiny z OZE, takže stačí pár let vydržet s našimi stávajícími zdroji a pak už jen brát z okolních zemí. Mezitím by bylo ale vhodné pracovat na projektování jiných zdrojů kdyby to náhodou nevyšlo, s dostatkem energií to bylo jinak a muselo se zase postavit něco jiného.

mart
7. leden 2022, 22:56

A ještě navíc by mne zajímalo z čeho usuzujete, že i bez té flexibility vodních elektráren je ve větru Rakousko na tom srovnatelně s Českem? Protože hustota energetického toku větru je díky hornatému terénu v Rakousku mnohem lepší než v Česku, kde dosahuje vyšší úrovně jen na pár místech severních pohraničních hor.

Martin P
8. leden 2022, 08:32

U nás jsou pro větrné zdroje využitelné na větších plochách jen Krušné hory, Vysočina a Nízký Jeseník (oblast zvaná kdysi Moravské Holandsko pro svoji četnost mlýnů na obilí). Všude jinde je hustota osídlení, CHKO nebo národní parky. Ale ani u toho Nízkého Jeseníku to nejde úplně hladce, větrné zdroje se tam v obci Jívová nedaří prosadit snad 15 let.

Pavel Karásek
8. leden 2022, 17:09

Kdepak pene mart. Většina větrných elektráren v Rakousku je v Dolních Rakousích a především v Burgenlandu, kde jsou roviny. Ten vítr tam fouká z naší Vysočiny, přes jižní Moravu. Na té Vysočině se můžeme přesvědčit, že ty větrné elektrárny vyrábí velmi stabilně a bezproblémově. Je jich tam ale jen pár, protože realizace těch ostatních byla z politických důvodů zastavena.

Vojtech malis
8. leden 2022, 14:06

Od prohlaseni k realizaci je samozrejme daleko, ale vnimam nastaveny smer pozitivne. Chtelo by to najit spojence v ramci eu, kde ocekavam narustajici rozpory mezi clenskymi zememi, prece jen se asi staty budou branit tomu aby je nemecko zatahlo eko fanatismem do chudoby (ony ty rozpory uz jsou myslim i interne v ramci nemecke vlady, kde krom zelenych vidi potrebu resit napr. zavirani tovaren kvuli cenam energii)

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se