Domů
Rychlé zprávy
Statkraft: Pro dosažení klimatických cílů je zapotřebí více úsilí
Přehrada Sysen, Norsko
Zdroj: Statkraft

Statkraft: Pro dosažení klimatických cílů je zapotřebí více úsilí

Norská energetická společnost Statkraft ve své každoroční zprávě o scénářích pro dosažení nízkých emisí vyzývá k většímu úsilí za účelem dosažení světových klimatických cílů. Jádrem strategie se podle Statkraftu mají stát obnovitelné zdroje energie, dosažení cílů ale nebude možné bez masivního využívání vodíku.

Norská energetická skupina Statkraft je jedním z největších evropských výrobců energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2020 společnost vyrobila celkem 65 TWh elektrické energie, podíl obnovitelných zdrojů na její celkové výrobě činil 92 %. Většinu z toho pokrývají vodní elektrárny.

Podle Statkraftu i přes pandemií způsobený hospodářský útlum minulý rok vzrostly investice do obnovitelné energie o 7 % oproti roku 2019. Při výstavbě nových zdrojů jsou obnovitelné varianty v mnoha případech levnější než fosilní varianty, uvádí společnost. O 28 % meziročně vzrostly také investice do elektrických vozidel a nabíjecí infrastruktury.

Díky kombinovanému efektu nižších nákladů na OZE s přísnější legislativou v oblasti ochrany klimatu se mají emise oxidu uhličitého vyvíjet podle scénáře předpokládající omezení růstu průměrné teploty o 2 °C. Dosažení úrovně 1,5 °C by vyžadovalo podstatné zvýšení politických závazků i tempa nasazování globálních opatření.

"Svět byl vyzván, aby jednotně pracoval na zpomalení oteplování naší planety. Je to životní úkol, který bude definovat naši generaci.  S tím, jak se svět pomalu znovu otevírá, se i emise vracejí na úroveň před pandemií, což nás utvrzuje v přesvědčení, že jedinou cestou k dosažení 1,5 stupně je energetická transformace," uvedl generální ředitel společnosti Statkraft Christian Rynning-Tønnesen.

Spotřeba elektrické energie se do roku 2050 zdvojnásobí

Do roku 2050 se má světová spotřeba elektrické energie více jak zdvojnásobit, celý tento nárůst má ale podle Statkraftu být pokryt obnovitelnými zdroji. Jedním z důvodů pro růst spotřeby je očekávaný výrazný nárůst podílu elektrické energie na světové spotřebě energie z důvodu elektrifikace mnohých odvětví a využívání vodíku. Podíl elektrické energie na celkové spotřebě má v roce 2050 činit 47 %.

Pro dosažení klimatických cílů budou zásadní roli hrát klesající náklady na zejména solární a větrné elektrárny. Statkraft očekává, že celkový instalovaný výkon solárních elektráren do roku 2050 naroste až na 13 TW. Značný růst společnost očekává pro pevninské větrné elektrárny, jejich celkový instalovaný výkon má v roce 2050 činit až 3,5 TW. Jejich sezónní profil výroby je výhodný v Evropě díky zpravidla více větrným zimám.

Zelený vodík je nutností pro dosažení Pařížských cílů

V případě, že by globální emise měly být sníženy téměř až na nulu, zásadním palivem s rostoucím významem bude vodík. Současná světová produkce vodíku činí přibližně 87 milionu tun, 90 % je ale vyráběno z fosilních paliv. Do roku 2050 má být tento „šedý“ vodík nahrazen vodíkem zeleným a modrým. Přibližně 9,6 % celosvětové spotřeby energie má pocházet z výroby zeleného vodíku.

Náklady na elektrolyzéry klesly za posledních pět let o 60 %. Statkraft očekává, že tento pokles bude pokračovat díky větší automatizaci, standardizaci a technologickým zlepšením. Investiční náklady na výrobu ekologického vodíku by tak měly do roku 2050 klesnout o dalších 60 %.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
Kamil Kubů
25. říjen 2021, 19:41

Zajímavé předpovědi. Za třicet let bude spotřeba EE dvojnásobná. Na to by se vyrobil tento objem předpokládají nutnost mít alespoň šestinásobek VŠECH současných elektráren jenom ve FVE. K tomu 3,5 TW onshore VTE a nějaké ty offshore. Řekněme podle současných trendů asi tak stejně jako těch FVE. Suma sumárum, s nějakou rezervou bude v podle nezpochybnitelných odborníků potřeba v roce 2050 na dvojnásobnou produkci EE potřeba více než třináctinásobek dnes instalovaných všech typů elektráren. No a bez záloh to nepojede, takže baterky a plynovky na vodík. A sítě, protože se bude harcovat elektřina z míst kde se zrovna bude vyrábět do míst, kde se zrovna bude potřebovat.

No, v roce 2050 bych ještě mohl být na živu a tenhle článek si pamatovat. Budu se těšit na tu možnost porovnat předpověď s realitou.

JD
26. říjen 2021, 01:39

EU je závislá na dovozu primárních energií, a každoročně zaplatí za importovaná fosilní paliva 300 - 400 miliard EUR.

Když se na to podíváte z pohledu několika desetiletí, tak investice v řádech stovek miliard až biliónů EUR do budování lokálního energetického portfolia včetně úložišť, vodíku a potřebné infrastruktury smysl dávají. Není to jen o klimatu a ochraně životního prostředí.

Evropa není jediný kontinent, který jde nebo půjde touto cestou.

Omega
25. říjen 2021, 21:38

No ono to nebude tak zlé - už za pár let si EU uvědomí, že nemá smysl podporovat výrobu EE ale že je potřeba podporovat skladování EE.

Potom nás čeká vodíkový tunel.

Zbyněk Poisl
26. říjen 2021, 09:04

Když se jde špatnou cestou, je jakékoliv úsilí marné.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se