Kapacitní mechanismy využívá již 8 zemí EU. Cestu k zavedení si nyní otevírá také ČR

Česká republika si novelou energetického zákona, kterou Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) vložilo 21. září 2023 do připomínkového řízení, otevírá cestu k zavedení kapacitního mechanismu. Různé formy kapacitních mechanismů, které jsou nezbytné pro udržení vybraných řiditelných zdrojů v provozu a zejména potom pro výstavbu nových řiditelných zdrojů, má aktuálně zavedeno již 8 členských států EU. Například sousední Německo se přitom k již zavedeným strategickým rezervám snaží aktuálně přidat i aukce pro výstavbu plynových elektráren. Svůj záměr však prozatím neprosadilo u Evropské komise.

O zavedení kapacitních mechanismů se v České republice v souvislosti s blížícím se uzavíráním uhelných elektráren a obavou o zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny mluví stále více. Diskuze byla zesílena po uveřejnění další novely energetického zákona, v rámci které je mimo jiné navržena i možnost zavedení kapacitních mechanismů.

Aby se tak stalo, bude zapotřebí spolupráce mezi MPO, které podle návrhu zákona může kapacitní mechanismus zavést, a provozovatelem přenosové soustavy ČEPS, a.s., jehož povinností je mimo jiné určení rozsahu potřebné disponibility regulačního výkonu výroben elektřiny nebo jiných energetických zařízení.

Jak je však vidět například na aktuální snaze Německa o zavedení podpůrných plateb pro nové plynové zdroje, klíčovým krokem pro zavedení kapacitního mechanismu bude jeho notifikace u Evropské komise.

Evropská komise bude případné opatření posuzovat podle pravidel stanovených Nařízením Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou. Dle těchto pravidel musí být například kapacitní mechanismy otevřeny pro všechny technologie a také pro zahraniční zdroje. Členský stát, který usiluje o zavedení kapacitního mechanismu, musí navíc prokázat jeho nezbytnost a přesně vyčíslit potřebný řiditelný výkon.

Uvedená pravidla současně výrazně omezují možnost podpory uhelných zdrojů. Zdroje emitující více než 550 g CO2/kWh, které byly uvedeny do provozu po 4. červenci 2019, nesmějí být prostřednictvím kapacitních plateb podporovány. Zdroje překračující uvedený emisní limit a současně produkující více než 350 kg CO2 na instalovaný kW elektrického výkonu ročně, které byly uvedeny do provozu před 4. červencem 2019, nesmějí nejpozději od 1. července 2025 v rámci kapacitního mechanismu "být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám".

Zavedené kapacitní mechanismy v EU

V Evropské unii má aktuálně podle reportu Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zavedenou některou z forem kapacitních mechanismů 8 členských států. Německo, Finsko a Švédsko mají zavedeny takzvané strategické rezervy (strategic reserve). Belgie, Francie, Irsko, Polsko a Itálie využívají takzvané kapacitní mechanismy v rámci celého trhu (market-wide).

Kromě výše uvedených osmi států stojí ještě ve výčtu ACERu Španělsko a  Portugalsko, které sice nemají zavedený kapacitní mechanismus, ale stále v rámci dlouhodobých kapacitních kontraktů z minulosti podporují určité zdroje.

"V roce 2022 byl zaznamenán vývoj v oblasti národních kapacitních mechanismů. Ve Finsku v červenci 2022 vypršela platnost původního schématu pro strategické rezervy a schéma bylo proto nahrazeno novým. První aukce v rámci nového schématu proběhla v létě 2022, nebyla v ní však kontrahována žádná kapacita (zdroje, které se aukce zúčastnily, nicméně zůstaly dostupné pro trh s elektřinou). V Itálii začala dodávka výkonu v rámci nového kapacitního mechanismu, který nahradil předchozí schéma platné do roku 2021," uvedl ACER.

Zavedené kapacitní mechanismy v EU. Zdroj: ACER

Náklady letos přesáhnou 7 mld. eur

Kapacitní mechanismy jsou financovány koncovými spotřebiteli elektřiny. ACER proto ve své zprávě zaměřené na zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny analyzuje náklady spojené s těmito podpůrnými schématy. Zatímco v loňském roce přesáhly celkové náklady poprvé 5 mld. eur, pro letošní rok je odhadován nárůst na 7,4 mld. eur.

Více než polovina z této hodnoty připadá na Francii. Dalšími zeměmi s vysokými absolutními náklady na kapacitní mechanismy jsou poté Itálie, Polsko a Irsko. Jedná se tedy o země, které využívají tzv. kapacitní mechanismy v rámci celého trhu.

Náklady na kapacitní mechanismy. Zdroj: ACER

Pro lepší srovnání podpory prostřednictvím kapacitních plateb poslouží porovnání měrných nákladů vztažených na MW zajištěného výkonu. V tomto srovnání dosahuje nejvyšších hodnot Německo, které v rámci svých strategických rezerv poskytuje provozovatelům zdrojů přes 60 tisíc EUR/MW/rok.

Měrné platby kolem 50 tisíc EUR/MW/rok čerpají provozovatelé zdrojů v Irsku a Polsku. Nejméně inkasují zdroje zařazené ve strategických rezervách ve Švédsku a Finsku.

Měrné náklady na kapacitní mechanismy vztažené na zajištěný výkon. Zdroj: ACER

Následující graf ukazuje další důležité porovnání nákladů na kapacitní mechanismy, když tyto jsou tentokrát vztaženy na MWh spotřeby elektřiny v dané zemi. V této statistice je na vrcholu Irsko, kde kapacitní platby přesahují 10 EUR/MWh. V Polsku a Francii je to okolo 8 EUR/MWh a v Itálii necelých 6 EUR/MWh.

Součástí grafu je i porovnání měrných nákladů na kapacitní mechanismy v roce 2022 s průměrnou cenou elektřiny na spotovém trhu v dané zemi. Díky vysokým velkoobchodním cenám elektřiny, které byly v loňském roce vyvolány prudce rostoucí cenou zemního plynu a dalších energetických komodit, dosahuje však tento podíl maximálně necelých 4,5 %.

Měrné náklady na kapacitní mechanismy vztažené na spotřebu elektřiny a porovnání s průměrnou cenou elektřiny na denním trhu pro rok 2022. Zdroj: ACER

Hlavně klasické zdroje

Jak ukazuje následující graf, podpora prostřednictvím kapacitních mechanismů směřuje zejména k provozovatelům klasických elektráren (plynových, uhelných, jaderných a vodních). V posledních letech nicméně roste objem zahraničních zdrojů a přeshraničních vedení, které se dokáží v konkurenci klasických zdrojů v dané zemi prosadit.

"Nárůst plynových zdrojů, které čerpaly v letech 2022 a 2023 kapacitní platby, je způsoben zejména zavedením nového kapacitního mechanismu v Itálii," vysvětluje ACER.

Kontrahovaný výkon na období 2019 až 2023 podle typu zdroje. Zdroj: ACER

ACER dále poukázal na nízký podíl řiditelné spotřeby (demand response) a úložišť elektřiny (storage) na celkovém kontrahovaném výkonu ve sledovaném období. V budoucích letech by však podle ACERu měl podíl těchto zdrojů flexibility růst a v Polsku a Irsku by například v roce 2026 měl dosáhnout téměř 10 %.

Kontrahovaný výkon pro řiditelnou spotřebu a úložiště elektřiny. Zdroj: ACER

Polské uhelné elektrárny až do roku 2035

Důležitou rolí kapacitních mechanismů je zajištění výstavby nových řiditelných zdrojů. Klíčovou roli zde hrají dlouhodobé kapacitní kontrakty, které jsou uzavírány typicky na období kolem 15 let.

"Dlouhodobé kontrakty mohou na jedné straně umožnit zprovoznění nových kapacit a zvýšit konkurenci díky snížení investičního rizika a nákladů na financování. Na druhé straně však mohou představovat bariéru pro vstup nových typů poskytovatelů řiditelného výkonu, pokud jsou směřovány na klasické zdroje," upozorňuje ACER.

Dlouhodobé kapacitní kontrakty. Zdroj: ACER

Z grafu výše vyplývá, že naprostou většinu dlouhodobě zajištěného výkonu tvoří plynové zdroje. V roce 2028 má kapacitní platby čerpat přes 20 GW těchto zdrojů, v roce 2035 více než 15 GW.

Až do roku 2035 budou kapacitní platby vypláceny i polským uhelným elektrárnám o celkovém výkonu 3,6 GW, které si jakožto nové zdroje vysoutěžily v souladu s evropskou regulací ještě před koncem roku 2019 dlouhodobé kapacitní kontrakty. Podpora naopak v roce 2028 skončí polským uhelným elektrárnám, které si vysoutěžily 5leté kapacitní kontrakty v poslední aukci pro stávající uhelné elektrárny, která se konala v prosinci 2019. V této aukci uspěl například i provozovatel největší evropské uhelné elektrárny Bełchatów, který pro několik bloků získal kapacitní kontrakt na období 2024-2028.

Polskému kapacitnímu trhu se detailně věnuje následující článek.