Německo pokročilo v jednáních s EK o zavedení podpory pro plynové elektrárny

Evropská komise a Německo se dohodly na rámcových podmínkách pro připravovanou státní podporu na výstavbu až 24 GW nových plynových zdrojů. Téměř 9 GW z uvedeného výkonu mají představovat elektrárny spalující vodík. Zbylých 15 GW potom elektrárny spalující zemní plyn, u nichž by do roku 2035 měla proběhnout konverze na spalování vodíku. Informaci přinesl zahraniční server Clean Energy Wire.

Německé ministerstvo hospodářství a Evropská komise učinily pokrok v jednáních o plánech Německa podpořit pomocí aukcí výstavbu více než 20 GW nových plynových elektráren. Ty budou podle Německa v budoucnu nezbytné k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny v období, kdy nebude zajištěná dostatečná výroba elektřiny ze solárních a větrných elektráren.

Evropská komise měla k uvedeným plánům od počátku výhrady. Ty se týkaly mimo jiné toho, že navržené opatření představuje v principu kapacitní mechanismus, který by měl být posuzován podle pravidel stanovených v Nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou.

Podle těchto pravidel musí být například kapacitní mechanismy otevřeny pro všechny technologie a také pro zahraniční zdroje. Členský stát, který usiluje o zavedení kapacitního mechanismu, musí navíc prokázat jeho nezbytnost a přesně vyčíslit potřebný nový řiditelný výkon.

Zemní plyn pouze dočasně

Prohlášení, se kterým přišlo začátkem srpna německé ministerstvo hospodářství, ukazuje, že kromě plnění pravidel pro kapacitní mechanismy budou muset podpořené zdroje buď od samého začátku nebo nejpozději od roku 2036 spalovat vodík.

"V posledních měsících se Německo a EU dohodly na významných právních předpisech, které přispějí k urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů. Nyní se bavíme o konverzi našich plynových elektráren na vodík, abychom nastavili kurz směrem k dosažení klimatické neutrality v celkém sektoru elektroenergetiky," řekl Robert Habeck, německý ministr hospodářství.

Ministerstvo muselo nicméně připustit, že s ohledem na potřebnou přípravu nových podpůrných schémat nestihne uspořádat první aukci ještě letos, jak bylo původně plánováno, ale že s aukcemi začne v příštím roce.

Konkrétně by měla být připravena tři schémata podpory. První bude spočívat v aukcích na 15 GW elektráren spalujících zemní plyn, které budou do roku 2035 muset projít konverzí na vodík. Druhé opatření bude zahrnovat aukce v celkovém objemu 4,4 GW na vodíkové elektrárny v regionech, kde se očekává brzká dostupnost tohoto paliva. Posledních 4,4 GW má připadat na aukce pro projekty kombinující výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů, výrobu zeleného vodíku, ukládání tohoto vodíku a jeho následné spalování pro výrobu elektřiny.

Většinu vodíku bude Německo dovážet

Dostatečné množství vodíku, který by kromě špičkových zdrojů pro výrobu elektřiny měl být hojně využíván zejména v ocelářství, chemickém průmyslu nebo nákladní dopravě, má být zajištěno díky aktualizované vodíkové strategii.

Ta počítá s vysokou mírou importu tohoto paliva, mimo jiné vodíkovody z Norska či Dánska. Kromě uvedených zemí Německo jedná o dovozu vodíku také s Finskem, Švédskem, Rakouskem, Itálií a Francií.

Další import vodíku by mohl být v podobě jeho derivátů, například amoniaku, námořní dopravou. K transportu vodíku Německo plánuje do roku 2028 disponovat 1 800 km vodíkové infrastruktury.