Kapacitní mechanismy zajistily Polsku investice do nových řiditelných zdrojů. Stále jich však není dostatek

Zákaz účasti uhelných elektráren v polských kapacitních aukcích, který v souladu s evropskou regulací platí od roku 2020, přinesl dlouho očekávané investice do nových nízkoemisních řiditelných zdrojů. Podle polského think-tanku Forum Energii jich nicméně stále není dost a již po roce 2025 tak v Polsku hrozí problémy se zajištěním bezpečnosti dodávek elektřiny. I proto bylo Polsko jedním z iniciátorů požadavku na možnost prodloužení přístupu ke kapacitním platbám pro některé starší uhelné elektrárny i po roce 2025.

Chybějící peníze na trhu s elektřinou

Polský kapacitní trh byl Evropskou komisí notifikován na začátku roku 2018. Důvodem byla obava, že tamní zdroje nebudou schopné pokrýt špičkovou poptávku po elektřině v důsledku plánovaného odstavování uhelných elektráren po roce 2020. Evropská komise v notifikačním rozhodnutí uvedla, že identifikovaný problém není zřejmě řešitelný pouze pomocí tržních sil, jelikož podle polských autorit na tamním velkoobchodní trh s elektřinou "chybí peníze".

Termín "chybějící peníze" podle Evropské komise popisuje situaci, kdy příjmy z velkoobchodního trhu s elektřinou nejsou dostatečné pro zajištění potřebných investic do zdrojové základny. I proto se Polsko, stejně jako Spojené království, Francie a další evropské státy, rozhodlo podpořit zachování stávajících výroben v provozu a výstavbu nových řiditelných zdrojů pomocí takzvaných kapacitních plateb.

O kapacitní platby, které jsou zdrojům vypláceny bez ohledu na to, jestli zrovna elektřinu vyrábí nebo jsou pouze připraveny ji v případě potřeby vyrábět, soutěží zdroje v kapacitních aukcích. Polsko uskutečnilo ještě v roce 2018 hned tři takové aukce, a to pro dodávku řiditelného výkonu v letech 2021, 2022 a 2023. V těchto aukcích uspěly zejména stávající uhelné elektrárny, které si dle pravidel tamního kapacitního trhu mohly zajistit jednoletý kapacitní kontrakt.

Pro uhelné elektrárny jen do roku 2019

Možnost udělovat kapacitní kontrakty uhelným elektrárnám však Polsku skončila hned v roce 2019. A to na základě podmínek vyplývajících z Nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou, podle kterého nesmějí být prostřednictvím kapacitních plateb podporovány žádné zdroje emitující více než 550 g CO2/kWh, které byly uvedeny do provozu po 4. červenci 2019.

Zdroje překračující uvedený emisní limit a současně produkující více než 350 kg CO2 na instalovaný kW elektrického výkonu, které byly uvedeny do provozu před 4. červencem 2019, nesmějí nejpozději od 1. července 2025 v rámci kapacitního mechanismu "být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám".

Povinnost dodržovat výše uvedená pravidla byla nicméně pro členské státy, které měly zavedený kapacitní mechanismus před 4. červencem 2019, odložena až na 1. ledna 2020 s tím, že smlouvy uzavřené do 31. prosince 2019 nebudou nijak dotčeny.

Poslední kapacitní aukcí, kde mohly o podporu formou kapacitních plateb ještě soutěžit polské uhelné elektrárny, tak byla aukce pro dodávku spolehlivého výkonu od roku 2024, která se konala 6. prosince 2019. Tuto aukci podle očekávání ovládly modernizované, většinou uhelné, zdroje, které mají dle pravidel polského kapacitního trhu nárok na 5leté kontrakty. V aukci uspěl například i provozovatel největší evropské uhelné elektrárny Bełchatów, který pro několik bloků získal kapacitní kontrakt na období 2024-2028.

Elektrárna Belchatów s největšími emisemi CO2 v systému EU ETS. Zdroj: commons.wikimedia.org

Poslední aukce ve znamení plynu a řiditelné spotřeby

Zatímco aukci konanou v prosinci 2021 ovládly podle očekávání elektrárny spalující zemní plyn, které si zajistily kapacitní kontrakty pro celkem 3047 MW výkonu a měly tak 42% podíl na celkovém kontrahovaném výkonu, poslední kapacitní aukci opanovala řiditelná spotřeba (Demand Side Response DSR). Vzhledem k vysoké nejistotě na evropských energetických trzích v loňském roce totiž nebyla aktivita investorů do plynových elektráren tak vysoká a řiditelné spotřebě tak stačilo na opanování kapacitní aukce uzavření kontraktů v celkovém objemu 1,5 GW.

Podobně jako v aukci z roku 2021 si i v loňské aukci zajistily kapacitní kontrakty v objemu zhruba 1 GW také elektrárny spoluspalující uhlí s biomasou. Kromě polských elektráren se v tamních kapacitních aukcích začínají stále více uplatňovat také řiditelné zdroje ze zahraničí. V poslední aukci bylo zajištěno 300 MW řiditelného výkonu ze Slovenska a 250 MW z Litvy.

Co je však podle výzkumníků z Forum Energii nejdůležitější zprávou z poslední polské kapacitní aukce, je skutečnost, že se vůbec poprvé uplatnila bateriová úložiště. Konkrétně pět projektů o celkovém kontrahovaném výkonu 165 MW, z nichž největší je 120MW bateriové úložiště, které má vyrůst na jihu Polska.

Vítězné tehcnologie/paliva v poslední polské kapacitní aukci. Zdroj: Forum Energii

Celkové náklady zatím 400 mld. Kč

Kritici polského kapacitního trhu často poukazují na nepřiměřeně vysoké náklady, které s sebou toto opatření nese. Podle propočtů Forum Energii je celková hodnota doposud uzavřených kapacitních kontraktů zhruba 74 mld. PLN (necelých 400 mld. Kč). Z této částky připadá 40,2 mld. PLN na nové zdroje a zbývajících 34 mld. PLN na ostatní zdroje včetně řiditelné spotřeby a zahraničních kontrahovaných kapacit.

Poslední kapacitní aukce, která se konala v prosinci 2022, skončila s cenou 406 PLN/kW/rok. Celková platba zdrojům, které v této aukci uspěly, tak bude 10,2 mld. PLN. Necelé dvě třetiny z této částky (6,7 mld. PLN) budou směřovat na nové plynové zdroje, které budou čerpat kapacitní platby až do roku 2043.

Až do roku 2035 budou kapacitní platby vypláceny i uhelným elektrárnám o celkovém výkonu 3,6 GW, které si jakožto nové zdroje vysoutěžily ještě před koncem roku 2019 dlouhodobé kapacitní kontrakty.

Kontrahované výkony podle technologie/paliva. Zdroj: Forum Energii

Prozatím 8,4 GW nových zdrojů, další budou potřeba

Podle think-tanku Forum Energii bylo prozatím díky kapacitním aukcím v Polsku postaveno nebo má být postaveno 8,4 GW nových řiditelných zdrojů. To však podle polského provozovatele přenosové soustavy PSE není dost.

Aby byla zajištěna požadovaná spolehlivost dodávek elektřiny, bude podle PSE zapotřebí výstavba dalších 6 GW řiditelných zdrojů do roku 2030. V roce 2035, kdy vyprší kapacitní kontrakty posledním uhelným elektrárnám, byla identifikována potřeba dodatečného řiditleného výkonu ve výši 13,5 GW.

Další potřebný řiditelný výkon. Zdroj: Forum Energii

Kromě problému s nedostatkem řiditelných zdrojů po roce 2025 upozornil think-tank Forum Energii dále na skutečnost, že v poslední kapacitní aukci chyběly nové kogenerační zdroje, což poukazuje na nízkou aktivitu v oblasti transformace teplárenství, které se bude také muset vypořádat s odklonem od uhlí.

Aby byla zajištěna zdrojová přiměřenost v Polsku a podpořena transformace teplárenského sektoru, mělo by podle Forum Energii Polsko přikročit k reformě kapacitního trhu. Ta by v ideálním případě měla vést k podpoře výstavby čistých a flexibilních technologií, jako jsou energetická úložiště, hybridní obnovitelné zdroje a kogenerační zdroje.

"Kapacitní trh ve své současné podobě vytvořil finanční pobídky pro udržení stávajících, zejména uhelných, elektráren v provozu. To pozdrželo jak diverzifikaci zdrojů, tak transformaci sektoru. Při současné energetické krizi na energetických trzích, nedefinované roli plynu při transformaci sektoru a obecné nejistotě ve směřování polského energetického sektoru, se objevilo pouze několik těchto zdrojů. Nové nízkoemisní zdroje jsou budovány v malém množství a náklady každým rokem rostou. Jsme daleko od zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny za rozumné náklady - a to je cíl stanovený právě pro kapacitní trh," dodali výzkumníci z Forum Energii.