Domů
Jaderné elektrárny
Brexit: Rakušané ztrácí jadernou páku na Brity
Rakousko jádro
Rakousko jádro. Zdroj: https://www.flickr.com/photos/iaea_imagebank/

Brexit: Rakušané ztrácí jadernou páku na Brity

Budou Britové po vystoupení z Evropské unie stavět nové atomové bloky? Dejte dohromady tři analytiky a zazní čtyři různé názory. Jedno je ale jisté – jaderná energetika štěpí Evropskou unii na její zastánce i zapřisáhlé odpůrce. A možnosti takových Rakušanů brzdit rozvoj jádra ve Spojeném království se po brexitu zcela vypaří.

„Brexit zcela eliminuje páku, kterou Evropská unie poskytuje protijaderným členům jako Rakousko,“ napsal na webu magazínu Forbes publicista Rod Adams, který nyní vidí samé dobré zprávy pro „britský atom“. Mimo jiné by tak padla jedna z překážek, které čelí hodně diskutovaný projekt nových bloků elektrárny Hinkley Point C, jež má stavět francouzská společnost EDF společně s Číňany.

Inspirace pro Čechy

To pak mohou s povděkem kvitovat také ti Češi, kteří trochu paranoidně chápali rakouský postoj tak, že tento útok Vídně na Londýn měl svůj skrytý smysl a ve skutečnosti oklikou směřoval proti Temelínu a Dukovanům.

Protijaderný protest v Rakousku
Protijaderný protest v Rakousku. Zdroj: Alf Altendorf

O co přesně jde? Rakušané u Evropského soudního dvora v Lucemburku zhruba před rokem zpochybnili finanční model elektrárny Hinkley Point C. Považují ho za nepřípustnou státní pomoc. Jde především o garantovanou cenu elektřiny z nových reaktorů – takzvaný „Contract for Difference (CfD)“, který mnozí v tuzemsku označovali za vhodnou příležitost i pro budoucí české elektrárny.

Model CfD má z hlediska jeho zastánců jednu velkou přednost – garanci budoucí ceny získává nejen provozovatel elektrárny, ale také zákazník. Ten by tedy mohl za určitých okolností vydělat. Kritici ovšem vzhledem k vysoce nastavené garantované ceně (u Hinkley Point to je 92,5 libry za megawatthodinu) tvrdí, že taková situace nikdy reálně nenastane.

Brusel kývl, Vídeň ne

Celý model posuzovala Evropská komise, která vysílala signály o svých pochybnostech. Nakonec ale Brusel souhlasně kývl. Rozhodnutí komise pak zažalovali u evropského soudu právě Rakušané. A později se k nim přidali Lucemburčané.

Až Velká Británie z Evropské unie vystoupí, možnosti Rakušanů postupovat podobným způsobem vůči dalším britským jaderným projektům se nejspíš budou rovnat nule. Je ale velmi pravděpodobné, že Vídeň nebude schopna dotáhnout vítězně do konce ani svůj současný boj proti Hinkley Point.

Vizualizace jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zdroj: www.edfenergy.com
Vizualizace jaderné elektrárny Hinkley Point C. Zdroj: www.edfenergy.com

Jak upozorňuje Kateřina Jandová z advokátní kanceláře Nedelka Kubáč advokáti, celkový výsledek nyní ovlivní řada faktorů – včetně toho, jak dlouho bude Británie s Evropskou unií jednat o svém vystoupení (pokud se samozřejmě toto rozhodnutí ukáže být nezvratným) a jak rychle Evropský soudní dvůr rozhodne v samotném případě Hinkley Point. Je vcelku možné, že soudní verdikt padne ještě během britského členství v EU.

Potíž s vymáháním

„Problém by pak mohl nastat spíše později s vymahatelností takového rozhodnutí,“ upozorňuje Jandová. Británie by se totiž po svém vystoupení nemusela cítit verdiktem Evropského soudního dvora vázána. A to dokonce ani v případě, že by si jinak Londýn dohodl velmi úzké vztahy s Evropskou unií.

I kdyby teoreticky Británie i v budoucnu přebírala legislativní normy EU, za „vykladače evropského práva“ z hlediska jeho uplatňování ve Spojeném království by už zřejmě soud sídlící v Lucemburku nepovažovala. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí unijních soudů každopádně bude jedním z hlavních oříšků, kterým se nyní budou vyjednavači EU a Velké Británie zabývat.

A jelikož je stavba jaderné elektrárny záležitostí mnoha dlouhých let, faktické naplňování modelu „Contract for Difference“ by v elektrárně Hinkley Point nastalo až dlouho po samotném brexitu.

O samotné výstavbě nových bloků Hinkley Point pak zřejmě budou rozhodovat vyloženě britské faktory. Pokud se země po brexitu dostane do finančních potíží, může to odnést řada infrastrukturních projektů. V případě elektráren ale na druhé misce vah každopádně bude akutní potřeba nových zdrojů ve Spojeném království.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Zdroj úvodní fotografie: IAEA Imagebank

Ad

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(4)
energetik
29. červen 2016, 09:49

Mohlo by to vyřešit antidumpingové clo na vyrobenou energii z dotovaných jaderek a všechny výrobky vyrobené pomocí této energie. Na evropském trhu by potom mohli obchodovat pouze firmy nakupující energii pouze ze skutečně bezemisních a bezpečných zdrojů.

A.O
1. listopad 2020, 10:31

A jaký zdroj je bezemisní?

FVE? Víte co je zpracování křemíku za svinstvo? Víte jaké množství těžkých kovů obsahuje jeden ten panel, kvůli stabilizaci (aby aspoň pár let vydržel)?

Víte jaké dopady mají VtE dopady na klima? Víte kolik mají na svědomí mrtvých netopýrů?

Neříkám že by se OZE neměli stavět vůbec, ale určitě by se pouze na nich neměla zakládat celá ene

A.O
1. listopad 2020, 10:32

*energetika.

Tom
1. červenec 2016, 16:46

Jenže problém už je i se spalováním uhlí, které tak nějak "přirozeně" obsahuje i uran. A prášit uran do ovzduší-tuším, že v Rakousku 200 tun ročně-ale rvát se a brojit proti jaderkám je docela uhozený postup.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se