Rakousko se rozhodlo pro ještě štědřejší podporu nákupu elektromobilů, než poskytovalo doposud. Od 1. července přispěje zájemcům o nový elektromobil jednorázovou částkou pět tisíc eur. Ministryně hospodářství Leonore Gewessler to oznámila na pondělní ministerské tiskové konferenci.
Jednorázová podpora nákupu vozidel na elektrický pohon je součástí balíčku, díky kterému Rakousko plánuje dosáhnout podstatného snížení emisí skleníkových plynů z dopravy, kterou zástupci současné vládní koalice vidí jako jednoho z hlavních přispěvatelů ke globálním změnám klimatu.
Podpora nákupu ekologičtějšího vozidla byla navýšena ze současných 3 000 eur (cca 80 000 korun) na 5 000 eur (cca 134 000 korun). Další součástí balíčku je také ztrojnásobení státní podpory pro dobíjecí stanice (na 600 eur pro domácí nabíjecí stanice nebo chytré nabíjecí systémy a 1 800 eur na nabíječky pro bytové domy).
Rakousko má v současnosti 5 500 nabíjecích bodů, přičemž plánuje jejich množství navyšovat tak rychle, jak to jen půjde. Rakousko plánuje zavést také další dodatečná opatření, mezi která bude patřit i podpora lidské mobility v podobě dotace na nákup elektrokol (až 1 200 euro).
Zvýšená podpora na nákup elektromobilu je výsledkem vyjednávání s rakouským automobilovým průmyslem, který má přispět částkou dvou tisíc euro na celkovou pětitisícovou částku. V Rakousku bylo na konci května 2020 registrováno téměř 33 tisíc elektromobilů. To však představuje jen 0,7 % všech automobilů, podle rakouského statistického úřadu, dvě třetiny z toho jsou navíc užitková vozidla. Aby se elektromobilita rozšířila i mezi vozy pro osobní užití, je tak jedním z hlavních důvodů navýšení podpory.
Rakušané se mimo přímé podpory nákupu snaží nalákat ke koupi elektromobilu například i možností si <a href="https://ec.europa.eu/regional_policy/en/newsroom/news/2020/06/16-06-2020-free-test-runs-in-electric-cars-in-austria" target="_blank" rel="noopener">vozidlo na elektrický pohon na čas vyzkoušet</a>. Kupříkladu ve státu Hradsko (Burgenland) si zájemci mohou elektromobil vyzkoušet až na tři dny, najet s ním 150 km a dokonce i nabíjet zdarma. To je umožněné díky spolupráci s místní energetickou společností Energie Burgenland. Projekt poběží až do 20. září tohoto roku a jeho cílem je přilákat více Rakušanů k elektromobilitě.

Čistá mobilita

Rakušané získají na nákup elektromobilu pět tisíc eur

Generální advokát Soudního dvoru EU odmítl rakouské odvolání proti předchozímu zamítnutí námitek ohledně státních dotací britské jaderné elektrárně Hinkley Point C, schválených Evropskou komisí. Konečný rozsudek v této věci sice ještě nebyl vynesen, ale Rakousko v tomto sporu hrozí definitivní porážka, poznamenala dnes agentura DPA.
V řízení u unijního soudu Rakousko podporuje také Lucembursko, zatímco na stranu Evropské komise se postavily kromě Británie, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Francie a Rumunsko.
Generální advokát uvedl, že rozvíjení jaderné energetiky, které je zakotveno ve smlouvě o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom), je jasně definovaný cíl unijního práva a tento cíl nelze podřídit jiným cílům unijního práva, jako je ochrana životního prostředí.
Advokát tak nevyslyšel rakouský argument, že ustanovení ve smlouvě o Euratomu z roku 1957 se nevztahuje na výstavbu nových jaderných elektráren nebo modernizaci starých.
Unijní soudci v červenci roku 2018 dospěli k závěru, že podpora jaderné energie i prostřednictvím finančních pobídek je v souladu s cílem EU usnadnit investice v oblasti jaderné energetiky. Kromě toho má podle soudu každá země právo volby mezi různými zdroji energie.
Evropská komise schválila státní podporu pro Hinkley Point C v roce 2014. Vláda provozovatelům slíbila výhodný garantovaný tarif na 35 let.
Hinkley Point C je první novostavba jaderné elektrárny v Británii za několik desetiletí. Do provozu by měla být uvedena v ideálním případě v roce 2015.
Z pohledu Rakouska, které žádné jaderné elektrárny nemá a dlouhodobě proti atomové energetice brojí, by měly být podporovány jiné způsoby získávání energie. Kromě toho podle Vídně státní podpora narušuje hospodářskou soutěž.
Konečné rozhodnutí ve sporu musí vyřknout soudci unijního tribunálu. V mnoha případech se však drží posudku příslušného generálního advokáta, poznamenala DPA. Podle APA je to ve čtyřech z pěti případů.

Jaderné elektrárny

Rakousko u soudu předběžně neuspělo s odvoláním kvůli podpoře pro jadernou elektrárnu Hinkley Point C

Německá strana Zelených požaduje konzultaci s polskou vládou v souvislosti s plánovanou stavbou jaderných elektráren v Polsku. Polsko neposlalo posudek dopadů na životní prostředí sousedním zemím, podle Polska pro to není důvod. Ke kritice se přidalo i Rakousko.
Polsko plánuje postavit 6<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope"> jaderných elektráren</a>. K zahájení stavby první z nich by mohlo dojít již za 4 roky u obce Zarnowiec, která leží u Baltského moře.
<h2>Žádný oficiální posudek</h2>
Dle zpravodajského portálu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/polands-first-nuclear-power-plants-are-attracting-criticism-from-its-neigbours/">EURACTIV</a> je Berlín přímo rozzuřen, protože zatím nedostal od Polska posouzení dopadů na životní prostředí, což je dáno mezinárodním právním předpisem. Na tento fakt si již stěžovali němečtí zástupci strany Zelených ministrovi hospodářství a energetiky, Peterovi Altmaierovi, v oficiálním dopise z loňského listopadu. Tuto skutečnost označili přímo za „nepochopitelnou a nepřijatelnou“.
Ministr Altmaier se obrátil na předsedkyni Výboru pro jadernou bezpečnost v Bundestagu, aby využila mezinárodního práva a požádala o konzultaci s polskou vládou. To se zatím nestalo.
V případě velkých projektů, kam se výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/polsko-ma-rozhodnout-financovani-sve-prvni-jaderne-elektrarny-pristim-roce">jaderné elektrárny</a> počítá, jsou státy obvykle povinny provádět přeshraniční posouzení dopadů na životní prostředí. Případně dotčené státy mají také právo požádat o přímou konzultaci. Nicméně žádný posudek nebyl z polské strany sousedním zemím zaslán.
<h2>Pro posudek není důvod</h2>
Polsko sice sepsalo strategické posouzení vlivů na životní prostředí v rámci energetické strategie pro rok 2040, ale v dokumentu bylo psáno, že „žádné potenciálně významné dopady na životní prostředí ostatních členských zemí“ nebyly nalezeny. A vzhledem k tomu, že Německo žádný oficiální požadavek na posouzení nebo konzultaci nepodalo, nic dalšího se neuskutečnilo.
Strana Zelených v Německu ovšem situaci vidí jinak a tvrdí, že Polsko porušuje výše zmíněný mezinárodní zákon. Tajemník ministerstva hospodářství a energetiky ovšem odpověděl, že ministerstvo nebylo upozorněno na případné dopady ze stavby na Německo a tak si nevyžádalo posudek. Strana Zelených se proto nedávno obrátila přímo na Evropskou hospodářskou komisi OSN.
Kromě německé strany Zelených se kritika hrne i ze strany dlouhodobého odpůrce jaderné energetiky – Rakouska. To kritizuje zastaralost posudku a nedostatečnou připravenost vůči možným haváriím či útokům.
V listopadu 2018 předložilo Polsko návrh národního klimatického plánu pro rok 2040. V jeho rámci plánuje výstavbu šesti nových jaderných elektráren, dvou z nich u Baltského moře.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Plány první polské jaderné elektrárny přitahují kritiku z Německa i Rakouska

Účast Zelených v rakouské vládní koalici je pro Českou republiku nebezpečné a představuje pro ni ohrožení. Rakouské agentuře APA to řekl bývalý český prezident Václav Klaus na okraj vídeňské konference com.sult. Česká republika podle něj nemá alternativu k jaderné energii, jejímiž odpůrci Zelení jsou. Klaus v rozhovoru rovněž varoval před &#8222;klimatickým alarmismem&#8220; a kritizoval postoj západní Evropy k Polsku a Maďarsku.
<blockquote>&#8222;Tato vládní kombinace je pro nás ohrožením,&#8220; poukázal Klaus na novou rakouskou vládu lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze a právě Zelených.</blockquote>
&#8222;Rakouští zelení jsou pro nás nebezpeční,&#8220; poznamenal exprezident. Česko podle něj nemá &#8222;žádnou dobrou alternativu vůči jaderné energii&#8220;. &#8222;Nemáme řeky jako v Rakousku nebo něco podobného,&#8220; upozornil podle APA pravicově konzervativní politik.
Prezident ČR z let 2003 až 2013 si položil řečnickou otázku, jak Rakousko chce zvládnout změnu energetické politiky, když usiluje dokonce o upouštění od plynu jako zdroje energie. Staré metody jako &#8222;tření liščího ohonu&#8220; pravděpodobně nebudou stačit k pokrytí vysoké spotřeby elektřiny v Rakousku, doplnil Klaus.
Václav Klaus už dlouho varuje před &#8222;klimatickým alarmismem&#8220;, připomíná APA. Podle něj se mezitím potvrdily teze jeho knihy Modrá, nikoli zelená planeta (2007). &#8222;Panika lidí, jako je von der Leyenová, je komická, neuvěřitelná a iracionální,&#8220; řekl Klaus s odkazem na nynější předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. Zkáza klimatu nehrozí, což podle něj dokládají &#8222;seriózní data a analýzy&#8220;. Na současné extrémy počasí je podle něj pouze upřena větší pozornost. &#8222;Sezona požárů v Austrálii je stejná jako dříve,&#8220; domnívá se Klaus.
Ostře euroskeptický politik a ekonom kritizoval například &#8222;katastrofické předpovědi&#8220; v souvislosti s brexitem a vyslovil se pro radikální reformu Evropské unie a návrat k Evropskému společenství před smlouvami z Maastrichtu a Lisabonu.
<blockquote>&#8222;I když nemám nic proti možnosti cestovat z Prahy do Vídně bez hraničních kontrol, cena za to je velmi vysoká,&#8220; řekl Klaus a varoval před hromadnou migrací.</blockquote>
&#8222;Tyto lidi pozvaly evropské elity,&#8220; tvrdí Klaus.
Bývalý český prezident v rozhovoru rovněž kritizoval způsob, jakým &#8222;západoevropské elity&#8220; hodnotí situaci v Polsku a Maďarsku. Tato &#8222;iracionalita&#8220; je podle něj naprosto nepřijatelná. Obě země by měly dostat příležitost řešit si své problémy samy. I spor o polskou justiční reformu pokládá spíše za polský vnitropolitický spor.

Energetika v ČR

Klaus: Rakouská koalice se zelenými je ohrožením pro Česko

Po zářijových volbách do dolní komory rakouského parlamentu a následných dohadech o obsazení míst v nové vládě byly ve středu konečně oznámeny výsledky rozhovorů mezi vítěznými stranami. V nové vládě vedené konzervativci Sebastiana Kurze zasednou Zelení, kteří v posledních volbách obsadili čtvrté místo.
Dle rakouských novinářů se jedná o „politický experiment“, ke kterému se Kurz uvolil poté, co jeho koalice s krajní pravicí skončila korupčním skandálem. Je to poprvé, co levicoví Zelení vstoupí do vlády, a nelze tedy předpovědět, jak bude spolupráce dvou názorově poměrně odlišných stran vypadat, jak uvedl rakouský tisk. Ve čtvrtek byla zveřejněna koaliční smlouva, která obsahuje body týkající se otevření zvláštních deportačních center pro neúspěšné žadatele o azyl, stejně jako návrhy na zavedení uhlíkové daně pro leteckou dopravu a slib uhlíkové neutrality do roku 2040.
<blockquote>„Podařilo se nám spojit to nejlepší z obou světů. Je možné chránit klima i hranice.“ – uvedl Kurz při oznámení dosažení dohody se Zelenými.</blockquote>
Skandál rakouské krajně pravicové FPÖ s největší pravděpodobností zapříčinil přechod voličů ke Kurzově ÖVP (kteří získali 31,5 % hlasů). Zelení pak v podzimních volbách získali 13,9 %. Podle průzkumu nahradil problém změny klimatu problém imigrace jakožto nejdůležitějšího rozhodovacího faktoru voličů.
Rakouští zelení s největší pravděpodobností získají ministerstvo životního prostředí – kteréžto ale pokrývá i oblast dopravy, energetiky, technologií a infrastruktury. Očekává se, že Zelení rovněž obsadí ministerstva spravedlnosti a sociálních věcí. Ostatní řídící úřady povedou zástupci ÖVP. Kurz zůstává předsedou vlády, zatímco vůdce Zelených Werner Kogler bude zastávat pozici jejího místopředsedy.

Životní prostředí

Rakouská strana zelených bude poprvé ve vládě

Rakousko a Lucembursko jsou před nadcházejícím summitem Evropské unie připraveny zablokovat usnesení, které by umožnilo členským zemím čerpat finanční podporu z unijních fondů na stavbu jaderných elektráren. Dnes o tom informovala agentura APA. Rakousko dlouhodobě kritizuje jadernou energetiku, kterou naopak Česko pokládá za čistý zdroj a klíč pro cestu k uhlíkové neutralitě. Podle unijních diplomatů tak bude dosažení dohody na klíčovém závazku summitu velmi složité.
Evropská unie by podle mnohých států bloku měla do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality; věc je také součástí dnes představeného plánu Evropské komise pod označením Evropská zelená dohoda. Soubor pěti desítek opatření počítá mimo jiné také s vytvořením fondu na podporu změn v regionech nyní závislých na energii z fosilních paliv. Z něj by vedle dalších zemí mohlo čerpat i Česko.
Český premiér Andrej Babiš tvrdí, že bez výstavby nových bloků v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín nebude moci Česko klimatické cíle splnit. Vláda nyní předpokládá, že jádro bude tvořit v roce 2050 polovinu energetického mixu Česka. S českými jadernými plány ale Rakousko nesouhlasí a chce proti nim vystoupit.
Před dvoudenním summitem, který začne v Bruselu ve čtvrtek, se Rakousko, které v této věci v EU mnoho spojenců nemá, snaží podle APA zabránit tomu, aby unie z podpůrného mechanismu finančně podpořila výstavbu jaderných energetických zdrojů.
Naopak Česko spolu s Polskem a Maďarskem tlačí na zmírnění unijního postoje ve prospěch jádra. Praha podle informací ČTK hodlá do závěrů summitu dostat zmínku o tom, že jaderná energie patří mezi čisté zdroje a má tak nárok na klimatické investice. Babiš v tomto smyslu už poslal svým protějškům z unijních států dopis, který však podle diplomatů Rakousko jen utvrdil v odporu.
<blockquote>&#8222;Bude těžké rozpor překlenout a dosáhnout dohody. Ale summity bývají dlouhé a názory se různí i jindy,&#8220; řekl dnes novinářům jeden z unijních diplomatů.</blockquote>
Další verze připravených závěrů summitu, která má zohlednit zmíněné připomínky členských zemí, má být hotova ještě dnes večer.
Všechny tři visegrádské země hodlají ve čtvrtek svůj postoj koordinovat. Polsku přitom podle diplomatů více než o jádro samotné jde o konkrétní sumy na podporu uhelných regionů, které chce do závěrů prosadit.
Vzhledem k tomu, že summit přijímá závěry jednomyslně, není vyloučen ani krach schůzky. Podle některých unijních představitelů ale nechce nový předseda Evropské rady Charles Michel dopustit, aby jeho premiéra skončila neúspěšně.

APA: Rakousko chce blokovat unijní podporu jaderné energetice

Rakouská spolková země Horní Rakousy se obrátila na Evropskou komisi (EK) s požadavkem, aby prověřila plány Česka na rozšiřování jaderných elektráren. V prohlášení o tom dnes podle agentury APA informoval hornorakouský radní pro životní prostřední Rudi Anschober. Komise by se podle něj měla zaměřit především na slučitelnost českých plánů s unijním právem v oblasti hospodářské soutěže. Český vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v reakci ČTK sdělil, že ČR je připravena Rakousku své kroky objasňovat, zároveň ale požaduje respekt ke svému rozhodnutí.
Horní Rakousy sousedí s Jihočeským krajem, jaderná elektrárna Temelín leží od jejich hranic zhruba 60 kilometrů, jaderná elektrárna Dukovany asi 130 kilometrů. Anschober zaslal dopis Evropské komisi v reakci na vyjádření českého premiéra Andreje Babiše z minulého týdne. Předseda vlády tehdy řekl, že Česko musí prosadit stavbu nových jaderných bloků, i kdyby kvůli tomu mělo porušit evropské právo. Zdůraznil, že je třeba postavit nové bloky v obou nynějších jaderných elektrárnách, tedy v Dukovanech i v Temelíně. Evropská komise bude plánovaný český jaderný zdroj zkoumat především z hlediska možné nedovolené veřejné podpory od státu.
Agentura APA upozornila, že pozdvižení v Rakousku vyvolalo i vyjádření ministra průmyslu a obchodu Havlíčka, podle kterého Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany a během pěti let musí zahájit i diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně.
<blockquote>&#8222;Z prohlášení předsedy vlády a ministra průmyslu vyplývá, že Česko vědomě počítá s porušením práva EU &#8211; jak při stavbě (nových reaktorů), tak při prodlužování životnosti,&#8220; uvedl Anschober.</blockquote>
<figure id="attachement_17120" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/02_dsc0024-a-800x540.jpg" alt="JE Dukovany a Mohelno" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Evropská komise podle něj musí neprodleně zahájit kontrolu plánů Prahy v oblasti jaderných elektráren. &#8222;Budeme kontrolovat každý jednotlivý krok Česka v jaderné politice, a to z politického i právního hlediska, a budeme tlačit na dodržování všech pravidel EU,&#8220; sdělil hornorakouský radní pro životní prostředí. Cílem je podle něj tyto projekty zablokovat.
Havlíček dnes ČTK řekl, že česká strana s představiteli rakouské vlády komunikuje. &#8222;Pravidelně se potkávám i s jejich velvyslancem v Praze. Informujeme je o vývoji procesu přípravy rozšíření jádra, diskutujeme časový harmonogram, bezpečnostní opatření, technologické aspekty. Dobrou komunikaci považuji za základ, nechceme jádro zpolitizovat, diskuse je zatím v odborné rovině. Rozumíme rakouské straně a jsme připraveni vše objasňovat, ale na druhé straně požadujeme, aby respektovala naše rozhodnutí, které je neměnné,&#8220; podotkl ministr.
Podle Anschobera by měla Evropská komise nejprve prověřit projekty výstavby a prodloužení životnosti českých jaderných elektráren, a to kvůli možnému porušení unijního práva v oblasti hospodářské soutěže. Hornorakouský politik za stranu Zelených požaduje také to, aby se v případě žádosti Česka o prodloužení životnosti jaderných bloků závazně zkoumaly přeshraniční dopady na životní prostředí a aby byla stanovena hranice pro dobu provozu jaderných elektráren.

Horní Rakousy si u EK stěžují na plány ČR rozšířit jaderné elektrárny

Vídeň 28. září (zvláštní zpravodaj ČTK) &#8211; Rakouská strana Zelených by si nadále přála, aby Česko a další sousední země upustily od využívání jaderné energetiky. V rozhovoru s ČTK to řekly dvě členky strany, které stojí v čele zemských kandidátek do nedělních předčasných parlamentních voleb. Zelení, kteří ve volbách před dvěma lety nepřekonali čtyřprocentní hranici a po 31 letech skončili mimo parlament, mají nyní šanci dosáhnout rekordního zisku. Jak sami přiznávají, je to i díky tomu, že se z boje proti změnám klimatu stalo v posledních týdnech důležité téma nejen v Rakousku, ale na celém světě.
<blockquote>&#8222;Je to zkrátka neustálé riziko, které je nevypočitatelné,&#8220; řekla o jaderných elektrárnách Elisabeth Götzeová, jednička na kandidátce strany Zelených v Dolních Rakousech, které sousedí s Jihomoravským i Jihočeským krajem.</blockquote>
Jaderná elektrárna Temelín leží od dolnorakouských hranic asi 50 kilometrů, Dukovany zhruba 30 kilometrů.
Argument, že jaderné elektrárny mohou být součástí boje proti změnám klimatu, je podle Götzeové naivní. &#8222;Riziko je prostě příliš velké,&#8220; řekla ČTK politička, která nyní zastává funkci místostarostky dolnorakouského městečka Eichgraben. Ačkoli si uvědomuje, že nebude lehké přesvědčit Česko a ostatní sousední země, které vsadily na jadernou energetiku, aby od ní upustily, stojí to podle ní za pokus. &#8222;Z mého pohledu je potřeba, aby Rakousko vedlo s Českem rozhovory o tom, jak by mohlo Česko (v případě odklonu od jaderné energetiky) podpořit,&#8220; řekla Götzeová.
Ve vztahu k Česku by politička v případě získání poslaneckého křesla v nedělních parlamentních volbách chtěla podniknout i jiné kroky. Nutné je podle ní například rozvíjet přeshraniční veřejnou dopravu, která by měla být i finančně dostupnější a výhodnější ve srovnání s individuální dopravou.
Stejný postoj jako její dolnorakouská kolegyně má k jaderné energetice i jednička na kandidátce Zelených ve spolkové zemi Burgenland, která sousedí se Slovenskem, Maďarskem i Slovinskem, tedy třemi dalšími středoevropskými zeměmi s jadernými elektrárnami. &#8222;My jsme přesvědčení odpůrci jaderné energetiky,&#8220; řekla v rozhovoru s ČTK Irmi Salzerová. &#8222;Stejně jako nezastaví na hranicích oxid uhličitý, nezastaví na něm ani záření,&#8220; zdůraznila. Zeleným podle ní přitom nejde jen o bezpečí Rakušanů, ale také o bezpečí obyvatel těch zemí, ve kterých jaderné elektrárny stojí. &#8222;Chceme, aby mohli i lidé v Česku nebo ve Slovinsku žít beze strachu, že se stane nehoda,&#8220; zdůraznila.
Možnost prosadit své politické představy by Zelení mohli po volbách získat. Jako jedna ze tří variant povolebního uspořádání &#8211; i když ta nejméně pravděpodobná &#8211; se totiž zmiňuje vláda Rakouské lidové strany (ÖVP) bývalého kancléře Sebastiana Kurze, Zelených a liberální strany NEOS. Obě oslovené političky jsou stejně jako mnoho pozorovatelů ke vzniku této koalice spíše skeptické. &#8222;To by musel Kurz ujít hodně velký kus cesty,&#8220; řekla ČTK burgenlandská kandidátka Salzerová.
Rakousko se už před lety vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se rozhodlo nezprovoznit už dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřeklo výroby energie z jádra. Na odmítání jádra přitom panuje shoda napříč politickým spektrem.
Na jaderné elektrárny v okolních zemích kriticky pohlížejí například i lidovci, kteří se zřejmě stanou po volbách nejsilnější stranou v parlamentu a nejspíš i stranou vládní. Na začátku září vyzvaly všechny politické strany v Rakousku ke společnému postupu proti plánovanému rozšíření jaderných elektráren Dukovany v Česku a Krško ve Slovinsku. Předseda ÖVP a bývalý kancléř Kurz letos vyjádřil obavy ve vztahu k bezpečnosti dokončované slovenské elektrárny Mochovce.

Zelené v Rakousku čeká návrat, české jaderné elektrárny jim stále vadí

Podmínkou k povolení dalšího provozu bloků jihočeské jaderné elektrárny Temelín musí být přeshraniční zkoumání dopadů na životní prostředí. Vyplývá to podle agentury APA z odborného posudku, který si u linecké Univerzity Johannese Keplera objednalo hornorakouské ministerstvo životního prostředí. Provozovatel elektrárny, společnost ČEZ, reagovala, že elektrárna dané povolení nepotřebuje.
<blockquote>„V rámci obnovy povolení pro stávající zařízení se nejedná o žádnou stavbu. Žádná unijní ani česká legislativa pro tento typ projektu povinnost projít EIA (posouzením vlivu záměru na životní prostředí) neukládá,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
V Temelíně vyprší platnost povolení k provozu v říjnu příštího roku u prvního a v roce 2022 u druhého bloku. Plánuje se však prodloužení jejich provozu až do roku 2060, upozornil hornorakouský ministr životního prostředí Rudi Anschober (Zelení).
<figure id="attachement_13234" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1024px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Overview_of_Dukovany_Nuclear_Power_Plant_in_Dukovany_Třebíč_District-800x533.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Profesorka Erika Wagnerová z linecké univerzity se ve své expertize odvolává na letní verdikt Soudního dvora Evropské unie v případu belgických jaderných elektráren Doel 1 a Doel 2. Tribunál sice konstatoval, že reaktory mohou zatím zůstat v provozu, ale zdůraznil, že k tomu je nutné provést přeshraniční zkoumání dopadů na životní prostředí. Podle Wagnerové je tedy požadavek takového přezkumu „právně na velmi pevném podkladu“ i v případě Temelína.
Anschober chce nyní se závěry odborného posudku seznámit vládu ve Vídni a vyzvat ji, aby podnikla právní kroky proti chystanému povolení k dalšímu provozu reaktorů bez zkoumání dopadů na životní prostředí. Evropskou komisi pak chce Anschober vyzvat, aby zajistila dodržování směrnice o posudcích k vlivu na životní prostředí u všech 18 jaderných elektráren, jejichž životnost už byla prodloužena i bez zkoumání dopadů na životní prostředí.
Temelín je největším výrobcem elektřiny v Česku, kryje zhruba pětinu domácí spotřeby. ČEZ spustil elektrárnu v prosinci 2000. Loni vyrobil Temelín 15,66 terawatthodiny (TWh) elektřiny.

Rakousko: Prodloužení životnosti Temelína není možné bez posudku

Rakouští lidovci (ÖVP) vyzvali všechny politické strany v zemi ke společnému postupu proti plánovanému rozšíření jaderných elektráren Dukovany v Česku a Krško ve Slovinsku. Bývalá lidovecká ministryně životního prostředí Elisabeth Köstingerová a mluvčí strany pro životní prostředí Johannes Schmuckenschlager poslali ostatním stranám návrh parlamentního usnesení, které by mělo být projednáno do konce měsíce, informovala dnes agentura APA.
České ministerstvo životního prostředí minulý týden udělilo kladný posudek vlivu na životní prostředí (EIA) u stavby nových bloků v Dukovanech, které leží jen 35 kilometrů od rakouské hranice. Další reaktor k jednomu stávajícímu plánuje dostavět v Kršku také rakouský jižní soused Slovinsko.
Jaderná energie &#8222;v žádném případě není přívětivá k životnímu prostředí, bezpečná nebo udržitelná forma výroby elektřiny,&#8220; uvedla Köstingerová v prohlášení zaslaném agentuře APA. &#8222;Musíme společně veškerou silou bojovat proti tomu, aby zde pod pláštíkem ochrany klimatu byly vybudovány nové atomové reaktory.&#8220;
Rakouští lidovci kriticky pohlížejí také na možnost plánovaného prodloužení životnosti stávajících reaktorů v Dukovanech. Tvrdí, že evropský soudní dvůr i v těchto případech označil za nezbytný nový posudek EIA, proto ho chtějí požadovat. Po Praze rovněž žádají zveřejnit způsob financování stavby a v případě státní podpory zvažují žalobu na Česko u Evropské unie.
<figure id="attachement_2489" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/dukovany.jpg" alt="Dostavba bloku v JE Dukovany" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Rakousko se vydalo nejadernou cestou výroby elektrické energie. Na základě referenda z roku 1978 se tato alpská republika rozhodla nezprovoznit svou dokončenou elektrárnu Zwentendorf a trvale se zřekla výroby energie z jádra. Proto se také dlouhodobě k jaderným energetickým programům sousedních států staví kriticky.
Čtyři nynější bloky jaderné elektrárny Dukovany byly zprovozněny v letech 1985 až 1987. Podle představ vlády by se zde měl stavět nový zdroj o výkonu 2400 megawatt, který by měl dosluhující bloky postupně nahradit.
Elektrárna Krško leží asi sto kilometrů od rakouských hranic a funguje v ní jeden reaktor o výkonu 700 megawatt, který byl uveden do provozu v roce 1983, tedy ještě v dobách Jugoslávie. Od jejího rozpadu začátkem 90. let provozuje elektrárnu Slovinsko společně s Chorvatskem a vyrobená elektřina putuje do obou zemí. Slovinský premiér Marjan Šarec podpořil stavbu druhého reaktoru koncem srpna s tím, aby o projektu začala širší společenská i politická debata.