13. leden 2026
Budoucnost španělského jádra? Iberdrola žádá o prodloužení provozu. Reaktory mohou cílit až na 80 let

Španělská energetická společnost Iberdrola očekává, že požádá o prodloužení provozu dalších jaderných elektráren v zemi. Momentálně čeká na vyjádření regulátorů ohledně elektrárny Almaraz, která má být podle současného plánu odstavena už v letech 2027–2028. Provozovatelé chtějí její životnost prodloužit přibližně do roku 2030.Jaderné elektrárny dnes zajišťují asi pětinu výroby elektřiny ve Španělsku a energetické firmy tvrdí, že jejich delší provoz až k 80 letům by pomohl stabilizovat energetickou soustavu i ceny elektřiny.
Španělská energetická společnost Iberdrola očekává, že bude usilovat o prodloužení provozu všech jaderných elektráren v zemi. Diskusi otevřela žádost o prodloužení životnosti elektrárny Almaraz, která by podle návrhu mohla fungovat přibližně o tři roky déle, než počítá současný harmonogram postupného odstavení jaderných zdrojů. Debata přichází v době, kdy Španělsko oficiálně plánuje ukončit výrobu elektřiny z jádra do roku 2035.
Právě elektrárna Almaraz v regionu Extremadura má být první, které se plán odstavení dotkne. Podle současného harmonogramu má být její první blok odstaven v roce 2027 a druhý o rok později.
Provozovatelé elektrárnyse na prodloužení provozu dohodli už v roce 2025. Formální žádost o prodloužení licence obou reaktorů do roku 2030 pak podali španělskému ministerstvupro ekologickou transformaci na konci října 2025. O žádosti nyní rozhodují regulátoři.
Pokud by regulátor žádosti vyhověl, šlo by o první odklon od dohody mezi vládou a energetickými firmami z roku 2019, která stanovila postupné uzavírání všech jaderných elektráren v zemi mezi lety 2027 a 2035.
Elektrárna Almaraz patří mezi největší jaderné zdroje ve Španělsku. Vlastní ji konsorcium tří energetických společností – Iberdrola drží přibližně 53 procent podílu, Endesa zhruba 36 procent a Naturgy asi 11 procent. Prodloužení provozu by podle nich pomohlo stabilizovat energetický systém a zároveň zmírnit tlak na ceny elektřiny.
Jádro zůstává klíčovou součástí španělské energetiky, vyrábí zhruba pětinu elektřiny
Španělsko dnes provozuje pět jaderných elektráren se sedmi reaktory – kromě Almaraz jde o elektrárny Ascó, Cofrentes, Vandellós II a Trillo. Ty dohromady zajišťují přibližně pětinu domácí výroby elektřiny. Většina reaktorů byla uvedena do provozu v 80. letech minulého století a postupně se blíží konci původně plánované čtyřicetileté životnosti.
Energetické společnosti proto tvrdí, že jejich odstavení by při současném tempu rozvoje obnovitelných zdrojů mohlo vytvořit riziko pro stabilitu energetické soustavy. Jaderné elektrárny totiž poskytují stabilní bezemisní výrobu elektřiny, která pomáhá vyrovnávat výkyvy ve výrobě ze solárních a větrných elektráren.
Podle vedení Iberdroly mohou modernizované reaktory fungovat výrazně déle, než se původně předpokládalo. Některé jaderné bloky ve světě podle energetických expertů mohou při splnění bezpečnostních podmínek dosáhnout životnosti 60 až 80 let. V takovém případě by prodloužení provozu o několik let znamenalo relativně omezené investice ve srovnání s výstavbou nových zdrojů.
Diskuse o budoucnosti jaderné energetiky ve Španělsku však není pouze technickou otázkou. Jde také o citlivé politické téma. Současná vláda dlouhodobě podporuje strategii rychlého rozvoje obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních a větrných elektráren, které mají postupně nahradit fosilní paliva i jaderné zdroje.
Jakékoli prodloužení provozu jaderných elektráren proto bude muset splnit několik podmínek. Patří mezi ně zejména potvrzení bezpečnosti reaktorů ze strany jaderného regulátora, zajištění stability dodávek elektřiny a také to, že prodloužení nebude znamenat dodatečné náklady pro stát nebo spotřebitele.
Dalším sporným bodem jsou také daně, které španělská vláda uvalila na provoz jaderných elektráren. Energetické společnosti dlouhodobě tvrdí, že tyto poplatky výrazně zvyšují náklady na provoz reaktorů a mohou ekonomicky znevýhodňovat jejich další provoz.
Přístup španělských firem odpovídá současným snahám o restart jádra v EU i USA
Debata o prodlužování životnosti jaderných elektráren ve Španělsku zapadá do širšího evropského trendu. Mnoho reaktorů v Evropě bylo postaveno v 70. a 80. letech a jejich provozovatelé nyní stojí před rozhodnutím, zda investovat do modernizace a prodloužit jejich životnost, nebo je postupně odstavit.
Řada zemí se v posledních letech přiklání spíše k první možnosti. V současné době tomuto kroku nahrává i nedávné prohlášení německých čelních představitelů o tom, že odstavení jádra byla strategická chyba. Například Francie plánuje prodloužit provoz některých reaktorů až na 60 let. Belgie, která ještě před několika lety plánovala úplné ukončení jaderné energetiky, se nakonec rozhodla ponechat vybrané reaktory v provozu déle kvůli energetické bezpečnosti.
Ještě výraznější je tento trend ve Spojených státech, kde některé jaderné elektrárny získávají licence až na 80 let provozu. Provozovatelé tamních elektráren argumentují podobně jako v Evropě – prodloužení životnosti reaktorů je často levnější než výstavba nových zdrojů a zároveň pomáhá snižovat emise skleníkových plynů.
O prodloužení provozu elektrárny Almaraz nyní rozhoduje španělský jaderný regulátor. Pokud by žádosti vyhověl, mohl by tento krok otevřít cestu k podobným žádostem i u dalších jaderných elektráren v zemi.
Výsledek rozhodnutí tak může zásadně ovlivnit podobu španělské energetiky v příštích desetiletích. Pokud by se provoz některých reaktorů skutečně prodloužil, znamenalo by to výraznou změnu oproti původní strategii úplného odstavení jaderné energetiky do poloviny příštího desetiletí.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
23. únor 2026
24. březen 2026
30. březen 2026
9. duben 2026
29. duben 2026
1. květen 2026
1. květen 2026
Komentáře (29)
Pro OZE investiční a provozní dotace a jádru naházet pod nohy co nejvíc klacků :
„Dalším sporným bodem jsou také daně, které španělská vláda uvalila na provoz jaderných elektráren. Energetické společnosti dlouhodobě tvrdí, že tyto poplatky výrazně zvyšují náklady na provoz reaktorů a mohou ekonomicky znevýhodňovat jejich další provoz.“
Tady je vidět obrovská výhoda JE spočívající v dlouhé životnosti. Zatím co, OZE má typicky životnost 20 let, u JE to je 3-4x víc. A po každém kole „investoři“ do OZE opět natáhnou ruku pro investiční a provozní dotace, jak je tomu nyní u nás v případě větrníků.
"Zatím co, OZE má typicky životnost 20 let, u JE to je 3-4x víc."
A já pro pořádek doplním, že i JE se bude několikrát za tu dobu modernizovat za nemalé prostředky.
A OZE nejsou jen větrníky a daleko významnější v ČR jsou FVE, které již více jak 10 let novou provozní podporu nemají.
JE se u nás opravdu modernizovaly, ale bylo to spojeno se slušným navýšením výkonu či urychlením výměny paliva.
Ty původní FVE nás stály jako několik jaderných bloků s mizivou výrobou elektřiny a nyní půjdou po 20 letech do šrotu. Velký rozdíl proti JE.
Nově stavěné FVE mají investiční podporu 25-30 %, to považuji za přiměřené.
A snad i s větší bezpečností.
Chtěl jsem říct, že ta často uváděná dlouhá životnost JE také něco stojí.
Ano, provozní podpora pro staré FVE byla chyba.
Dlouhá životnost JE se vyplatí, protože po skončení splátek úvěru máte na desítky let velmi levný zdroj elektřiny. Kdežto FVE a větrníky po 20 letech sešrotujete a kupujete nové za novou vysokou cenu.
FVE po 20 letech šrotovat nemusíte. Průběžně jen měníte to, co se rozbije. Nemusíte měnit konstrukce, na kterých jsou panely uložené, nemusíte znovu řešit projektovou přípravu, stavební povolení, poplatky za připojení, kabeláž, stavební práce, atd... tyto věci tvoří zhruba 50% ceny FVE. Musíte vyměnit jednou za 12 let střídač (10%-15% ceny FVE) a pak jednou za 25-30 let panely (možná déle).
Nějak jste zapomněl na baterie, bez nich jsou FVE pro síť jen velký problém a také na zálohování pomocí plynovek=výstavba + kapacitní platby. U nás tedy celkově dost drahý zdroj.
Jak napsal níže p. prochaska, spousta věcí se z původních FVE a VtE použije při obnově.
Vývoj jde dopředu, u FVE a BESS dochází k nárustů účinností, výkonů a poklesu cen.
Kam se tato oblast posune za 40-80 let se ani neodvážím predikovat.
U postavené JE princip již nikdy nezměníte.
Jmenujte namátkou tři věci, které se použijí např. při "obnově" VtE. Jistě to nebude problém, když jich je údajně spousta.
Problém to opravdu nebude, klidně i více než tři:
- základ, pokud je v dobrém stavu a splňuje parametry nového stroje, lze jej staticky posílit a znovu využít.
- části tubusu, spodní segmenty věže bývají často znovu použitelné.
- elektrické kabely v zemi, podzemní kabeláž vedení VN a NN lze ponechat, pokud je nepoškozená a má dostatečnou kapacitu.
- přístupové cesty, které byly vybudovány
- rozvodna/trafostanice.
- oplocení a zabezpečovací prvky, všechny fyzické bezpečnostní prvky areálu mohou být ponechány.
- systém odvodu blesků (uzemnění), uzemňovací soustava základů.
- monitoringové a komunikační vedení, optické kabely atd.
- většinu papírování
- případně i repase vlastní gondoly může prodloužit životnost o dalších cca 5-15 let
Základ samozřejmě nikoliv, nové stroje jsou mnohem větší než ty dvacet let staré, takže potřebují také mnohem mohutnější základ, ten původní použít nejde. To samé platí i pro části tubusu. Tím že má nová turbína podstatně vyšší výkon, potřebuje také podstatně silnější kabely, trafostanici atd. U přístupových cest opět záleží na tom, jestli jsou dimenzované na podstatně větší a těžší lopatky, které se po nich přepravují, takže to také neplatí obecně. Reálně takový repowering znamená prakticky všechno udělat znova, znovupoužitelné není skoro nic, natož aby toho byla spousta.
Až na to, že většinou se dělá life-extension a tam zůstane většina.
Tím se dostanou na životnost 25-35 let.
Ale i pro repowering tam máte namátkou min. 3 věci, co platí.
Až na to že většinou se žádný life-extension nedělá, protože se to po skončení provozní podpory nevyplatí. Pro repowering vám tam zbyly tak akorát některé části přístupových cest a možná optické kabely. Uzemnění se bude muset s novými základy udělat nové. Suma sumárum to není "spousta věcí" ale zanedbatelné drobnosti.
Až na to, že nemáte pravdu, life-extension se naopak dělá ve většině případů, protože to je nejlevnější.
htt ps://greendealflow .com/repowering-europes-wind-farms-opportunities-and-obstacles
Až na to že pravdu nemáte vy a nic takového se v tom vašem odkazu nepíše.
Ale píše:
"But, of the 83 GW reaching 15+ years by 2030, WindEurope projects only 5.6 GW will be repowered, 70 GW life-extended, and 7.8 GW decommissioned."
Takže nepíše, protože to je jenom nějaká projekce WindEurope, co se stane po 15 letech, a nikoliv to co se reálně stane po 20 letech, o čemž byla řeč.
Dobře, váš názor.
A jak vy víte, co se reálně stane po 20 letech?
To není můj názor, že "to je jenom nějaká projekce WindEurope, co se stane po 15 letech, a nikoliv to co se reálně stane po 20 letech", je tam přímo napsané.
Dobře.
Na základě čeho vy víte, co se reálně stane s VtE po 20 letech?
Na základě toho, že se o tom několikrát psalo i na tomto serveru.
Tak to máte "silný" argument.
Tak já zase věřím údajům z mého odkazu, že se bude realita blížit jejich projekci.
Výsledek stejný.
To samozřejmě budu.
Především tomu, že když vy nepošlete relevantní zdroj, tak ho ani nemáte.
Já ovšem nejsem tím na čí straně to důkazní břemeno leží, vy jste s tím svým tvrzením přišel, na vás je jej dokázat (což jste neudělal), a ne požadovat po ostatních aby dokazovali opak.
Však nic neposílejte, nic nedokazujte, tím lépe.
Životnost u solárů není špatná. Solární panely mají životnost 25 až 30 let a možná i více, kabely a konstrukce mají delší životnost než JE, pouze pokud se porouchá střídač, tak se jednou za 10-15 let vymění. Celý systém funguje s minimálními náklady na údržbu oproti JE s tisíci zaměstnanci a neustálými investicemi.
Mě se FVE taky líbí, ale životnost střídačů bude kolem 10 let, baterií 10-20 let a panelů třeba i 25-30 let, pokud se nepotkají s kroupami. Tzn. průměrná životnost bude kolem těch 20 let.
Tak tady se o životnosti FVE panelů píše podrobněji, panely hodně zlevnili, ale šidí se na kvalitě. Vadné panely pak mohou zničit drahý měnič. Výše píši, že FVE elektrárna může vydržet i dvacet let, ale to platí pro dobře postavenou FVE. Viděl jsem dost otřesná videa, jak pracovník z UK táhne na střechu prohnutý panel a pak ho ze zad shodí na střechu. Takový panel pak může fungovat taky jen pár let.






