Polsko má odebrat od Spojených států amerických jaderné technologie a související služby za 18 mld. dolarů. Celkem má v plánu postavit 6 až 9 GW instalovaného výkonu reaktorů III nebo III+ generace. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/101920-us-poland-reach-nuclear-technology-deal-to-loosen-russian-pipeline-gas-grip">Podle informací serveru S&amp;P</a> by nové bloky měly vyrůst v lokalitách Lubiatow-Kopalino a Zarnowiec. 
Polsko se počátkem tohoto týdne podstatně přiblížilo své první jaderné elektrárně, která má zemi pomoci omezit závislost na spalování hnědého a černého uhlí. Dohodu na dodávky jaderných technologií a souvisejících služeb o hodnotě 18 mld. dolarů již podepsala americká strana, Polsko by mělo svůj podpis připojit, jakmile <a href="https://biznesalert.com/poland-and-united-states-made-agreement-on-first-polish-nuclear-power-plant/">bude doručena k podpisu do Varšavy.</a>
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1603186643.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Polsku v říjnu tohoto roku.“}
Smlouva je koncipovaná na 30 let, přičemž v prvních 18 měsících mají proběhnout základní práce spojené s návrhem designu a způsobem financování. První blok by měl být spuštěn v roce 2033, další by měly následovat do roku 2043.
<blockquote>„Tato dohoda je důležitá hned z několika pohledů. Nejenže posiluje americko-polské vztahy, ale zároveň oznamuje světu, že USA se vrací do jaderného businessu díky převratným americkým technologiím,“ uvedla velvyslankyně Spojených států amerických v Polsku Georgette Mosbacher.</blockquote>
Prohlášení americké velvyslankyně v Polsku potvrzuje i nedávná aktivita USA v Bulharsku, kde mají být zvažovány americké technologie k <a href="https://www.reuters.com/article/instant-article/idUSL8N2H43CR">dostavbě jaderné elektrárny Kozloduy</a>.  Po určitém utlumení aktivity, které bylo spojeno s bankrotem společnosti Westinghouse, se tak USA začínají znovu ozývat o možnosti dostavby jaderných bloků v Evropě.
Dá se tedy očekávat, že i v tendru na nový jaderný blok v ČR bude o USA stále více slyšet. Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlé projekty se jedná, je ovšem otázkou, kolik bloků současně jeden dodavatel skutečně zvládne realizovat.
<h2>Polsko se pro jádro zřejmě definitivně rozhodlo</h2>
Přestože Polsko dlouhou dobu jadernou energetiku pouze zvažovalo, v posledních měsících dělá řadu podstatných kroků, které jej k první jaderné elektrárně přibližují. Dohoda podepsaná toto pondělí je sice první závaznou, již ji ovšem <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/pompeo-podepsal-polsku-dohodu-rozvoji-jadra-usa-zde-favoritem-stavbu-9-gw/">předcházelo několik memorand o porozumění</a>.
Mimo to na počátku října polská vláda oznámila, že jadernou elektrárnu nebude stavět polostátní energetická společnost <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/vlada-prevezme-spolecnost-odpovednou-za-projekt-prvni-jaderne-elektrarny-polsku/">PGE, ale výstavbu vezme vláda na sebe</a>.  Záměrem je převzít celou společnost PGE EJ1, která má na starost výstavbu prvního polského bloku, do konce roku.
<blockquote>„Energetický průmysl je v současné době ve fázi hluboké transformace, a tak velká investice do jaderného projektu překračuje finanční možnosti energetických společností. Proto jsme se státní pokladnou podepsali dohodu o záměru zahájit jednání o možnosti vlády převzít celou investici do první jaderné elektrárny v Polsku,“ uvedl předseda představenstva PGE Wojciech Dąbrowski.</blockquote>
Již v polovině tohoto roku místopředseda polské vlády prohlásil, že PGE nebude <a href="https://biznesalert.pl/polska-elektrownia-jadrowa-atom-pge-energetyka/">schopná sama jaderný blok postavit</a>. K podpisu dohody o převzetí PGE EJ1 došlo 1. října tohoto roku. Převzetím společnosti ze strany státu si Polsko přípravy projektu zjednoduší, mimo jiné i tím, že se investice nebudou účastnit minoritní akcionáři společnosti PGE.
Polsko si následně plánuje ve společnosti PGE EJ1 ponechat většinový podíl s tím, že zbytek přenechá investorovi výstavby.
Zdroj úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Kamil Porembiński's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/paszczak000/" data-track="attributionNameClick">Kamil Porembiński</a>

Jaderné elektrárny

Polsko má utratit za jaderné technologie z USA 415 mld. Kč, první blok chce spustit o tři roky dříve než ČR

K dalšímu prodloužení doby provozu belgických jaderných elektráren pravděpodobně nedojde. Očekává se tedy, že obě jaderné elektrárny v zemi, Tihange a Doel, ukončí svůj provoz v roce 2025. <a href="https://www1.wdr.de/nachrichten/rheinland/pannenreaktor-2025-vom-netz-100.html">Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR</a>, která se odkazuje na důvěrnou dohodu belgické vlády.
Sedm belgických jaderných reaktorů, čtyři v jaderné elektrárně Doel a tři v Tihange, s celkovým instalovaným výkonem okolo 6 GW se podílí zhruba polovinou na výrobě elektřiny v zemi. Vláda již v roce 2003 rozhodla o postupném vyřazování jaderných elektráren z provozu s kompletním ukončením jejich provozu v roce 2025. Rozhodnutí bylo potvrzeno v březnu 2018.
Vlivem nejasností ohledně toho, jakým způsobem výkon a výrobu jaderných elektráren po roce 2025 nahradit, byla však možnost delšího provozu elektráren stále na stole. To nyní podle dohody belgické vlády má být minulostí, i když vláda si stále nechává dveře otevřené, v případě že by skutečně došlo k nedostatku výkonu, a tedy i ohrožení stability belgické přenosové soustavy.
<figure id="attachment_70615" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1400px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg"><img class="size-full wp-image-70615" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash.jpg 1400w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-768x509.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-1024x678.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-725x480.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/04/frederic-paulussen-548445-unsplash-800x530.jpg 800w" alt="Jaderná elektrárna Doel" width="1400" height="927" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Doel</figcaption></figure>
V tomto případě by reaktory mohly pokračovat v provozu. Podle informací WDR to však neplatí pro dva reaktory Doel 3 a Tihange 2, u kterých nyní probíhají přípravy k ukončení jejich provozu. Doel 3 má provoz ukončit v říjnu 2022 a Tihange 2 v únoru 2023.
Provozovatel elektráren, společnost Engie Electrabel, by rád nechal reaktory Doel 4 a Tihange 3 v provozu dalších 20 let. V první polovině roku společnost podrobila bloky Tihange 1 a Doel 1 a 2 rozsáhlé generální opravě, které jim umožní provoz alespoň v dalších příštích pěti letech.
<h2>Případný provoz elektráren po roce 2025 může být problém</h2>
<figure id="attachment_21156" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg"><img class="size-full wp-image-21156" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/04/Jaderná-elektrárna-Tihange-512x383.jpg 512w" alt="" width="725" height="543" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Tihange.</figcaption></figure>
Pokud by elektrárny měly být provozovány i po roce 2025, musí od té doby splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima. Pro společnost je největším problémem čas. Implementace opatření může zabrat až několik let a společnost prohlásila, že pokud povolení provozu elektráren po roce 2025 nebude vydáno do konce tohoto roku, <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/belgie-vaha-prodlouzenim-provozu-jadernych-elektraren-novem-roce-muze-byt-pozde">zřejmě nestihne vyžadovaná opatření implementovat</a>.
<blockquote>„Implementace opatření bude výzvou, pokud nezískáme rozhodnutí o povolení dalšího provozu do konce roku. Netvrdím, že to bude nemožné, ale čím déle budeme čekat, tím složitější úkol to bude,“ uvedla pro zpravodajskou agenturu Montel tisková mluvčí společnosti s tím, že objednávky paliva a komponent, stejně jako další investice, zaberou čas.</blockquote>
<h2>Chemická společnost plánuje plynovou elektrárnu</h2>
Chybějící elektřinu bude nezbytné nahradit z jiných zdrojů, kromě obnovitelných zdrojů energie se uvažuje také o nových elektrárnách na plyn. Podle zpráv belgických médií chce jednu postavit chemická společnost Tessenderlo. Elektrárna o výkonu 900 MW by doplnila stávající elektrárnu ve stejném místě.

Belgické jaderné elektrárny s největší pravděpodobností ukončí svůj provoz v roce 2025. Uvádí to nová dohoda vlády

Stavbu elektrárny Hinkley Point C zpomalil koronavirus a ta nesplní některé milníky naplánované na tento rok. Problémem jsou především dodávky materiálu. EDF uvádí, že je schopná zpoždění dohnat, pokud se <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-07-30/edf-s-hinkley-nuclear-plant-set-to-miss-key-deadlines-this-year">neobjeví druhá vlna epidemie</a>.
Pandemie onemocnění COVID-19 podstatně ovlivnila prakticky každou činnost v energetice, včetně výstavbových projektů. A nevyhnula se ani jednomu z aktuálně největších a nejdražších – elektrárně Hinkley Point C. Zpoždění přiznal investor elektrárny, společnost EDF.
Problémy má společnost hned se třemi milníky, přičemž jeden je klíčový pro to, aby byla elektrárna spuštěna v plánovaném termínu v roce 2025. EDF ale zůstává relativně optimistická a vidí možnost, jak zpoždění dohnat do konce roku 2021. Má to ale jeden podstatný háček – nesmí přijít druhá vlna pandemie.
<blockquote>„Podařilo se nám některé zpoždění absorbovat, ale pro takové zpoždění máme v harmonogramu prostor,“ uvedl hlavní manažer výstavby Stuart Crooks. </blockquote>
Hlavní důvod aktuálních zpoždění je u dodavatelů. Ti nyní kvůli epidemii pracují pouze na polovinu svých kapacit a zvyšují produkci relativně pomalu. Zpoždění jsou i na stavbě, kde jsou svařovány ocelové části vložek pro reaktorovou budovu. První by měla být hotova v září, druhá až na konci roku.
<figure id="attachment_85229" class="wp-caption alignleft" style="width: 1712px;"><img class="size-full wp-image-85229" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06.jpg 1712w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-512x367.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-768x550.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-1024x734.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-725x520.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/06/0_MT_SL_270619_HinkleyPointCmilestone_06-800x573.jpg 800w" alt="Výstavba Hinkley Point C" width="1712" height="1227" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba Hinkley Point C</figcaption></figure>
Další zpoždění způsobily omezené možnosti, jak dopravit potřebnou ocel z Francie v době nejtvrdších ochranných opatření. EDF se rozhodla poslat vlastní zaměstnance, aby dovoz materiálu obstarali. Ani to ovšem nepomohlo, jelikož stále čekají na dodání kovových plátů ze Španělska.
Management přizpůsobil veškeré úkoly na stavbě tak, aby bylo prodlení s plněním co nejmenší. Kvůli tomu ale již není v harmonogramu dostatek prostoru pro případné zpoždění způsobené druhou vlnou epidemie.
Samotná EDF nemá problémy pouze ve Spojeném království, ale i ve Francii. Kromě prodlení s běžnou údržbou reaktorů se dá předpokládat zpoždění i na výstavbě jaderné elektrárny ve Flamanville. Na této stavbě byly práce přerušeny <a href="https://www.power-technology.com/uncategorised/coronavirus-company-news-summary-edf-says-construction-delays-likely-nuclear-plant-bill-ramps-up-for-georgia-power/">mezi polovinou března a počátkem května</a>.

Koronavirus zpomalil výstavbu Hinkley Point C, problémem bude až druhá vlna

Americká vládní agentura DFC, která slouží jako tamní rozvojová banka, přistoupila ke zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů, přičemž se plánuje zaměřit na pokročilé jaderné technologie na rozvíjejících se trzích. Financování je zásadní položkou pro jaderné projekty vzhledem k jejich delší době realizace. Finance vládní agentury by tak měly americkému průmyslu pomoci například v konkurenci ruským a čínským technologiím.
Spojené státy se v posledních letech snaží dostat do popředí svůj jaderný průmysl, přičemž řadu příležitostí nabízí převážně zahraniční trhy. Jednou z podstatných překážek rozvoje jaderné energetiky je nicméně náročné financování, které může projekty značně prodražit. V tomto ohledu mohou pomoci rozvojové banky a státní financování, které obvykle nabízí příhodnější podmínky než soukromý sektor.
Americká vládní agentura U.S. International Development Finance Corporation (DFC), která slouží jako investiční a rozvojová banka, tak v minulém týdnu podle serveru S&amp;P Platts <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/072420-us-agency-ends-ban-will-now-finance-advanced-nuclear-projects-abroad" target="_blank" rel="noopener">zrušila zákaz financování jaderných projektů v zahraničí</a>. Zákaz pro financování byl historickým pozůstatkem, jelikož agentura vznikla v loňském roce sloučením dvou institucí, pro které zákaz platil. Zrušení zákazu předcházel měsíc trvající konzultační proces, přičemž 98 % ze zhruba 800 obdržených připomínek, mimo jiné ze strany akademické sféry, odborníků, zástupců průmyslu či členů kongresu, zrušení podpořilo.
<blockquote>„Modernizace politiky DFC s cílem nabídnout financování jaderných projektů podporuje rozvojový mandát agentury, posiluje zahraniční politiku USA a uznává pokroky v technologii, která by mohla posílit dopad jaderné energetiky obzvláště na rozvíjejících se trzích. Například pokročilé jaderné technologie vyvíjené a používané ve Spojených státech, včetně malých modulárních reaktorů (SMR) a mikroreaktorů, budou mít výrazně nižší náklady než tradiční jaderné elektrárny a mohou být vhodné pro rozvojové země,“ <a href="https://www.dfc.gov/media/press-releases/dfc-begins-public-comment-period-proposed-change-nuclear-energy-policy" target="_blank" rel="noopener">uvedla agentura při zahájení konzultačního procesu pro zrušení zákazu financování</a>.</blockquote>
Podle Jeremyho Harrella, jednatele společnosti ClearPath, jež se zaměřuje na podporu rozvoje nízkouhlíkových technologií a klimatickou politiku, je tento krok extrémně důležitý pro konkurenceschopnost amerického průmyslu. Ten totiž čelí konkurenci zejména ruského a čínského jaderného průmyslu a jejich financování.
Projekty v oblasti jaderné energetiky by podle Harrella mohly být financovány až ve 30 různých zemích, které projevily zájem o rozvoj jaderné energetiky, včetně Alžírska, Brazílie, Egyptu, Ghany, Indie, Jordánska, Keni, Mexika, Maroka, Nigeru, Nigérie, Jihoafrické republiky, Súdánu, Tuniska, Ugandy, Ukrajiny, Vietnamu či Zambie.

USA: Zrušení zákazu financování zahraničních jaderných projektů má zemi pomoci v konkurenceschopnosti

Electrabel, provozovatel belgických jaderných elektráren, musí do roku 2025 implementovat „pofukušimská“ bezpečnostní opatření na všech provozovaných jaderných elektrárnách, které chce provozovat i po roce 2025. Aktuálně mají být ovšem všechny belgické jaderné reaktory odstaveny po roce 2025. Je ale možné, že provoz některých bloků bude prodloužen.
Provozovatel belgických jaderných elektráren Doel a Tihange, společnost Electrabel, stojí před složitým rozhodnutím. Na straně jedné společnost nemá jistotu, že jí bude povolen provoz jejich reaktorů i po roce 2025, na straně druhé pokud by byl povolen, musí od roku 2025 splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima.
<blockquote>„Implementace opatření bude výzvou, pokud nezískáme rozhodnutí o povolení dalšího provozu do konce roku. Netvrdím, že to bude nemožné, ale čím déle budeme čekat, tím složitější úkol to bude,“ uvedla pro Montelnews.com tisková mluvčí společnosti s tím, že objednávky paliva a komponent, stejně jako další investice, zaberou čas. </blockquote>
Pro společnost je největším problémem čas. Implementace opatření může zabrat několik let a tisková mluvčí společnosti dokonce prohlásila, že pokud povolení provozu elektráren po roce 2025 nebude vydáno do konce tohoto roku, zřejmě nestihne vyžadovaná opatření implementovat.
Nejedná se přitom o drobné úpravy – elektrárna musí být po havárii ve Fukushimě schopná přestát i náraz velkého dopravního nebo vojenského letadla. Úprava každého z bloků jaderné elektrárny vyjde dle odhadů na cca 500 mil. EUR (cca 13 mld. Kč).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1595532584.json“,“caption“:“Výroba elektřiny v Belgii je na jaderných elektrárnách založena“}
Electrabel v minulosti požádal místní vládu o prodloužení provozu čtvrtého bloku jaderné elektrárny Doel a třetího bloku elektrárny Tihange až do roku 2045. U bloku Doel 3 a Tihange 2 nyní probíhají přípravy k ukončení jejich provozu – Doel 3 má provoz ukončit v říjnu 2022 a Tihange 2 v únoru 2023.
Konečného rozhodnutí o prodloužení provozu se společnost stále nedočkala, zejména kvůli přetrvávajícím problémům s ustavením nové vlády.
&nbsp;

Belgie váhá s prodloužením provozu jaderných elektráren, po Novém roce může být pozdě

Skupina poslanců Evropského parlamentu, kteří vedou vyjednávání o budoucí podpoře v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, připustili, že by mohla existovat pravidla, při kterých by na podporu dosáhly i plynové zdroje. Výjimka by se ovšem <a href="https://www.reuters.com/article/us-climate-change-eu-transitionfund/eu-lawmakers-ban-nuclear-from-green-transition-fund-leave-loophole-for-gas-idUSKBN2472HN">nevztahovala na jaderné zdroje</a>.
Na půdě Evropského parlamentu a Evropské komise není ani po pondělním jednání shoda nad tím, které zdroje budou moci čerpat podporu z mechanismu pro spravedlivou transformaci (pozn. v angličtině „Just Transition Fund“). V rámci podpory se plánuje vyplatit až 40 mld. EUR.
Přestože se v minulém týdnu všechny členské státy Evropské unie shodly na vyloučení podpory pro fosilní zdroje, skupina europoslanců, která vede jednání o podmínkách podpory, připustila, že některé plynové zdroje by na podporu přeci jen mohly dosáhnout.
I v případě, že by byla tato podoba pravidel schválena, by plynové zdroje obecně nesplňovaly požadavky na udržitelné financování, jak to předvídá evropská taxonomie. Pouze při splnění specifických podmínek by mohla být konkrétnímu projektu udělena výjimka a podporu by čerpat mohl.
<figure id="attachment_37535" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37535" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544-512x384.jpg 512w" alt="Elektrárna Počerady" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Počerady</figcaption></figure>
Pravidla podpory mají být hotova v září tohoto roku, následně budou dojednána s Evropskou komisí a vládami členských států.
Jako obvykle i při přípravě mechanismu pro spravedlivou transformaci budí nejvíce vášní plynové zdroje a jaderné zdroje, které jsou prosazovány především státy V4.
Z pohledu států V4 se ovšem jedná o ne zcela pozitivní výsledek. Z výsledků projednávání lze totiž vyčíst, že pro Evropský parlament je aktuálně přijatelnější podpořit plynové zdroje než jaderné elektrárny.
Především pro Polsko a Českou republiku by mělo jít o důležitou informaci, protože právě tyto členské státy aktuálně plánují výstavbu nových jaderných bloků. Česká republika se aktuálně připravuje na notifikaci veřejné podpory, která by měla být schválena do konce roku 2022.

Evropská Unie

Plyn možná, jádro ne: vedoucí skupina europoslanců se odchýlila od původního návrhu

Estonsko intenzivně zkoumá možnosti využití malých modulárních reaktorů . Nově se na výzkumu bude podílet i švédská energetická společnost Vattenfal, která se přidá k v lednu oznámeným společnostem Fortum a Tractebel. Výsledky mají být známy na začátku roku 2021.
V lednu podepsala estonská Fermi Energia, založená estonskými energetickými odborníky za účelem rozvoje nasazení malých modulárních reaktorů (SMR) v Estonsku, memorandum o porozumění s finskou energetickou společností Fortum a belgickou strojírenskou společností Tractebel. Se zmíněnými společnostmi Fermi Energia spolupracuje na výzkumu vybudování SMR v Estonsku.
Ve středu se k této skupině přidal i švédský Vattenfall. Studie mimo jiné prozkoumá, jak daleko pokročil vývoj technologie SMR, jejich cenu, licencování a obecně, jaká by mohla být budoucnost takového reaktoru v Estonsku.
<blockquote>„Každý, kdo se účastní pilotní studie, přispívá svými dovednostmi a výměnou získává více znalostí o tom, jak by technologie SMR mohla fungovat v praxi,“ uvedl Vattenfall <a href="https://group.vattenfall.com/press-and-media/news--press-releases/newsroom/2020/vattenfall-takes-part-in-estonian-pilot-study-on-small-modular-reactors">ve své tiskové zprávě</a>.</blockquote>
Estonsko má nejvyšší emise oxidu uhličitého na jednotku vyrobené elektřiny v celé Evropské unii. Emise v domovské zemi Vattenfallu, Švédsku, patří přitom díky výrobě elektřiny z převážné části ve vodních, větrných a jaderných elektrárnách mezi nejnižší na světě.
<blockquote>„Je to způsob, jak pochopit, jak daleko pokročil vývoj technologie SMR. Výroba elektřiny v Estonsku je do značné míry založena na ropných břidlicích, což je surovina s největší produkcí oxidu uhličitého, která existuje. Posun v estonské výrobě elektřiny by byl důležitým opatřením v oblasti klimatu pro celou EU,“ řekl Torbjörn Wahlborg, vedoucí oddělení výroby energie společnosti Vattenfall.
„Fosil free je heslem pro vše, co děláme. Jaderná energie má velmi nízké emise oxidu uhličitého a může přispět ke snížení využívání fosilních paliv v EU. Vývoj malých jaderných reaktorů pro nás vypadá slibně a je samozřejmě zajímavé sledovat technologický vývoj ve všech typech zdrojů energie, které sami používáme pro výrobu elektřiny,“ uvádí Mats Ladeborn, vedoucí oddělení pro rozvoje jaderných elektráren společnosti Vattenfall.</blockquote>
<h2>Fermi Energia paralelně pracuje na studii proveditelnosti</h2>
Fermi Energia v červenci loňského roku zahájila studii proveditelnosti vhodnosti SMR pro nasazení pro výrobu elektřiny v zemi a dosažení cíle v oblasti klimatu pro rok 2030. Jako vhodné reaktory byly vybrány čtyři inovativní SMR – Moltex Energy SSR-W300, Terrestrial Energy IMSR-400, GE Hitachi BWRX-300 a NuScale SMR.
V říjnu loňského roku potom Fermi Energia <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/estonsko-se-ma-vydat-smerem-malych-modularnich-reaktoru-fermi-energia-chce-vybrat-vhodny-model">podepsala memorandum o porozumění s americko-japonskou společností GE Hitachi Nuclear Energy</a>, vyvíjející SMR s označením BWRX-300.
Očekává se, že obě studie budou dokončeny do konce tohoto roku a budou zveřejněny na začátku roku 2021.
Více informací o nejpokročilejších SMR je k dispozici v našich předchozích článcích s přehlednými infogafikami:
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-ve-vystavbe">Malé modulární reaktory (SMR) ve výstavbě</a>
<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/infografika-male-modularni-reaktory-smr-pokrocile-fazi-vyvoje">Malé modulární reaktory (SMR) v pokročilé fázi vývoje</a>
<a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA.png"><img class="aligncenter wp-image-81213 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA.png 1300w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-512x337.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-768x505.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-1024x673.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-725x477.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/SMR_INFOGRAFIKA-800x526.png 800w" alt="" width="1300" height="855" /></a>

Estonsko zintenzivňuje výzkum využití malých modulárních reaktorů. Přizvalo si švédský Vattenfall

Americký národní regulátor (NRC) schválil provoz po dobu dalších 20 let pro 2. a 3. blok jaderné elektrárny Peach Bottom, kterou vlastní Exelon Generation Company. Provozní životnost elektrárny se tím prodloužila na 80 let. V tomto případě jde o druhé udělení prodloužení provozní licence od amerického národního regulátora poté, co minulý rok v prosinci obdržely obdobné prodloužení licence bloky Turkey Point 3 a 4. 
Prodloužení licence k provozu Peach Bottom 2 nyní vyprší 8. srpna 2053 a třetímu bloku 2. července 2054. NRC zdůvodňuje své rozhodnutí ve své Zprávě o hodnocení bezpečnosti, v žádosti uveřejněné minulý měsíc a v Závěrečném dodatkovém prohlášení o dopadech na životní prostředí zveřejněném v lednu. Bezpečnostní aspekty pro obnovení licence posoudil také Poradní výbor NRC pro bezpečnost reaktorů.
<h2>Významné investice do technologie elektrárny</h2>
Společnost Exelon odeslala žádost na obnovu licence pro své dva bloky, které se nachází v americké Pensylvánii v červenci 2018. Firma uvedla, že v poslední době provedla významné investice do nového vybavení a technologií ke zvýšení instalovaného výkonu elektrárny o 12 %. Mnoho hlavních komponent elektrárny včetně vysoko a nízkotlakých dílů turbíny, separátorů vlhkosti, elektrogenerátorů a blokových transformátorů bylo vyměněno nebo vylepšeno.
<figure id="attachment_81921" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-81921" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Peach-Bottom-Exelon-Generation-725x409.jpg 725w" alt="" width="730" height="412" /><figcaption class="wp-caption-text">JE Peach Bottom; Autor: Exelon Generation</figcaption></figure>
Bryan Hanson, výkonný ředitel jaderné divize Exelon Nuclear, sdělil, že možnost provozovat elektrárnu Peach Bottom dalších 20 let je skvělou zprávou pro životní prostředí, zaměstnance elektrárny a občany.
<blockquote>„Jaderné elektrárny však musí zůstat finančně životaschopné, aby mohly být nadále provozovány,“ řekl Hanson. „Je zásadní, abychom pokračovali v politických reformách, které oceňují ekologické, ekonomické, hospodářské a strategické přínosy, které poskytuje bezuhlíková jaderná energetika.“</blockquote>
<h2>Program řízeného stárnutí jako podmínka prodloužení provozu</h2>
NRC na základě Amerického zákona o atomové energii vydává licenci k provozu komerčních energetických reaktorů na 40 let. Tato licence může být prodloužena o dalších 20 let na dobu 60 let. Většina amerických komerčních reaktorů je již nyní provozována na základě obnovené licence.
Druhé prodloužení licence umožní prodloužit provoz o dalších 20 let po 60 letech provozu, přičemž proces posouzení žádosti se zaměřuje na program řízení stárnutí zařízení během 60 až 80letého provozního období.
<figure id="attachment_10593" class="wp-caption alignnone" style="width: 751px;"><img class="size-full wp-image-10593" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg 751w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-725x480.jpg 725w" alt="" width="751" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Varný reaktor (BWR). Zdroj: nrc.gov</figcaption></figure>
Peach Bottom 2 a 3 jsou varné reaktory, které zahájily komerční provoz v roce 1974. Pokud bude elektrárna v provozu po celou dobu prodloužené životnosti, zamezí se podle výpočtu Exelonu díky jejímu provozu emisím oxidu uhličitého o objemu 536 milionů tun.
<h2>O prodloužení provozu požádají i další čtyři reaktorové bloky</h2>
V současnosti posuzuje NRC žádost o prodloužení provozu pro první dva bloky JE Surry. Výsledné stanovisko zveřejní v červnu. Podle dopisů o záměru zaslaných regulátorovi hodlá v průběhu tohoto roku žádat o prodloužení licence JE North Anna 1 a 2 a příští rok JE Oconee 1 a 2.
<figure id="attachment_48558" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-48558" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-1024x820.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-1024x820.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-768x615.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-725x580.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633-800x641.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/HD.6D.371_10856487633.jpg 1279w" alt="" width="525" height="420" /><figcaption class="wp-caption-text">Jaderná elektrárna Surry 1 byla uvedena do provozu v roce 1972; Autor: Energy.gov</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie (JE Peach Bottom): Exelon

Druhá americká jaderná elektrárna získala povolení pro 80letý provoz

Německá strana Zelených požaduje konzultaci s polskou vládou v souvislosti s plánovanou stavbou jaderných elektráren v Polsku. Polsko neposlalo posudek dopadů na životní prostředí sousedním zemím, podle Polska pro to není důvod. Ke kritice se přidalo i Rakousko.
Polsko plánuje postavit 6<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/jaderna-energetika-ve-stredni-evrope"> jaderných elektráren</a>. K zahájení stavby první z nich by mohlo dojít již za 4 roky u obce Zarnowiec, která leží u Baltského moře.
<h2>Žádný oficiální posudek</h2>
Dle zpravodajského portálu <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/polands-first-nuclear-power-plants-are-attracting-criticism-from-its-neigbours/">EURACTIV</a> je Berlín přímo rozzuřen, protože zatím nedostal od Polska posouzení dopadů na životní prostředí, což je dáno mezinárodním právním předpisem. Na tento fakt si již stěžovali němečtí zástupci strany Zelených ministrovi hospodářství a energetiky, Peterovi Altmaierovi, v oficiálním dopise z loňského listopadu. Tuto skutečnost označili přímo za „nepochopitelnou a nepřijatelnou“.
Ministr Altmaier se obrátil na předsedkyni Výboru pro jadernou bezpečnost v Bundestagu, aby využila mezinárodního práva a požádala o konzultaci s polskou vládou. To se zatím nestalo.
V případě velkých projektů, kam se výstavba <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/polsko-ma-rozhodnout-financovani-sve-prvni-jaderne-elektrarny-pristim-roce">jaderné elektrárny</a> počítá, jsou státy obvykle povinny provádět přeshraniční posouzení dopadů na životní prostředí. Případně dotčené státy mají také právo požádat o přímou konzultaci. Nicméně žádný posudek nebyl z polské strany sousedním zemím zaslán.
<h2>Pro posudek není důvod</h2>
Polsko sice sepsalo strategické posouzení vlivů na životní prostředí v rámci energetické strategie pro rok 2040, ale v dokumentu bylo psáno, že „žádné potenciálně významné dopady na životní prostředí ostatních členských zemí“ nebyly nalezeny. A vzhledem k tomu, že Německo žádný oficiální požadavek na posouzení nebo konzultaci nepodalo, nic dalšího se neuskutečnilo.
Strana Zelených v Německu ovšem situaci vidí jinak a tvrdí, že Polsko porušuje výše zmíněný mezinárodní zákon. Tajemník ministerstva hospodářství a energetiky ovšem odpověděl, že ministerstvo nebylo upozorněno na případné dopady ze stavby na Německo a tak si nevyžádalo posudek. Strana Zelených se proto nedávno obrátila přímo na Evropskou hospodářskou komisi OSN.
Kromě německé strany Zelených se kritika hrne i ze strany dlouhodobého odpůrce jaderné energetiky – Rakouska. To kritizuje zastaralost posudku a nedostatečnou připravenost vůči možným haváriím či útokům.
V listopadu 2018 předložilo Polsko návrh národního klimatického plánu pro rok 2040. V jeho rámci plánuje výstavbu šesti nových jaderných elektráren, dvou z nich u Baltského moře.
Autor úvodní fotografie: Markus Distelrath

Plány první polské jaderné elektrárny přitahují kritiku z Německa i Rakouska

Francie v nové aktualizaci energetické koncepce počítá s tím, že odstaví kromě dvou reaktorů v roce 2020 dalších 14 reaktorů do roku 2035, aby splnila svůj cíl snížit výrobu z jádra na 50 %. První dva reaktory budou odstaveny již v tomto roce v jaderné elektrárně Fessenheim.
Plán na odstavení jaderných elektráren ve Francii nabírá konkrétnější obrysy. V poslední verzi energetické koncepce je již jmenováno 7 jaderných elektráren, ve kterých by mělo být odstaveno vždy po dvou blocích. V seznamu jsou elektrárny Blayais, Bugey, Chinon, Cruas, Dampierre, Gravelines a Tricastin.
Plán současně nepočítá s tím, že by některá z elektráren byla uzavřena zcela. V každé z vytipovaných elektráren některé z bloků zůstanou v provozu. Stát se tak chce velice pravděpodobně vyrovnat s významným úbytkem pracovních pozic, jelikož jaderná elektrárna na sebe váže řadu pracovních příležitostí a to jak přímo, tak i nepřímo u dodavatelských společností.
Francie se díky uzavření zmíněných bloků přiblíží svému cíli, aby z jaderného paliva vyráběla pouze 50 % elektrické energie v zemi. V současné době je to mírně přes 70 %.
Je ovšem nutné dodat, že přestože se Francie rozhodla některé reaktory uzavřít, nejedná se o předčasné ukončení provozu. Elektrárny budou zpravidla uzavřeny po padesáti letech provozu. Obvyklá plánovaná životnost jaderných elektráren se přitom pohybuje kolem čtyřiceti let, nicméně v posledních letech se zvyšuje tlak na dlouhodobější provoz. Není výjimkou povolení provozu do 50 let a Spojené státy americké míří až na 60 let.
Francie současně neplánuje od jaderné energetiky ustoupit a nadále ji nerozvíjet. Přestože na počátku tohoto roku Francie oznámila, že o další dostavbě jaderných elektráren rozhodne nejdříve po spuštění třetího bloku ve Flamanville, je v plánu až šest nových reaktorů type EPR.