Polovina z 10GW uhelné flotily Španělska byla ve středu o půlnoci oficiálně vyřazena z provozu po desetiletích provozování. Důvodem je na jedné straně zpřísňování emisních limitů a na druhé nízké ceny zemního plynu, které uhelné elektrárny vytlačují z trhu.
V souvislosti se zpřísňujícími se emisními limity pro emise síry a dalších znečišťujících látek <a href="https://www.montelnews.com/en/story/spain-closes-half-coal-fleet-on-green-concerns-cheap-gas/1127582">byla dle portálu Montel odstavena</a> polovina španělské uhelné flotily. K odstavení dojde u uhelných elektráren, které nebyly kvůli své nízké ziskovosti modernizovány tak, aby nové limity splnily.
<blockquote>„Uhlí bylo vytlačeno zvláště cenami plynu. Z části ale také kvůli cenám ETS (systém obchodovaní s emisními povolenkami),“ pronesl Pedro Linares, profesor na madridské Papežské univerzitě Comillas. „Funguje ETS? S těmihle cenami plynu funguje.“</blockquote>
Španělsko zaznamenalo od roku 2019 výrazný přechod z uhlí na plyn, přičemž tomu nenapomohly pouze rekordně nízké ceny zemního plynu, ale také, jako již bylo naznačeno, cena emisní povolenky. Ta vzrostla z 8 EUR/t v roku 2014 na nynějších zhruba 27 EUR/t, přičemž v roce 2019 atakovala hranici 30 EUR/t.
<h2>COVID-19 a útlum výroby uhelných elektráren</h2>
V první polovině letošního roku vyrobily španělské uhelné elektrárny pouhých 3,1 TWh, znamenajících meziroční pokles o 59 %. Oproti tomu produkce plynových elektráren poklesla pouze o 26 % na 14,4 TWh v době, kdy poptávka po elektrické energie byla výrazně utlumena kvůli opatřením spojeným s onemocněním COVID-19.
K dnešnímu dni tak zůstává v provozu pouze 6 uhelných elektráren, které své palivo převážně dovážejí – As Pontes (1,4 GW) a Litoral (1 GW) ve vlastnictví společnosti Endesa, Abono (878 MW) a Soto de Ribera (346 MW) společnosti EDP, Barrios (570 MW) od společnosti Viesgo a Lada 4 (348 MW) od společnosti Iberdrola.
<h2>Odklon od uhlí bude pokračovat</h2>
Společnosti Endesa, Iberdrola a Viesgo již dle mluvčího španělského ministerstva životního prostředí podaly žádost o odstavení jejich zbývajících uhelných jednotek.
Portugalské EDP potom oznámilo přestavbu bloku Abono 1 (342 MW) na plyn do konce roku 2022. Instalovaný výkon bloku má poklesnout na 181 MW. Druhý blok, Abono 2 (536 MW), má i nadále zůstat v provozu.
<blockquote>„Dokud plyn zůstává levnější, je dobré zbavit se emisí z uhlí,“ říká profesor Linares.</blockquote>
<h2>Přechod k obnovitelným zdrojům energie</h2>
Odstavení uhelných elektráren jde ruku v ruce s plánem na zvýšení instalovaného výkonu v solárních a větrných elektrárnách ve Španělsku, a to až na 96,8 GW do roku 2030.
Společnost Endesa v tomto týdnu oznámila svůj plán vybudovat 700 MW instalovaného výkonu celkem v solárech a větrnících v komplexu uhelné elektrárny Compostilla. Mimo to již plánuje <a href="https://www.spglobal.com/marketintelligence/en/news-insights/trending/RPSz2pmlidzWDnYezOU9TQ2">vybudovat 1,7 GW instalovaného výkonu v obnovitelných zdrojích energie</a> v provincii Teruel.
Společnost Iberdrola pak plánuje vystavět 400MW fotovoltaickou elektrárnu v komplexu uhelné elektrárny Velillla.

Uhlí

Španělsko odstavilo polovinu svého instalovaného výkonu v uhelných elektrárnách

Naftařská společnost Repsol má v plánu společně s těžařem Saudi Aramco zprovoznit projekt na výrobu syntetického vodíku, který by mohl produkovat až 3,6 mil. litrů paliva ročně do roky 2024.
Španělský deník <a href="https://elpais.com/economia/2020-06-15/repsol-se-asocia-con-saudi-aramco-para-construir-plantas-de-combustibles-limpios.html">El País přinesl informaci</a>, že společnost Repsol chce realizovat pilotní projekt na vybudování 10 MW výrobny „zeleného“ vodíku, který má vzniknout v areálu stávající rafinérie společnosti v Baskickém Bilbau. Zařízení na produkci vodíku má stat kolem 60 milionů eur a je součástí projektu zaměřeného na dekarbonizaci, který má take zahrnovat zachycování CO2 a zařízení na výrobu paliva z odpadu.
Těžařské společnosti Repsol a Saudi Aramco podepsaly memorandum o porozumění a měly by společně participovat na technologickém řešení projektu. Syntetická paliva se mají vyrábět pomocí zeleného vodíku a zachyceného CO2. Toto palivo pak bude možné použít například pro automobily a letadla.
“Španělsko musí založit svoji dekarbonizační strategii na své technologii a možnostech průmyslu. Produkce zeleného vodíku a jeho kombinace se zachycením a použitím pCO2 pro účel výroby bezemisních paliv je součástí plánu Repsolu na dekarbonizaci. Díky tomuto projektu se Španělsko zařadí mezi významné evropské hráče v oblasti snižování emisí,” uved CEO Repsolu Josu Jon Imaz.
V první fázi má být vyráběno denně 50 barelů, tedy zhruba 10 000 litrů, syntetického paliva, které bude mít nulovou emisní stopu CO2 v průběhu celého výrobního cyklu. Zachytávání CO2 má probíhat přímo z ovzduší. Kromě experimentu se syntetickými palivy je Repsol činný i v nízkoemisních zdrojích, kde například tento rok buduje ve Španělsku fotovoltaický park o instalovaném výkonu 126 MW jehož investiční náklady jsou necelých 100 milionů eur.

Emise CO2

Španělský Repsol chce v Bilbau postavit továrnu na výrobu syntetického vodíkového paliva

Spotřeba elektřiny v evropských zemích, které byly nejvíce zasaženy onemocněním COVID-19, se začala vracet k normálu a zdá se, že již dosáhla svého dna. <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/042320-first-signs-of-european-power-demand-bounce-as-lockdowns-ease">O téměř deset procent oproti minimům</a> se spotřeba zvedla ve Španělsku i Itálii. V ČR je propad spotřeby odhadován na cca 15 %. 
Postupné změkčování opatření proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 v nejvíce postižených státech se pozitivně projevuje i na spotřebě elektřiny, která se pomalými krůčky začíná vracet k normálu. Ve srovnání s předchozími roky je ale spotřeba i nadále podprůměrná.
Nejviditelnější je návrat ve Španělsku a Itálii, kde se spotřeba od minim zvedla o cca 10 %. Naopak Velká Británie a Francie, kde opatření s největším vlivem na spotřebu elektřiny ještě nebyla uvolněna, se stále pohybují okolo svého dna.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587731800.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit“}
Postupným návrat je nejvíce vidět na Itálii – jek je vidět na grafu, v týdnu od 6. dubna byl propad nejvýraznější a blížil se až 30 %. Itálie již některá opatření zmírnila od 14. dubna a od té doby je vidět mírný nárůst. Větší rozvolňování se dá podle italského premiéra očekávat od 4. května.
<h2>Zatížení v České republice se propadlo až o 15 %, uvádí ČEPS</h2>
Ochranná opatření se nevyhnula ani České republice a v důsledku toho se podstatně snížila spotřeba elektřiny i na našem území. V České republice přitom ke zlomu došlo až počátkem dubna, celý březen bylo stále možné považovat za relativně průměrný.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587723460.json“,“caption“:“Graf lze libovolně přiblížit označením části grafu, kterou chcete přiblížit.“}
Největší pokles lze z dat vysledovat na letošní velikonoční pondělí. Je ale nutné dodat, že velikonoční pondělí v minulém roce vyšlo až na 17 kalendářní týden, zatímco tento rok se jednalo již o 16 kalendářní týden.
Z dat společnosti ČEPS vyplývá, že zatížení elektrizační soustavy je v poslední době v pracovních dnech mezi 6. a 20. hodinou nižší o cca 1 200 MW, o víkendech jde přibližně o 700MW snížení. Tato situace nicméně není mimořádná a nevyžaduje žádná speciální opatření.
<blockquote>„Společnost ČEPS nemá a v současné době ani nepředpokládá provozní problémy se zajištěním výkonové rovnováhy v reálném čase. Situaci řešíme standardními nástroji dispečerského řízení,“ říká Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a. s.</blockquote>

Elektřina

Spotřeba elektřiny v nejvíce zasažených zemích EU se zvolna zvyšuje, v ČR byl pokles až 15 %

Největší evropská fotovoltaická elektrárna s instalovaným špičkovým výkonem 500 MWp začala vyrábět elektřinu. Elektrárna Núñez de Balboa, skládající se z více než 1,4 milionu kusů solárních panelů, se nachází ve slunném Španělsku. Provozovatel elektrárny, společnost Iberdrola, ji postavila během jediného roku za necelých 300 milionů EUR.
Španělský energetický gigant Iberdrola <a href="https://www.iberdrola.com/press-room/news/detail/nunez-balboa-operational-iberdrola-commissions-europe-s-largest-photovoltaic-plant">uvedl v minulém týdnu</a> do provozu zatím největší evropskou fotovoltaickou elektrárnu. Elektrárna Núñez de Balboa na jihu Španělska má instalovaný špičkový výkon 500 MWp, do sítě pak může dodávat až 391 MW. Elektrárnu tvoří celkem 1 430 000 solárních panelů, 115 střídačů a 2 rozvodny a rozprostírá se na území čítajícím téměř 1000 hekatrů.
Celý projekt byl vybudován během jediného roku a dokončen na konci loňského roku, od té doby probíhal testovací režim. Stavba elektrárny vyšla na  290 milionů EUR (zhruba 7,8 miliardy Kč) a byla financována za přispění Evropské investiční banky. Elektrárna by měla dle společnosti Iberdrola ročně vyrobit 832 GWh a ušetřit tak emise ve výši 215 tisíc tun CO2.
<h2>Prvenství dlouho nevydrží, větší elektrárna na obzoru</h2>
Společnost Iberdrola, která zaměřuje svoji strategii na obnovitelné zdroje ve Španělsku, plánuje do roku 2022 instalovat více než 2 000 MW ve fotovoltaických elektrárnách. Celkově pak v nových OZE chystá 3 GW v příštích dvou letech a 10 GW do roku 2030.
Po uvedení do provozu elektrárny Núñez de Balboa (500 MW) do provozu má Iberdrola v plánu dalších 1300 MW v šesti projektech: Francisco Pizarro (590 MW), Ceclavín (328 MW), Arenales (150 MW), Campo Arañuelo I, II a III (150 MW), a Majada Alata a San Antonio (každý 50 MW).
První ze jmenovaných, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-spanelsku-ma-vyrust-nejvetsi-evropska-solarni-elektrarna-instalovanym-vykonem-temer-600-mw">elektrárna Francisco Pizarro,</a> svým výkonem současnou elektrárnu předčí o 90 MW. Práce na stavbě tohoto projektu začaly před dvěma měsíci a v provozu by měla být v příštím roce, současné evropské prvenství Núñez de Balboa tak nebude trvat dlouho.
Předchozí největší evropskou solární elektrárnou byla 300MW elektrárna Cestas na jihu Francie.
Zdroj úvodní fotografie: Iberdrola

Obnovitelné zdroje

Největší fotovoltaická elektrárna v Evropě začala dodávat elektřinu do sítě

Švédsko a Španělsko jsou nejlevnějšími evropskými trhy pro dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) z obnovitelných zdrojů energie (OZE). <a href="https://about.bnef.com/blog/sweden-spain-the-cheapest-european-markets-for-wind-and-solar-corporate-ppas-bnef-survey-finds/" target="_blank" rel="noopener">Ukázala to analýza výzkumníků z BloombergNEF (BNEF)</a>, podle které jsou nejnižší ceny u korporátních PPA dohod na elektřinu z větrných elektráren dosahovány ve Švédsku (30,5 EUR/MWh) a ze solárních elektráren ve Španělsku (35,3 EUR/MWh). Z devíti posuzovaných evropských trhů byly nejvyšší ceny identifikovány u obou technologií ve Spojeném království. 
Průzkum nazvaný „1H 2020 European Corporate PPA Price Survey“ z dílny BNEF kromě nejlevnějších a nejdražších evropských trhů pro PPA dohody o nákupu elektřiny z OZE ukázal, že výsledné dosahované ceny závisí zejména na instalovaném výkonu zdroje, délce kontraktu a jeho struktuře.
<blockquote>„Velmi široký rozsah výsledků byl obzvláště zajímavý, kdy rozdíl mezi nejlevnějšími PPA dohodami, které můžete uzavřít ve Švédsku, a nejdražšími PPA dohodami ve Spojeném království činil přes 30 eur za MWh,“ uvedla Helen Dewhurstová, analytička z BNEF a autorka zprávy.</blockquote>
<figure id="attachment_82761" class="wp-caption alignnone" style="width: 691px;"><img class="wp-image-82761 size-full" style="font-weight: bold; color: #666666; font-size: 0.8125rem; font-style: italic;" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg" sizes="(max-width: 691px) 100vw, 691px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF.jpg 691w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/PPA-BNEF-512x232.jpg 512w" alt="Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF" width="691" height="313" /><figcaption class="wp-caption-text">Minimální a maximální ceny z PPA dohod o nákupu elektřiny ze solárních a větrných elektráren v Evropě. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Spojené státy versus Evropa</h2>
BNEF při provedeném průzkumu zjistil, že kromě technologie a instalovaného výkonu zdroje má na výši ceny elektřiny z PPA dohod velký vliv tvar diagramu či délka smlouvy.
V Evropě je například s 15 až 20letým kontraktem spojená přirážka 1,5 až 2,5 EUR/MWh ve srovnání s více standardními kontrakty na 10 až 15 let. Podle BNEF je toto jeden z hlavních rozdílů mezi PPA dohodami uzavíranými v Evropě a ve Spojených státech, které jsou největším světovým trhem s PPA dohodami a kde delší kontrakty obvykle znamenají slevu.
Trh s PPA dohodami je celkově v Evropě zhruba čtvrtinový ve srovnání se Spojenými státy, kdy BNEF ve Spojených státech registruje dohody na celkový dodávaný výkon 40 GW a v Evropě na 9,8 GW.
<blockquote>„Téměř polovina všech RE100 společností je z Evropy – víme, že poptávka po čisté energii je právě zde. Aby se však zvýšila aktivita kolem PPA dohod na úroveň Spojených států, musíme více popsat regionální rozdíly v oceňování těchto kontraktů, v jejich struktuře a délce,“ dodal Kyle Harrison, analytik z BNEF zaměřující se na korporátní udržitelnost.</blockquote>

BNEF: Nejlevnějšími evropskými trhy pro PPA dohody na OZE jsou Španělsko a Švédsko

Španělsko odevzdalo svůj národní klimaticko-energetický plán Evropské komisi tři měsíce po termínu odevzdání. Dalších pět členských zemí EU, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko, své plány doposud nepředložilo. Informoval o tom <a href="https://www.euractiv.com/section/climate-environment/news/spain-finally-sends-2030-climate-plan-to-brussels/">portál Euractiv</a>. 
Povinnost předložit národní klimaticko-energetické plány s výhledem do roku 2030 vyplývá z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu. Termín odevzdání, konec roku 2019, nebyl dodržen mnohými zeměmi, včetně <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/priprava-klimaticko-energetickych-planu-nebyla-byrokratickym-cvicenim">České republiky</a>. Ta jej odevzdala v polovině ledna 2020.
Podobně jako jiné země i Španělsko odevzdalo svůj klimaticko-energetický plán s několikaměsíčním zpožděním. Země cílí na výrobu <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-uhli-eu-roce-2019-poklesla-24">elektrické energie</a> v roce 2050 pouze z obnovitelných zdrojů. Aby tohoto cíle bylo dosaženo, tak má být v roce 2030 z obnovitelných zdrojů vyráběno 74 % elektřiny. Za tímto účelem má být instalovaný výkon solárních elektráren zvýšen čtyřnásobně a výkon větrných elektráren dvojnásobně. Podíl OZE má růst například i v dopravě, v roce 2030 má jejich podíl činit 28 %.
<h2>Z plánů bude vycházet hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení emisí do roku 2030</h2>
Evropská komise z národních klimaticko-energetických plánů vychází při přípravě hodnocení dopadů zvýšení cíle snížení <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/euractiv-komise-miri-k-zvyseni-cile-snizeni-emisi-55">emisí do roku 2030</a> o 50 %, nebo 55 % ve srovnání s rokem 1990. Pokud nebudou dodaná data i z členských států, které plány doposud neodevzdaly, finální studie bude nekompletní. <a href="https://ec.europa.eu/info/energy-climate-change-environment/overall-targets/national-energy-and-climate-plans-necps_en#final-necps">Jmenovitě</a> se jedná o Francii, Německo, Irsko, Lucembursko a Rumunsko.
Hodnocení dopadů může mimo jiné ovlivnit i momentálně probíhající pandemie konoraviru. Pandemie bude mít nepochybně významné dopady na faktory jako jsou HDP a poptávka po energii. To by výsledné hodnocení dopadů, jež má být zveřejněno v září, mohlo vystavit kritice.
<h2>Státy byly urgovány už v únoru</h2>
Podle portálu Euractiv jsou tyto státy v různých fázích procesu přípravy plánů. Kupříkladu v Lucembursku na konci března skončila veřejná konzultace, přičemž se ale sešlo tolik odpovědí, že podle tamější vlády jejich zpracování zabere nějaký čas. V Rumunsku je plán v interním procesu schvalování vládou a Německo na něm podle ministerstva financí „tvrdě pracuje“.
Frans <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/timmermans-zelena-prumyslova-revoluce-probehne-i-bez-evropy">Timmermans</a>, místopředseda Evropské komise a komisař pro Zelenou dohodu (Green Deal), údajně všechny opožděné vlády kontaktoval již v průběhu února.

Životní prostředí

Pět členských států EU doposud neodevzdalo národní klimaticko-energetické plány Komisi

Spotřeba elektřiny v Německu, Francii a Itálii se po několika týdnech poklesu v důsledku omezení zaměřených na zastavení šíření koronaviru stabilizovala. Pokračující pokles spotřeby na začátku minulého týdne nadále zaznamenávalo Spojené království a Španělsko. <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/04/03/10490005/europe-has-found-a-coronavirus-electricity-demand-floor">Uvádí to model analytiků z ICIS</a>. 
Není překvapením, že z hlediska spotřeby elektřiny je nejvíce ovlivněnou zemí Itálie, epicentrum nákazy v Evropě a země s nejpřísnějšími omezeními. Poptávka po elektřině v Itálii podle modelu ICIS klesla od vypuknutí pandemie o jednu čtvrtinu, nebo 9 GW.
Největší evropský spotřebitel elektřiny, Německo, je ze zmiňovaných pěti zemí nejméně zasaženo, přičemž spotřeba elektřiny zůstala po téměř jeden týden přibližně o 8 %, nebo 5 GW pod očekáváním. Výsledky naznačují, že většina německého průmyslu funguje téměř normálně, přičemž vláda usiluje o následování jihokorejského modelu rozsáhlého testování a karantény, aby předešla nutnosti zavedení přísnějších omezení.
Spotřeba elektřiny ve Francii v některých dnech zaznamenala dokonce strmější pokles než v Itálii. Ve 13. týdnu však pokles ustal, když spotřeba celkově klesla o 20 %, nebo 13,5 GW. V následujících dnech zaznamenala spotřeba dokonce mírný nárůst.
Spotřeba elektřiny na začátku minulého týdne nadále klesala ve Spojeném království a Španělsku. V obou zemích se v tomto období spotřeba pohybovala o téměř o 15 %, nebo 5 GW pod očekáváními. Spojené království zavedlo omezení později než ostatní země, a pokud nedojde k jejich zpřísnění, lze očekávat, že v nadcházejících dnech spotřeba dosáhne svého dna. Španělsko od 30. března zpřísnilo svá opatření a uzavřelo všechny podniky a průmyslová odvětví, jejichž provoz není nezbytně nutný.
<figure id="attachment_82703" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1330px;"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png"><img class="wp-image-82703 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction.png 1330w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-512x241.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-768x361.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-1024x482.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-725x341.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/ICIS_consumption-reduction-800x377.png 800w" alt="" width="1330" height="626" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Procentuální pokles spotřeby elektřiny dle modelu ICIS – sedmidenní klouzavý průměr. Zdroj: ICIS</figcaption></figure>
Modely poskytují klíčové počáteční ukazatele toho, k jakému poklesu může v jednotlivých zemích vzhledem k zavedeným opatřením dojít. Například téměř úplné omezení pohybu obyvatel a uzavření obchodů a průmyslových odvětví, jejichž provoz není nezbytný, v Itálii by mohlo odhalit do jaké míry může případně poklesnout spotřeba elektřiny na jakémkoli „polofunkčním“ evropském trhu s energií.
<h2>Metodika ICIS</h2>
Model ICIS porovnává současnou spotřebu jednotlivých zemí s jejich spotřebou v posledních pěti letech a v prezentovaných výsledcích eliminuje vliv teploty, opatření na zvyšování energetické účinnosti nebo poklesu spotřeby o svátcích a víkendech.
Například pokles teploty o 1 °C znamená navýšení spotřeby elektřiny mezi 300 MW (pro Španělsko a Itálii) a 1,9 GW ve Francii. Zároveň spotřeba elektřiny klesá zhruba o 4 GW o víkendech nebo státních svátcích ve Španělsku a Velké Británii, ale o 6,5 GW ve Francii, 8,7 GW v Itálii a 11,1 GW v Německu.
Úvodní fotografie: Továrna automobilky BMW v Německém Mnichově. Zdroj: BMW

Spotřeba elektřiny v Německu, Francii a Itálii zřejmě dosáhla svého dna. Dále klesá v UK a Španělsku

Španělská společnost Iberdrola <a href="http://ibservices.it2.com//Data/Upload/410oays3_kkf.pdf">plánuje využít při realizaci svého nového větrného projektu komplex Herrera jedny z největších pevninských turbín.</a> Nový větrný projekt se má skládat ze tří větrných parků a jeho celkový instalovaný výkon má činit 63 MW.
Turbíny, které španělská společnost použije pro realizaci svého větrného projektu Herrera, mají být vyrobeny společností Siemens Gamesa. Plánované turbíny mají mít instalovaný výkon 4,5 MW, průměr rotoru má být 145 metrů, jednotlivé listy mají být 71 metrů dlouhé. Turbíny mají mít v sobě zakomponovány moderní technologie pro maximalizaci výroby energie a zlepšení konkurenceschopnosti. Jsou tak ideální pro středně větrné lokality.
Nový projekt se má skládat ze tří větrných parků – Valdesantos, Orbaneja a La Huesa. Všechny tři se mají nacházet v provincii Burgos, která je součástí autonomního společenství Kastilie a León. Orbaneja se má skládat ze 7 turbín a její celkový instalovaný výkon tak má činit 31.5 MW. La Huesa se má skládat ze 4 turbín, Valdesantos poté ze tří. Celkový instalovaný výkon společného projektu tak činí 63 MW.
<h2>Iberdrola pokračuje ve své sázce na obnovitelné zdroje</h2>
Realizací nových větrných projektů společnost Iberdrola pokračuje na cestě ke splnění svého závazku instalovat ve Španělsku přes 3 GW v obnovitelných zdrojích do roku 2022. Do roku 2030 by pak společnost chtěla dosáhnout instalace 10 GW v obnovitelných zdrojích.V současnosti pak Iberdola staví nebo plánuje více jak 4 GW obnovitelných zdrojů.
Ve Španělsku společnost působí hlavně v regionu Kastilie a León, kde v současnosti provozuje obnovitelné zdroje s instalovaným výkonem 5,1 GW, podíl větrných elektráren na tomto celkovém instalovaném výkonu činí 1,5 GW.
Zdroj úvodního obrázku:  <a href="https://www.siemensgamesa.com/products-and-services/onshore/wind-turbine-sg-5-0-132">Siemens Gamesa</a>

Větrné elektrárny

Iberdrola ve Španělsku využije jedny z největších pevninských větrných turbín

Španělský výrobce Equipos Nucleares SA (ENSA) nedávno doručil zbývající dva náhradní parogenerátory do Francie. Dokončil tak objednávku společnosti Framatome z konce roku 2012 na tři tyto komponenty pro použití v tlakovodních reaktorech s jednotkovým elektrickým výkonem 900 MWe. Firma zatím nezveřejnila, na kterou elektrárnu budou parogenerátory nainstalovány.
<figure id="attachment_2342" class="wp-caption alignnone" style="width: 570px;"><img class="size-full wp-image-2342" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/epr-reaktor.png" sizes="(max-width: 570px) 100vw, 570px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/epr-reaktor.png 570w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/04/epr-reaktor-512x432.png 512w" alt="EPR reaktor A - vnější plášť z armovaného betonu B - stěna vnitřního krytu z předpjatého betonu s kovovou výstelkou C - nádoba reaktoru D - parogenerátory E - kompenzátor objemu F - napájecí čerpadla G - aktivní zóna H - budova turbíny I záložní diesel-generátory Zdroj: areva.com" width="570" height="481" /><figcaption class="wp-caption-text">EPR reaktor 
A – vnější plášť z armovaného betonu 
B – stěna vnitřního krytu z předpjatého betonu s kovovou výstelkou 
C – nádoba reaktoru 
D – parogenerátory 
E – kompenzátor objemu 
F – napájecí čerpadla 
G – aktivní zóna 
H – budova turbíny 
I záložní diesel-generátory 
Zdroj: areva.com</figcaption></figure>
První parogenerátor byl na základě objednávky dodán na jadernou elektrárnu Gravelines společnosti EDF v březnu 2019. Maliaño, agentura ENSA se sídlem v Kantábrii uvedla, že další dva parogenerátory ponechala společnost ve svém skladu do chvíle, než bylo rozhodnuto o jejich umístění na cílovou elektrárnu.
<h2>Hranice mezi primárním a sekundárním okruhem</h2>
Každý z vyrobených parogenerátorů váží 329 tun má výšku 21 metrů a průměr 4,5 metru. Obě zařízení byla odeslána 10. ledna. Jejich finální umístění zatím nebylo zveřejněno.
Parogenerátory se využívají v tlakovodních reaktorech k přenosu tepla z primárního chladiva reaktoru do vody sekundárního okruhu, která se díky dodané tepelné energii mění v páru, a ta následně pohání turbogenerátor produkující elektřinu. Každý parogenerátor obsahuje tisíce kilometrů tenkých trubiček, uvnitř kterých proudí horké primární chladivo.
&nbsp;
<figure id="attachment_10593" class="wp-caption alignnone" style="width: 751px;"><img class="size-full wp-image-10593" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR.jpg 751w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-512x339.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/10/BWR-725x480.jpg 725w" alt="" width="751" height="497" /><figcaption class="wp-caption-text">Oproti tlakovodnímu reaktoru (PWR) se pára vyrábí přímo ve varném reaktoru (BWR) a je vedena rovnou na turbínu; Zdroj: nrc.gov</figcaption></figure>
<h2>Více než 100 vyrobených parogenerátorů</h2>
ENSA, součást státem vlastněného holdingu SEPI Group, navrhuje, vyrábí a instaluje těžké komponenty a jiná hlavní zařízení pro jaderné elektrárny. Patří mezi ně například reaktorové nádoby, jejich vnitřní vestavby, parogenerátory, kompenzátory objemu a další. Společnost vyrábí základní komponenty také pro tepelné elektrárny a podobné závody. V současnosti jde na vývoz 85 % firemní produkce. ENSA za dobu provozu dodala více než 100 parogenerátorů pro jaderné elektrárny v Belgii, Číně, Francii, Německu, Indii, Slovinsku, Jižní Koreji, Španělsku, Švédsku a USA.
<figure id="attachment_48559" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-48559" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-1024x751.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-1024x751.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-512x375.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-768x563.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-725x531.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/02/Image5-800x586.jpg 800w" alt="" width="525" height="385" /><figcaption class="wp-caption-text">Parogenerátory jsou jednou z komponent jaderné elektrárny, které do značné míry určují její životnost; Zdroj: Archiv EDU</figcaption></figure>
Autor úvodní fotografie (dva parogenerátory připravené k expedici): ENSA

Jaderné elektrárny

Španělská ENSA dodala do Francie nové parogenerátory

Evropská investiční banka (EIB) zafinancuje modernizaci španělských autobusových flotil. Banka poskytne 27,5 milionu EUR na celkem 173 nových a ekologických autobusů. Na nové autobusy se mohou těšit občané celkem šesti španělských měst. Evropská investiční banka se v poslední době zaměřuje na „čisté“ investice a od konce roku 2021 již nebude financovat projekty v oblasti fosilních paliv.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010920-eu-bank-to-finance-electric-gas-powered-bus-networks-in-spain?fbclid=iwar0qs-wb1i6fgf8pgqhzr9tczcx3juyd_pwukog7mt7a9_e1jzeos9_aj1c">Evropská investiční banka bude financovat</a> modernizaci autobusové flotily společnosti Grupo Ruiz ve Španělsku. Ta nahradí současná vozidla s naftovým motorem modely s elektrickým pohonem a pohonem na CNG.
Banka poskytne celkem 27,5 milionu EUR (zhruba 645 milionů Kč) na financování 32 elektrických a 141 CNG autobusů. Nová vozidla budou jedit ve městech Badajoz, Madrid, Murcia, Salamanca, Toledo a na ostrově Mallorca.
<blockquote>&#8222;Podpora udržitelné veřejné dopravy, která snižuje emise znečišťujících látek, patří mezi klíčové priority EIB,&#8220; uvedla v prohlášení Emma Navarrová, viceprezidentka Evropské investiční banky.</blockquote>
Nejnovější projekt financování má zdůraznit rostoucí přechod k čistším vozidlům v Evropě, který je dán jak regulací emisí z dopravy, tak strategickým směřováním EIB k čistším investicím.
<h2>Čisté investice jsou priorita</h2>
V listopadu 2019 představenstvo EIB schválilo nové cíle v oblasti klimatu a novou politiku půjčování pro energetiku. Ta zahrnuje postupné <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eib-bude-spolufinancovat-21-vetrnych-farem-ve-spanelsku-ktere-zvitezily-aukcich">zvyšování financování v oblastech klimatu a životního prostředí</a> až na 50% do roku 2025.
<blockquote>&#8222;Jako evropská klimatická banka jsme odhodláni věnovat více zdrojů na podporu investic podporujících opatření v oblasti změny klimatu a zároveň vytvářejících hospodářský růst a pracovní místa,&#8220; dodala Navarrová.</blockquote>
Cílem banky je do roku 2030 mobilizovat nejméně 1 bilion EUR (25,3 bilionu Kč) na podporu investic, které pomohou splnit klimatické cíle. Zároveň EIB od konce roku 2021 <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">přestane financovat projekty v oblasti fosilních paliv</a>.