Evropské reaktory míří za hranici 60 let provozu

Provoz jaderných elektráren nad 60 let se v Evropě postupně posouvá z technické debaty do energetické praxe. Důvod je zřejmý - zachování stabilního bezemisního zdroje elektřiny, který může pomoci překlenout období výstavby nových reaktorů.

Na rozdíl od Spojených států zatím Evropa nemá jednotný systém, který by prodloužení provozu z 60 na 80 let řešil jedním standardním postupem. Každá země proto používá vlastní legislativní a regulatorní rámec.

Švédsko: Forsmark a Ringhals cílí na 80 let

Nejkonkrétnější evropský případ dnes představují švédské elektrárny Forsmark a Ringhals. Společnost Vattenfall v roce 2024 oznámila, že vlastníci obou lokalit přijali strategické rozhodnutí směřovat k prodloužení provozu stávajících bloků z 60 na 80 let.

Nejde však ještě o finální regulatorní schválení. Nyní mají následovat detailní technické analýzy, ekonomické hodnocení a rozhodnutí o rozsahu potřebných investic. Ty se mají týkat zejména obnovy velkých zařízení, jako jsou turbíny, generátory, kondenzátory nebo systémy kontroly a řízení.

Otázka dlouhodobého provozu se otevírá také u bloku Oskarshamn 3. Jeho vlastníci Fortum a Uniper oznámili, že budou zkoumat opatření, která by mohla umožnit provoz až na 80 let.

Na rozdíl od Forsmarku a Ringhalsu je ale tento případ zatím pouze ve fázi studie. Jde tedy o technické a ekonomické prověřování, nikoliv o jasně oznámený investiční záměr.

Nizozemsko: Borssele brzdí zákon

V nizozemském případě není hlavní překážkou technický stav elektrárny, ale legislativa. Pro blok Borssele dnes platí zákonný limit, podle něhož nesmí po roce 2033 pokračovat výroba v jaderných elektrárnách.

Nizozemská vláda proto v roce 2025 oznámila záměr tento zákon změnit. Teprve poté bude možné, aby provozovatel požádal regulátora o další provoz elektrárny. Pokud by k prodloužení skutečně došlo, šlo by u Borssele fakticky o provoz blížící se 80 letům.

Finsko: Loviisa už má povolení provozu do roku 2050

Z evropských případů je nejdále Finsko. Tamní vláda v roce 2023 udělila elektrárně Loviisa nové provozní licence až do konce roku 2050.

U staršího z obou bloků to znamená přibližně 73 let provozu. Finsko tak ukazuje, že i v evropském prostředí lze formálně schválit provoz výrazně za hranici 60 let, pokud provozovatel doloží technickou způsobilost a bezpečnost zařízení.

Švýcarsko: Beznau půjde za 60 let

Také Švýcarsko potvrzuje, že dlouhodobý provoz jaderných elektráren je reálný. Společnost Axpo v prosinci 2024 oznámila, že elektrárna Beznau má pokračovat v provozu do roku 2033. To znamená, že v roce 2033 bude mít Beznau za sebou 64 let provozu. Rozhodnutí podle firmy vychází z technických, organizačních, regulatorních i ekonomických aspektů. Pro provoz do tohoto termínu plánuje společnost další investice ve výši 350 milionů CHF (cca 9,4 miliardy Kč).

Podle společnosti Axpo probíhá u elektráren Leibstadt a Gösgen prověřování možnosti jejich provozu i za hranici 60 let. To potvrzuje, že ve Švýcarsku se téma 60+ let neomezuje jen na Beznau, ale týká se i dalších reaktorových bloků.

Francie: zatím spíše technická příprava

Francie je pro evropskou debatu o dlouhodobém provozu jaderných reaktorů mimořádně důležitá, protože provozuje největší jadernou flotilu v Evropě. Společnost EDF, která jaderné elektrárny provozuje, ale zatím neoznámila konkrétní bloky směřující k 80 letům provozu. Přestože firma otevřeně pracuje s tím, že bude potřeba technicky posoudit možnost provozu i za hranicí 60 let, jde spíše o technologickou a programovou přípravu.

Francouzský případ je proto potřeba číst jako přípravu a strategickou debatu, nikoli jako hotové rozhodnutí o 80letém provozu konkrétních bloků.

USA mají standardizovaný systém pro 80 let provozu

Zásadní rozdíl oproti Evropě představují Spojené státy. Tamní regulátor NRC používá standardizovaný proces nazývaný Subsequent License Renewal, tedy další obnovu licence po předchozím prodloužení do 60 let.

Tento systém umožňuje prodloužit provoz až na 80 let a je založen na přesně definovaných požadavcích na řízení stárnutí zařízení, hodnocení degradace materiálů a aktualizaci bezpečnostních analýz.

Americký model není jen teorie. NRC už takové licence skutečně vydává. Například podle Federal Register byly elektrárně Oconee vydány „subsequent renewed facility operating licenses“ 31. března 2025. Dříve obdobné licence získaly také reaktory Turkey Point a North Anna.

Evropa pravděpodobně zvolí vlastní cestu

Evropská cesta k provozu reaktorů nad 60 let bude zřejmě pomalejší a méně sjednocená než ta americká. Nejblíže explicitnímu prodloužení provozu na 80 let je dnes Švédsko, Finsko už má schválený provoz výrazně nad 60 let a Nizozemsko se snaží odstranit legislativní bariéru.

Je proto zřejmé, že téma dlouhodobého provozu bude v Evropě dál posilovat. Vedle technického stavu zařízení přitom bude stále více rozhodovat i regulatorní rámec, investiční náročnost a schopnost provozovatelů dlouhodobě obhájit bezpečný provoz.