Bývalý japonský premiér Junichiro Koizumi veřejně kritizuje svého současného nástupce, japonského premiéra Shinzo Abe, za jeho aktuální politiku uvádění do provozu jaderných elektráren. Premiér Abe v obnovení jaderné energetiky vidí možnost jak podpořit ekonomický růst země a zpomalit odsun japonské výroby do zemí s nižšími výrobními náklady.
Během svého funkčního období Koizumi jadernou energetiku podporoval. Po havárii elektrárny Fukušima v roce 2011 ale svůj postoj změnil. Úřad premiéra zastával do roku 2009.
Japonsko již dříve avizovalo, že kolem roku 2030 chce úplně opustit jadernou energetiku. Dle slov úředníků by chybějící elektrickou výrobu měly pokrýt nové sluneční a větrné zdroje. V této souvislosti je očekáván nárůst cen elektřiny zhruba o 20 %. Japonská vláda se v současnosti zaměřuje na spuštění 32 z celkem 54 jaderných reaktorů, odstavených po fukušimské havárii, a plánuje do roku 2030 celkem 20 % vyrobené elektřiny produkovat z jádra.
Jádro nahradilo uhlí a zemní plyn
Před rokem 2011 bylo 29 % japonské spotřeby elektřiny pokrýváno produkcí jaderných elektrárnách. Poté došlo k útlumu jaderné energetiky a Japonsko přešlo k masivnímu dovozu uhlí a zemního plynu. I přes spuštění většiny jaderných bloků se očekává, že zastoupení jádra ve výrobě elektřiny bude v roce 2023 na úrovni 13,6 % a následně bude klesat k 1,2 % v roce 2040. Do roku 2030 zřejmě k úplnému opuštění jaderné energetiky nedojde, její využívání se však bude nejspíš významně snižovat.
Přechod k zelené energetice se tak Japonsku příliš nedaří a země své emisní cíle nastavené v akčním plánu nejspíš nesplní. I díky odstaveným jaderným elektrárnám zůstává v současnosti Japonsko velkým dovozcem uhlí, zemního plynu a topných olejů. Japonská vláda odhaduje, že dovoz energetických surovin stojí ročně 40 miliard dolarů.
Přestože má jaderná energetika na svědomí několik děsivých havárií, stále je statisticky nejbezpečnější cestou pro výrobu elektrické energie. Například u nejnebezpečnější, uhelné energetiky, připadne na každých vyrobených 1000 TWh statisticky 100 000 lidských životů (omezíme-li se pouze na Čínu je průměrná hodnota dokonce 170 000 úmrtí, v případě USA pak pouze 10 000). Vyšší úmrtnost než jádro mají na kontě i FV panely, kdy především při jejich střešních instalacích dochází k závažným nehodám (440 úmrtí/1000 TWh). V tomto srovnání tak dopadá nejlépe jaderná energetika se statistikou 90 úmrtí/1000 TWh (údaje ze statistik magazínu Forbes).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.