Británie zrychluje výstavbu energetické infrastruktury. Otevírá cestu omezením soudních žalob i novému zákonu o energetické nezávislosti

Britská vláda přitvrzuje v oblasti povolovacích procesů pro energetickou infrastrukturu. Ministryně financí Rachel Reeves plánuje omezit možnost soudních přezkumů u projektů, které budou označeny za kriticky důležité pro národní zájmy. Týkat se to má zejména větrných a jaderných elektráren.

Podle návrhu by parlament mohl vybrané projekty formálně označit jako strategické, což by výrazně zúžilo prostor pro jejich právní napadání. Soudní přezkum by zůstal prakticky jen v otázkách lidských práv. Současně se má zavést pevné časové okno, během něhož lze infrastrukturu celostátního významu právně napadnout.

„Příliš dlouho bylo budování klíčové infrastruktury zdržováno soudními přezkumy projektů,“uvedl mluvčí britského ministerstva financí.

Jde o pokračování trendu posledních let, kdy Londýn postupně omezuje počet možných odvolání a zjednodušuje schvalovací procesy. Již dříve přijaté změny například snížily počet případů, kdy lze podat žalobu na rozhodnutí o infrastrukturních projektech, což mělo odstranit zpoždění v řádu měsíců.

Vláda tím reaguje na dlouhodobou kritiku, že právě zdlouhavé plánovací řízení a časté soudní spory jsou jednou z hlavních překážek výstavby energetiky včetně obnovitelných zdrojů.

Zákon o energetické nezávislosti

Paralelně s úpravami povolovacích procesů připravuje vláda nový zákon označovaný jako zákon o energetické nezávislosti (Energy Independence Bill), který má vytvořit širší rámec pro transformaci energetiky.

Podle vládních plánů má zákon urychlit rozvoj domácích zdrojů energie (zejména obnovitelných a jaderných), posílit elektrizační soustavu a infrastrukturu, snížit závislost na dovozu fosilních paliv a stabilizovat ceny energií pro domácnosti i průmysl.

Klíčovým prvkem má být i rozšíření pravomocí vlády a regulátorů pro urychlení strategických projektů a modernizaci přenosových sítí. Součástí návrhů jsou rovněž změny v regulaci trhu, včetně úprav cenotvorby elektřiny a posílení role regulačního úřadu Ofgem.

Samotný obsah zákona zatím není plně finalizován, oficiální dokumenty ale naznačují, že půjde o komplexní legislativní rámec pro přechod k nízkouhlíkové energetice a posílení energetické bezpečnosti.

Politické zadání: bezpečnost, ceny i růst

Za legislativní balík odpovídá především ministerstvo financí vedené Rachel Reevesovou ve spolupráci s ministerstvem energetiky (Department for Energy Security and Net Zero). Politickým zadáním je kombinace energetické bezpečnosti, ekonomického růstu a snížení nákladů pro domácnosti.

Impulzem pro změny jsou mimo jiné poslední geopolitické otřesy a volatilita cen energií. Vláda otevřeně deklaruje cíl omezit závislost na externích dodávkách a posílit domácí produkci energie, což má tlumit dopady podobných krizí v budoucnu.

Současně se ale očekává, že navrhovaná opatření vyvolají odpor části veřejnosti a regionálních samospráv. Ty dlouhodobě kritizují rozsah infrastrukturních projektů a jejich dopad na krajinu.

Reformy ve stínu vnitropolitické krize

Británie tak vstupuje do nové fáze legislativních změn v energetice. Kombinace strukturálního zákona o energetické nezávislosti, zásahů do plánovací legislativy a omezení soudních sporů naznačuje snahu vlády zásadně zrychlit transformaci sektoru.

Zda se ale ambiciózní legislativní balík podaří prosadit v plném rozsahu, zůstává nejisté. Britská vláda čelí výrazné vnitropolitické krizi – jen v posledních dnech rezignovali čtyři ministři a jeden člen kabinetu, zatímco více než 90 poslanců Labour Party vyzývá premiéra Keira Starmera k odchodu nebo stanovení termínu jeho odchodu. Jedním z nejviditelnějších kritiků se stal bývalý ministr zdravotnictví Wes Streeting, který po rezignaci otevřeně vyzval k debatě o budoucím vedení strany a dal najevo, že Starmer podle něj nepovede labouristy do příštích voleb. Zároveň se však zdržel okamžité výzvy k jeho sesazení a místo toho apeluje na širší politickou diskusi a případný kandidátský souboj.

Nestabilní politické prostředí tak může finální podobu připravovaných zákonů výrazně ovlivnit – a v krajním případě i zpomalit jejich přijetí, ačkoliv tlak na urychlení energetických investic zůstává silný.