Český jaderný průmysl bojuje o přežití. Nečekanou šanci nabízí Jordánsko

Tradiční čeští dodavatelé pro jadernou energetiku řeší velké dilema. Po šedesáti letech rozvoje jaderného průmyslu v celém bývalém Československu je těžké najít další „atomový“ byznys, budoucnost oboru je velmi nejistá.

Budování dalších reaktorů v Česku je otázkou spíše vzdálené budoucnosti, pokud vůbec. A stavitelé atomových bloků v zahraničí často dávají přednost subdodavatelům z vlastní skupiny nebo – v zájmu takzvané lokalizace – firmám ze zemí, kde se nové jaderné elektrárny staví.

Klíčová otázka nyní zní: Najde se mezi potenciálními stavbami jaderných elektráren ve světě taková, která by mohla přitáhnout české subdodávky v nějakém větším objemu – řádově aspoň v mnoha miliardách, nebo i více než deseti miliardách korun? Taková stavba by se ideálně měla stát referenční pro  další projekty…

Nastupující království

Ze všech projektů, o kterých už byla řeč, se momentálně jako nejnadějnější jeví Jordánsko. Právě tuto zemi zařadila poradenská společnost Procorre mezi tři razantně nastupující státy v jaderné energetice – pro mnohé dost nečekaně.

To, že se mezi touto trojicí ocitla také Čína, není žádné překvapení. Zařazení Jordánska, a také Vietnamu, do takové společnosti už ale vzbuzuje větší pozornost. „Pět let od fukušimské havárie začaly některé země poprvé silně investovat do svých jaderných odvětví a podnikají kroky k tomu, aby zvýšily množství energie vyráběné jadernými elektrárnami,“ uvedla společnost Procorre.

Směřování ambicí blízkovýchodní země vyjádřil král Abdalláh II.: Jordánsko se podle něj má stát v tamním neklidném regionu vzorovým modelem mírového využívání jaderné energie.

Jordánsko plánuje postavit ve spolupráci s ruskou státní korporací Rosatom novou jadernou elektrárnu Qasr Amra. Její první blok o výkonu 1060 megawattů by mohl být hotový v roce 2025.

Proč zrovna Češi?

České firmy samozřejmě nemají žádné zakázky předem jisté. Přesto se zatím v Jordánsku rýsují větší šance než kdekoliv jinde.

Jak je to možné? Vysvětlení nabízí zvolený model financování budoucí elektrárny. Jordánci a Rusové se na něm podílejí dohromady pouze třiceti procenty, přičemž přispějí každý rovným dílem. Dalších 70 procent financí by tak měli „přitáhnout“ budoucí subdodavatelé.

České firmy by tedy musely získat pro své dodávky úvěry u tuzemských bank a pojištění u státní exportní pojišťovny EGAP. To vůbec není nereálné – vzhledem k podpoře, kterou jaderným exportérům slibuje vláda.

Raději Čechy než Číňany

Záleží samozřejmě na dohodě českých firem jak s Jordánci, tak s Rosatomem. České společnosti musejí uspět v konkurenci s dalšími firmami – podle jordánských zdrojů především německými, čínskými a japonskými, které ostatně také mohou počítat s podporou vlád svých zemí.

Ve prospěch Čechů může hrát tradiční spolupráce českého jaderného průmyslu s Rosatomem, který navíc zjevně nemá žádný důvod povzbuzovat zvláště své čínské konkurenty. Češi jsou úplně v jiné pozici – na rozdíl od Číňanů nemají ambici vyvíjet reaktor vlastního typu.

V Jordánsku jde každopádně o zcela jiný model, než když Rusové kompletně financují projekty elektráren sami – ať už v samotném Rusku, nebo například v rámci chystaného projektu výstavby nové jaderné elektrárny v Turecku.

Vzhledem k tradiční spolupráci se i v těchto případech uplatňují někteří čeští subdodavatelé, ale logicky je třeba očekávat, že velký objem zakázek tady získají především ruské firmy.

Na druhé straně platí, že v případě staveb Rosatomu mají zatím Češi celkově mnohem větší naděje než na jakýchkoliv jiných stavbách jaderných elektráren.

Základem je turbína

Klíčovou roli mezi potenciálními českými dodavateli může získat plzeňská společnost s korejskými majiteli Škoda Doosan Power jako tradiční dodavatel turbín. To v nedávném rozhovoru pro internetový magazín Dotyk potvrdil také viceprezident společnosti Rusatom Overseas Leoš Tomíček. Možné dodávky českých firem mohou podle něj dosahovat hodnoty od 500 milionů eur výše na každý blok typu VVER. Konkrétní hodnota dodávek závisí na mnoha faktorech. „Může to být třeba celá strojovna včetně turbogenerátoru, jejíž dodávku by zajistila společnost Doosan Škoda Power,“ řekl Tomíček pro Dotyk.

Leoš Tomíček dále uvedl, že Rosatom následně počítá se spoluprací s českými firmami i u dalších projektů a optimisticky předpokládá, že by se česko-ruská spolupráce nakonec mohla týkat i stavby nových bloků v Česku – v Dukovanech a Temelíně.

Co ukázaly Mochovce

Teoreticky možný rozsah zapojení českých firem ukazuje projekt, který do značné míry „zachraňuje“ český jaderný průmysl v současné době – dostavba jaderné elektrárny ve slovenských Mochovcích. Tam se kromě zmiňované firmy Doosan Škoda Power projektu účastní také společnosti jako Škoda JS, Modřany Power, Královopolská RIA, ČKD Praha DIZ nebo Chladící věže Praha. Státní pojišťovna EGAP v případě českých dodávek do Mochovců uzavřela pojistné smlouvy v hodnotě přesahující úroveň 20 miliard korun. Tento případ je ovšem výjimečný, dosáhnout podobné úrovně při stavbě jaderné elektrárny ve vzdálenější zemi by se rovnalo zázraku.

Jordánské slunce i jádro

Pokud jde o zmiňované Jordánsko, tato země je zajímavá i z dalšího pohledu – vzhledem k velkým potřebám energie hodlá maximálně podporovat jak rozvoj jádra, tak obnovitelných zdrojů. Na rozdíl od některých představ v Evropě v tom Jordánci nevidí žádný rozpor.

Není ostatně divu – podle poradenské společnosti Procorre Jordánci dosud importovali 95 procent energie. V současné době vyhlašují tendry na solární i větrné elektrárny, přičemž obnovitelné zdroje mají do roku 2020 uspokojovat desetinu veškeré energetické potřeby země.

Jordánsko má bezpochyby velmi příznivé podmínky pro využívání solární energie – plně slunečných dní je tam 300-320 dní v roce.

Jordánské ambice v jaderné energetice se tím ale nijak nesnižují. V Ammánu předpokládají, že jádro se bude do roku 2030 podílet téměř polovinou na výrobě elektřiny.

Kromě Rusů pak Jordánci navázali kontakty třeba s Korejci. Ti se dnes podílejí na stavbě prvního jordánského  výzkumného reaktoru.

Ve prospěch jádra v Jordánsku mluví také silná podpora veřejnosti. Podle výzkumu tamního Centra strategických studií považuje budování jaderné energetiky za nejvyšší strategickou prioritu 77 procent lidí. Podle odborníků má boom v této oblasti přispět k rozvoji lidských zdrojů, celkové „jaderné kultury“ a postupně také zakázkám pro domácí dodavatele včetně stavebních firem.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.