IRENA hodnotí srpnovou energetiku zmítanou suchem

Letošní srpnová vlna veder ukázala na Dunaji, co se stane, když energetický mix spoléhá příliš na jeden zdroj. Podle nové analýzy Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii (IRENA) klesl výkon maďarské jaderné elektrárny Paks kvůli nedostatku chladicí vody až na devět procent instalovaného výkonu, rumunská Cernavodă byla na den zcela odstavena. 

Většina tepelných elektráren – jaderných, uhelných i paroplynových – pracuje na principu parního cyklu, který potřebuje chladicí okruh. Průtočné chlazení odebírá velké objemy vody z řek, jezer nebo moře. Za sucha klesá hladina i průtok, voda se navíc ohřívá a legislativa pak omezuje, kolik tepla smí elektrárna vrátit zpět do toku.

IRENA identifikovala v Evropě 207 vnitrozemských tepelných zdrojů o celkovém výkonu 154 GW, které se nacházejí do deseti kilometrů od velké řeky. Z toho téměř třetinu tvoří jaderné zdroje. Dvacet sedm z nich leží u Dunaje.

Ve Francii letos v srpnu početné hejno medúz ucpalo chladicí filtry pobřežní jaderné elektrárny, a tím odstavilo tři reaktory. Příčina byla jiná, výsledek stejný, zdroj závislý na vodním chlazení najednou chybí v síti.

Maďarský případ v číslech

Data z platformy ENTSO-E ukazují, jak systém reagoval. Mezi oběma srovnávanými týdny klesl výkon Paksu o 90 %, z 1 826 MW na 178 MW. Situaci zachránila diverzifikace: Maďarsko má přes osm gigawattů instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren a v poledne pokrývala solární výroba až 81 % spotřeby.

Po západu slunce ale poptávka zůstávala vysoká, narostl podíl dovozu na 60 % a podíl plynu na 20 %, což se promítlo i do cen – večerní spotová cena vzrostla mezi sledovanými obdobími ze 170 na 282 eur za MWh oproti nárůstu ze 34 na 60 eur za MWh v poledne.

Česká zkušenost je jiná

Pro Česko je důležitý především technologický rozdíl. Dukovany ani Temelín nejsou odkázány na průtočné chlazení z řek. Obě elektrárny využívají chladicí věže a vlastní systémy zásobování vodou. Dukovany jsou zásobovány technologickou vodou z vodního díla Dalešice na řece Jihlavě, Temelín využívá především vodu z nádrže Hněvkovice na Vltavě. 

Letošní vedra a sucho proto české jaderné elektrárny téměř neomezily. Podle SÚJB se projevil pouze mírný pokles elektrického výkonu, nikoli omezení výkonu reaktorů. Přesto voda zůstává pro jejich provoz zásadní a její dostupnost je součástí dlouhodobého řízení provozních rizik.

Diverzita jako pojistka na horké léto

Čím bude klima teplejší a sušší, tím častěji se bude opakovat scénář z letošního srpna. Odpovědí není odklon od jádra ani od vodní energetiky, ale rozšíření palety zdrojů, posílení sítí a flexibility na straně poptávky. Systém, který dokáže kombinovat různé technologie, se ukazuje jako odolnější než ten, který sází na jedinou kartu – ať už se jmenuje uran, voda, nebo slunce.

IRENA upozorňuje na potenciál propojení fotovoltaiky s bateriovými úložišti, která mohou přesouvat část denní výroby do večerní špičky. V lokalitách s vysokým solárním potenciálem uvádí náklady 54–82 USD/MWh při cílové spolehlivosti dodávek 95%.