Slovenské elektrárne zahájily energetické spouštění jaderného bloku Mochovce 4

Ano trvalo to dlouho, ale Slovensko už nemá žádnou uhelnou elektrárnu a dostatečnou výrobu vlastní čisté a spolehlivé elektřiny.

To byl taky jeden z důvodů, proč bylo dostavěno a taky proč až nyní.

Uhelná elektrárna Vojany 1 110 MW, uzavřeno 2017

JE Mochovce 3 440 MW spuštěno 2022

Uhelná elektrárna Nováky 484 MW uzavřena 2024 (poslední UE)

JE Mochovce 4 440 MW spuštěno 2026

Budoucí mix:

80% JE

13% VE

4% FVE

3% ZP/kogenerace

97% čistých zdrojů. Porovnejte si to s Německem, tam jich nemají ani 60%.

A spotřebu plynu na hlavu mají skoro jako Německo.

Ale bez JE by toho plyny spotřebovali více.

A na rozdíl od Německa budou energeticky soběstační. I v zimě.

Kdyby Němci museli vyrábět i elektřinu co dováží, a to je hlavně v zimě a ve špičkách (tedy z plynu), tak by jejich spotřeba plynu (i per capita) o dost vzrostla.

To je hlavně tím, že na Slovensku už je jen poslední uhelná teplárna, zatímco v Německu je jich podstatně více a taky elektrárny a průmysl.

Na Slovensku připadá na obyvatele ročně cca 0,6 t uhlí z toho průmysl (chemie, cement, hutě) 0,5 t

Německo 1,8-2 t z toho průmysl 0,6 t

V Německu bude ta spotřeba plynu ještě růst pro náhradu uhlí mimo průmysl (elektřina a teplo).

Bobe, Slovensko v rámci EU je pidi stát, jeho energetický mix je zcela nepostatný. Za celý rok vyrobí pouhých 25 TWh čisté energie, Německé OZE za rok vyrobí přes 300 TWh (jen pro upřesnění letos je podíl OZE v Německu 62%). Navíc aktuálně Německo staví OZE takovým tempem, že každý rok přida dalších cca 25 TWh z OZE.

Je úplně jedno, jak je ten stát velký. Důležitá je nižší závislost na fosilních palivech, včetně ZP.

Přepočítejte si to na obyvatele.

A taky plateb za povolenky při výrobě elektřiny/MWh.

Jestli chcete porovnávat Německo s velkým státem s JE, můžete s Francií.

Porovnejte si produkci CO2/na hlavu Německa a Francie, nebo Slovenska po spuštění Mochovců.

Ne Bobe není to jedno. Německo je největší stát EU se spotřebou 500 TWh/rok, Slovensko 25 TWh, tzn. že Německo je 20x významnější než Slovensko. Německá energetika dominantně ovlivňuje všechny okolní státy, tzn. když OZE mají dobré podmínky dodává Německo do všech okolních států, aktuálně například vyváží 10,5 GW (Slovensko aktuálně dováží 0,5 GW). Naopak když německé OZE vyrábějí málo, všechny okolní státy Německu dodávají. Po letech se z velkého dovozce EE letos z Německo stává mírným vývozcem EE. V následujích letech už bude jeho roční bilance vývozu v plusu v desítkách TWh. Německý vývoz OZE odnesou uhelné a plynové elektrárny v okolních státech. Samozřejmě silně to dopadne i na jaderné elektrárny u nás, na Slovensku i ve Francii.

Němci budou vyvážet bezcennou OZE a dovážet drahou ne-OZE. Proto bychom neměli opakovat Německou cestu, ale dělat přesný opak. Abychom jim od té bezcenné (stále častěji dokonce škodlivé = záporná cena) pomohli a tu drahou jim prodávali.

Problém je ten, že ta drahá ne-OZE elektřina je drahá i nákladově. Většina lidí si neuvědomuje, že je extrémní rozdíl mezi cenou elektřiny z amortizovaného a nového jádra.

To máte pravdu, ale když vezmete OZE se vším (akumulace, akumulace, kapacitní platby a náhradní výrobu z fosilu), tak to moc není.

Navíc na Slovensku stejně, jako to bude u nás mají staré + nové bloky současně. Cenu z jádra musíte pak brát jako vážený průměr z obojího.

A podobně by se to mělo počítat třeba i u FVE (to nebudou číst příznivci rádi): Nyní u nás máme elektřinu z FVE současných za cca 40-50 €/MWh, ale značnou část ze starých, stále za ceny (provozní dotaci) cca 580 €/MWh.

On ten uran není fosil?

Elektřina z JE není fosilní, ale nízkoemisní.

Má mimochodem méně emisí CO2 oproti některým OZE, o fosilních elektrárnách nemluvě.

Pane Josefe, jak jste přišel na to, že je uran fosilní palivo? Fosilní paliva jsou transformovaný biologický materiál hlavně rostlinného původu z geologické minulosti. On to reflektuje i název odkazující na fosilie. To uran opravdu není. Uran se nespaluje chemicky, neobsahuje uhlík a neprodukuje oxid uhličitý.

Josefe myslíte že se uran v zemské kůře vytvořil ze skamenělin? Uran a další těžké prvky vznikají při kosmických událostech daleko větších rozměrů. Fosilní palivo je fosílie, dříve živá hmota, uhlí je z pradávné vegetace, ropa a zemní plyn (převážně metan) vznikají pod tlakem z uhynulého planktonu

Mají tu elektřinu tak lacinou , že j z nudy ještě dotují....

to zdržení ale nebyl problém jaderné technologie ale problém politický, kdyby u nás Dukovany nestihli dostavět před kolapsem režimu tak bychom měli také smolíka, teda my ho máme protože v plánu byl ještě celý Temelín, nejen půlka a v plánu byly ještě JE Tetov a JE Blahutovice, elektřiny by bylo nadbytek a to kdykoli a nebyli by tu ekopomatenci s větrníčky v krajině bez pobřeží a s minimem větru

Na "kdyby" se nehraje, to vás nikdo nenaučil?

A to, že s energetikou významně souvisí i politika, jste zjistil až teď?

politika která cílí na prosperitu problém není, politika co se řídí určitou ideologií už problém být může

Najděte si význam slova „ideologie“ a zjistíte, že každá politika je do určité míry ideologická. Problémem pro vás zřejmě není ideologie jako taková, ale ta, která není vaše.

a vám se líbí ideologie která nepracuje pro vlastní lidi a pro cizí zájmy a "vyšší dobro" kalí do vlastního hnízda?

To by se mi nelíbilo.

Zásadní problém je v tom, že každý si pod pojmy „vlastní lidé“, „cizí zájmy“ a „vyšší dobro“ může představit něco jiného, někdy dokonce naprosté protiklady.

Davide, politická (ne)stabilita je součástí hry. Je to jeden z důvodů, proč je jádro v euroatlantické civilizaci tak drahé. Je to součást plánování každé investice a u těch dlouhodobých hraje zásadní roli. A jádro je projekt na 100 let.

Elektrárna vyrobí naopak dvojnásobek roční výroby českých FVE, na rozdíl od nich vyrábí elektřinu spolehlivě ve dne v noci, v létě v zimě, takže nic není pravdě vzdálenější než že je zbytečná.

To má vždycky dvě roviny. Pokud je země v drahé geografické zóně schopna levně vyrábět elektřinu v okamžicích vysoké poptávky, královsky na tom vydělává. Prostřednictvím firem nebo státu (velké energetiky jsou často státní nebo s vysokým podílem státu). Je spousta cest, jak pak učinit elektřinu levnější firmám i občanům.