Potřebuje Maďarsko Paks II? Vláda rozhodne ještě letos, slibuje i konec ruského plynu

Sedm měsíců po oficiálním zahájení výstavby jaderné elektrárny Paks II nová maďarská vláda přezkoumává, zda ruské nové bloky potřebuje. Ministr hospodářství a energetiky poukazuje na nástup fotovoltaiky i sucho, které omezilo provoz stávajících bloků. Zároveň říká, že se země může obejít bez ruského plynu již za rok, bude-li vývoj příznivý. Nezávislá data přitom ukazují, že podíl dovozu ruského plynu v posledních letech naopak rostl.

Letos v únoru proběhlo první lití betonu, kterým Maďarsko oficiálně zahájilo výstavbu pátého bloku s reaktorem VVER-1200. Jednalo se o první zahájení výstavby v Evropě po více než šesti letech a zároveň o první ruský jaderný projekt zahájený v členské zemi Evropské unie. Oba nové bloky mají podle plánu dodávat elektřinu od začátku 30. let. Nyní z Budapešti přicházejí zprávy o tom, že nová vláda zvažuje, zda na betonových základech vůbec stavět dál.

Maďarský ministr hospodářství a energetiky István Kapitány v rozhovoru pro tuzemský server Telex oznámil, že vláda do konce roku dokončí přezkum projektu jaderné elektrárny Paks II. Na základě toho poté rozhodne, zda nové reaktory maďarská soustava potřebuje. Bývalý globální výkonný viceprezident koncernu Shell pro oblast mobility a maloobchodního prodeje nyní argumentuje tím, že energetická realita roku 2026 je jiná než před dvanácti lety.

Projekt bez tendru a za ruské peníze

Základem projektu je dohoda mezi vládou Maďarska a vládou Ruské federace o spolupráci při mírovém využívání jaderné energiepodepsaná v roce 2014. Počítá se dvěma tlakovodními reaktory typu VVER, každý o instalovaném výkonu nejméně 1000 megawattů (MW). Ty mají dle jejího znění po odstavení nahradit stávající čtyři bloky. Právě volba mezivládní dohody, která představuje cestu, jak se vyhnout výběrovému řízení, se následně stala terčem kritiky Evropské komise.

Většinu nákladů na výstavbu nových bloků přitom pokrývá státní úvěr, který Maďarsku poskytla Moskva. Evropská komise projekt navzdory výhradám nakonec v roce 2017 schválila. Server Al Jazeera publikoval informaci, že čerstvě zvolený premiér Péter Magyar letos v dubnu avizoval prověření podmínek financování.

Samotné rozhodnutí o výstavbě nových zdrojů bylo opodstatněné. Podle hodnotící zprávy Mezinárodní energetické agentury o energetické politice Maďarska z roku 2017 klesala domácí produkce energie rychleji než poptávka. To prohlubovalo dovozní závislost Maďarska, zejména u ropy a zemního plynu. Země, která byla ještě před čtyřiceti lety v produkci plynu téměř soběstačná, dovážela v roce 2015 zhruba 80 % své spotřeby.

Podle projekcí provozovatele přenosové soustavy mělo z výkonu tehdy provozovaných elektráren v roce 2030 zůstat jen 4 887 MW, tedy okolo 57 %. Tento výpadek řešila vláda z velké části strategickým rozhodnutím postavit dva nové jaderné bloky. IEA zároveň upozornila, že je třeba pečlivě posoudit, kolik flexibility bude soustava potřebovat, a zohlednit i možnosti a náklady dovozu elektřiny.

Nástup solárů a lekce ze sucha

Podle ministra Kapitányho dnes už fotovoltaika v Maďarsku přesahuje 8 000 MW instalovaného výkonu a tvoří podstatnou část dodávek, akumulace však stále výrazně chybí a vláda ji chce rychle rozšiřovat. Po jaderných elektrárnách mají solární elektrárny druhý největší podíl na výrobě elektřiny v zemi.

Do úvah o budoucí podobě energetického mixu vstupuje i letošní léto. Rekordně nízká hladina Dunaje, z něhož Paks čerpá chladicí vodu, vedla začátkem srpna k dramatickému omezení provozu. Kapitány v rozhovoru přiznal, že tak nízký stav řeky systém zaskočil a že se země musí na klimatickou změnu připravit mnohem lépe. Vedle investic do obnovitelných zdrojů a větrných elektráren zdůraznil i úspory v budovách s tím, že nejlepší energie je ta, kterou vůbec nespotřebujeme.

Paralelně s tím ale vláda zkoumá prodloužení provozu stávající elektrárny Paks o dalších 20 let. Licence čtyř současných bloků podle provozovatele, společnosti MVM Paksi Atomerőmű, vyprší postupně mezi lety 2032 a 2037. Již v roce 2023 podniklo Maďarsko první krok k prodloužení životnosti svých jaderných bloků v elektrárně Paks notifikací záměru Evropské unii. Odhadovaná délka trvání celého procesu byla zhruba 10 let.

Bez ruského plynu?

Druhou linkou rozhovoru byl odklon od ruských energetických zdrojů. Ministr Kapitány uvedl, že se Maďarsko k říjnu příštího roku dokáže zásobovat plynem z neruských zdrojů. Stanovený termín vychází z Nařízení (EU) 2026/261 Evropského parlamentu a Rady o postupném ukončení dovozu ruského zemního plynu. Dovoz plynu z plynovodů na základě dlouhodobých smluv má skončit nejpozději 30. září roku 2027. Členské státy, které nedosáhnou požadované úrovně naplnění zásobníků, však mohou tuto lhůtu výjimečně prodloužit do konce října.

Kapitány nicméně připojil, že pouze v situaci, pokud se vše vyvine "podle očekávání". Na otázku, o kolik ruský podíl na dovozu v posledních měsících klesl, neodpověděl. Pokračující odběr ruského plynu podle něj není dán tím, že by Maďarsko nemohlo plyn získat jinde (do země vedou plynovody z několika směrů), ale tím, že jde o nejvýhodnější variantu.

Data ukazují opačný trend

Nezávislá data o vývoji v posledních měsících zatím chybějí. Analýza Centra pro studium demokracie (CSD), zpracovaná ve spolupráci s budapešťským institutem REKK ukazuje vývoj v posledních letech. Podíl ruského plynu na maďarském dovozu vzrostl mezi lety 2021 a 2025 z přibližně 60 % na více než 90 % dovážených objemů. Páteří dodávek zůstává patnáctiletá smlouva mezi státní společností MVM a Gazpromem z roku 2021 na zhruba 4,5 mld. m³ ročně. Ta odpovídala asi polovině maďarské spotřeby, doplněné o další spotové dodávky přes plynovod TurkStream a Srbsko. Podle odhadů autorů nakoupilo Maďarsko od začátku ruské invaze do konce února 2026 ruský plyn v hodnotě odhadem 15,6 miliard eur (přibližně 380 miliard Kč). Alternativní trasy přitom podle autorů zůstávají nevyužité. Explicitně zmiňují propojení s Rakouskem, Slovenskem, Rumunskem a Chorvatskem.

V kontextu diverzifikace zmínil ministr Kapitány dodávky surové ropy, u které podle něj také existují příležitosti pro ukončení odběru z Ruska. Sdělil, že maďarská vláda zahájila jednání s chorvatským partnerem o využití ropovodu Adria na plnou kapacitu. Tento ropovod vede z terminálu Omišalj na chorvatském ostrově Krk přes pevninské Chorvatsko do Maďarska a na Slovensko, druhá větev ropovodu zásobuje Bosnu a Hercegovinu a Srbsko. 

Vztahy s Chorvatskem jsou podle Kapitányho dnes „mnohem přátelštější“ než za předchozí vlády. Ještě na začátku roku přitom měla Adria sloužit opačnému účelu. Po přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba si totiž tehdejší Orbánova vláda snažila domluvit s Chorvaty pokračování dodávek ruské ropy právě přes ropovod Adria. Tento krok podle autorů zprávy CSD zapadal do dlouhodobé vládní politiky, která využívala unijní sankční výjimky a existující infrastrukturu k zachování přístupu k ruským fosilním palivům.