ČEZ očekává podpis smlouvy na nové jaderné bloky za rok v březnu
Polostátní energetická společnost ČEZ očekává podpis závazné smlouvy na stavbu až čtyř nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně příští rok v březnu. Na konferenci o budoucnosti českého jaderného průmyslu ve střední Evropě v Brně to dnes řekl člen představenstva ČEZ Tomáš Pleskač.
Dva oslovení uchazeči o výstavbu, francouzská EDF a korejská KHNP mají závazné nabídky v tendru předložit do poloviny dubna letošního roku, do konce května ČEZ vypracuje hodnotící zprávu a v červnu by měla vláda rozhodnout o výběru dodavatele.
„Vyjednávání o finálních podmínkách kontraktu se uskuteční v druhém pololetí letošního roku a očekáváme, že smlouvu podepíšeme v březnu příštího roku. Vzhledem k tomu, že od obou uchazečů máme k podmínkám kontraktu enormní množství připomínek, bude třeba o jeho konečné podobě jednat. Naší hlavní zásadou bude to, aby nedošlo ke zhoršení podmínek kontraktu,“ uvedl Pleskač.
Premiér Petr Fiala (ODS), který se konference zúčastnil, ve svém příspěvku zdůraznil zásadní roli jaderné energie v budoucnosti české energetiky a připomněl, že se zprovozněním nového bloku v Dukovanech se počítá v roce 2036. „Z nezávazných nabídek vyplynulo, že z ekonomického hlediska se České republice vyplatí uvažovat až o čtyřech blocích, což by při výstavbě uspořilo až 25 procent za jeden reaktor,“ shrnul Fiala.
Zásadní roli v energetice pro příští roky hrají také malé modulární reaktory, které ale Česko nechce pouze nakupovat, ale také vyvíjet. Stavbu malých a středních modulárních reaktorů plánuje také společnost ČEZ. První reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v širším areálu temelínské jaderné elektrárny. Jako další dvě lokality firma zatím vytipovala prostory elektráren v Dětmarovicích a Tušimicích.
Vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu René Neděla ve svém příspěvku připomněl, že ještě v roce 2030 má mít uhlí na primárních energetických zdrojích podíl 13 procent, plyn 20 procent a ropa 24 procent. V roce 2050 má mít uhlí podíl jen tři až čtyři procenta, plyn sedm procent a ropa 12 až 13 procent. Podíl jaderné energetiky má vzrůst z 22 procent v roce 2030 na 32 až 42 procent a podíl obnovitelných zdrojů z 21 na 36 až 44 procent. Transformace české energetiky bude do roku 2030 vyžadovat investice 3,46 bilionu korun, z toho asi 1,6 bilionu bude tvořit veřejná podpora z domácích i evropských zdrojů.
Výkonný ředitel Aliance české energetiky Josef Perlík uvedl, že domácí firmy jsou schopny obsáhnout 65 až 70 procent dodávek prací i materiálu při dostavbě nových jaderných bloků. Jejich zapojení do výstavby vrátí část nákladů na reaktory do české ekonomiky, doplnil.
Mohlo by vás zajímat:
No, jako čerstvý čtyřicátník začínám mít tak trochu obavu, že při současné "vražedné" rychlosti, s jakou přistupujeme ke stavbě nových reaktorů, se oficiálního spuštění nejspíše nedožiju.
Podle mě Ano ,ale radost z toho mít asi nebudete , protože po spuštění se zdraží elektřina. Jádro je při současných cenách skutečně diskutabilní a nikdo se nezamýšlí nad tím jak zmírnit nesmyslné bezpečnostní požadavky na JE , aby byly levnější.
Stejně žádné bezpečností opatření nepomohou , stačí jedna řízená raketa na reaktor a dojde k zamoření 20km okruhu od elektrárny , že se to stane z jiného důvodu je praktiky vyloučené.
Jiné důvody prakticky vyloučené?
Jestli si něco podobného neříkali ve Fukušimě, že se nic nemůže stát.
Zmírnit nesmyslné bezpečnostní požadavky, co si pod tím představujete?
Vám radioaktivní zamoření asi nevadí, ale věřte, že většině ostatních ano.
A při současné geopolitické situaci riziko rakety, sabotáže nebo teroristického útoku rozhodně není zanedbatelné.
1) Ne, ve Fukušimě si neříkali, že se nemůže nic stát.
2) "Zmírnit nesmyslné bezpečnostní požadavky" nutně neimplikuje "radioaktivní zamoření".
3) "při současné geopolitické situaci riziko rakety, sabotáže nebo teroristického útoku rozhodně není zanedbatelné" - takže co z toho podle vás plyne? Zakázal byste chemičky nebo přehrady?
1) Reagoval jsem tím na p. Motyčku, který tvrdil že: "se to stane z jiného důvodu je praktiky vyloučené." - a stalo se něco s čím se nepočítalo.
2)Možná tím, že snížíme bezpečnostní požadavky, tak pravděpodobnost havárie nebo jiné negativní události snížíme:-)
P. Motyčka píše, že žádná opatření stejně nepomohou a dojde k zamoření.
Jako kdyby nemělo vůbec cenu řešit bezpečnost a zamoření byla jarní bouřka.
3)Stále k bezpečnostním požadavkům. Současná geopolitická situace není zrovna ideální pro snižování bezpečnostních požadavků a riziko problémů se zvýšilo.
Stačí se podívat, co se děje kolem Záporožské JE.
To, že tu máme další stovky kritických objektů neznamená, že můžeme rezignovat na rizika spojená s JE.
Ad 1) A já jsem zase odpovídal na vaši otázku. Ale jestli jste se ptal a odpověď jste slyšet nechtěl, tak to se omlouvám. :-)
Ad 2) Tím, že snížíme nesmyslné bezpečnostní požadavky, tak pravděpodobnost havárie nebo jiné negativní události určitě nesnížíme, ale neznamená to ani že ji automaticky zvýšíme.
"Jako kdyby nemělo vůbec cenu řešit bezpečnost a zamoření byla jarní bouřka" je hezký slaměný panák, nic takového pan Motyčka nepíše ani vzdáleně.
Ad 3) "rezignovat na rizika spojená s JE" rovněž nikdo nenavrhuje.
Prosím Emila a Pravoslava o podrobnější info o tom, jaké požadavky na JE považují za nesmyslné. Dost mě to zajímá.
Např. princip ALARA je zbytečně rigidní a jeho reálné přínosy jsou minimálně sporné. Stačí?
To snad nemyslíte vážně (ten Váš názor na princip ALARA=As low as reasonably achievable)?
@Emil:
1) Byla to řečnická otázka, vy jste nepochopil, omluva se přijímá.
2) Pokud nejste odborník za stavby JE, tak je to pouze váš laický názor.
Já předpokládám, že u stavby JE se nedělají "nesmyslná" bezpečnostní opatření a pokud se tedy něco zruší, tak se bezpečnost sníží.
3)Tak si přečtěte ještě jednou příspěvek p. Motyčky, na ten jsem reagoval a ten píše:
"Stejně žádné bezpečností opatření nepomohou", já to chápu tak, že to je rezignace.
A co se týká toho vašeho domnělého slaměného panáka.
Pokud nejste druhý účet p. Motyčky, tak nevím jak můžete vědět, jak to vše přesně myslel.
Já čekal, že to více rozvede a dovysvětlí, ale evidentně o to nemá zájem a tudíž to považuji z mé strany za uzavřené téma.
Ad 1) Moje reakce byla zase řečnická odpověď.
Ad 2) Pokud se nedělají "nesmyslná" bezpečnostní opatření, jak předpokládáte, tak v souladu s tím výroekm není co rušit a tím pádem ani jak bezpečnost snížit, takže ten výrok je stále platný.
Ad 3) Já to zase tak "že to je rezignace" nechápu, druhý účet p. Motyčky nejsem a pokud nejste druhý účet p. Motyčky vy, tak nevím jak můžete vědět, jak to vše přesně myslel."
Ještě není podepsáno a už se vynakládají nemalé prostředky pro potřebnou dopravu těžkých komponentů na místo určení. Další ukázka nedobrého státního hospodáře. Včerejší zprávý 19 hod čt 1. I tyto náklady bychom si mohli odpustit v případě reálného pohledu na energetiku vzdálenější budoucnosti z pohledu ekonomického uplatnění velkých jaderných mamutů.
Minimálně část těch úprav a oprav komunikací by bylo potřeba i bez ohledu na JE.
Víte kolik se musí předělat komunikací pro dopravu listů VtE? To je daleko větší problém, daleko více km a daleko větší náklady v součtu. Taky spousta úplně nových zpevněných (nejčastěji betonových) přístupových cest ke každé VtE, aby se tam ty velké a těžké komponenty daly dopravit. A ta cesta tam pak zůstane nastálo pro údržbu.
Kolik komunikací a kde se muselo předělat?
Když má list VtE přes 60 m tak je velký problém projet s ním silnici se zatáčkami a křižovatkami. A 60 m, nejsou ty největší. Taky tubusy jsou dlouhé a těžké. Silnice se musí kvůli nim upravit. Mimochodem celý reaktor v Temelíně má na délku jen 30 m i když je zase zase těžší, než listy vrtule. Ovšem komponenty VtE se nevozí jen na 2 místa v republice (Temelín a Dukovany).
Vy jste si ještě nevšiml, že ke každé VtE je nutno zbudovat novou zpevněnou cestu pro těžké náklady (včetně pořádného jeřábu)? A že těch míst už je a ještě více bude. Nemíním je počítat.
Odkaz na přepravu vrtule k VtE.
Ale zase bude čekat na schválení.
Jestliže se dělají s předstihem i ty, které by se dělat nemusely, v případě že k podpisu nedojde, tak je to maření investic. Za rok se může udát spousty věcí, které toto rozhodnutí může zcela změnit. Takové případy nejsou ojedinělé ani v našich končinách. Jako by se už počítalo, že už je to rozhodlé dopředu, v případě parlamentně silou.
Bezpečnostní opatření nejsou až takový problém. Problém je, že ty reaktory jsou moc velké.
Prostě se to nejde naučit tím, že by se stavěla série třeba 10, 20, 50 reaktorů a že ten první úplně a ten druhý bude částečně průšvih by ani moc nevadilo, další kusy by to více než vynahradily.
Jenže to s těmi obrovskými a strašně drahými jednotkami není dost dobře možné.
Ještě že země jako třeba Čína nebo v 90. letech Japonsko nebo v 70. a 80. letech Francie nevěděly že to "nejde" a že to "není dost dobře možné"...
Francouzský program šlapal super když stavěli bloky na úrovni 0.5 GW, u bloků velikosti na úrovni 1 GW už to drhlo a 1.6 GW EPR jsou katastrofa.
Stejně tak v ČSSR a okolí byly VVER 440 super úspěch, protože se postavila relativně velká série, Temelín s VVER 1000 už dost drhnul.
Škoda, že není rok 1980 a všechny země nejsou Čína, co?
Netřeba Envi inženýre, stačí rok 2024 a závislost na Číně v oblasti FVE a dalších segmentů OZE
Studnička, nemotej tady ty komentáře nesouvisející s tématem.
Na úrovni 0,5 GW žádné tlakovodní reaktory nestavěli, to jste to nějak pomotal. Mají řady CP-0,1,2 o výkonu 900 MW, P4 1300 MW, N4 1450 MW a EPR 1600 MW. U N4 je právě hezky vidět, jak se s každým dalším blokem snižovala doba výstavby.
Temelín "nedrhnul" kvůli většímu výkonu, ale kvůli tomu že přišla revoluce, zastavení výstavby a přeprojektování celé elektrárny.
Poslední odstavec je jen slaměný panák, nic jiného.
Tak to se ozval ten pravý:-).
Začněte u sebe, neboť zdejší diskuze jsou plné vašich příspěvků mimo téma Envi inženýre.
Vždycky je nejnákladnější ten první reaktor stejného druhu. To musíte mít výrobní halu, speciální stroje, dopravní prostředky na doručení, vyvinutou technologii, zkušenost lidí a spoustu dalšího. To pak používáte opakovaně. Platí to i na stavbě, když se jich staví několik postupně.
Největší úspora je mezi 1. a 2. reaktorem. Mezi 3.-4. už je rozdíl podstatně nižší. A tak dále, až je cena praktický neměnná do další větší změny (když neuvažujeme inflaci).
Pro zásadní zlevnění dalších kusů není potřeba vyrobit těch reaktorů desítky. Stačí jednotky.
Při větších sériích máte šanci využít zkušenosti z výstavby a provozu k ovlivnění designu, aby se všechno zdokonalilo a zjednodušilo. Ten pokles ceny sice pak už není tak radikální, ale pořád tam je.
Jaderná energetika nikdy nebude velkoseriová výroba. Fotovoltaika je pravý opak, například firma Jinko Solar vyrobila a prodala v loňském roce 78 GW fotovoltaických modulů a letos plánuje 100-110 GW, při stále rostoucím zisku firmy.
Takhle se realizuje skutečná velkovýroba
pv-magazine.com/2024/03/20/jinkosolar-claims-top-spot-in-2023-pv-module-shipment-rankings/
Rosatom desítky VVER-1000 a VVER-1200 vyrábí. Není to velkosériová výroba, ale sériová ano. Není jeho vina, že jsme si ho zakázali.
Kdysi dokázala Škoda vyrobit několik VVER nejen pro ČSSR, ale i pro sousedy, ale to je plusquamperfectum - čas dávno minulý...
Já myslím, že dobrým impulsem pro to, abychom si přichvátli, by bylo odstavení uhelných bloků příští nebo přespříští rok, tak jak avizovali už Beneš s Tykačem.
Pokud by k tomu vlivem vysoké ceny emisních povolenek skutečně došlo, nedokázali bychom jejich výrobu žádným způsobem nahradit. Zelená ekopaka by se snad nad svým nenabitým telefonem konečně probrala....
Zelená ekopaka by nepochybně použila energocentrálu, jako ta paka co se vyšplhala na komín čertvíkteré elektrárny. Ty paka měla ovšem problém - centrálu se jim nepodařilo zprovoznit a zlí vrátní je nenechali nabít si founy ve vrátnici, jak žádali. Tak jim nezbylo než akci odpískat...
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se