Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín po pěti dnech vyrábí elektřinu
Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín znovu vyrábí elektřinu. Na sociální síti X to uvedl člen představenstva a ředitel jaderné divize ČEZ Bohdan Zronek. Druhý výrobní blok odpojili energetici od sítě 2. srpna. Důvodem původně neplánovaných prací bylo zvýšené chvění největšího českého turbosoustrojí, které se projevilo v červenci.
„Práce proběhly podle plánu a týkaly se především kontroly uložení turbíny v kluzných ložiscích. Proběhly v řádu hodin, nicméně zařízení bylo třeba nejprve vychladit a následně zahřát na teplotu, která umožnila obnovení výroby elektřiny. Aktuálně je výkon druhého bloku přibližně na 90 procentech, zvýšení na 100 procent předpokládáme ještě v průběhu dneška, vše se ale bude odvíjet od parametrů, které sledujeme,“ uvedl dnes dopoledne mluvčí jaderných elektráren Petr Šuleř.
Délka jednoho vysokotlakého a tří nízkotlakých dílů turbíny spolu s turbogenerátorem je téměř 60 metrů, celková váha turbosoustrojí přes 2000 tun a obvodová rychlost nejdelších lopatek přesahuje dvojnásobek rychlosti zvuku. Úprava axiálního vedení se oproti tomu pohybovala v úrovni 0,09 mm.
Energetici využili podle Zronka období se zvýšenou výrobou obnovitelných zdrojů a jeden ze dvou největších českých výrobních bloků krátkodobě vychladili a upravili vůli uložení turbíny ve směru osy. Odstávka neovlivnila dodávky elektřiny, která byla nahrazena z jiných zdrojů.
Temelínská elektrárna letos zatím vyrobila 8,9 TWh elektřiny, za celý loňský rok to bylo 16 TWh elektřiny. Do modernizace elektrárna letos investuje 4,1 miliardy korun.
Mohlo by vás zajímat:
Krásná práce. Předpokládám, že plného výkonu si dlouho neužijeme a bude následovat plánovaná odstávka dalšího bloku Dukovan, je to tak? Chybí mi nějaký lehce naleznutelný rozvrh plánovaných odstávek i s historií...
A teď si představte, že existují elektrárny, dávající gigawatt výkonu a nic se tam netočí, nic nemusíte mazat, ....
To je fotovoltaika na rozdíl od tepelných elektráren s obřími turbinami a alternátory se tam pohybují akorát elektrony....
Neuvěřitelný technický pokrok
Neuvěřitelný technický pokrok....
Nestabilní výroba, jakákoliv akumulace znamená zdražení na nekonkurenceschopné ceny.
Nesrovnatelně kratší životnost.
Odliv financí do totalitního režimu.
Nesrovnatelně větší záběr plochy.
Jediná výhoda je snad rychlá finanční návratnost v dnešní době dotační.
Zlaté obří turbíny, které stačí "mazat" a vydrží dodávat elektřinu dlouhé desetiletí 24/7.
Na fotovoltaický panel můžete mít záruku 40 let a vydrží Vám klidně 100 let (to uvidíte až po 2100). Samozřejmě, jen ty nejkvalitnější, oboustranně zasklené. U panelů, jejichž účinnost dosáhla teoretické hranice, dané termodynamikou, to teprve má smysl. Lepší už nebudou (jen lacinější budou).
Ano sklo se v přírodě rozkládá za 3000 let až nekonečno. Tedy i FVE.
A když nesvítí, spoléhají se zase na "starou dobrou parní turbínu".
I když vlastně stará?
První parní turbína je z roku 1883 Laval a Parsons nezávisle na sobě.
První solární střešní elektrárna je hádejte z jakého roku? 1883 Charles Fritts.
To je paradox, že pane Vaněčku.
Parní či plynová spalovací turbina jsou špičky mechanického inženýrství, počítače, fotovoltaika, chytré mobily jsou zase špička elektroniky.
Žádné paradoxy, technický pokrok (který se na konec vždy prosadí i když to trvá dlouho).
Paradox je, že parní turbína je přesně stejně stará, jako první střešní FVE.
Zatímco Vy vždycky tvrdíte staré historické parní stroje a elektrárny a moderní FVE.
A FVE na rozdíl od parní turbíny teprve nyní začíná k něčemu být, po tak dlouhé době.
Plynová spalovací turbína je z těchto dříve jmenovaných nejmodernějším zdrojem.
Pokud bychom přidali ještě jaderné zdroje, tak ty jsou nejmodernější (první JE 1954).
A FV panely se nedají s procesory v počítačích a telefonech z hlediska špičkové technologie vůbec srovnávat. Tam je větší rozdíl než mezi prací středověkého kováře a jemného mechanika kompletujícího Švýcarské mechanické hodinky.
pane Vaněček, na fotovoltaickém jevu není nic pokrokového, je podobně primitivní jako termoelektrický jev, ten má naštěstí mizivou účinnost, jinak by se našli nadšenci co by prosazovali termočlánkové elektrárny. Opravdový technický pokrok budou fúzní elektrárny dalších generací s bezneutronovými reakcemi vodíku a bóru, které by se obešly bez termodynamického cyklu e elektřinu odebíraly přímo z plazmatu magnetohydrodynamicky, ale to už tady asi nebudeme
Jen doplním:
Objev FV jevu: 1876 William Grylls Adams a Richard Evans Day
Jak už jsem psal první střešní FVE 1883 Charles Fritts
Termoelektické zdroje zdroje elektřiny se běžně používají tam, kde je důležitější jednoduchost, malá hmotnost a vysoká dlouhodobá spolehlivost, než účinnost.
Izotopové termoelektrické generátory třeba na kosmických sondách v takových vzdálenostech od slunce, že se FV panely nedají použít.
Používalo se to i v dobách SSSR v odlehlých oblastech v automatických meteorologických stanicích. Bohužel po rozpadu SSSR se o to nikdo nestaral a nedohlížel, takže jsou dokumentovány nemoci z ozáření i úmrtí, když to zvědaví nevzdělaní pastevci násilím otevřeli.
Ročně instalovaný výkon jenom v solárech dosáhl 500 GW, nepočítaje vítr a stále roste kolem 10%, což je nesrovnatelný s jádrem. Rovněž akumulace, ikdyž opožděně nabírá na obrátkách. Ty plánované jaderné mamuty budou moci soutěžit na vykrývání nedostatku v době extrémní nepřízně tak akorát s plynem, který je kapacitně 10 krát levnější na pořízení než ty jaderné mamuty.
Kdybychom měli v jádru 15 GW, tak nám to bohatě celoročně stačí. Kdybychom měli 150 GW ve FVE, tak to zimě bude pořád málo.
Vaněčku: 20-30 let Vám s nějakým poklesem výkonu možná vydržely ty původní s Německou důkladností v Německu vyrobené panely.
Ne ty dnešní levné, všude montované z Číny. Ty vydrží průměrně mezi 10-15 lety, potom podléhají totální degradaci (zatékání, křehnutí plastů, přehřívající se konektory, apod.).
Záruku dostanete tak na montáž, typicky 5 roků a na ubývání výkonu, typicky na 15-20 let.
Ne na totální degradaci viz výše. Pokud se Vám to stane (jako že celkem pravidelně stává), tak můžete panel na své náklady poslat do Číny na reklamaci.
Bobe, ve kterém světě to žijete? Vždyť třeba ty nejkvalitnější i-phone jsou montovány v Číně.
A ty panely jsou už teď taky jiné než dřív, místo zepředu tlusté sklo a vzadu plast
jsou bifaciální, zasklené z obou stran (2 mm specielního skla)- jako autosklo.
Ano místo dříve dávaného 5 mm kaleného skla dávají nyní i na ty dražší typy jen 2 mm. Sklo je drahé, musí se šetřit. Pak to taky tak vypadá po krupobití... Na to Vám taky nedají záruku.
Ta životnost běžně dodávaných Čínských panelů 10-15 let je prokázána. Už jsme Vám k tomu dříve dávali odkaz.
I-phony s tím nemají nic společného.
Bobe, těch Vašich 5 mm skla mohli možná dávat v minulém století. Co já pamatuji, tak to bylo 3,6 mm, pak i 3,2 mm
a nyní to dvojsklo má 2+2=4 mm skla. Tloušťka panelu bez rámu je tedy podobná osvědčenému čelnímu autosklu.
Ty Vaše "čínské panely" dodávají zřejmě jen Vám, je pravda že se někde obchodují i staré již použité panely a Vy je zřejmě kupujete.
Opravuji, špatně jsem si pamatoval, používalo se kalené sklo až 4 mm, takže těch Vašich 3,6 by mohlo odpovídat.
Nicméně nyní se pro co nejlevnější produkci používá sklo nekalené a v některých případech i slabší, než 2 mm.
Jestli je na zadní straně další sklo není podstatné, to přední po malých kroupách popraská.
Údaje o životnosti běžně instalovaných panelů (ne žádné použité) jsou ze studie uvedené na konci článku:
A jestli Vám nestačí česká zjištění tak zde citát z Vašeho oblíbeného zdroje: "Na mutaci oborového serveru PV Magazine byly v článku s titulkem Desetigigawattová časovaná bomba uvedeny informace, že 15 % panelů instalovaných v Německu (cca 10 gigawatt instalovaného výkonu) vykazuje závažné závady. "
P.s. a já žádné panely nenakupuju.
Čím jsou po obvodu utěsněna ta skla? Jsou zatavena k sobě? A kabely také vedou jen jako dráty skrz skleněnou stěnu?
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se