Druhý blok JE Leningrad dokončil horké zkoušky
Ruská státní jaderná společnost Rosatom dokončila horké zkoušky na druhém bloku jaderné elektrárny Leningrad 2 v ruském městě Sosnovyj Bor. Zkoušky začaly v únoru a zahrnovaly 150 testů na hlavních systémech, aby se ověřil jejich výkon za normálních podmínek předtím, než budou do reaktoru vloženy palivové články. Zařízení bylo také testováno v nouzových podmínkách.
Blok nyní prochází závěrečným auditem, po kterém bude povoleno kompletní spuštění, v rámci kterého bude jaderné palivo poprvé vloženo do aktivní zóny reaktoru. Uvedení elektrárny do provozu je naplánováno na první čtvrtletí příštího roku.
V Leningradské jaderné elektrárně jsou v provozu dva typy jaderných reaktorů. První čtyři bloky jsou vybaveny ruskými, grafitem moderovanými reaktory RBMK-1000, zatímco v prvním a druhém bloku elektrárny Leningrad II jsou tlakovodní reaktory typu VVER-1200 a výstavba dalších dvou bloků je plánována.
První blok elektrárny Leningrad I byl 21. prosince odstaven z provozu, zbylé tři bloky mají být podle plánu odstaveny v roce 2025. První blok Leningradu II byl připojen k rozvodné síti 9. března 2018. Leningrad je největším výrobcem elektřiny v severozápadním Rusku, kde představuje 30 % z celkové výroby elektřiny.
Mohlo by vás zajímat:
Pokud se dostaví, pak 8 bloková elektrárna bude asi největší jaderná el na světě. Z ostatních zdrojů jí budou překonávat jen velké vodní elektrárny jako jsou 3 soutězky a další. Kdybychom si takovou el. s životností 100 let postavili i u nás, vyřešili bychom energetickou otázku ne jen pro nás, ale i pro další generace.
Nové reaktory VVER-1200 pouze nahrazují postupně odstavované staré RBMK-1000, takže 8 bloků v provozu nikdy současně nebude. První RBMK-1000 už byl navíc odstaven předloni.
Tak nějak. Bylo by ideální, kdybychom měli hlavní zdroj EE JE a OZE jako doplněk na vykrytí špiček. Např. soláry na pohon klimatizací v horkých letních dnech. Taky si dovedu představit větší rozvoj malých vodních elektráren. Protože na budováním velkých vodních elektráren už bohužel nemáme místo.
Já mám za to, že vám nikdo nebrání si tu JE postavit na svém a za své a potom nakupovat od OZE dodavatelů co vám bude chybět pro vaše klimatizace.
Jenom s tím nelezte za vládou aby tu vaši JE nějak dotovala či na ni přísívala a už vůbec ne držela nějaké garance páni podnikavci. Ta má dost starostí s JE pro daňového poplatníka v Tunelíně. Ta stačí plně pokrýt potřebu domácností a to stačí. Podnikavci ať si řeší zdroj energie se vším všudy za své.
Pane pr.,
stejným způsobem reagujete i na požadavky např. Komory OZE?
Prozatím jsou dotované pouze oze parodie na elektrárny. Až budou oze tuneláři stavět za své a na svém mohou si otvírat hubu na téma JE.
Zpívající kámen je největší 96 TWh (Itaipů)
byl jsem tam uvnitř s technickým ředitelem až na dně Paraná kóta 216, nádhera ...
Už jsou "až" druzí, před nimi jsou Tři soutěsky.
Ale podle Wikipedie vyprodukují jenom 87 TWh. Itaipú má taky koeficient využití 73%, Tři Soutěsky jenom 45%
Když už jsme u vodních el. v současné době se staví nebo plánuje 300 vodních děl na řece Mekong a jejich přítocích. Většinou malé přehrady jasně, ale je to neuvěřitelné množství vznikne tím ne jen ohromné množství energie pro region,který ještě nemá hotovou elektrifikaci, ale také síť vodních komunikací.... My tady 20 let diskutujeme o jednom jezu na Labi - s tímto přístupem se nedá obstát. Teď po nás Trump chce, abychom se spojili s USA a snažili se Čínu a JV Asii ekonomicky dusit....
To je ten Čínský plán, nebo to plánuje Vietnam? Čínské plány v oblasti hydroenergetiky se ostatním státům v oblasti nelíbí. Také je otázka jestli se jedná opravdu o přehrady, nebo jezy, to se v anglických textech bohužel nerozlišuje tak moc.
Víte proč se 20 let diskutuje o jezu na Labi? Protože je to nejpitomější stavba jaká je mohla napadnout (a to srovnávám i s D-O-L přes Třebovou), jez, jak je umístěný, řeší jedině výrobu elektřiny a nikoliv deklarovanou plavbu, nechává totiž Březenskou úžinu nesplavnou a zbytečně poškodí soutok Labe a Ploučnice.
Pokud by se tu měla rozvíjet hydroenergetika, tak jsou tu zajímavější a asi i méně poškozující projekty, než je jez na Labi.
Pro hydroenergetiku je ale stejně jako pro zemědělství třeba změnit vodní režim krajiny, kdy se omezí extrémy pomocí zlepšené zádržné schopnosti, která se postupně do války snižuje. S tímto ale nepomohou přehrady jako spíše změna struktury krajiny, menší vodní díla, vracení organické hmoty do půdy a pod. Není šance postavit přehrady o objemu miliardy kubíků tak, aby problémy řešily.
Ano, to je pravda. Tři soutěsky mají 22,5 GW a Itaipů jen 14 GW , ovšem elektřiny produkují zhruba stejně. Fígl je v tom, že Itaipů má zdroj vody z tropických deštných pralesů = stabilně vysoký přísun vody po celý rok, kdežto Tři soutěsky závisí na přísunu vody z tání ledovců a sněhu v Tibetu. A to je velmi nestálé a proměnlivé. Třem soutěskám "chybí voda".
A nebo si prostě rudí postavili špičkovou elektrárnu a Jihoameričané elektrárnu spíše průtočnou.
Labi take chybela voda ,vsechnu vodu pousteli v Podebradech pres jednu turbinu.A jak je to s vodou dal na Decin vetsinu roku vsichni vime...
Co se týče Mekongu, pak Číně je Mekong 10x menší řeka než v ústí ve Vietnamu , jejich přehrady nemají příliš vliv na JV Asii protože regulují jen 1/10 průtoku řekou. Hlavní přehrady se staví mimo Čínu. Laos loni dostavě velkou přehradu Xayabur, pak ještě jednu už nevím jak se jmenuje , má jich být ještě 9 -... Čína investuje do splavnění řeky je to typický win-win projekt, protože celý ten region jen lidnatý a zaostalý, díky Číně se tam dostanou technologie a průmysl a Čína na tom samozřejmě vydělá, ale Laos, Kambodža, Vietmam a taky. V každém případě ten rozsah je ohromující oni změní celý vodní režim veletoku vyrobí ohromné množství energie udělají z řek dopravní tepny a dramaticky vzroste množství sladké vody využitelné pro zemědělství prakticky bez ohledu na počasí.
TO : Josef
Ano, rozsah těch staveb hydroelektráren v oblasti je mohutný. Malý Laos se postupně stává velkým exportérem elektřiny z vody . Čína staví velkou část těchto hydroelektráren v Laosu, Barmě, Kambodži,......Sama právě dokončuje Baihetan o 16 GW a Wudongde o 10,2 GW ,ty ale nejsou na Mekongu , nýbrž na Jinsha, řece, která je přítokem Jang - c - tiangu.
V případě lidové Číny win-win neexistuje.
Např: asia. nikkei. com/Economy/Dams-threaten-way-of-life-in-Mekong-countries
On průměrný průtok je taková pitomá veličina daná odtokem děleným časem.
To co píšete o ohromnosti je něco co může snadno dát Číně páky na vydírání celé oblasti, zničit řeku a mít katastrofální následky na deltu Mekongu která může přijít o sedimenty, které se budou usazovat v přehradách. Asuánské přehrady začaly deltě Nilu a polím zatápět, protože se bahno, které pracovalo proti mořské erozi a hnojilo pole začalo usazovat v nádržích.
Vietnam je s Čínou ne moc dobrý kamarád, to jen tak na okraj a myslím by si s industrializací poradil celkem snadno i sám.
Násilně měnit způsob života lidí, tak jako to chce lidová Čína přehradami je jedna z největších pitomostí co se dá udělat, viděli jsme to už stokrát v historii. Přehrady sice možná otevřou vodní cestu a dodají elektřinu, ale je dost pravděpodobné že za dost brutální cenu.
TO : Carlos
Já velkým vodním centrálám fandím. Když se podívám na dimenze Tří soutěsek, tedy výkon 22,5 GW, roční výrobu 80 až 100 TWh a plánovanou životnost = 100 let , tak jsou to ohromující čísla. Ano, před stavbou byl vystěhován asi 1 milion lidí, kteří se stěhovali do lepšího a je také možné, že budou problémy se zanášením toku bahnem , ovšem výroba za 100 let po 100 TWh/rok to je bratru 10 000 TWh celkem. Průměrná uhelná elektrárna o 1 GW vyrobí za rok asi 5 TWh a spotřebuje k tomu 2 miliony tun uhlí. 10 000 : 5 = 2 000 x 2 = 4 miliardy tun uhlí. Tolik uhlí se v Číně nemusí spálit v tepelných elektrárnách, když byly postaveny Tři soutěsky. 4 miliardy tun je obří hora uhlí, zhruba tolik trvá v USA vytěžit za 6 let.
Loudile,
nemíchejte dohromady dvě věci. Já tu o řekách tekoucích z Číny do jiných zemí, kde může dojít k poškození ekosystému a vy o Třech Soutěskách a uhelných elektrárnách. Tak tu zase neargumentujte stylem že někdo bije černochy.
TO : Carlos
Vy píšete, že : "Čína chce násilně měnit způsob života lidí velkými přehradami", tak já jen píšu, že mám na čínské přehrady opačný názor a píšu také proč = nemusí se pálit miliardy tun uhlí v uhelných centrálách
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se