Kdo jiný by měl stavět nové jaderné bloky v Česku, když ne Evropané? I tak se ptali někteří komentátoři v době zrušeného temelínského tendru. Jedinou zemí Evropské unie, která mohla nabídnout příslušné know-how, byla Francie.

Pak ale přišel šok – společnost ČEZ vyřadila francouzskou Arevu z tendru. A do té doby vcelku vřelé francouzsko-české vztahy v oblasti jaderné energetiky na čas silně ochladly.

Nyní o sobě dávají Francouzi opět vědět, hodlají se v Česku znovu prezentovat jako potenciální dodavatelé nových reaktorů v Dukovanech či Temelíně. Současné načasování ale bohužel nemůže být horší. Image francouzského – ale potažmo také evropského – atomu je silně poškozena. Francie je nucena ve velkém odstavovat své jaderné bloky kvůli podezřením, že obsahují vadné díly. Objevují se informace o zfalšované dokumentaci k těmto dílům. A mluví se o tom, že odstávkami může projít více než 30 reaktorů.

Známý problém s nekvalitními rentgenovými snímky dukovanských svarů, se kterým se potýkala česká jaderná energetika, se vedle toho jeví téměř jako lapálie.

Francie, jejíž výroba elektřiny je ze tří čtvrtin postavena právě na jaderné energetice, se nyní jako tradiční exportér elektřiny paradoxně potýká s hrozbou nedostatku proudu. Pesimisté tvrdí, že pokud uhodí tvrdá zima, hrozí v zemi blackouty.

Areva už to nebude

Areva

To je možná přehnané, ale i tak by si ve Francii mohl leckdo povzdechnout: Jako by toho dosud nebylo málo. Francouzští dodavatelé nových jaderných reaktorů EPR čelí silné kritice kvůli dvěma „zpackaným“ stavbám, které se neuvěřitelně protahují a prodražují – ve francouzském Flamanville a finském Olkiluotu. Francouzské pověsti nepomáhá ani další chystaný projekt v britském Hinkley Point, kterému podle kritiků hrozí podobný osud.

A jestliže si v Česku mnozí francouzskou jadernou nabídku spojují se společností Areva, která se účastnila temelínského tendru, ani to už není vůbec pravda. Tato firma prochází obrovskými hospodářskými problémy, čeká na státní pomoc a svůj byznys kolem stavby nových reaktorů hodlá předat jiné společnosti většinově ovládané francouzským státem – Électricité de France (EDF).

V Česku se mají v příštích týdnech prezentovat dvě, zcela, či částečně, francouzské společnosti. Tou první je EDF, která ovšem sama také čelí velkým ekonomickým potížím, druhou Atmea – společný podnik Francouzů s japonskou společností Mitsubishi.

Protiváha Německa?

Francie byla dlouho považována za protiváhu antijaderného Německa, jehož vláda se po neštěstí v japonské Fukušimě rozhodla postupně uzavřít všechny tamní atomové bloky. Pokud měl být někdo do budoucna oporou evropského jádra, byla to právě Francie.

I v tomto ohledu ale Paříž mnohé evropské zastánce jaderné energetiky zklamala. Ještě jako kandidát na post francouzského prezidenta Francois Hollande v zájmu svého zvolení uzavřel pragmatickou dohodu se zelenými a slíbil, že za jeho působení v Elysejském paláci země vykročí ke snížení podílu jádra na výrobě elektřiny – ze 75 na 50 procent do roku 2025. A leckomu se mohlo zdát, že jde jen o první krok a Francouzi se s určitým zpožděním vydávají německou cestou.

Realita je nicméně v tomto případě jiná. Prezident Hollande a socialistická vláda dnes spíše čelí kritice, že nehodlají uzavírat jaderné elektrárny takovým tempem, aby bylo možné uvedený cíl splnit. Vláda vyhlašuje silnou podporu rozvoje obnovitelných zdrojů, vyčkává ale s finálním uzavírám atomových bloků.

Podle průzkumů veřejného mínění se navíc zdá, že Francouzi spíše podpoří kompromis – jaderná energetika má stále jejich podporu, byť souhlasí se snižováním jejího podílu v energetickém mixu.

Důsledný regulátor

Jako nespravedlivé se nakonec mohou ukázat i dnešní opovržlivé pohledy na francouzské jádro. Faktem je, že v současnosti jde o nejrozsáhlejší odstávky jaderných bloků od doby, kdy své reaktory po fukušimské havárii odstavovalo Japonsko. Navzdory všem pochybám je ale v současné situaci možné najít i pozitivní vzkaz. Je to francouzský regulátor, kdo žádá provozovatele tamních jaderných elektráren – zmiňovanou společnost EDF, aby provedla důsledné testy bez ohledu na to, jaké to bude mít ekonomické důsledky.

Lze si klást otázku, zda by s takovou důsledností postupovaly také úřady pro jaderný dozor v dalších zemích. Podobné to ostatně může být i se stavbami jaderných elektráren, na kterých se Francouzi podílejí. Zástupci Arevy v minulosti upozorňovali na skutečnost, že zatímco v případě jejich staveb v Evropě se všichni okamžitě dozvědí o jakémkoliv problému, v jiných oblastech světa nemusí být taková celková transparentnost vůbec samozřejmostí.

Větší krize byly jinde

Jiné země, které se dnes chlubí vyspělou jadernou energetikou, navíc ve skutečnosti procházely mnohem většími krizemi než Francie. V pořadí patnácti nejnákladnějších jaderných havárií (jehož autoři započítávají i cenu lidského života) v historii kupříkladu nenajdeme ani jednu ve Francii.

Proslulé je také francouzské know-how nejen při stavbě nových reaktorů, ale v celé šíři jaderné energetiky – včetně jaderného paliva a veškerých souvisejících služeb. Areva byla v minulosti dokonce největší firmou v jaderné energetice USA.

Dále je možné připomenout, že velkým skandálem ohledně zfalšované dokumentace u komponent atomových reaktorů si před třemi lety prošla také země, která je dnes nastupující hvězdou světové jaderné energetiky – Jižní Korea.

A na druhé straně současné pochybnosti ohledně dílů francouzských jaderných elektráren se netýkají pouze tlakových nádob a parogenerátorů, které vyráběla Areva. Výtky regulátora se týkají i nadměrné koncentrace uhlíku v oceli parogenerátorů, již dodávala japonská společnost JCFC.

Rébus jménem EPR

EPR reaktor Olkiluoto 3. Zdroj: TVO
EPR reaktor Olkiluoto 3. Zdroj: TVO

Pokud vezmeme současnou výstavbu francouzských reaktorů nejnovějšího typu EPR – zvláště ve zmiňovaném Flamanville a Olkiluotu – jde bezpochyby o průšvih. Faktem ale je také to, že sofistikovaný reaktor EPR s mnoha bezpečnostními prvky, jehož výroba je příliš komplikovaná a drahá, byl výsledkem snah o dosažení právě co nejvyšší bezpečnosti, které dál zesílily po Fukušimě. Francouzi se v tomto ohledu dostali na světovou špici, ale paradoxně na to sami tak trochu doplatili.

Výkonný šéf EDF Jean-Bernard Lévy se pořád domnívá, že EPR je technologií budoucnosti a upozorňuje, že problémy v případě prvních staveb jsou pochopitelné – jde vlastně o pilotní projekty. Zároveň ale mluví o „novém modelu“ EPR, který má nabízet stejné přednosti jako ten dosavadní, ale jehož stavba bude levnější. Cílem je optimalizovat náklady i dobu výstavby.

Atmea pro Dukovany?

rp_dukovany.jpg

Pro takové Dukovany je ovšem EPR o výkonu 1650 megawattů tak jako tak příliš velký – už vzhledem k tamním omezeným možnostem chlazení vodou. Ve hře by tak mohla být spíše menší Atmea 1 o výkonu 1100-1200 megawattů. Jde o společně vyvíjený reaktor Arevy a Mitsubishi Heavy Industries, i v tomto případě se už ale více zapojuje do hry EDF – na konci června se s Mitsubishi dohodla na podpoře výstavby těchto reaktorů. Jak již dříve upozorňoval web oEnergetice, pokud se Francouzi vrátí v Česku do hry, bude to s Asiaty v zádech. Musejí ale počítat s nevraživostí mezi oběma svými potenciálními partnery – Číňany a Japonci, kterou v minulosti podcenili.

Je tedy reálné, že se Francouzi v jaderné energetice opět vzchopí? Nebude to jednoduché. I když připustíme, že se podaří současné potíže s vadnými díly elektráren překonat, také samotná záchrana francouzských firem bude ještě mnohem složitější, než se zdálo.

Pochybnosti Bruselu

Celý balík státní pomoci pro Arevu, který má umožnit také předání klíčového reaktorového byznysu společnosti EDF, totiž zpochybnila Evropská komise.

Navýšení kapitálu Arevy o pět miliard eur bude podle zdrojů z Bruselu možné pouze v případě, že se do něj zapojí kromě francouzského státu také někdo další. To by byl pro Evropskou komisi důkaz, že „zbytková“ Areva, která se bude dál zabývat těžbou uranu a výrobou jaderného paliva, je životaschopnou společností.

I v tomto případě se čeká na součinnost Asiatů – Areva už jednala s Číňany či Kazachy o převzetí menšinového podílu. A ve hře je opět japonská společnost Mitsubishi Heavy Industries, která se s EDF také předběžně dohodla na budoucím vstupu do „reaktorové části“ dnešní Arevy.

Komplikací v celém procesu může být více – EDF může dojít k závěru, že vzhledem k pokračujícím problémům Arevy se její hodnota oproti dosavadním kalkulacím snižuje. Navyšováním kapitálu pak má projít také EDF a celkové výdaje státu (či přesněji státní holdingové společnosti APE, která dnes drží většinové podíly jak v Arevě, tak v EDF) mají dosáhnout 7-8 miliard eur. Ve Francii se blíží prezidentské volby – ty se uskuteční na jaře příštího roku, takže věštění z francouzské křišťálové koule je o to složitější.

Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *