Rusko postaví Kazachstánu první jadernou elektrárnu, většinu z 16,5 miliardy dolarů pokryje ruský úvěr

Lukáš Lepič
Lukáš Lepič
2. červen 2026, 11:01
24 komentářů
rusko-postavi-kazachstanu-prvni-jadernou-elektrarnu-vetsinu-z-165-miliardy-dolaru-pokryje-rusky-uver

Rusko a Kazachstán podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny na kazašském území. Dvoublokové zařízení s ruskými reaktory VVER-1200 vyroste u jezera Balchaš, povede ji ruská státní společnost Rosatom. Stavba má začít v roce 2027, první blok by měl být zprovozněn v polovině 30. let.

Podstatná část odhadovaných nákladů kolem 16,5 miliardy dolarů (přibližně 345 miliard korun) bude financována ruským státním exportním úvěrem. Dokumenty se podepisovaly 28. května během státní návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Kazachstánu.

Dohodu podepsali generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov a předseda kazašské Agentury pro atomovou energii Almasadam Satkalijev za přítomnosti obou prezidentů – Vladimira Putina a kazašského lídra Kasyma-Žomarta Tokajeva. Nešlo přitom o jediný dokument: souběžně byly uzavřeny tři jaderné dohody – o základních principech a podmínkách spolupráce na projektu, o poskytnutí ruského státního exportního úvěru na financování stavby a o akčním plánu mezirezortní spolupráce v oblasti jaderné a radiační bezpečnosti pro roky 2026–2030.

Podle Rosatomu mezivládní dohoda vymezuje klíčové parametry projektu: výstavbu dvou energetických bloků s reaktory ruského designu VVER-1200 o jednotkovém výkonu zhruba 1200 MW. Dokument pokrývá i spolupráci po celou dobu provozu elektrárny, tedy údržbu a dodávky paliva, což Kazachstán na desítky let provazuje s ruskou jadernou technologií.

Parametry projektu a harmonogram

Elektrárna vyroste v obci Ulken na břehu jezera Balchaš v Žambylském okrese na jihovýchodě země. První přípravné práce – inženýrské průzkumy pro výběr lokality a projektovou dokumentaci – začaly už v srpnu 2025. Podle Rosatomu byla do května 2026 dokončeno více než 90 procent terénních geologických průzkumů.

Odhadované náklady se uvádějí kolem 16,5 miliardy dolarů. Podle agentury Kazinform z toho zhruba 14,4 miliardy dolarů připadá na samotné dva bloky a další přibližně 2 miliardy na systémy fyzické ochrany a sociální infrastrukturu.

Satkalijev podle dřívějších informací uvedl, že Rusko poskytne úvěr ve výši 85 procent celkových nákladů. Oficiální oznámení po podpisu konkrétní podíl neuvádějí, kazašská strana ovšem mluví o „velmi výhodných podmínkách". Stavba má odstartovat v roce 2027, spuštění prvního bloku je plánováno na rok 2034.

Proč Rusko financuje stavbu

Klíčem k celé dohodě je financování. Exportní úvěr pokrývající velkou část nákladů znamená, že Moskva zafinancuje vlastní zakázku – běžný model, jímž Rosatom dlouhodobě získává zahraniční kontrakty. Pro Rusko jde o významný geopolitický i obchodní úspěch, navzdory západním sankcím proti řadě ruských sektorů zůstává jaderný export Rosatomu z velké části mimo restrikce a korporace si udržuje pozici předního dodavatele nových reaktorů ve světě. Úvěr, dodávky paliva a servis přitom vážou Kazachstán k Rusku na celou životnost elektrárny, tedy na desítky let.

Rosatom navíc nezískal zakázku samozřejmě. Vedoucím mezinárodního konsorcia pro stavbu první kazašské jaderné elektrárny byl vybrán v červnu 2025, kdy v soutěži porazil čínskou CNNC, francouzskou EDF a jihokorejskou Korea Hydro & Nuclear Power.

Citlivé téma s historickou zátěží

Příklon k jádru je pro kazašskou veřejnost mimořádně citlivý. Země byla za sovětské éry dějištěm stovek jaderných testů – jen na polygonu u Semipalatinsku probíhaly zkoušky v letech 1949 až 1989 a zanechaly po sobě vážné zdravotní a ekologické následky. Nedůvěru posílila i havárie v Černobylu v roce 1986, jejíž odklízení se účastnily desetitisíce kazašských pracovníků.

Záměr proto musel projít referendem. To se konalo v roce 2024 a stavbu schválilo více než 70 procent ze 7,8 milionu hlasujících. Kazachstán je přitom největším světovým producentem uranu, vlastní jadernou elektrárnu ale nemá, byť není bez jaderné zkušenosti.

Provozuje tři výzkumné reaktory a u Aktau na pobřeží Kaspického moře po 26 let fungoval sodíkem chlazený rychlý reaktor BN-350, který byl odstaven v roce 1999. Výrobu elektřiny dnes země opírá především o uhlí, doplňkově o vodní a rostoucí obnovitelné zdroje, a dlouhodobě se potýká se stárnoucí energetickou infrastrukturou i nedostatkem elektřiny.

Širší strategie a role Číny

Balchaš je jen prvním krokem. Kazašská strategie počítá až se čtyřmi jadernými elektrárnami a cílem pokrýt do roku 2035 zhruba 5 % výroby elektřiny z jádra. Druhý blok – respektive druhou elektrárnu – má v sousední lokalitě v Žambylském okrese postavit čínská státní korporace CNNC, podle dřívějších zpráv se mluví i o třetí elektrárně.

Rozdělení rolí mezi Rusko a Čínu odpovídá kazašské zahraniční politice, která se snaží vyvažovat vliv obou velmocí. Že byla ruská dohoda podepsána právě při Putinově státní návštěvě, podtrhuje její symbolický význam: spolu s jadernými dokumenty stvrdily obě země i další body spolupráce, podle agenturních zpráv včetně měnové swapové dohody mezi centrálními bankami a širšího prohlášení o strategickém partnerství.

Lukáš Lepič

Byl pro vás tento článek užitečný?

Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou

Loading...

Komentáře (24)

Jan Veselý2. červen 2026, 13:02

Takže cena 6.9 USD/W? Pěkná raketa.

Emil2. červen 2026, 14:25

Když ta "raketa" zároveň vyrobí za 30 let provozu nějakých 550 TWh elektřiny, tak se těch 6,9 USD/W promítne do ceny vyrobené elektřiny zhruba 30 $ na vyrobenou MWh. A pak dalších 50 let 0 $ na vyrobenou MWh. To vám připadá moc?

Jan Veselý2. červen 2026, 14:42

Máte pravdu, takhle to přesně je v tom úžasném, skvělém světě, kde neexistují úroky. Teď ještě kde najít hejla, který vám dá bezúročnou půjčku na 30 let.

Jen tak z legrace jsem to propočítal s 3% úrokem a dobou splácení na 30 let. A hned z toho bylo 46 USD/MWh jen na splácení úvěru. Přidejte k tomu, že prvních několik let jen stavíte, nic nevyrábíte a úroky naskakují, a jste lehce přes 50 USD/MWh + náklady na provoz a údržbu + náklady na palivo a vodu.

Emil2. červen 2026, 15:03

Já jsem nepsal že neexistují úroky, já jen říkám jak "moc" se ta vaše "raketa" promítá do ceny elektřiny. Spekulovat o něčem co nevíte sice můžete, ale "Umíte to nějak doložit daty nebo jen vydáváte svoje pocity za objektivní realitu?" Přece byste nedělal to co jinde sám vyčítáte ostatním, ne?

Mimochodem ani "50 USD/MWh + náklady na provoz a údržbu + náklady na palivo a vodu" pořád žádná "raketa" není, to je pořád celkem málo za disponibilní nízkoemisní zdroj, zvlášť když životnost dalece přesahuje dobu splácení té investice.

Jan Veselý2. červen 2026, 16:48

Ne, Emile, skutečně jste nenapsal, že neexistují úroky. Vy jste "jen" vzal cenu investice, předpokládanou výrobu za 30 let a udělal podíl. Vím to, ten výpočet jsem na zkoušku udělal taky. To ovšem znamená, že jste předpokládal, že úroky neexistují.

Emil2. červen 2026, 17:20

Ne, to vůbec neznamená že jsem předpokládal, že úroky neexistují, to znamená že jsem pouze uvedl, jakou částkou se do ceny elektřiny promítne vámi uvedená "raketa", vůbec to neznamená a nijak z toho nevyplývá, že se tam nepromítne žádná jiná, jako třeba úroky, které neznáme, tak je tam ani nemůžeme promítat. Z výrokové logiky tedy máte za pět.

Jan Veselý2. červen 2026, 17:47

Já husa hloupá jsem zapomněl na dva základní axiomy diskuzí na oEnergetice:

- Emil Novák má patent na pravdu, proto taky nikdy neuzná, že by neměl pravdu.

- Emil Novák je telepat a vidí lidem do hlavy.

Emil2. červen 2026, 18:26

Ne, to jste nezapomněl, to jste si vymyslel, vaše tvrzení "nikdy neuzná, že by neměl pravdu" je navíc čistá lež.

Mex2. červen 2026, 16:15

Nepletete se s těmi raketami? Z Kazachstánu skutečně startují. Ale to je něco jiného. ;-)

Tohle je velmi slušná cena. Ovšem za předpokladu, že bude dodržena.

Co se psalo o projektech jinde, tak Rusové nabízejí dobré podmínky financování. A to je u jaderky velice podstatný parametr.

Není to označeno jako VVER-TOI, aspoň v tomto článku. Že by skutečně do fungl nové jaderky použili předchozí generaci techniky? Nebo že by to bylo jen "ztraceno v překladu"?

Emil2. červen 2026, 17:41

VVER-1200 není předchozí generace VVER-TOI, existují dvě paralelní projekční verze označované jako VVER-1200 - petrohradská (někdy označovaná jako AES-2006) a moskevská (zahrnující i VVER-TOI), které se mezi sebou různě prolínají. Např. v Turecku jsou reaktory také označené jako VVER-1200 ale mají plno prvků z VVER-TOI. V Kazachstánu se zřejmě bude stavět petrohradská verze, už proto se jako VVER-TOI neoznačuje.

Mex2. červen 2026, 22:35

Díky za informace.

Richard Vacek2. červen 2026, 14:01

Škoda, že tak výhodné podmínky (zvláště financování) nenabízí více dodavatelů.

Jan Veselý2. červen 2026, 14:14

Tak hlavně se ptejte proč si normálně neberou úvěr v bance (tedy spíše u konsorcia bank, jak je to u takhle velkých projektů zvykem). Při tom objemu peněz by přece měli být schopni dát dohromady pěkné podmínky, ne?

Richard Vacek2. červen 2026, 16:26

Kdo by si měl brát úvěr v bance, když dodavatel dostane výhodný úvěr od své vlády? Investor je rád, že financování nemusí zajišťovat a ani nenese rizika s případnými problémy na straně dodavatele.

Jaderná energetika je velmi nákladná na investice a tím, že její financování zajišťuje stát, velmi roste důvěryhodnost dodavatele. Proto se taky jedná o dodavatele, který má nejvíc zákazníků.

Jan Veselý2. červen 2026, 16:45

Od zajišťování něčeho státem jsou státní záruční banky, které ty záruky poskytují a komerční banka vám pak dá úrok třeba na 3%, ne na 5-7%. A to jde sakra poznat.

A navíc si uvědomte, že Rusko po >4 letech války na Ukrajině na tom není ekonomicky z dobře a lepší to hned tak nebude.

Vladimír Šťastný4. červen 2026, 08:21

On je to spíše uměle živený mýtus. Rusko si pro svůj odbyt celkem snadno našlo jiné odběratele a ti, kteří na něj bombasticky uvalili sankce, od něj nakupují stejně, jenom přeprodané a tudíž dražší.

A teď už čtvrtým měsícem pokračují Rusku vyslovené hody díky tomu, že Donald rozpoutal válku s Íránem. Rusko díky vyšším světovým cenám ropy takto z ní kasíruje téměř o 10mld dolarů/měsíc více, než běžně.

Dá se tak říci, že peníze na jeden blok mají co měsíc doma.

Honza Nedvěd2. červen 2026, 21:37

Pan Vacek se diví, většina ostatních si umí lehce odpovědět na jeho povzdech proč nikdo jiný tak "výhodně" nabízí levné financování. Protože rosatom není komerční, ale státní firma z bývalého sovětského impéria, které energetiku využívá jako nástroj geopolitiky a takto se snaží korumpovat vládnoucí garnitury států, které se snaží dostat zpět pod svůj vliv. Naštěstí v demokratické společnosti se vlády mění a tak mu ani u nás, ani jinde v EU pšenka nepokvete. I v tom Maďarsku to nemá jisté, zvlášť pokud nová vláda zveřejní utajované smlouvy s tímto korupčním dodavatelem.

Richard Vacek3. červen 2026, 06:05

Jaderná energetika potřebuje stabilní podporu vlády. Proto se jí daří v zemích, které jsou schopny tuto stabilní podporu zajistit. Tam, kde to vlády nedělají, i silné jaderné firmy krachují a je riskantní s nimi spolupracovat.

Honza Nedvěd3. červen 2026, 13:21

Tak v imperiu, jehoz jmeno zde nelze ani vyslovit se jaderne energetice tedy opravdu nedari, nebot tam dlouhodobe stagnuje na urovni pod 20 procenty. Neboli pro ne samotne je to drahe, tak korumpuji kde se da a snazi se ten svuj zazrak exportovat, aby jim to platili jini. To jsou fakta.

Richard Vacek3. červen 2026, 13:53

Můžete sám posoudit, jak souboj o eu energetiku popisuje starší článek na tomto serveru.

https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/souboj-usa-s-ruskem-o-energetickou-nadvladu-v-evrope

Miloslav Černý2. červen 2026, 14:50

Jestli se podaří gyrotrony dostat do ekonomicky a energetický příznivých geologických hloubek země na čemž se logicky intenzivně pracuje, budeme mít akumulací, energetickou kapacitu, úložiště jaderného odpadu vyřešenou v jednom. Pak se budeme potýkat s problémy, které už Němce trápit nebudou, likvidací jaderných technologií. A to zdaleka není vše, čím můžeme být v tomto energeticky důležitém strategickém resortu překvapeni.

Karel Valenta3. červen 2026, 07:59

Tak dejte odkaz alespoň na nějakou ppt prezentaci, ať máme o čem diskutovat.

Kazachstán předpokládá v budoucnosti velké sucho a JE od Rosatomu by měla mít tzv. suché chlazení. O tom ale v článku bohužel nic není.

Honza Nedvěd2. červen 2026, 21:47

Jaderné elektrárny od rosatomu jsou tak úžasně výhodné, že se v samotném impériu prakticky nestaví a podíl jádra dlouhodobě v této zemi, kde zítra znamená včera, stagnuje pod úrovní 20 procent. Je to velká úleva že ta zkorumpovaná východní verbež u nás už žádné další špinavé kšefty neudělá. Se sovětským svazem přišla bída na zem, soudruzi.

Honza Nedvěd3. červen 2026, 12:28

Jaderné elektrárny od rosatomu jsou tak úžasně výhodné, že se v samotném impériu prakticky nestaví a podíl jádra dlouhodobě v této zemi, kde zítra znamená včera, stagnuje pod úrovní 20 procent. Je to velká úleva že ta zkorumpovaná východní verbež u nás už žádné další špinavé kšefty neudělá. Se sovětským svazem přišla bída na zem, továrišči.

Loading