Rusko postaví Kazachstánu první jadernou elektrárnu, většinu z 16,5 miliardy dolarů pokryje ruský úvěr

Rusko a Kazachstán podepsaly mezivládní dohodu o výstavbě první jaderné elektrárny na kazašském území. Dvoublokové zařízení s ruskými reaktory VVER-1200 vyroste u jezera Balchaš, povede ji ruská státní společnost Rosatom. Stavba má začít v roce 2027, první blok by měl být zprovozněn v polovině 30. let.

Podstatná část odhadovaných nákladů kolem 16,5 miliardy dolarů (přibližně 345 miliard korun) bude financována ruským státním exportním úvěrem. Dokumenty se podepisovaly 28. května během státní návštěvy ruského prezidenta Vladimira Putina v Kazachstánu.

Dohodu podepsali generální ředitel Rosatomu Alexej Lichačov a předseda kazašské Agentury pro atomovou energii Almasadam Satkalijev za přítomnosti obou prezidentů – Vladimira Putina a kazašského lídra Kasyma-Žomarta Tokajeva. Nešlo přitom o jediný dokument: souběžně byly uzavřeny tři jaderné dohody – o základních principech a podmínkách spolupráce na projektu, o poskytnutí ruského státního exportního úvěru na financování stavby a o akčním plánu mezirezortní spolupráce v oblasti jaderné a radiační bezpečnosti pro roky 2026–2030.

Podle Rosatomu mezivládní dohoda vymezuje klíčové parametry projektu: výstavbu dvou energetických bloků s reaktory ruského designu VVER-1200 o jednotkovém výkonu zhruba 1200 MW. Dokument pokrývá i spolupráci po celou dobu provozu elektrárny, tedy údržbu a dodávky paliva, což Kazachstán na desítky let provazuje s ruskou jadernou technologií.

Parametry projektu a harmonogram

Elektrárna vyroste v obci Ulken na břehu jezera Balchaš v Žambylském okrese na jihovýchodě země. První přípravné práce – inženýrské průzkumy pro výběr lokality a projektovou dokumentaci – začaly už v srpnu 2025. Podle Rosatomu byla do května 2026 dokončeno více než 90 procent terénních geologických průzkumů.

Odhadované náklady se uvádějí kolem 16,5 miliardy dolarů. Podle agentury Kazinform z toho zhruba 14,4 miliardy dolarů připadá na samotné dva bloky a další přibližně 2 miliardy na systémy fyzické ochrany a sociální infrastrukturu.

Satkalijev podle dřívějších informací uvedl, že Rusko poskytne úvěr ve výši 85 procent celkových nákladů. Oficiální oznámení po podpisu konkrétní podíl neuvádějí, kazašská strana ovšem mluví o „velmi výhodných podmínkách". Stavba má odstartovat v roce 2027, spuštění prvního bloku je plánováno na rok 2034.

Proč Rusko financuje stavbu

Klíčem k celé dohodě je financování. Exportní úvěr pokrývající velkou část nákladů znamená, že Moskva zafinancuje vlastní zakázku – běžný model, jímž Rosatom dlouhodobě získává zahraniční kontrakty. Pro Rusko jde o významný geopolitický i obchodní úspěch, navzdory západním sankcím proti řadě ruských sektorů zůstává jaderný export Rosatomu z velké části mimo restrikce a korporace si udržuje pozici předního dodavatele nových reaktorů ve světě. Úvěr, dodávky paliva a servis přitom vážou Kazachstán k Rusku na celou životnost elektrárny, tedy na desítky let.

Rosatom navíc nezískal zakázku samozřejmě. Vedoucím mezinárodního konsorcia pro stavbu první kazašské jaderné elektrárny byl vybrán v červnu 2025, kdy v soutěži porazil čínskou CNNC, francouzskou EDF a jihokorejskou Korea Hydro & Nuclear Power.

Citlivé téma s historickou zátěží

Příklon k jádru je pro kazašskou veřejnost mimořádně citlivý. Země byla za sovětské éry dějištěm stovek jaderných testů – jen na polygonu u Semipalatinsku probíhaly zkoušky v letech 1949 až 1989 a zanechaly po sobě vážné zdravotní a ekologické následky. Nedůvěru posílila i havárie v Černobylu v roce 1986, jejíž odklízení se účastnily desetitisíce kazašských pracovníků.

Záměr proto musel projít referendem. To se konalo v roce 2024 a stavbu schválilo více než 70 procent ze 7,8 milionu hlasujících. Kazachstán je přitom největším světovým producentem uranu, vlastní jadernou elektrárnu ale nemá, byť není bez jaderné zkušenosti.

Provozuje tři výzkumné reaktory a u Aktau na pobřeží Kaspického moře po 26 let fungoval sodíkem chlazený rychlý reaktor BN-350, který byl odstaven v roce 1999. Výrobu elektřiny dnes země opírá především o uhlí, doplňkově o vodní a rostoucí obnovitelné zdroje, a dlouhodobě se potýká se stárnoucí energetickou infrastrukturou i nedostatkem elektřiny.

Širší strategie a role Číny

Balchaš je jen prvním krokem. Kazašská strategie počítá až se čtyřmi jadernými elektrárnami a cílem pokrýt do roku 2035 zhruba 5 % výroby elektřiny z jádra. Druhý blok – respektive druhou elektrárnu – má v sousední lokalitě v Žambylském okrese postavit čínská státní korporace CNNC, podle dřívějších zpráv se mluví i o třetí elektrárně.

Rozdělení rolí mezi Rusko a Čínu odpovídá kazašské zahraniční politice, která se snaží vyvažovat vliv obou velmocí. Že byla ruská dohoda podepsána právě při Putinově státní návštěvě, podtrhuje její symbolický význam: spolu s jadernými dokumenty stvrdily obě země i další body spolupráce, podle agenturních zpráv včetně měnové swapové dohody mezi centrálními bankami a širšího prohlášení o strategickém partnerství.