Mraky táhnou nad evropským jádrem
Čína versus Evropská unie, skóre 24 : 4. Takový je poměr rozestavěných jaderných reaktorů v říši středu a na starém kontinentu. A to ještě Evropu „zachraňuje“ elektrárna ve slovenských Mochovcích, kde se ovšem opožděně budují starší reaktory ruského typu VVER 440.
Také právě Rusko získává podle statistiky amerického think-tanku Nuclear Energy Institute značný náskok před EU s devíti budovanými reaktory. A státní společnost Rosatom se navíc chlubí dalšími zakázkami v zahraničí.
O boomu jaderné energetiky je možné mluvit v Jižní Koreji, velké ambice má Indie. Na druhé straně v EU se kromě zmiňovaného Slovenska momentálně realizují dva projekty, které ale nepřinášejí zrovna nejlepší referenci. Výstavba nového jaderného bloku ve francouzském Flamanville a reaktoru ve finském Olkiluotu se výrazně prodražuje – více než třikrát oproti původnímu rozpočtu, a nabírá obrovské zpoždění. V obou případech je dodavatelem moderních bloků EPR (European Pressurized Reactor) francouzská Areva.
Jak upozorňuje list South China Morning Post, Číňané se podobně jako Rusové či Jihokorejci snaží současné situace využít k atomové expanzi do zahraničí. Číňané se mají finančně podílet například na dalším zpochybňovaném evropském projektu stavby nových reaktorů EPR v britské elektrárně Hinkley Point, a fakticky ho tak zachránit.
„Export jaderných reaktorů se stane jedním z klíčových pilířů čínské strategie hedvábné stezky.“
Analytik Čeng Tan-tan ze společnosti Zheshang Securities
Reaktory stárnou
Ačkoliv by se mohlo zdát, že důvodem současného zaostávání Evropy ve výstavbě nových reaktorů může být skutečnost, že tady nejsou tolik zapotřebí, Evropská komise ve svém posledním analytickém dokumentu (Nuclear Illustrative Programme) ukazuje pravý opak. Současné reaktory stárnou, jejich průměrný věk dosahuje 29 let, a bude nutné je nahradit v relativně krátké době. V roce 2030 překročí polovina reaktorů svůj původně předpokládaný „věk dožití“.
K tomu, aby jaderná energetika nezaznamenala výrazný pokles oproti současnému stavu, bude nutné podle Evropské komise v příštích 35 letech investovat 350-450 miliard eur do výstavby nových atomových reaktorů. I tak se celkový instalovaný výkon jaderných elektráren sníží ze současných 121 gigawattů na zhruba stovku v roce 2050. Autoři bruselského dokumentu považují takové investice za reálné a potřebné, připouštějí ale, že momentálně vypadají veškeré vyhlídky dost nejistě.
Pomalejší evropské tempo ve srovnání s jinými světovými regiony nelze zcela vysvětlit ani odchodem Německa a dalších zemí od jaderné energetiky jako takové. Pořád jsou totiž ve hře země jako Velká Británie a Francie, byť ta chce snížit podíl jádra na výrobě elektřiny na „pouhých“ padesát procent. A kromě toho má „jaderné“ ambice celá východní část EU.
„Nové reaktory by mohly do roku 2050 představovat 80 GW instalovaného výkonu, z toho dvě třetiny by mohly připadnout na pouhé dvě členské země (Francii a Spojené království).“
Analytický dokument Evropské komise
Inovace zatím atom nezlevňují
Řada odborníků v minulosti poukazovala na skutečnost, že rozvoji nových (nejenom) jaderných elektráren brání pokřivený evropský trh. V době mohutné podpory obnovitelných zdrojů se ekonomicky vyplácejí jen ty zdroje, které v nějaké formě získají státní pomoc. Jenže pokračující tahanice kolem britské elektrárny Hinkley Point ukazují, že ani vysoká garantovaná cena budoucí elektřiny z nových bloků ještě nezaručuje zdar projektu.
Evropská komise nyní připomíná jiný důležitý faktor. Zatímco v jiných oborech vedou inovace ke zlevňování technologií, v případě jaderné energetiky je to dnes naopak. Inovace jsou totiž – zvláště v době po fukušimské havárii – spojovány s neustále rostoucími požadavky na vyšší bezpečnost. A náklady přirozeně rostou.
Bruselští analytici upozorňují, že svůj účel zcela nesplnila ani snaha jaderného průmyslu dosáhnout úspor z rozsahu budováním větších reaktorů, jako je právě francouzský EPR s instalovaným výkonem 1650 megawattů. Prodlužuje se totiž doba výstavby a finanční úspora není vůbec evidentní.
Jisté naděje nicméně Evropská komise vidí ve standardizaci – a to v rámci celého dodavatelského řetězce při výstavbě jaderného bloku. Pokud se budou používat stejné komponenty, může to nakonec celkové náklady srazit.
Bez ohledu na analýzu Evropské komise nicméně bude zajímavé sledovat v příštích letech několik klíčových faktorů, které naznačí další vývoj celého odvětví v EU. Patří mezi ně i tyto:
- Potvrdí se naděje Francouzů, že po získání zkušeností z Flamanville a Olkiluota už jim půjde výstavba lépe? A co hlasy kritiků, že reaktor EPR je až příliš sofistikovaný, složitý a z hlediska států jako třeba Česko i příliš velký?
- Jak se v prostředí dnešní EU prosadí se svými projekty nejnovějších reaktorů ruský Rosatom? Nyní jde především o projekt na finském poloostrově Hanhikivi, případně také v maďarském Paksi, pokud mu nakonec dá Brusel svolení. Zajímavé bude sledovat také plánované projekty americké firmy Westinghouse.
- Budou i další evropské státy kromě Británie ochotny poskytovat garantovanou cenu elektřiny z budoucích bloků či jinou formu podpory? Třeba v českém případě tu zatím taková ochota nebyla.
- Nezaměří nakonec firmy z oblasti evropského jaderného průmyslu svou pozornost spíše na mimoevropské projekty jaderných elektráren, kde se budou chtít jako exportéři uchytit v dodavatelském řetězci? I v Česku sílí v průmyslových kruzích názory, že to je jediná šance.
Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.
Autor úvodní fotografie: Stefan Kühn
Mohlo by vás zajímat:
Jaderné elektrárny je možné stavět jen v podmínkách centrálně plánované energetiky, energetiky monopolů. Bezemisní konkurence (voda, vítr, Slunce, ...) je levnější, bezpečnější, jde budovat rychleji a nebudí mezi obyvatelstvem takový odpor. A ta mezera, ten náskok konkurence, je každým rokem vyšší.
S jadernými elektrárnami je to pořád stejná písnička, překračování rozpočtů, nedodržování termínů.
Je pikantní skutečností, že zatímco poslední zatímco v Británii se poslední tři roky domlouvá výstavba/nevýstavba JE Hinkley Point C, tak za stejnou dobu přidaly OZE ~40 TWh roční produkce elektřiny, 2x více než nějaké Hinkley bude kdy možná za 10 let schopno vyprodukovat.
No a kdo těch OZE postavil vůbec nejvíce na světě? Inu centrálně plánovaná energetika Číny :-). Množství elektřiny a cena není všechno, důležitý je také termín dodávek a kvalita, pane Veselý.
Pan Veselí je známý lobista FVE a OZE nemůžete čekat že se k faktu že přes všechnu tu vehementní výstavbu těchto zdrojů nepokrývají ani zlomek toho co dodávají jaderné elektrárny a dle všech dat ještě (zda vůbec někdy) nějakou chvíli nepokryjí. Chápu snahu lidí o ekologickou výrobu elektrické energie, ale nechápu jejich odpor k jádru. Mě jako pragmatika nikdo nepřesvědčil že je možné nahradit 1000MW jenž má jeden nový blok něčím ekologičtějším a pragmatičtějším.
To je jako byste říkal v roce 1995, že mobily budou k ničemu, protože stejně mají skoro všichni pevnou linku.
A jinak díval jsem se na data pro EU a nemáte pravdu. Vodní+větrné+solární elektrárny už dělají fakticky stejně elektřiny jako jaderné a stále rostou.
Podle Světové banky není na světě region, kde by jaderné elektrárny vyráběly více elektřiny než OZE (voda, vítr, Slunce, ...). A tyhle zdroje navíc rostou a všude.
A co třeba Francie?
Ano, ve Francii je spousta jaderných elektráren. V polovině zemí EU není ani jedna. Taky žádnou neprovozuje cca 170 zemí světa. No, a Francouzi už taky staví větrné a solární elektrárny. Flammanville zabil jakékoliv nadšení pro výstavbu, Areva fakticky zkrachovala a EdF marně dumá nad tím, kde sežene desítky miliard EUR na údržbu stávající flotily.
Jistě zatímco VŠEM společnostem co staví OZE se daří že? :-D https://oenergetice.cz/spolecnosti-svet/problemy-sunedison-se-prohlubuji-spekuluje-se-o-bankrotu/
Kvalita elektřiny? S tou nemají OZE problém, umí správné napětí i frekvenci a umí sd bez problémů přifázovat. Nějaký jiný pochybný argument? Protože tenhle byl na úrovni rakouských filtrů na Atomstrom pro naivní hlupáky.
Kvalita elektřiny není jen o napětí a frekvenci. Je také o dodávce jalového výkonu nebo o zajištění tvrdosti sítě. Tvrdost sítě zajišťují zjednodušeně řečeno rotující hmoty turbín a generátorů. Fotovolaické panely a střídače jsou tzv. měkké zdroje, které nezajistí potřebné zkratové poměry v síti.
To tvrdíte vy, SolarCity na Havaji (FV střídače) a General Electric (větrné elektrárny) tvrdí, že to umí a dělají. Na těch FV střídačích stačil triviální SW update, aby si nechávaly rezervní výkon. Rotující masa větrných elektráren umí zcela pohodlně regulovat svůj výkon natáčením lopatek. To umí samy od sebe, musí to umět, aby mohly jít při moc silném větru "do praporu".
A víte proč to nedělají tyhle zdroje v ČR? Protože pravidla regulace podle ERÚ je nepustí do kšeftu, (dost nesmyslně) požadují min. 10 MW konstantního výkonu a možnost přihlásit se k dodávce služby jednou za 3 roky.
P.S.: Chtěl bych někdy vidět rotující generátor, z toho by asi technici v elektrárně měli pěkně "hlavu v pejru".
Já bych teda pro změnu chtěl vidět synchronní generátor, který by dodával elektřinu, aniž by jeho rotor rotoval.
Větrné elektrárny určitě výkon regulovat umí, jenom to zatím po nich až na Německo, kde už není zbytí, nikdo moc nechtěl. Ale o tom nebylo, co jsem psal. Já jsem vůbec nemluvil o poskytování systémových služeb, do nich by určitě žádný provozovatel větrníku nešel, oni totiž mají i druhou stranu - když přijde žádost a vy tu službu nedodáte, protože zrovna nefouká, tak se nedoplatíte. To, o čem jsem mluvil, je základní povaha jakéhokoliv střídače - je to zdroj proudu, nikoliv napětí, to má v síti svoje důsledky. Až si nastudujete, co to znamená, tak se zas ozvěte.
Zajímavé že v energeticky deficitní oblasti Severní Moravy byl od roku 2010 do 1.1.2016 stop stav na připojování zdrojů které dle vás nemají dostatečný zkratový výkon (v tom máte pravdu, FVE neztěžují síť a rozvodny zbytečně velkým zkratovým výkonem při poruše) z důvodů překročení zkratové odolnosti rozvodny v Albrechticích. Tento stav byl způsoben právě točivými hmotami které se velmi špatně regulují a mají velké nároky na zkratovou odolnost sítě. Paradoxně to odnesli investoři (a v konečném důsledku i stát a občané) do zdrojů které mají nároky na zkratovou odolnost sítě velmi malou.
Pane Veselý, 40TWh vyprodukuje ročně jenom naše dvě jaderné elektrárny. Kolik plochy, materiálu, celkové investice, ekologické zátěže atd. představují všechny OZE které vyprodukovaly pouze 40TWh za 3 roky?
Mezi dohodou o stavbě JE Dukovany (1970) a dostavbou JE Temelín (2002) uplynulo 32 let, děkuji za podpoření mých argumentů. Prostě to trvá dlouho.
Pane Barták, trochu uberte, české JE vyrobili v roce 2015 méně než 40TWh. A porovnejte to s více než 40TWh co vyrobil vítr a sluníčko v Německu v roce 2015. Při současném tempu růstu větrných a FV elektráren v EU za 10-15 let vyrobí FV plus vítr v EU více TWhodin než všechny JE v EU. Konkrétně v Německu už bude poměr cca 400 TWh z větru a slunce ku nule (z JE v Německu).
Právě OZE zažívají boom díky centrálně naplánované podpoře např. u nás v EU. A odpor veřejnosti? Kdo chce mít za barákem místo louky solární farmu obehnanou ostnatým drátem? A na obzoru krásné panorama z větrníků? Stačí se podívat do Německa, jak skáčou radostí z budování nových vedení, které kvůli OZE nutně potřebují.
Odpor proti zastavění louky není nutný, volných střech je stále ještě dost. Proti tomu (i proti loukám) by byl rozhodně menší odpor než proti zbourání 2-3 vesnic, zatopení jedné vesnice celé a částí dvou dalších, likvidaci největšího místního zaměstnavatele (cementárna) a přeložce několika významných silnic a železničních tratí. To jsou důsledky stále ještě plánované výstavby JE Blahutovice.
Zajímavou vlastností větrníků je to, že když obci přinášejí každoroční solidní příjem (typicky 200 000 Kč za rok a vrtuli), tak najednou začnou být pro místní hrozně hezké.
P.S.: A kvůli čemu byl historicky Kočín obkroužen dráty 400 kV?
Jádro není z principu drahé , ale když na to navěsíte nesmyslné bezpečnostní požadavky ,které ve skutečnosti udělají el. více nebezpečnou , pak leze cena nahoru , ale přesto proti OZE je to stále za pakatel. Krom toho pokud vím pak u nás přes 80% lidí jádro podporuje , OZE má podporu mnohem menší. Představa , že můžeme fungovat na OZE je stejně stupidní jako ten Váš článek na hybridu s el. auty co budou jezdit k domům a nabíjet baterie v noci.
Pane Josef, kde jste přišel na ten nesmysl, že jádro u nás podporuje 80% obyvatelstva? Teď nedávno bylo referendum u Dukovan, tak jste mohl vidět podporu. I Když je to pro místní volba být či nebýt nezaměstnaný, tak jen lehce na 50 podpořilo jádro (=být tam zaměstnán). A trvalé úložiště - nezbytná součást jaderné energetiky nepodpořil skoro nikdo.
A včera jsem si přečetl na ekolistu: Nový atomový zákon jde do 3. čtení. A opět se našel poslanec ČSSD který tam navrhl vpašovat poplatek pro původce jaderného odpadu menší než navrhla vláda, pouze 55 Kč za vyprodukovanou MWh. To už známe ze solárního tunelu, jak tam podobní vpašovali max. snížení ceny jen o 10%. A pak to stojí ve FV stovky miliard (a ta likvidace jaderných elektráren a následné uložení jaderného odpadu bude též stát stovky miliard - a vyberou se na to jen desítky miliard).
Já osobně sice nevím, kolik lidí v ČR podporuje jadernou energetiku, ale argumentovat referendem, kterého se zúčastnilo 150 lidí, asi nedává moc smysl (pro dostavbu se kladně vyjádřilo 60 % hlasujících). S výstavbou úložiště máte pravdu, to tam absolutní většina lidí nechtěla.
Já myslím, tedy Vy říkáte, že kdyby nebyly chladící věže a různé bezpečnostní okruhy. Vodu kontaminovanou z jádra pouštět rovnou do řek, to by byla výroba za hubičku.
Tak nějak jste to myslel ?
Proč se asi ty "nesmyslné bezpečnostní požadavky" dělají ?
Vy to fakt nevíte ?
V kterém ústavu Vás pustily ke klávesici.
Tak to funguje v Ruském Majaku:
vtm.e15.cz/karacaj-je-jezero-smrti-nejspinavejsi-misto-na-svete
tam je to hubičku.
Mimochodem se tam odváží jaderné odpadky i z v ČEZku takzvané "bezemisní" jaderné energetiky z ČR a Maďarska.
Oprava a omluva: Pan Veselý
Nad evropou táhnou mraky ale nad Čezkocourkovem je stále jasno a slunečno pro jádro.
Tedy pokud tam jsou socani, co neplatí ani svoje vlastní dluhy, natož pak ty statní.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se