Německo čeká velký převoz jaderného odpadu ve 152 kontejnerech

Milion let se o něj nikdo starat nemusí.

@Emil 25. srpen 2025, 18:09

A jak dlouho se o to někdo starat bude muset?

Dokud nevybudují hlubinné úložiště, do kterého to palivo uloží.

@Emil 25. srpen 2025, 21:17

A o to hlubinné úložiště, tedy až se někdy vybuduje, se nebude muset nikdo starat?

Samozřejmě že ne. Jak byste se chtěl starat o něco, co je zcela nepřístupné v půlkilometrové hloubce?

@Emil 25. srpen 2025, 22:01

Takže se to tam jednou doveze a zaleje navždy např. betonem?

A to úložiště bude hned plné, aby mohlo být uzavřeno nebo než se zaplní, tak se o něj musí někdo starat?

Jak se bude úložiště postupně plnit, budou zaplněné ukládací sekce trvale odděleny od těch provozovaných, takže u těch zaplněných sekcí už opravdu není jak se o odpad v nich starat. Až se zaplní celé úložiště, tak se i přístupové chody celé vyplní.

Po dobu provozu se samozřejmě někdo musí starat o úložiště, ale nikoliv o odpad v něm již uložený. A ta doba provozu, zvlášť v německém případě, bude dost krátká, maximálně pár desítek let, žádný milion, jak jste tvrdil.

@Emil 26. srpen 2025, 07:48

Takže se nepředpokládá, že uložený odpad bude ještě někdy využit?

A v tom Německu po těch "maximálně pár desítkách let" se to uzavře, zamkne a "zapomene" bez dalších opatření a dozoru?

V Německu se to opravdu nepředpokládá.

Uzavře ano vyplněním veškerých vyhloubených prostor, zamykat nebude co, dozorovat taky není co. Na povrchu v podstatě ani nebude vidět, že je někde hluboko v zemi nějaké úložiště. Maximálně bude po přechodnou dobu probíhat nějaký povrchový odběr vzorků, ale v podstatě to nemá význam.

Co Němci dnes předpokládají, není podstatné. Nebylo by to poprvé, kdy se "odpad" stává surovinou. Viz jáchymovští těžaři stříbra ve šlikovských dolech a "smolinec" - smolný kámen, k ničemu vhodný. Nebo těžba ropy na výrobu petroleje a nebezpečný odpad benzín, Nebo na Měděnci a Zinnaldu slída s lithiem...

Možná, že Němci ještě ty zapečetěné štoly s jaderným "odpadem" budou otvírat. Pokud se vzpamatují ,ovšem vzpamatují se pozdě

U235 i U238 jsou alfazářiče, bojíte se helia? tady je problém s prvky jako cesium a stroncium, jejichž poločas rozpadu není v milionech ale v desítkách let, zjednodušeně: čím vyšší aktivita, tím je poločas rozpadu kratší, takže tyhle dva pěkně svítí, cesium uvolňuje záření gama, proto je potřeba takové stínění kontejnerů, aktivita ostatních složek vyhořelého paliva už je zanedbatelnější, po přeměně těch nejsilnějších zářičů už to lze odstínit hliníkovým plechem. Je i taktrochu zbytečné ukládat to pod zem do skalního masivu, U235 a U238 se ještě může hodit, kdybychom tedy provozovali nějaké pokročilé reaktory s množivou zonou

@Baton David 25. srpen 2025, 19:13

Škoda, že si to v Německu nepřečtou, mohli dost ušetřit, když je to taková pohoda.

Zelení Khmérové si nejsou ochotní přečíst nic kromě své propagandy. A zejména pochopit.

Je krásné jak to bagatelizujete.

Dlouhý rozpad mají některé umělé, v reaktoru vzniklé radioizotopy a rozpadají se po dlouhé stovky tisíc let.

Některé přírodní radioizotopy se rozpadají už od vzniku sluneční soustavy miliardy let. To není žádný argument.

A proto to jsou slabé zářiče.

nebagatelizuji, vnímám tu problematiku reálně, bagatelizovali to Němci kdy si v dobách minulých kontaminovali spodní vody když se pokoušeli ukládat vyhořelé palivo do vytěžených solných dolů, proto asi mají tolik těch fóbů, ono je rozdíl vzít slabě zářící radioaktivní materiál do ruky, je to bezpečné krátkodobě i bez rukavic než pít kontaminovanou vodu, zde je problém, pokud se radioaktivní zářič dostane do těla, nejhorší je když se zářící prach s nějakou nehezkou strukturou třeba jako dlouhé pevné vlákna usazuje v plicích, tělo se ho nedokáže zbavit, zářič poškozuje buňky okolních tkání a výrazně zvyšuje riziko rakoviny

"Vyhořelé" jaderné palivo je surovina. Pravda - jen pro toho, kdo je schopen je přepracovat a transurany, zejména Pu, kterým vás Zelení Khmérové tak vyděsili, použít jako vydatný zdroj energie.

Mimochodem - manévry kvůli Zeleným Khmérům blokujícím transporty do meziskladů se konaly už v 70. letech, čímž poněkud kolidují s oblíbenými tvrzeními, že za odpor vůči jaderné energetice může jeden zde nepojmenovatelný stát snažící se uplatnit svůj zemní plyn...

Vyhořelé palivo je berlička pro laickou veřejnost, až na vyjímky se nereckluje. Lepší využití má vyhořelé palivo ve formě popela ze dřeva, do kompostu.......

Z té "berličky pro veřejnost" se např. ve Francii vyrábí 17 % elektřiny, cituji: "About 17% of France's electricity is from recycled nuclear fuel." world-nuclear.org/information-library/country-profiles/countries-a-f/france

V současnosti se přepracované vyhořelé palivo využívá minimálně, protože se jedná o technicky a finančně náročný proces. Vyhořelé palivo, které opouští jaderný reaktor, stále obsahuje značné množství využitelných štěpných materiálů, jako je uran a plutonium, které by mohly být separovány a znovu použity v připravovaných přepracovaných jaderných palivech. K této praxi se ale přistupuje jen v některých zemích a celosvětově je zatím dominantní přístup k bezpečnému dlouhodobému ukládání.

Proč se nevyhořelé palivo nevyužívá více?

Vysoká radioaktivita:

Vyhořelé palivo obsahuje vysoce radioaktivní štěpné produkty a další radioaktivní izotopy, které vyžadují přísná bezpečnostní opatření pro manipulaci a skladování.

Technická náročnost:

Proces separace využitelných prvků z vyhořelého paliva je velmi složitý a vyžaduje speciální vybavení a technologie.

Finanční náklady:

Přepracování paliva je finančně nákladné a jeho efektivita závisí na globálním přístupu k jaderné energetice.

Takže ano je to okrajová záležitost, kromě Francie.

Takže ne, není to žádná "berlička pro laickou veřejnost" a není to "okrajová záležitost, kromě Francie", využívají ho i jiné země, např. RF.

Vyhořelé jaderné paliv je strašák Zelených Khmérů na laickou (a obávám se nepoučitelnou) veřejnost. Naštěstí existují státy a v nich odborníci, kteří se ZK nenechávají oblbovat.

Čím je radioaktivní zářič "silnější", tím rychleji se vyčerpá. V silném zářiči probíhají reakce v jádře rychle, resp. v mnoha jádrech najednou, proto má krátký poločas rozpadu. Když je poločas rozpadu dlouhý, znamená to, že reakce probíhají v malém počtu jader, tedy i vyzářených částic je málo a zářič je slabý.

Příklad - Pu228 má poločas rozpadu 1.1 s, takže "mizí pod rukama". Pu244 80 milionů let - to je "skoro stabilní".

Pu239, které vzniká záchytem neutronu v U238 a postupným beta rozpadem s vyzářením elektronu na Np239 a Pu239, přes 24 tis. let. Ale právě to se velmi hodí jako štěpný materiál do MOXu nebo REMIXu.

Vy to tady popisujete tak hezky. Jen nevím proč s tím teda tak naděláme.... Nebo že by to nebylo až tak v pohodě viz třeba německo a jejich narůstající problém s nízko až středně radioaktivním odpadem, který před cca 50lety chytře uložili do bývalého solného dolu a teď řeší kontaminace spodních vod.

Samozřejmě "nám se to stát nemůže "....

Protože radioaktivita která se už dá měřit je zhruba milionkrát nižší než ta u které hrozí reálné zdravotní dopady, ale vnímání veřejnosti, té německé zvlášť, je takové, že jak se dá něco naměřit, už je to nebezpečné. Proto s tím "tak naděláme".

Vyhořelé palivo a nízko nebo středně aktivní odpad jsou dvě naprosto odlišné věci.