Domů
Jaderné elektrárny
První 700MWe jaderný reaktor indického designu byl připojen k elektrické síti
Indická jaderná elektrárna Kakrapar; Autor: GODL-India

První 700MWe jaderný reaktor indického designu byl připojen k elektrické síti

Třetí blok jaderné elektrárny Kakrapar v indickém státě Gudžarát byl v neděli připojen k elektrizační soustavě. Tlakovodní reaktor moderovaný a chlazený těžkou vodou má instalovaný výkon 700 MWe a je prvním reaktorem indického designu tohoto typu připojeným k elektrické síti. Kritického stavu poprvé dosáhl minulý rok v červenci. 

Kakrapar 3 byl synchronizován s elektrickou soustavou země 10. ledna v 11:37, uvedl list Press Trust of India. 

„Skutečný příklad domácí technologie vyvinuté a postavené v Indii s dalšími patnácti takovými reaktorovými bloky, které budou následovat,“ řekl k významnému milníku Anil Kakodkar, bývalý tajemník ministerstva pro atomovou energii. 

Další bloky se již staví

V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby čtyř z prvních osmi plánovaných 700 MWe IPHWR bloků. Kakrapar 3 a 4 a reaktorové bloky Rajasthan 7 a 8 postaví společnost Hindustan Construction při využití domácího designu reaktoru. V polovině roku 2009 bylo vydáno stavební povolení a koncem roku 2009 schváleno financování. 

Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL

Zemní práce na staveništi elektrárny Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a betonáž bloků 3 a 4 se uskutečnila v listopadu 2010 a březnu 2011, poté co Státní rada pro atomovou energii (dozorný orgán) vydala souhlas k výstavbě. Rada také schválila stavbu reaktorů Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také byly zahájeny zemní práce. První betonáž těchto bloků proběhla v červenci 2011. Doba výstavby je plánována na 66 měsíců. 

Více než 15 GW v nových jaderných elektrárnách do roku 2031

Indie plánuje spustit do roku 2031 celkem 21 nových jaderných reaktorů, včetně 10 reaktorů domácího designu IPHWR-700, s celkovým instalovaným výkonem 15 700 MWe. Záměr oznámilo Ministerstvo pro atomovou energii v lednu 2019. 

Model reaktoru IPHWR-700; Autor: NPCIL

Stávající dva reaktory Kakrapar 1 a 2 disponují každý instalovaným elektrickým výkonem 220 MWe. Reaktorové bloky jsou taktéž tlakovodní reaktory moderované těžkou vodou, vyvinuté v Indii. Jejich uvedení do provozu proběhlo v letech 1993 a 1995. 

Autor úvodní fotografie (JE Kakrapar): GODL-India

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(23)
ll
16. leden 2021, 12:29

Má to docela podobnost s CANDU.

Josef
16. leden 2021, 13:07

On to je takový zmodernizovaný CANDU ,ale potřebuje lehce obohacený uran....

Josef
16. leden 2021, 13:09

nebo tedy přírodní pokud má 0,7% 235U což asi nebude problém.

Vinkler
16. leden 2021, 13:36

Pokud to chápu, Indové chtějí spalovat i thorium a to je jedna z možností.

Emil
16. leden 2021, 14:13

Thorium neobsahuje žádný přírodní štěpný izotop jako uran, takže ho nelze energeticky využít v reaktorech na tepelné neutrony. K využití thoria by potřebovali spustit množivé reaktory, ale ten svůj prototypový staví déle než Finové Olkiluoto...

Vladimír Wagner
16. leden 2021, 16:05

Pro uzavřený palivový cyklus potřebujete kombinaci rychlých a klasických reaktorů jak pro uran-plutoniový, tak i thorium-uranový cyklus. Pro ten thoriový cyklus pak těmito vhodnými klasickými reaktory jsou právě ty těžkovodní. Proto je Indie buduje. Z počátku pojedou na slabě obohacený uran, později na kombinaci thoria, uranu a plutonia, nakonec bude využívat uran233 a thorium. Podrobněji popsáno zde: https://www.osel.cz/4365-rychle-jaderne-reaktory-a-vyuziti-thoria-v-indii.html .

Josef
16. leden 2021, 18:46

Chtěl bych se Vás zeptat pane Wagnere, nejsou tyto reaktory jako stvořené pro vyhořelé palivo z našich WWER ? Podle mého názoru by bylo nejlepší takové reaktory stavět i u nás, protože pro ně máme dnes palivo na celou dobu jejich životnosti a nepotřebujeme nic těžit ani obohacovat. Navíc jejich provozem nevzniká žádný další radioaktivní odpad protože využívají ten stávající. Nerozumím tomu, proč o jejich výstavbě neuvažuje naše vláda.

PetrV
17. leden 2021, 00:16

Zajímavá myšlenka. Mám ale obavu, že hrozí otrava takového reaktoru. Ale pan Wagner je odborník, já jen trochu obeznámený laik.

Petr
17. leden 2021, 18:15

Ne nejsou pro nás vhodné. Naše vyhořelé palivo za cca 20 let po rozvoji těchto elektráren v jaderných velmocích jednodušeji prodáme do Ruska nebo Francie.

Bizon
16. leden 2021, 19:51

Candu jsou perfektní reaktory po všech stránkách. Je tam teda myslím faktor zneužitelnosti k produkci zbraňových izotopů (díky těžké vodě a tankování za chodu), ale Indie už jaderný arzenál stejně má.

Doufám že prorazí i Molten Salt Reaktory jako LFTR, na Thorium/U-233 mi příjdou skoro ideální, jestli se dořeší praktické detaily. Počítají s on-line reprocessingem takže minimum odpadu, který je navíc relativně přívětivý. Umí breedovat palivo z thoria tepelnými neutrony, může jet i na rychlých neutronech. Breedovací poměr teda vychází horko těžko ~1 a ještě potřebuje startovací palivo, ale jako součást uzavřeného cyklu co píše pan Wagner by časem mohly fungovat dobře.

Vinkler
16. leden 2021, 19:57

Sodík olovo i soli ve výměnících zkoušela před 50lety První brněnská (s Rusy). V zásadě to nevycházelo kvůli zejména životnosti materiálů trubek. Zda jsou už k dispozici podstatně lepší to nevím.

Bizon
16. leden 2021, 20:51

U těch flouridových solí Li-Be je jednak koroze vlivem Telluru, plus radiace dělá z Niklu v Hastelloyi héliové bublinky. Obojí by ale mělo být řešitelné legurami navíc (Niob a Titan). Mám pocit že přesně tohle zkoumají v Řeži.

Problém s korozí tam je u grafitu, ale existuje i uspořádání bez něj. Většina problémů jsou spíš takové praktické.

Jinak tekutý sodík i Bismut jsou relativně korozivní, všechno má svoje materiálové výzvy. Olovo jen trošku.

Sic!
16. leden 2021, 13:17

Gratulace. Konečně lidstvu dochází, že bez jádra skončí někde v jeskyni obestavěné větrníkama a občas si budou moci rozsvítit.

energetik II
16. leden 2021, 13:57

Je třeba vidět realitu. Těch 21 nových reaktorů pro období 11 let 2020-31 má mít hrubý výkon 20 GW. Tedy pokud vše půjde dobře, což v Indii nejde nikdy, tak by to bylo asi 2 GW nového výkonu ročně. Ale splněno to jistě nebude. Ukazuje na to i doba stavby tohoto bloku, tedy přes 10 let. Pokud by tedy chtěla Indie vše stihnout postavit do 11 let, tak by těch udávaných nových 21 bloků musela mít rozestavěných už letos a ona zatím má jen 6. Takže když postupně ročně zahájí po 2 nových reaktorech, tak je 2031 nemůže mít už v síti.

Petr
16. leden 2021, 14:24

Úplně nový typ za 10 let je v Indii dobrá rychlost, při sériové výrobě je 6 let taky dosažitelné, když Čína umí 5 let a vylidněné Rusko 7, s přez miliardou obyvatel dokáží pak vycvičit další na zahajování dvou reaktorů ročně.

Zato ostudnou Francii už od globálního posměchu zachraňuje jen to, že výstavba páru nových reaktorů amerického Westinghouse se v půlce musela pro neschopnost dokonce definitivně ukončit.

František Šimunek
16. leden 2021, 20:14

Jako frankofil nechàpu jak to mohli Frantíci tak dopracovat ! Skandàl s vadnými svàry. Třeba bych byl pro francouzskou jaderku u nàs. Ale takhle ? Je nějakà jinà rozumnà cesta než Rusové ??

Ach ano....jà zapomněl !! Zatracenej Koněv !!!

PetrV
17. leden 2021, 00:23

Rusové, číňané, korejci, teď indové.

Nebo CANDU. Má nějaký technický problém? Je malý?

Bizon
17. leden 2021, 01:28

Samotného by mně zajímalo proč není CANDU víc rozšířený. Mám tip že to je kvůli snadné zneužitelnosti na zbraňový materiál, je vhodný pro produkci všech možných izotopů. Přirozeně produkuje i určité množství Tritia, takže ho budete milovat protože Tritium se pomalu rozpadá (poločas 12 let) na Hélium-3:D Těžká voda je poněkud nákladnější, ale zase se ušetří bo není potřeba masivní tlaková nádoba ani obohacování. I výkon má tak akorát, 500 nebo 600MW.

Matěj
17. leden 2021, 13:22

Na wiki o CANDU píšou, že přes spoustu výhod je hlavní nevýhodou je cena těžké vody. Při potřebě 0.8 t na 1 MWe pak cena její produkce dosáhla 11% ceny stavby elektrárny (Darlington v Kanadě).

Super je, že CANDU mají průběžnou výměnu paliva, dosahují 80-92% koeficient využití, palivo je velmi levné, efektivně využité a všechny CANDU principielně taky můžou fungovat na Thorium a díky breedingu U233 z Thoria získávat mnohem více, než z neobohaceneho uranu. Můžou velmi efektivně konzumovat i MOX a konvertovat silně radioaktivní aktinoidy na něco poněkud méně radioaktivního. Velmi dobrý design.

ijn
17. leden 2021, 09:26

vše záleží na lidech ve vedení státu a i ČEZu, jsou-li vysoká místa obsazena politickomocenskými šmelináři s mocí, výsledek je zřejmý: vyobchodovat své pozice a nikdy nestavět za jejich éry v pozicích,....!!! Proto nedostavujeme ETE34=ETE12, ale šmelíme se zakázkou na EDU5??? Jak ubohé vedení státu nás ovládá nelze ani domyslet, volby nic nezmění??? Český energetický průmysl jsme budovali 60 let a za 10 jej zničíme, babrbaři u moci na všech úrovních státu!!! Např. vstupem do EU jsme nově zkolaudovaný cukrovar Hrochů Týnec zbourali na příkaz Špidly a pacholka Teličky!!! Jeden radí v PSP místo vězení, druhý dokonce lobbuje v EU!!! Teličku tam dosadil Babiš a voliči, stejně jako Joudová,.... ANO dodává do EU národní škůdce!!! Jak dopadne ČESKÁ ENERGETIKA???

pr
17. leden 2021, 15:58

Jak dopadne ČESKÁ ENERGETIKA?

Velmi špatně. Budeme vyrábět tak drahou energii, že i podnikavci u nás si tu levnou budou kupovat v zahraničí. A ty řekněme 3 měsíce v roce, kdy se vyplatí držet provoz JE jejich celoroční ekonomiku nespasí.

Takže zde budeme mít Cventndorfy jenom s bonusem. Budou radioaktivní.

Carlos
17. leden 2021, 17:05

Přestaňte, boha jeho, už psat ty nesmysly.

VVER 1000 podle výkresů na ETE 1 a 2 nikdo neschválí. Tečka, finíto, konec, end, šlus. A víte proč? Protože je to třicet roků starý design.

Čí byl ten cukrovar? Státu, nebo se někomu prodal? Pokud se prodal, tak si s tím může udělat majitel co chce, stát dostal peníze, firma cukrovar. Rozhodla se jej zbořit. Její boj.

Český energetický průmysl, ano na úrovni RVHP. Kdo dodával výzbroj do Dlouhých Strání? Ne náhodou nějaká ABB? Kdo musel stavět back to back měnírnu pro připojení ČR do Německa? Kdo to zbrojil? Firmy ze západu, že? Kdo vyráběl disky 10MB a kdo 100MB? No tak 10MB se dělaly horko těžko v ČSFR a přes sto na západě...

Fakt si přestaňte lhát do kapsy o nějaké výši československého průmyslu, to co se v té době vyrábělo bylo minimálně deset let zastaralé proti západu. Nebo si snad myslíte že se dalo počítači na klonech 8080, Z80 a pod. konkurovat tehdy state of art počítačům ze západu?

Myslíte si že po 40 letech bez kontaktu s tržním prostředím a zastaralými výrobními prostředky se mohl průmysl udržet? Na konec bylo zaděláno v únoru 48 kdy se vyšlo na cestu budování komunismu, což je, jak definuji s dovolením já, tvrdý kapitalismus bez kreativní složky a naopak se složkou otrockou.

Josef
17. leden 2021, 23:20

To Carlos.

CO se týče průmyslu před rokem 1989 je třeba zdůraznit ,že tento průmysl nebyl budován pro potřeby ČR, ale pro potřeby industrializace Slovenska, dalších států RVHP a na vývoz. On těžký průmysl je totiž dobrý pro budování základní infrastruktury my jsme byly nejvyspělejší a tak jsme se nejlépe hodily na tento průmysl a z našich výrobků se budovaly státy chudší. Lehký průmysl, který vyrábí výrobky pro koncové spotřebitele byl bohužel zanedbaný a proto průmyslové zboží bylo špatně dostupné a většinou i technologicky zastaralé čím sofistikovanější zboží tím samozřejmě bylo technologicky zastaralejší. Vyvážet jsme byly schopni většinou jen technologické celky nebo výrobky těžkého průmyslu. Další důvod proč to tak bylo byl prostý - pokud inženýr bral méně než dělník nebo stejně nemělo velký smysl se snažit , takže nebyly inovace s snahy o tzv. zlepšováky byly směšné. Stejně tak se plýtvalo energiemi, protože vše bylo státní a nebyla skutečná motivace šetřit , ropu a plyn nám navíc za přátelské ceny dodával SSSR.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se