<a href="http://www.dae.gov.in/node/1383">Třetí blok indické jaderné elektrárny Kakrapar v okrese Surat uvnitř státu Gudžarát dosáhl první stabilní řetězové reakce</a>. Jedná se o první typ domácího designu 700MWe tlakovodního těžkovodního reaktoru (PHWR), který byl uveden do provozu. Zavezení jaderného paliva do aktivní zóny reaktoru proběhlo v polovině března tohoto roku.
„Následně bylo za dodržení všech bezpečnostních opatření proti COVID-19 na bloku provedeno mnoho testů a zkoušek,“ uvedla Nuclear Power Corporation of India Ltd. (NPCIL) ve své zprávě. Reaktor dosáhl kritického stavu dne 22. července v 9:36 ráno místního času a zaznamenal tím „historický pokrok“ indického jaderného průmyslu.
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40959" class="wp-caption alignnone" style="width: 800px;"><img class="aligncenter wp-image-40959 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-512x375.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-768x563.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/Jitendra-Singh-indian-minister-of-atomic-energy-725x531.jpg 725w" alt="" width="800" height="586" /><figcaption class="wp-caption-text">Indický ministr pro atomovou energii Jitendra Singh (vlevo); Zdroj: Department of Atomic Energy of India</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<h2>„Made in India“</h2>
Dosažení tohoto milníku přivítal premiér Narendra Modi, který na svůj twitter napsal: „Gratuluji našim jaderným vědcům k dosažení kritického stavu reaktoru Jaderné elektrárny Kakrapar 3! Tento indický 700MWe blok KAPP-3 je zářným příkladem „vyrobeno v Indii“ a také průkopníkem mnoha dalších budoucích úspěchů.
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><img class="aligncenter wp-image-17341 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png" sizes="(max-width: 612px) 100vw, 612px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic.png 612w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/CANDU-reactor-schematic-512x233.png 512w" alt="" width="612" height="279" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma reaktorů typu CANDU (PHWR); Zdroj: cna.ca</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
V dubnu 2007 indická vláda schválila plán výstavby prvních čtyř z celkem osmi reaktorových bloků PHWR domácího designu o jednotkovém výkonu 700 MWe společností Hindustan Construction. Jednalo se o nové bloky Kakrapar 3, 4 a Rajasthan 7, 8. V polovině roku 2009, byla výstavba schválena a potvrzena, přičemž koncem roku 2009 bylo schváleno i financování projektu.
<h2>Deset let výstavby</h2>
Zemní práce v areálu stávající JE Kakrapar byly dokončeny v srpnu 2010 a první betonáž třetího a čtvrtého bloku začala v listopadu 2010, respektive březnu 2011, poté co regulátor (Atomic Energy Regulatory Board) vydal povolení. AERB povolil výstavbu bloků Rajasthan 7 a 8 v srpnu 2010, kdy také začaly práce na staveništi. První betonáž bloků se uskutečnila v červenci 2011. Délka výstavby se očekávala 66 měsíců.
<figure id="attachment_17755" class="wp-caption alignnone" style="width: 704px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_86261" class="wp-caption alignnone" style="width: 730px;"><img class="size-full wp-image-86261" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg" sizes="(max-width: 730px) 100vw, 730px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL.jpg 730w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Kakrapar-units-3-and-4-July-2020-NPCIL-725x408.jpg 725w" alt="" width="730" height="411" /><figcaption class="wp-caption-text">Reaktorové bloky Kakrapar 3 a 4 v červenci 2020; Zdroj: NPCIL</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Dne 5. března přišla písemná zpráva horní komoře indického parlamentu od ministra pro jadernou energii Jitendra Singh, ve které informuje, že „uvedení do provozu“ prvního indického reaktoru PHWR o výkonu 700 MWe na elektrárně Kakrapar 3, je očekáváno letos v srpnu a bloku Kakrapar 4 v září 2021. Další dva budované bloky na JE Rajasthan mají současný termín spuštění plánován na březen 2022 a 2023.
<h2>Začátkem další dekády 21 nových reaktorů</h2>
Indická vládní agentura pro jadernou energetiku v lednu 2019 oznámila, že Indie plánuje do roku 2031 vybudovat celkem 21 nových jaderných reaktorů o souhrnném výkonu 15 700 MWe, přičemž 10 z nich má být domácího designu PHWR 700 MWe.
<figure id="attachment_17341" class="wp-caption alignnone" style="width: 612px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption alignnone" style="width: 634px;"><img class="aligncenter wp-image-79092 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png 634w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie-512x241.png 512w" alt="" width="634" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1992 – 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Stávající jaderné bloky Kakrapar 1 a 2 jsou také tlakovodní těžkovodní reaktory vyvinuté v Indii, každý o výkonu 220 MWe. Jejich komerční provoz byl zahájen v letech 1993 a 1995.
<figure id="attachment_27318" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-27318 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-1024x579.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-725x410.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/09/Kudankulam_NPP-800x452.jpg 800w" alt="Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: wikimedia.org" width="2048" height="1157" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba nových indických reaktorů JE Kudankulam. Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
Úvodní fotografie: Jaderná elektrárna Kakrapar, zdroj: Department of Atomic Energy of India

Elektrárny ve světě

Indický reaktor Kakrapar 3 dosáhl poprvé kritického stavu

Světová pandemie COVID-19 si vybírá nemalou daň na poptávce po energii, světových energetických trzích a sektoru s obnovitelnými zdroji.  Spojené státy americké a Indie stávající neblahou situaci využívají k nastavení podmínek vzájemné dlouhodobé spolupráce právě v odvětví energetiky s důrazem na obnovitelné zdroje.
Americký ministr energetiky Dan Brouillette a indický ministr ropy a zemního plynu Dharmendra Pradhan v pátek 17. července 2020 vedli diskuzi o strategickém energetickém partnerství mezi USA a Indií. Účelem online schůze bylo zhodnotit, čeho bylo v rámci dosavadního partnerství dosaženo a jakých nových oblastí se bude pokračující bilaterální spolupráce týkat.
Obě země vedou společný výzkum a vývoj přes partnerství <a href="https://www.usaid.gov/sites/default/files/documents/1861/PACE-D-Brochure-Feb-2016-1.pdf">U.S.-India Partnership to Advance Clean Energy-Research (PACE-R)</a>, které se týká především zavádění <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/hdo-smart-grid-fungujici-jiz-pul-stoleti/">inteligentních sítí</a> a <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velky-prehled-vyuzivane-i-perspektivni-technologie-akumulace-energie/">skladování energie</a>. Důraz bude v budoucnu kladen na získávání energie z <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/americky-start-up-prisel-revolucni-elektrarnou-jako-palivo-vyuziva-smes-94-co2/">cyklů se superkritickým CO2</a> či z pokročilých uhelných technologií včetně <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/carbon-capture-and-storage-technologie-uskladnovani-co2/">CCS</a> a jejího následného využití v síti či při výrobě vodíku. USA rovněž informovaly, že společný výzkum a vývoj bude nadále pokračovat, a to na několika úrovních. Například přes U.S.- India Civil Nuclear Energy Working Group budou země spolupracovat na výzkumu jáderné energetiky. Prostřednictvím konsorcia vlády USA, nazvaného <a href="https://www.usaid.gov/india/press-releases/jul-8-2020-usaid-and-mnre-announce-new-partnership-expand-clean-energy">South Asia Group for Energy (SAGE),</a> budou zase sdílet poznatky týkající se pokročilých čistých technologií.
<h2>Oblasti budoucnosti</h2>
USA a Indie rovněž zahájily činnost společné vodíkové pracovní skupiny Hydrogen Task Force propojující veřejný a soukromý sektor. Ta má podpořit výrobu vodíku z obnovitelných i neobnovitelných zdrojů energie a snížení ceny zavádění vodíkových technologií s cílem posílit energetickou bezpečnost a odolnost.
Podepsáním memoranda o porozumění země stvrdily svůj záměr si asistovat při pořádání soutěže pro vysokoškolské studenty technických oborů s názvem <a href="https://solardecathlonindia.in/">Solar Decathlon India</a>. Jejím účelem je připravit a vzdělat příští generaci expertů v oblastech projektování a výstavby vysoce efektivních budov využívajících obnovitelnou energii.
<blockquote>„Schůze ukázala odhodlání našich vlád nadále posilovat toto partnerství. Vítáme, že navzdory výzvám spojeným se situací kolem COVID-19 jsme odhodláni upevnit naše energetické vazby a společně usilovat o dosažení našich sdílených cílů,“ prohlásil Pradhan.</blockquote>

Energetika v zahraničí

Schůze ministrů USA a Indie nastínila spolupráci v nových oblastech energetiky

<a href="https://www.iter.org/newsline/-/3469">Společnost Larsen &amp; Toubro (L&amp;T) Heavy Engineering Ltd. dokončila poslední součást kryostatu pro ITER</a>, čímž završila osm let trvající výrobní program. Práce na kryostatu nyní budou pokračovat v areálu reaktoru ITER na jihu Francie, kde budou jednotlivé díly v následujících čtyřech letech sestaveny, usazeny a svařeny.
<h2>Největší ocelová vakuová komora</h2>
Kryostat zcela obklopí vakuovou nádobu a supravodivé magnety uvnitř fúzního zařízení ITER a zajistí ultra-nízké teploty uvnitř magnetického systému. Kryostat vážící 3800 tun bude světově největší ocelovou vakuovou komorou o objemu 16 000 metrů krychlových. Zařízení bylo pro účely transportu rozděleno do 54 segmentů v závodě Hazira společnosti L&amp;T na základě smlouvy z roku 2012 s Indian Domestic Agency. Jednotlivé díly jsou zaslány na staveniště k sestavení v předem určené dílně ve čtyřech přepravitelných zásilkách.
<figure class="wp-caption alignnone" style="width: 2800px;">
<figure id="attachment_85697" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85697" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-512x283.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-768x425.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-725x401.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_2-800x443.jpg 800w" alt="" width="900" height="498" /></figure><figcaption class="wp-caption-text">Horní část kryostatu fúzního reaktoru ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
Tři ze čtyř zásilek kryostatu byly již dokončeny a odeslány společností L&amp;T na staveniště. První zásilka, základna kryostatu, byla instalována do tokamakové jámu ITERu v květnu. Další dvě sekce, nižší a vyšší válce, jsou momentálně uskladněny v areálu stavby a přípravy pro usazení spodního válce začnou v srpnu.
<figure id="attachment_85698" class="wp-caption alignnone" style="width: 900px;"><img class="size-full wp-image-85698" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small.jpg 900w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-512x297.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-768x445.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-725x421.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/flag-off_top-lid_5_small-800x464.jpg 800w" alt="" width="900" height="522" /><figcaption class="wp-caption-text">Závěrečných dvanáct segmentů a centrální disk horní části kryostatu z celkem 54; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Spolupráce týmů z celého světa</h2>
<blockquote>„Výroba kryostatu pro fúzní reaktor ITER je zářným dokladem toho, o čem je mezinárodní spolupráce na projektu ITER. Zapojili jsme ženy a muže, kteří na základě svých nejlepších schopností a v různých částech světa pracovali jako „jeden ITER tým“, abychom dosáhli této ambiciózní a bezprecedentní výzvy,“ řekl v pondělí generální ředitel projektu ITER, Bernard Bigot.</blockquote>
<figure id="attachment_83897" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-83897" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-1024x501.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-512x251.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-768x376.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-725x355.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/19-800x391.jpg 800w" alt="Schéma tokamaku ITER (zdroj ITER)." width="525" height="257" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma tokamaku ITER; Zdroj: ITER</figcaption></figure>
<h2>Plánované spuštění v roce 2025</h2>
ITER bude fúzním tokamakem o výkonu 500 MWe navrženým k demonstraci technologie fúze, jako velkoobjemového, bezúhlíkového zdroje energie. Evropská unie hradí téměř polovinu nákladů na realizaci projektu, zatímco ostatních šest členů (Čína, Indie, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a USA) se rovnoměrně podílejí na zbytku. Cílem projektu je zažehnout první plazmatický oblouk v roce 2025.
Úvodní fotografie (místo pro uložení tokamaku ITER); Zdroj: ITER

Jaderné elektrárny

Indická firma dokončila výrobu kryostatu pro fúzní reaktor ITER

Pandemie koronaviru urychluje <a href="https://www.theguardian.com/environment/2020/may/17/coal-industry-will-never-recover-after-coronavirus-pandemic-say-experts?fbclid=IwAR142jPGWZJxuZsGN47CECmpeLphiMt6wQ2FWQpCGAGMiG8yfxdssQeohsI" target="_blank" rel="noopener">podle zahraničního serveru The Guardian</a> ukončení provozu uhelných elektráren. V EU se dovoz uhlí pro tepelné elektrárny v posledních měsících propadl téměř o dvě třetiny na nejnižší hodnotu za posledních 30 let. Podobně jsou na tom země po celém světě.
Rob Jackson, předseda organizace <a href="https://www.globalcarbonproject.org/">Global Carbon Project</a> zabývající se shromaždováním informací o skleníkových plynech, řekl, že v důsledku pandemie už uhlí nikdy nepřesáhne své maximální hodnoty produkce z roku 2013. Přispívá k tomu pokles ceny zemního plynu, rekordně levná elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů a obavy ze znečišťování ovzduší.
<a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli" target="_blank" rel="noopener">Ve Spojeném království se oběšla výroba elektřiny bez uhlí po dobu 35 dnů</a>, což je nejdelší nepřerušené období od začátku průmyslové revoluce před více než 230 lety. <a href="https://oenergetice.cz/uhli/vyroba-elektriny-portugalsku-se-dubnu-obesla-bez-uhelnych-elektraren" target="_blank" rel="noopener">Portugalsko už bez uhlí funguje více než dva měsíce</a>.
Švédsko uzavřelo minulý měsíc svou poslední uhelnou elektrárnu KVV6 v Hjorthagenu ve východním Stockholmu. Stalo se tak o dva roky dříve, než bylo v plánu, protože mírná zima způsobila, že elektrárna nebyla využívána ani před pandemií. Také Rakousko následovalo uzavřením své jediné zbývající uhelné elektrárny v Mellachu. Nizozemsko uvedlo, že sníží kapacitu svých tepelných elektráren o 75 % v souladu s nařízením o snížení emisí CO2.
Americké úřady informovaly že země vyrábí poprvé v historii více elektřiny z obnovitelných zdrojů než z uhlí. Pokles podílu uhlí na výrobě elektřiny pak předpokládají až na 10 % v následujících pěti letech. V předchozí dekádě přitom uhlí pokrývalo 50 % z výroby.
<h2>V Asii je situace smíšená</h2>
Indie, jakožto druhý největší světový spotřebitel uhlí, v reakci na pokles poptávky po elektřině způsobený Covidem-19 a slabou ekonomikou upřednostnila levnou solární energii. To vedlo poprvé za 40 let ke snížení emisí oproti předešlému roku. V ostatních zemích Asie je situace smíšená. Před několika lety se očekávalo, že Indonésie, Vietnam a Filipíny budou nejvíce rostoucími trhy v tomto odvětví. Ale stejně jako všude jinde současná situace pozastavila většinu uhelných projektů.
Vyjímkou v celé situaci je Čína, která spaluje polovinu světového uhlí. Před několika lety tam klesla domácí spotřeba uhlí, což vyvolalo naděje, že se prezident Xi Jinping rozhodne k odklonu od výroby energie s vysokými emisemi. Potom, co zemi zastihla pandemie, je však politickou prioritou nastartovat ekonomiku.
Australské uhelné společnosti uvedly ještě před pandémií, že mají potíže financovat uhelné doly a elektrárny v důsledku kampaně na výkup elektřiny z decentrálních zdrojů. To však není jediný ekonomický tlak. Téměř 30% pokles ceny uhlí učinil více než polovinu produkovaného uhlí ztrátovou, což postavilo několik firem před hrozby propouštění nebo uzavření.

Pandemie koronaviru urychluje ukončování provozu uhelných elektráren

Indie se poprvé umístila na prvním místě v žebříčku atraktivity rozvojových trhů pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE), který je výsledkem studie Cllimatescope 2019 zpracované výzkumníky z BloombergNEF. V první pětce Indii doprovodily Chile, Brazílie, Čína a Keňa. 
<a href="http://global-climatescope.org/assets/data/reports/climatescope-2019-report-en.pdf" target="_blank" rel="noopener">Climatescope 2019</a> hodnotí 104 rozvojových trhů z pohledu atraktivity pro investice do OZE. Metodika hodnocení zahrnuje 167 ukazatelů, které jsou rozděleny do tří oblastí popisujících předchozí úspěchy, současné investiční prostředí a budoucí příležitosti na daném trhu.
První oblast nazvaná základy (fundamentals) zahrnuje politiku v oblasti „čisté“ energie, strukturu trhu s elektřinou, regulaci a také lokální překážky, které mohou zamezit rozvoji obnovitelných zdrojů.
Druhá oblast, nazvaná příležitosti (opportunities), zahrnuje ukazatele hodnotící současnou a budoucí poptávku po elektřině, celkovou spotřebu energie, emise CO2, celkovou cenovou atraktivitu či současnou míru elektrifikace.
Poslední oblast, nazvaná zkušenosti (experience), je zaměřena na celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, historický vývoj investic do obnovitelných zdrojů a ucelenost hodnotového řetězce obnovitelných zdrojů na daném trhu.
Podrobnější popis metodiky hodnocení <a href="http://global-climatescope.org/methodology" target="_blank" rel="noopener">je k dispozici na webových stránkách Climatescope</a>.
<figure id="attachment_80492" class="wp-caption aligncenter" style="width: 715px;"><img class="size-full wp-image-80492" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019.jpg" sizes="(max-width: 715px) 100vw, 715px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019.jpg 715w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-512x306.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-300x180.jpg 300w" alt="Pořádí zemí v žebříčku atraktivity investic do obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: BloombergNEF" width="715" height="428" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové skóre zemí v žebříčku atraktivity investic do obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: BloombergNEF</figcaption></figure>
<h2>Posun Indie z druhého na první místo</h2>
Podle BNEF zajistily Indii posun z předloňského druhého na loňské první místo zejména ambiciózní politický rámec a masivní rozvoj instalovaného výkonu elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie.
<blockquote>„Indická vláda si cílem 175 GW do roku 2022 stanovila jeden z nejvíce ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Z uvedené hodnoty mají 100 GW představovat solární elektrárny, 60 GW větrné elektrárny a 15 GW ostatní zdroje,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Na druhém místě se umístilo Chile díky výborným přírodním podmínkám a až do nedávna stabilní vládě a zdravé ekonomice.
<blockquote>„Vláda stanovila ambiciózní dlouhodobé cíle v oblasti čisté energie a začala implementovat opatření, která činí obnovitelné zdroje více cenově konkurenceschopné,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF nicméně dodal, že nedávné události v Chile zpochybňují stabilitu chilského trhu a že výše uvedené skóre je založeno na podmínkách v Chile ke konci roku 2018.
Za Indií a Chile se dále v první pětce seřadily Brazílie, Čína a Keňa. Krátký komentář k vývoji na těchto trzích<a href="https://about.bnef.com/blog/top-five-emerging-markets-for-clean-energy-investment/" target="_blank" rel="noopener"> lze nalézt na webu BNEF.</a>

Obnovitelné zdroje

Climatescope 2019: Indie poprvé nejvíce atraktivním rozvojovým trhem pro OZE

<a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/RPV-and-core-catcher-shipped-to-Kudankulam-4">Dvě zásadní komponenty primárního okruhu byly dodány na staveniště čtvrtého bloku indické jaderné elektrárny Kudankulam</a>. Zásilka byla přepravena pomocí nákladní lodě z přístavu v ruském Petrohradě. Náklad o rozměrech 9000 metrů krychlových je již v pořadí třináctým doručeným na staveniště nového bloku JE Kudankulam, který překonal trasu dlouhou 15 000 km, uvedl Rosatom.
Třetí a čtvrtý blok indické elektrárny reaktorového designu VVER-1000/V-412 (AES-92) jsou součástí druhé fáze výstavby JE Kudankulam v indickém svazovém státě Tamilnádu (Tamil Nadu). První dva reaktorové bloky, designu totožného designu VVER-1000/V-412, jsou v provozu od roku 2014 a 2017. V plánu je již třetí fáze výstavby taktéž s reaktory AES-92.
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="size-large wp-image-55939" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-1024x578.jpg" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-512x289.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-768x434.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-725x409.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/10/Kudankulam-NPP-800x452.jpg 800w" alt="" width="525" height="296" /><figcaption class="wp-caption-text">Výstavba prvních dvou bloků JE Kudankulam. Fotografie z roku 2009; Zdroj: IAEA</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
<blockquote>„Navzdory očekávaným problémům zvýšeného zatížení přístavu v důsledku blížícího se konce roku jsme splnili naše závazky vůči zákazníkovi a dodali potřebné vybavení,“ sdělil první zástupce společnosti Rosatom pro indické projekty, Alexander Kvasha.</blockquote>
<h2>Lapač taveniny</h2>
Dceřiná společnost ruského Rosatomu a generální dodavatel projektu JE Kudankulam, firma Atomstrojexport, oznámila začátkem prosince, že lapač taveniny byl instalován na blok č. 3.
<figure id="attachment_55939" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><figcaption class="wp-caption-text">
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><img class="size-full wp-image-40224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/11_kudankulam.jpg" alt="" width="500" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované bloky indické JE Kudankulam 1 a 2; Zdroj: Atomstroyexport</figcaption></figure>
</figcaption></figure>
Lapač taveniny – označován také jako zařízení pro lokalizaci roztavené aktivní zóny reaktoru, nebo lapač aktivní zóny – je navržen tak, aby při závažné havárii spojené s tavením paliva v reaktoru zachytil vzniklou taveninu a zabránil jejímu úniku mimo budovu kontejnmentu.
Zdroj úvodního obrázku: ASE (umístění lapače taveniny na 3. bloku JE Kudankulam)

Reaktorová nádoba a lapač taveniny pro JE Kudankulam 4 byly dodány na staveniště

Podle referenčního scénáře energetického výhledu International Energy Outlook 2019 americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA) poroste spotřeba energie do roku 2050 nejrychleji v Indii. Ve srovnání se současností vzroste více než 3krát. Hlavním důvodem je významný očekávaný růst indické ekonomiky.  
Americká agentura EIA v referenčním scénáři svého energetického výhledu pro rok 2019 předpokládá, že Indie v polovině 40. let 21. století předežene USA a bude druhým největším spotřebitelem energie na světě, hned za Čínou.
<h2>Spotřeba energie se více než ztrojnásobí</h2>
Podle predikcí EIA bude mít Indie druhé nejvyšší HDP na světě ke konci 30. let 21. století, kdy předstihne evropské země, které jsou součástí OECD a USA. EIA přitom pracuje s daty HDP zohledňující paritu kupní síly. HDP Indie vzroste z 9 bilionů dolarů (přibližně 205,5 bilionů korun) v roce 2018 na 49 bilionů dolarů (přibližně 1,1 trilionu korun) v roce 2050.
Tento ekonomický růst povede i k růstu spotřeby energie, která se téměř ztrojnásobí z necelých 37 tisíc PJ ročně na více než 126 tisíc PJ ročně. Momentálně se Indie na globální spotřebě energie podílí 6 %, v roce 2050 to ovšem bude podle EIA 13 %.
<figure id="attachment_79092" class="wp-caption aligncenter" style="width: 634px;"><img class="size-full wp-image-79092" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png" sizes="(max-width: 634px) 100vw, 634px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie.png 634w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/12/spotřeba-Indie-512x241.png 512w" alt="" width="634" height="299" /><figcaption class="wp-caption-text">Spotřeba energie ve vybraných zemích a regionech v letech 1990 – 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Budoucí role průmyslu v indické ekonomice hraje velký význam</h2>
EIA zároveň zdůrazňuje, že dlouhodobé projekce týkající se spotřeby energie v Indii jsou nejisté. Důvodem je tempo změn probíhajících v zemi a znásobených velikostí indické ekonomiky. Mezi hlavní nejistoty patří rozložení spotřeby v jednotlivých sektorech ekonomiky a energetická intenzita průmyslu. Průmyslová aktivita Indie má podle analýz provedených EIA na spotřebu energie významný dopad. Kupříkladu vyšší než technologický pokrok.
V alternativních scénářích EIA zjistila, že pokud by byl ekonomický růst více způsoben výrobou (ve srovnání s referenčním scénářem), spotřeba energie v Indii by vzrostla významněji, protože zpracovatelský průmysl má vyšší energetickou intenzitu.

EIA: Spotřeba energie poroste v nadcházejících letech nejrychleji v Indii

Americká vládní agentura U. S. Energy Information Administration (EIA) zveřejnila svůj energetický výhled International Energy Outlook 2019. Podle referenčního scénáře výhledu bude nárůst globální spotřeby energie do velké míry způsobem růstem spotřeby <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=41753&amp;fbclid=IwAR1PwWJG6s81P8b-C0Zu2-mFTdJkR3R9XC10CRDk7XQFQaURNhtkMFK9gog">elektřiny v rezidenčních a komerčních budovách</a>. Ve srovnání se zeměmi OECD tento růst bude vyšší v zemích mimo OECD, nicméně spotřebovaná elektřina v budovách přepočtená na obyvatele bude stále vyšší v členských státech OECD.
V referenčním scénáři <a href="https://www.eia.gov/outlooks/ieo/">International  Energy Outlook 2019 EIA</a> předpovídá, že globální spotřeba energie v budovách mezi lety 2018 až 2050 poroste o 1,3 % ročně. V zemích, které nejsou součástí OECD, pak tato spotřeba poroste o více než 2 % ročně, pětkrát rychleji než v členských zemích OECD.
V oblasti rezidenčních a komerčních budov je pak nejrychleji rostoucím zdrojem energie elektřina, která se využívá jako hlavní zdroj pro svícení, chlazení a koncové spotřebiče. Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu obyvatel a životní úrovně v zemích mimo OECD <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/eia-globalni-spotreba-energie-se-roku-2050-zvysi-50/">EIA</a> předpokládá, že spotřeba elektřiny v těchto zemích významně poroste.
Podle energetického výhledu v první polovině 20. let 21. století objem elektřiny spotřebované v budovách v zemích mimo OECD překročí elektřinu spotřebovanou v této oblasti v zemích OECD. Rychlejší růst rovněž povede k tomu, že v roce 2050 země mimo OECD budou spotřebovávat dvakrát více elektřiny v budovách než v zemích OECD.
Největšího absolutního růstu spotřeby elektřiny v budovách podle referenčního scénáře energetického výhledu EIA dosáhne Čína. Podle tohoto scénáře spotřeba elektřiny v čínských budovách předčí tu v amerických budovách do roku 2030. Nejrychlejší růst se pak očekává v Indii.
<h2>Země OECD stále spotřebují více elektřiny v budovách na obyvatele</h2>
S rostoucí životní úrovní, a tedy i příjmy, postupnou urbanizací a přístupem k elektřině v zemích mimo OECD se podíl spotřeby elektřiny v budovách na celkové spotřebě elektřiny téměř zdvojnásobí z 21 % v 2018 na 38 % v 2050. Naopak v členských státech OECD tento podíl klesne ze současných 24 % na 21 % v roce 2050.
K podobným změnám dojde i ve spotřebě <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/bloomberg-neo-2019-globalni-vyroba-elektriny-uhli-dosahne-vrcholu-roce-2026/">elektřiny</a> v budovách přepočtené na obyvatele. V zemích, jež jsou součástí OECD, bude meziroční růst 0,6 % do roku 2050. Tento pomalý růst bude způsobený zvyšování efektivity budov i spotřebičů.
V zemích mimo OECD bude meziroční růst per capita 2,5 %. Celkový objemy spotřebované elektřiny per capita bude ovšem v zemích OECD stále vyšší. A to zejména z důvodu existující poptávky po energeticky náročnějších službách, jako je například chlazení prostor.

Elektřina

EIA: Růst spotřeby energie bude hnán růstem spotřeby elektřiny v budovách

Podle předsedy indického Úřadu pro jadernou energii, Kamleshe Vyase, <a href="http://www.world-nuclear-news.org/Articles/India-plans-expansion-of-nuclear-fleet-says-DEA-c">přechází Indie do „módu výstavby“ v oblasti budoucích projektů jaderných elektráren</a> s cílem snížit náklady a dobu potřebnou k výstavbě. Ve svém projevu na Indickém energetickém fóru (11th Nuclear Energy Conclave) v Novém Dílí 18. října uvedl, že k současně budovaným reaktorům je plánováno postavit dalších 17 jaderných energetických reaktorů. 
<h2>Smlouva o nešíření jaderných zbraní</h2>
Využívání jaderné energie pro civilní účely je v Indii již dlouhá léta dobře zavedené. Od vybudování dvou malých varných reaktorů v Tarapuru během šedesátých let minulého století, je nezbytnou strategií civilního využití jaderné energie v Indii dokončit nezávislý uzavřený palivový cyklus, kvůli Smlouvě o nešíření jaderných zbraní z roku 1970, kterou kvůli svému jadernému programu Indie nepodepsala. Důsledkem toho se musel Indický jaderný program obejít bez jaderného paliva a technologické pomoci jiných zemí. 
<figure id="attachment_25838" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-25838 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade.jpg 2048w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade-512x410.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade-768x614.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade-1024x819.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade-725x580.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/07/Gas_centrifuge_cascade-800x640.jpg 800w" alt="" width="2048" height="1638" /><figcaption class="wp-caption-text">Kaskáda plynových odstředivek pro obohacování uranu; Autor: US Department of Energy</figcaption></figure>
<blockquote>„Naše zkušenostní křivka jaderné technologie směřovala strmě nahoru a díky tomu jsme dokázali za posledních několik dekád postavit 22 reaktorů a proto disponujeme sedmou největší flotilou jaderných reaktorů na světě,“ odpověděl Vyas na otázku pro Press Trust of India.</blockquote>
<h2>Pouze 3% indické výroby elektřiny z jaderných elektráren</h2>
Vyas také poznamenal, že 22 provozovaných indických reaktorů do národní elektrické sítě dodává relativně malý podíl indické produkce, a to zhruba 3 %. Důvodem je menší jednotkový výkon původních reaktorů, postavených za účelem získání zkušeností s jadernou technologií. 
<figure id="attachment_13446" class="wp-caption alignnone" style="width: 525px;"><img class="aligncenter wp-image-13446 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR.png" sizes="(max-width: 525px) 100vw, 525px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR-512x363.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR-768x545.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR-725x514.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/PFBR-800x567.png 800w" alt="" width="1024" height="726" /><figcaption class="wp-caption-text">Indický rychlý množivý reaktor PFBR, Zdroj iaea.org</figcaption></figure>
Indická vláda je odhodlána navýšit instalovaný výkon v jaderných elektrárnách jako součást programu budování infrastruktury. Dokládá to i v současnosti sedm jaderných reaktorů ve výstavbě.
Jedná se o čtyři tlakovodní těžkovodní reaktory domácího designu, dva v elektrárně Kakraparu a dva na elektrárně  Rádžasthán, dále dva ruské tlakovodní reaktory VVER v JE Kudankulam a jeden domácí prototyp rychlého množivého reaktoru Kalpakkam. 
<figure id="attachment_40224" class="wp-caption alignnone" style="width: 500px;"><img class="aligncenter wp-image-40224 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/07/11_kudankulam.jpg" alt="" width="500" height="492" /><figcaption class="wp-caption-text">Provozované bloky indické JE Kudankulam 1 a 2; Zdroj: Atomstroyexport</figcaption></figure>
Indie plánuje vybudovat dalších 21 jaderných reaktorů, které budou zahrnovat 10 reaktorů domácího designu tlakovodního těžkovodního reaktoru (PHWR) s celkovým instalovaným elektrickým výkonem 15 700 MWe do roku 2031, oznámil v lednu Úřad pro jadernou energii. 
<h2>Nuclear Suppliers Group (NSG)</h2>
Na stejné události vystoupil i bývalý předseda Atomic Energ Commission, Anil Kakodkar, který uvedl, že přístup k dovozu uranu může urychlit velikost jaderného programu stejně jako velikost ložisek thoria.
Přestože Indie není součástí Skupiny jaderných dodavatelů (Nuclear Suppliers Group – NSG), v roce 2008 rozhodli v hlasování členové NSG o povolení dovozu jaderných technologií a paliva do Indie, díky čemuž má Indie mnohem menší omezení. Indie oficiálně požádala o vstup do NSG v květnu 2016 a její vstup podporují mimo jiné i USA, Francie a Rusko. Na svém zasedání v červnu 2018 NSG uvedla, že stále zvažuje všechny aspekty přijetí Indie do skupiny.
<figure id="attachment_13393" class="wp-caption alignnone" style="width: 600px;"><img class="aligncenter wp-image-13393 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/4.jpg" sizes="(max-width: 600px) 100vw, 600px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/4.jpg 600w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/4-512x277.jpg 512w" alt="" width="600" height="325" /><figcaption class="wp-caption-text">Indický premiér Narendra Modi a americký prezident Barack Obama. Zdroj: Diplomacyindia</figcaption></figure>
NSG je společenství zemí, dodavatelů jaderných materiálů, které přispívá k nešíření jaderných zbraní kontrolou exportu materiálů, vybavení a technologií, které mohou potenciálně sloužit pro jejich výrobu.
Všichni členové, na rozdíl od Indie, jsou signatáři Smlouvy o nešíření jaderných zbraní z roku 1970. Opatření zahrnující dohodu o zvláštních zárukách s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, výjimka z pravidel NSG a bilaterální dohody umožňují Indii hrát mnohem větší roli na mezinárodním jaderném trhu. 
Zdroj úvodní fotografie: MAAE

Indie plánuje dále rozvíjet svou jadernou energetiku

Podle nového <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/092419-eia-sees-global-natural-gas-consumption-40-higher-by-2050?ite=91147&amp;ito=1449&amp;itq=1b6c3b3c-fcf6-4606-879a-e182005051a7&amp;itx%5bidio%5d=3759698">výhledu budoucího vývoje</a> mezinárodní energetiky americké vládní agentury<a href="https://www.eia.gov/outlooks/ieo/"> U.S. Energy Information Administration</a> (EIA) se globální spotřeba energie zvýší o 50 % do roku 2050. Spotřeba zemního plynu se dle výhledu zvýší o 40 % do roku 2050. 
<a href="https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/eia-rust-vykonu-vetrnych-turbin-usa-by-pristim-roce-mel-byt-rekordni/">EIA</a> ve svém výhledu vývoje mezinárodní energetiky predikuje, že se globální spotřeba zemního plynu zvýší o 40 % na zhruba 5 600 miliard metrů krychlových (200 kvadrilionů Btu) do roku 2050. Tento nárůst bude hnán především růstem poptávky v průmyslovém a elektroenergetickém sektoru zemí mimo OECD.
Nárůst spotřeby zemního plynu souvisí s očekávaným nárůstem spotřeby energie. Mezi lety 2018 a 2050 EIA očekává vzrůst o 50 %. Očekává se také rapidní nárůst využití obnovitelných zdrojů energie. Poptávka po obnovitelné energii poroste o 3 % ročně. Na konci 40. let 21. století by se tak obnovitelné zdroje měly stát největším zdrojem primární energie na světě a předehnat tak ropu.
<figure id="attachment_76139" class="wp-caption aligncenter" style="width: 419px;"><img class="size-full wp-image-76139" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/EIA-mix.png" alt="" width="419" height="351" /><figcaption class="wp-caption-text">Očekávaný vývoj spotřeby primární energie. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
<h2>Obchod se zemním plynem se zintenzivní</h2>
Užívání zemního plynu v zemích mimo OECD do roku 2050 vzroste o 70 %. V členských zemích OECD bude tento růst mnohem mírnější a užívání plynu tak vzroste pouze o 17 % mezi roky 2018 a 2050. Podle výhledu <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/eia-usa-nejvice-poroste-vyroba-elektriny-plynu-vetru/">USA</a> ve sledovaném období zůstanou hlavním producentem plynu.
Při rostoucím geografickém rozdělení produkce a poptávky po plynu EIA očekává významný nárůst obchodování s plynem. Čisté importy do Asie se do 2050 ztrojnásobí. Spotřeba zemního plynu v Číně vzroste téměř o 190 % a v Indii o 250 %. Dle energetického výhledu se během sledovaného období v obou zemích rozšiřují průmyslové sektory kvůli tomu, že roste střední třída, HDP, výroba elektřiny z <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/fatih-birol-plyn-muze-pomoci-omezit-emise-nejdrive-si-musi-vyresit-sve-problemy/">plynu</a> a populace, což zvyšuje poptávku po spotřebním zboží.  Zpráva tedy predikuje, že se globální exporty plynu plynovody a ve formě LNG více než zdvojnásobí do roku 2050.
Při prezentaci ku příležitosti zveřejnění energetického výhledu ovšem několik prezentujících přiznalo, že zde je mnoho proměnných, které mohou mít na vývoj energetiky významný vliv. Zmíněny byly například snahy snížit emise skleníkových plynů nebo budoucí růst Indie, <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/obchodni-valka-usa-muze-ohrozit-cinskou-snahu-snizeni-produkce-sklenikovych-plynu/">Číny</a> a jiných zemí mimo OECD.