Ruská plovoucí jaderná elektrárna se vydala na poslední část své cesty
Akademik Lomonosov, jediná aktuálně provozovaná plovoucí jaderná elektrárna na světě a v budoucnu také nejseverněji umístěná jaderná elektrárna na světě, odplul z ruského Murmansku do svého téměř pět tisíc kilometrů vzdáleného cíle v oblasti Čukotka. Rosatom věří, že projekt je jedním z nejslibnějších malých jaderných reaktorů na současném trhu, a pracuje na návrhu druhé generace, která bude určena k exportním účelům.
Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se v pátek vydala na poslední část své cesty dlouhé 4700 kilometrů z doků v Murmansku na Čukotku do města Pevek, kde by měla nahradit současné dosluhující zdroje.
Akademik Lomonosov je dlouhý 144 metrů, široký 30 metrů a má výtlak 22 tisíc tun. Elektrárna disponuje dvěma reaktory KLT-40 s celkovým tepelným výkonem 300 MW a elektrickým výkonem celkem 70 MW.
„Tento moment je příležitostí pro naši společnost a pro oblast Čukotka. Akademik Lomonosov dnes začíná svou cestu do Pevku, kde bude zajišťovat spolehlivé dodávky čisté energie lidem a podnikům v celém regionu. To představuje významný příspěvek k vytvoření arktické budoucnosti, která je udržitelná a prosperující,“ uvedl generální ředitel Rosatomu Alexey Likhachev.
Plovoucí jaderná elektrárna může pracovat nepřetržitě bez nutnosti doplňování paliva po dobu tří až pěti let, přičemž Akademik Lomonosov získal provozní licenci na začátku léta na dobu 10 let. Obdobná zařízení mají potenciál pracovat zejména v regionech s nedostatkem energie a omezeným přístupem k elektrickým sítím.
Druhá generace plovoucích elektráren?
Společnost Rosatom uvedla, že projekt je jedním z nejslibnějších malých jaderných reaktorů na trhu a že v současné době pracuje na návrhu „druhé generace“ plovoucích jaderných elektráren, které budou moci být postaveny sériově a budou k dispozici pro export. Zájem o technologii údajně projevily země ze Středního východu, severní Afriky a jihovýchodní Asie.
Zdroj úvodní fotografie: Rosenergoatom
Mohlo by vás zajímat:
Možná pro upřesnění. Celková životnost zařízení se předpokládá na zhruba 40 let. Každých 10 - 12 let bude odtaženo do loděnic na generálku. Předpokládá se, že v době první generálky už bude další náhradní lodní elektrárna, takže se vystřídají. Dvě výměny paliva proběhnou v Peveku při zmíněné desetileté kampani .
No tak je to vyřešené, tu druhou exportní generaci ať si pražáci zakotví u Karláku, napojí i na teplovod a není potřeba nic složitě řešit v Dukovanech a stavět dálnici jen pro přepravu reaktoru. A budou spokojeni i všichni rusofilové, protože nikdo jiný to zatím nevyrábí. Jen ti "naši" konkurenceneschopí továrníci budou zase fňukat, protože kopáče k tomu nikdo nebude potřebovat a doplave to hotové.
"tepelným výkonem 300 MW a elektrickým výkonem celkem 70 MW" To je ale dost mizerná účinnost na to aby se tomu mohlo říkat elektrárna, to je spíše výtopna vody a okolí. A to ani nepočítám s mizerným využitím paliva kolem teoreticky max. 0,1%.
Jaderná elektrárna Akademik Lomonosov nahrazuje výrobu elektřiny z Bilibinské jaderné elektrárny a Čaunské fosilní elektrárny a výrobu tepla z Čaunské teplárny (na fosilní paliva). Tedy má dodávat jak elektřinu, tak teplo. Dokonce by se dalo říci, že dodávky tepla jsou pro tento studený severský region důležitější). Parametry jsou nastaveny tak, aby to bylo optimální.
Tak to potom jo. Ale na druhou stranu je tam zřejmě i chladnější chladící voda, takže parní část by měla mít větší účinnost než elektrárny zde a to nemá, takže toho odpadního nízkopotenciálního tepla bude hodně.
O účinnosti JE se obvykle nemluví, nemá v podstatě význam. Teplota rozpadů je cca statisíce stupňů, teplota páry tak 300°C a chlazení tak 20°C.
Počítat Carnotův cyklus mezi statisíci a 20°C nemá význam.
To chcete jako říct že u uhelných elektráren se počítá Carnotův cyklus dle teploty hořícího uhlí tady také tisíce stupňů? A u termosolárních počítají s povrchovou teplotou slunce, jako by mezitím už nic nebylo?
To možná platí u motorů s vnitřním spalováním a spalovacích turbín, ale rozhodně ne u kotle s výměníky kde se musí energie přenášet přes páru.
No jestli mají takové představy o účinnosti i jaderní odborníci, tak se nedivím že je jaderná energetika v takovém zoufalém stavu a vývoj se prakticky zastavil.
Chcete urážet nebo bádat?
Carnotův cyklus je obecný termín, kde záleží, co zvolíte za teplý a studený zásobník. Obvykle jde o smluvené termíny.
V JE ale opravdu nemá smysl se bavit o účinnosti.
Pokud si stanovíme, že se bavíme o teplotě media (např. páry) z procesu a o teplotě chladící vody, to je o tom, jak vznikající teplo (o počáteční teplotě cca statisíce až miliony °C) dovedeme zpracovat technicky v turbíně. A to je tak mezi 300°C a 20°C což hodí asi 40-50%.
Proto se taky bádá o vysokoteplotních reaktorech. Tam je možnost vyšší účinnosti turbín.
Energetikovi (i mně) se nezdá ten údaj o "počáteční teplotě rozpadů ve stovkách tisíc stupňů". Žádná taková teplota tam není, a i kdyby byla tak pro Carnotův cyklus nás snad zajímá teplota média které do tepelného stroje dokážeme reálně dostat, ne?
Jinak ale plně souhlasím že jaderky operují někde mezi 300°C a 20°C, díky tepelným spádům na výměnících bude efektivní rozdíl ještě nižší, reálně mají jaderné elektrárny učinnost kolem 25%.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se