Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla plně uvedena do provozu. Akademik Lomonosov je umístěn v Pevku, což je oblast Čukotky na ruském Dálném východě. Mezník byl oznámen po schválení generálním ředitelem Rosenergoatom Andrejem Petrovem.
Souhlas generálního ředitele Andreje Petrova byl vydán poté, co regionální pobočka ruského regulačního orgánu Rostechnadzor vydala prohlášení o shodě. Prohlášení o shodě pro Akademika Lomonosova ověří, že plovoucí jaderná elektrárna byla postavena v souladu se všemi požadavky projektové dokumentace.
Kromě toho byl projekt schválen Rosprirodnadzorem, výkonným orgánem kontrolujícím a dohlížejícím na činnosti v oblasti životního prostředí. Rosenergoatom uvedl, že přijetí těchto dokumentů znamená, že Akademik Lomonosov plně dodržuje všechny normy a předpisy, včetně hygienických, epidemiologických, environmentálních, požární bezpečnosti, stavebních požadavků a federálních standardů.
<blockquote>„Dnes můžeme považovat projekt výstavby plovoucí jaderné elektrárny za úspěšně dokončený. Tento rok jsme dokončili náš hlavní úkol a tím bylo plné uvedení plovoucí jaderné elektrárny do provozu v Pevku v Čukotce. Tím se oficiálně stává jedenáctou jadernou elektrárnou v Rusku a nejsevernější na světě,“ uvedl Petrov.</blockquote>
Akademik Lomonosov má instalovány dva jaderné reaktory KLT-40C, každý o elektrickém výkonu 35 MWe a tepelném výkonu 150 MWt. Do izolované rozvodné soustavy Chaun-Bilibino v Čukotce začal dodávat elektrickou energii dne 19. prosince 2019.
Od připojení k rozvodné síti vyrobila plovoucí jaderná elektrárna více než 47,3 GWh elektrické energie a v současné době pokrývá 20 % poptávky lokality Chaun-Bilibino. Po uzaření jaderné elektrárny Bilibino se stane hlavním zdrojem elektrické energie pro Čukotku.

Energetika v zahraničí

Plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov byla uvedena do plného provozu

První ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov dorazila na svoji trvalou základnu blízko izolovaného ruského města Pevek na Čukotce. Oznámila to dnes ruská státní jaderná společnost Rosatom. Akademik Lomonosov je nyní nejseverněji položenou jadernou elektrárnou na světě.
Elektrárna vyplula na svoji cestu arktickými vodami dlouhou téměř 5000 kilometrů 23. srpna. Rosatom má za cíl uvést elektrárnu do provozu do konce letošního roku. Má nahradit uhelnou elektrárnu a stárnoucí jadernou elektrárnu, které na Čukotce dodávají elektřinu více než 50.000 lidí.
Rosatom dlouho plánoval námořní elektrárny, které by se díky tomu, že jsou mobilní a mají malou kapacitu, nejlépe hodily do odlehlých oblastí. Firma také tvrdí, že tak může pomoci životnímu prostředí, protože elektrárna sníží emise skleníkových plynů způsobujících globální oteplování. Malé elektrárny jsou vytvořené tak, aby byly schopné dodávat elektřinu do těžce dostupných oblastí Ruska. Mohou fungovat bez přestávky a potřeby doplnit palivo tři až pět let.
Ochránci životního prostředí, včetně Greenpeace, se však obávají o bezpečnost elektrárny, napsala agentura Reuters
Plovoucí elektrárna je vybavena dvěma tlakovodními reaktory, schopnými vyrábět až 70 MW elektřiny, což by postačovalo až pro stotisícové město. Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Plavidlo je 144 dlouhé a 30 metrů široké.

Jaderné elektrárny

První ruská plovoucí jaderná elektrárna dorazila na Čukotku, stala se nejseverněji položenou jadernou elektrárnou

Akademik Lomonosov, jediná aktuálně provozovaná plovoucí jaderná elektrárna na světě a v budoucnu také nejseverněji umístěná jaderná elektrárna na světě, odplul z ruského Murmansku do svého téměř pět tisíc kilometrů vzdáleného cíle v oblasti Čukotka. Rosatom věří, že projekt je jedním z nejslibnějších malých jaderných reaktorů na současném trhu, a pracuje na návrhu druhé generace, která bude určena k exportním účelům.
Ruská plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Russias-floating-plant-heads-for-final-destination">se v pátek vydala na poslední část své cesty</a> dlouhé 4700 kilometrů z doků v Murmansku na Čukotku do města Pevek, kde by měla nahradit současné dosluhující zdroje.
Akademik Lomonosov je dlouhý 144 metrů, široký 30 metrů a má výtlak 22 tisíc tun. Elektrárna disponuje <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-reaktor-jedine-plovouci-jaderne-elektrarny-svete-ozil/">dvěma reaktory KLT-40</a> s celkovým tepelným výkonem 300 MW a elektrickým výkonem celkem 70 MW.
<blockquote>&#8222;Tento moment je příležitostí pro naši společnost a pro oblast Čukotka. Akademik Lomonosov dnes začíná svou cestu do Pevku, kde bude zajišťovat spolehlivé dodávky čisté energie lidem a podnikům v celém regionu. To představuje významný příspěvek k vytvoření arktické budoucnosti, která je udržitelná a prosperující,&#8220; uvedl generální ředitel Rosatomu Alexey Likhachev.</blockquote>
Plovoucí jaderná elektrárna může pracovat nepřetržitě bez nutnosti doplňování paliva po dobu tří až pěti let, přičemž <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/ruska-plovouci-jaderna-elektrarna-ziskala-provozni-licenci-deset-let/">Akademik Lomonosov získal provozní licenci</a> na začátku léta na dobu 10 let. Obdobná zařízení mají potenciál pracovat zejména v regionech s  nedostatkem energie a omezeným přístupem k elektrickým sítím.
<h2>Druhá generace plovoucích elektráren?</h2>
Společnost Rosatom uvedla, že projekt je jedním z nejslibnějších malých jaderných reaktorů na trhu a že v současné době pracuje na návrhu „druhé generace“ plovoucích jaderných elektráren, které budou moci být postaveny sériově a budou k dispozici pro export. Zájem o technologii údajně projevily země ze Středního východu, severní Afriky a jihovýchodní Asie.
Zdroj úvodní fotografie: Rosenergoatom

Ruská plovoucí jaderná elektrárna se vydala na poslední část své cesty

Ruská vláda schválila plány na vyřazení z provozu nejspíše nejodlehlejší komerční jaderné elektrárny na světě. Ta se nachází ve východní části Ruska na Čukotce. Odstavení souvisí s uvedením do provozu první plovoucí jaderné elektrárny<a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/prvni-reaktor-jedine-plovouci-jaderne-elektrarny-svete-ozil/" target="_blank" rel="noopener"> Akademik Lomonosov</a>.
Vyřazení jaderné elektrárny Bilibino z provozu je plánováno již od roku 2012, v minulém roce pak došlo k odpojení prvního reaktoru. Rusové plánují rovněž odpojení a následné uzavření uhelné elektrárny Chaunskaya. Tím bude otevřena cesta Akademiku Lomonosovi, jehož uvedení do provozu má nastat právě letos.
Původně plánované připojení &#8222;v průběhu roku 2019&#8220; bylo přesunuto až na konec tohoto roku. Do té doby musí první plovoucí jaderná elektrárna na světě urazit cestu z Murmansku, přes Arktický oceán, až do přístavu Pevek na Čukotce, kde bude připojen do místní sítě.
<img class="wp-image-60268 aligncenter" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/petersburg-murmansk-pewek-karte-512x289.jpg" alt="" width="667" height="376" />
<h2>Proč oblast potřebuje jadernou elektrárnu? Názory se různí</h2>
Ekologické organizace nejsou z projektu Akademik Lomonosov nadšeny. Kritizují nedostatečnost bezpečnostních opatření, kdy dle nich hrozí, že setká-li se elektrárna ve východoasijských mořích například s tsunami, ekologické katastrofě nebude moci být zabráněno.
Rosatom, který projekt elektrárny přivedl k životu, se brání tím, že bezpečnost je pro ně na prvním místě.  Elektrárna má například velmi efektivní systém záložního chlazení, který by byl využit v případě události podobné té ve Fukušimě.
Rosatom rovněž argumentuje tím, že podobné typy projektů jsou důležité pro dekarbonizaci energetiky a zajištění dodávky energie do odlehlých oblastí, kde nahradí tradiční fosilní zdroje. Oblast, která má v současnosti jen kolem pěti tisíc obyvatel, z nichž většina přímo či nepřímo pracuje na elektrárně Bilibino, čeká ale v budoucnu, i díky zrušení elektrárny, ještě větší vylidňování než doposud.
Argument Rosatomu ohledně zajištění energie tak ekologické organizace neuznávají a upozorňují na to, že hlavním úkolem plovoucí elektrárny bude dodávat energii stávajícím i možným novým ropným plošinám v oblasti Arktidy.
<figure id="attachment_60267" style="width: 602px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-60267" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/akademiklomonosov-bz.ru_-512x347.jpg" alt="" width="602" height="408" /><figcaption class="wp-caption-text">Akademik Lomonosov započtne svou cestu Arktickým mořem již v průběhu tohoto roku. Zdroj: bz.ru</figcaption></figure>
<h2>Elektrárna postavená Komunistickým svazem mládeže</h2>
Stavba jaderné elektrárna Bilibino poblíž původně hornického městečka stejného názvu započala v roce 1974 dobrovolníky z Komunistického svazu mládeže Komsomol, a to pouze čtyři roky poté, co byla v oblasti zavedena pravidelná poštovní služba.
Čtyři reaktory typu EGP-6 měly za úkol vyrábět elektřinu pro místní malou populaci a především těžební průmysl (v oblasti se těžilo zlato a cín). Bilibino je jedinou elektrárnou operující v oblasti kompletně pokryté permafrostem.
Přístav Pevek, kde bude Akademik Lomonosov ukotven, je od města Bilibino přístupný silnicí vytvořenou na zamrzlém povrchu. V létě, kdy led roztaje, tak mizí i silnice.
Úvodní obrázek: město Bilibino, zdroj: Wikipedie